Souvislá tvorba odpadu je pro každý živý organismus přirozená. Jsou to běžné produkty metabolismu, a nakonec i vlastní těla, která skončila svou životní cestu. Odpady jsou do jisté míry v přírodě zužitkovány. Pokud však populace některých organismů enormně stoupá, pak jí časem nemusí stačit vymezený prostor a jí produkované odpadky se už nestačí spotřebovávat.
Za posledních 200 let přibylo přes 6 miliard lidí až na dnešních 7,8 miliard. Planetu Zemi obýváme s dalšími organizmy, ale člověk produkuje jednoznačně nejvíce pro přírodu nepřirozených a nerozložitelných odpadů.
Často se setkáváme s postojem, že za můj odpad je zodpovědný někdo druhý, který jej má nějak zlikvidovat. Ale to NE! Ať už je to běžný produkt metabolizmu, nebo krabice od pizzy, je zodpovědný ten, kdo jej vyprodukoval. Ten by se také měl postarat o jeho uspokojivou likvidaci. Při nákupech je vhodné vybírat výrobky s delší životností, obalené méně vrstvami a recyklovatelné.
Patříme k nejlepším zemím v jejich třídění, máme podrobnou legislativu, sběrné dvory, máme podniky, které se zabývají využitím vytříděného odpadu k výrobě nových produktů. To ale stále nestačí. Černé skládky jsou bolestí našich měst i volné krajiny. Lidé je často tvoří na špatně přístupných místech, což komplikuje jejich likvidaci. Většinou obsahují nebezpečné odpadní látky.
Čistota naší městské části je však obrazem toho, jak jsou zde lidé čistotní. Z rozpočtu nás všech zadává odbor životního prostředí úklidy veřejných prostranství za milionové částky, a přesto to k jejich čistotě nestačí.
Čtěte také: Alternativní řešení odpadového hospodářství: Slunce
Právě proto vznikla iniciativa #bezdopadu, spojující právě sport a šetrný přístup k životnímu prostředí. V roce 2022 bylo hlavním posláním iniciativy #bezdopadu podpořit co možná nejvíce sportovních akcí směrem k udržitelnosti a ekologii. Jak toho chtěli docílit? Ve spolupráci s partnery EKO-KOM a Generali Investments CEE připravili balíček vybavení, který obsahoval pytle na odpadky, pytle na tříděný odpad, značení tras z rozložitelného materiálu a brožuru, jak pořádat akce #bezdopadu.
Díky zapojeným akcím, ambasadorům, partnerům i oborovým médiím se iniciativa #bezdopadu rozšířila mezi více než 1 milion lidí. V nadcházející sezóně se #bezdopadu chystá ještě více rozrůst, cíl je dostat se přes stovku přihlášených akcí. Zapojeným akcím chtějí v roce 2023 nabídnout ještě více benefitů, rozsáhlejší podporu v oblasti know-how a navázání spolupráce s dalšími relevantními iniciativami.
Lukáš Grolmus, ředitel oddělení marketingu a komunikace společnosti EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru, zdůrazňuje důležitost osvěty a připomínání důležitosti třídění odpadů. Aktuálně v ČR třídí své odpady ¾ obyvatel a i díky nim se daří plnit současné recyklační cíle. Nezbytnou podmínkou pro dlouhodobě fungující systém třídění a recyklace odpadů jsou tedy i soustavné komunikační a vzdělávací aktivity. Lidé musí mít zkrátka maximum informací, chtějí mít jistotu, že jejich úsilí má smysl, chtějí vědět, co se s jimi vytříděným odpadem děje a jak se dále zpracovává.
Lidé se v třídění odpadů postupně zlepšují, o problematiku se zajímají více a stává se nedílnou součástí jejich života, chtějí třídit nejen doma, ale i na pracovišti, na kulturních akcích i při sportu. Velice nás také potěšilo, že svůj pozitivní přístup k třídění odpadů, dokázali Češi i během pandemie, kdy ani přes všechny své osobní starosti a omezení nepřestali třídit odpad, dokonce třídili více než před pandemií.
Veronika Vojtová, profesionální slalomová kajakářka s více než 20letou kariérou, pozoruje vývoj ochrany životního prostředí nejen u vodních sportů a zájem o přídodu ji dovedl až ke studiu aplikované ekologie. Na ochranu životního prostředí by se tak mělo dbát už na počátku každého nového projektu - jak u staveb nových tratí, rekonstrukcí těch stávajících, tak u pořádání závodu či při samotné sportovní aktivitě.
Čtěte také: Nakládání s odpadem: sběrné dvory
Největším pokrokem je digitalizace dat, díky které netiskneme stohy letáků, startovních a výsledkových listin. Vidíme snahy o třídění odpadu, snížení jednorázových plastů výměnou za znovupoužitelné lahve a kelímky.
