Morava, kraj vína a lidových tradic, je také bohatá na přírodní krásy a ekologicky cenné lokality. Pojďme se podívat na některé z nich.
Biosférická rezervace Dolní Morava je nejmladší a nejmenší z českých biosférických rezervací. Přesto byste jí mohli brouzdat a putovat týden a nebude vám na to stačit. Vznikla rozšířením bývalé Biosférické rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál a lužní lesy v oblasti Podluží mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje.
Krajinnou dominantou jsou Pavlovské kopce - Pálava. Severovýchodní část rezervace se nachází v ploché nivě řeky Dyje, kde kvůli intenzivnímu zemědělství najdete už jen zbytky původních lužních luk a lesů. Ty přesto stojí za vaši návštěvu! Centrální část biosférické rezervace je situována v terénní sníženině vyplněné rybníky a krajinou vytvořenou člověkem v 19. století, v současnosti vyhlášenou UNESCO jako Krajina světového dědictví. Jako jediná česká biosférická rezervace se těší dvojnásobnému statutu UNESCO - skutečnost, která není ani ve světě zrovna obvyklá.
Bylinková zahrada ve Valticích začala vznikat v roce 2004. Hlavními iniciátory projektu byli manželé Tiree a Lubomír Chmelar z USA, kteří dlouhodobě podporovali a propagovali Lednicko-valtický areál ve světě, a kteří také zajistili podporu zahrady ze strany amerických nadací. Zahrada vytvořená dle návrhu studentů Zahradnické fakulty v Lednici byla slavnostně otevřena v roce 2010.
Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Expozice Domu přírody Moravského krasu vypráví příběh krajiny Moravského krasu od hlubinného geologického vývoje až po její současnou podobu, na které se velkou měrou podílí člověk. Přízemí vás zavede do historie, pozve k cestě časem v hlubinách historie od počátku vzniku planety až po současnost.
Nejcennější části Moravského krasu jsou od roku 1956 chráněny jako Chráněná krajinná oblast Moravský kras. V roce 2019 chráněnou krajinnou oblast vyhlásili znova a zároveň ji rozšířili z 91 km² na 96,82 km². Tato lokalita se vyznačuje typickými krasovými plošinami se závrty, hlubokými žleby se soutěskami, nechybí ponory a vývěry řek, propasti a stovky jeskyň. Na seznam mokřadů, které chrání Ramsarská úmluva byl v roce 2005 zapsán i podzemní tok řeky Punkvy. Nejvzácnější lokality chrání i označení přírodní rezervace.
Moravský kras se může pochlubit více než tisícovkou jeskyň, pro veřejnost jsou ale zpřístupněny jen některé z nich. Snad ty nejznámější jsou Punkevní jeskyně, při jejich prohlídce se dostanete až na dno propasti Macocha a podzemní říčku Punkvu splavíte na člunech. Kateřinská jeskyně má v nabídce zajímavé krápníkové útvary. Archeologické naleziště byly objeveny v jeskyni Balcarka a ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. Záhadou je opředena jeskyně Býčí skála a nezvyklé využití měla v minulosti jeskyně Výpustek, která sloužila jako podzemní továrna. Do Rudického propadání se dostanete pouze s jeskyňáři v rámci jejich kurzů speleologie.
CHKO je domovem pro mnoho jedinečných živočichů, bylo zde objeveno a popsáno více než 50 nových druhů. Věděli jste, že v České republice žije 27 druhů netopýrů a přitom v Moravském krasu se vyskytuje až 24 z nich? Z rostlin je zde nejzajímavější glaciální relikt kruhatka Matthioliho, která roste na dně Macochy a je to její jediný výskyt v celém Česku.
Moravský kras ale není jen o jeskyních a propastech. Klidně se zde můžete i dozvědět něco o historii, když se projdete Náučnou stezkou Cesta železa. Do historie se ohlédnete i na zámcích Křtiny a Blansko, na Novém hradě u Adamova a kouzlo časů minulých mají i zříceniny, Hrádku u Babic, hradu Blansek nebo Čertova hrádku. Cyklisté jistě ocení Singletrail Moravský kras, který nabízí tři okruhy o celkové délce 28 km.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady patří k regionálně nejvýznamnějším chráněným územím v Česku, nacházejícím se v Jihomoravském kraji, severovýchodně od obce Benešov v okrese Blansko. Rezervace chrání unikátní a rozsáhlý komplex vlhkých luk, mokřadních společenstev a ostřicových lánů, který leží v pramenné oblasti říčky Bělá.
Území o celkové rozloze přibližně 125 hektarů bylo vyhlášeno za chráněné v roce 1988 a rozkládá se v nadmořské výšce od 640 do 700 m n. m. Historicky jde o pozůstatek někdejšího největšího rašeliniště Drahanské vrchoviny, které je klasifikováno jako rašeliniště přechodového až vrchovištního typu. Přestože ekologické podmínky byly v letech 1959 až 1961 výrazně narušeny rozsáhlými odvodňovacími pracemi a následnou těžbou rašeliny, oblast si dodnes udržuje významné přírodní hodnoty. Je domovem pro chráněné a ohrožené druhy rostlin, jako jsou masožravá rosnatka okrouhlolistá, kosatec sibiřský či vstavač májový a také pro vzácnou faunu včetně zmije obecné, mloka horského a dravých ptáků, jako je moták pochop.
Přírodní památka Horní Bělá se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko, přibližně mezi obcemi Šebetov a Kořenec. Chráněné území je důležité zejména z důvodu výskytu mokřadních a rašelinných společenstev rostlin a vzácné flóry. Samotný tok říčky, který prochází územím, si zachoval přirozený meandrující charakter a je lemován vzrostlými břehovými porosty s převahou olše a vrby.
Přírodní památka byla vyhlášena za chráněnou v roce 1997 a její rozloha je přibližně 18 hektarů. Území se nachází v přírodním parku Řehořkovo Kořenecko. Účelem ochrany je zachování a podpora vlhkomilných a rašeliništních druhů. Lokalita plynule navazuje na výše položenou přírodní rezervaci Pod Švancarkou. V jihovýchodní části památky se nachází samota Pilka, kde v minulosti stávala vodní pila, přičemž zbytky jejích náhonů a mlýnského rybníka jsou dodnes patrné.
Přírodní rezervace