Nicméně, opakovaně použitelné nádobky na potraviny ji z problémů s odpady nejspíš nevytrhnou. Tým Alejandra Gallego-Schmida se v obsáhlé studii srovnával čtyři typy obalů, v nichž si můžete odnést oběd z restaurace: hliníkový, polystyrenový, tuhou plastovou krabičku z polypropylenu a Tupperware krabičku.
Pokud by například jediným kritériem hodnocení udržitelnosti obalů byla spotřeba materiálů, je jasnou ekojedničkou přepravka z extrudovaného polystyrenu. K její výrobě potřebujeme jen 7,8 gramů materiálu, zatímco pro krabičku či boxík z tužšího plastu musíme mít nejméně 31,8 gramů polypropylenu. Lehkosti a nenáročnosti výroby obalů z extrudovaného polystyrenu bylo těžko konkurovat. Naštěstí materiálová náročnost byla jen jedním z 12 kritérií hodnocení.
Abyste opakovaným používáním Tupperware krabičky vykompenzovali její výrobou způsobenou újmu na kvalitě ovzduší (v porovnání s jednorázovkou), museli byste ji použít nejméně 16x. A pokud byste chtěli kompenzovat újmu na spotřebě materiálů, je třeba tento boxík použít nejméně 208x, aby se stal udržitelnějším a úspornějším než extrudovaný polystyren.
Svačinku do plastové krabičky? Hliník/alobal představuje problém, protože vzniká energeticky náročně a ze surových materiálů, s výraznou produkcí emisí a doprovodem znečišťujících látek. Opakovaně použitelné nádobky na potraviny mají minimální podíl na poškozování ozonové vrstvy. Abyste vykompenzovali újmu na životním prostředím, danou terestriální ekotoxicitou spojenou s vznikem opakovaně použitelných plastových krabiček, nesměli byste je vlastně ideálně přestat používat už nikdy.
Čtěte také: Život bez odpadu: 4 roky zkušeností
„Co se týče vlivu na krajinu, jsou opakovaně použitelné boxíky - bez ohledu na počet následných použití - vždy tou horší variantou kvůli elektřině potřebné k ohřevu vody na jejich mytí," uvádí Gallego-Schmid s kolegy. Důvodem je potřeba ohřevu vody na jejich omývání. A k ohřevu vody potřebujeme elektřinu, s jejíž výrobou se do krajiny uvolňují i emise některých těžkých kovů.
Z hlediska své bilance mají opakovatelně využitelné plastové obaly silný potenciál. To, jak dobře nebo špatně v hodnocení jednotlivých environmentálních kritérií obstojí různé materiály a jednorázovost/opakovatelnost použití, je silně ovlivněno tím, jaký je počátek a konec jejich životního cyklu. Jinými slovy, tam, kde nastoupí efektivní materiálová recyklace, dá se posunout alobal, extrudovaný polystyren i polypropylen od bilance negativní k pozitivní o 2 až 60 %.
Dá se sportovat bez dopadu? Možná jednodušeji, než si dokážeme představit. I proto vznikla iniciativa #bezdopadu, která sportovce i organizátory sportovních akcí motivuje ke sportu bez dopadu.
Konference o klimatické změně COP26, která se koná v Glasgow od 31. října do 12. listopadu 2021, přinesla významné zprávy i v oblasti sportovních událostí. Součástí konference OSN COP26 bylo i zasedání „Sports for Climate Action - On the Race to Net-Zero”. Právě na tom oznámil MOV svou účast v kampani Race to Zero,která vyzývá města, regiony, ale i podniky a investory, aby se zavázali k tvorbě nulových emisí CO2 do roku 2050.
Sportovní události se nám s létem krásně rozjely. V rámci svého zapojení od nás získáte i přehlednou brožuru s tipy, jak správně a efektivně akci #bezdopadu připravit. Do letošní sezóny jsme přišli s několika inovacemi. Nejvíce pyšní jsme na ekologické značení tras Solubag, které Vám můžeme poskytnout zcela zdarma, takže se nebudete muset o značení vůbec starat. Solubag lze používat opakovaně, a proto není potřeba na každý závod připravovat nové značení, úplně postačí jedna sada na celou sezónu. Pokud náhodou značení zapomenete někde pověšené, za 180 dní po něm na místě nezůstane ani památky. Solubag je z přírodních zdrojů a včetně potisku je zcela netoxický.
K přidání akce na náš web stačí plnit alespoň některé z osmi kroků, které pro pořádání akcí #bezdopadu navrhujeme. Dále budeme rádi za spolupráci v komunikaci, aby se o našem projektu a vašem zodpovědném přístupu k přírodě dozvěděli i další z řad veřejnosti. Čím víc lidí si totiž svůj dopad na přírodu uvědomí, tím větší to bude mít efekt.
tags: #co #se #stane #kdybychom #ctyri #roky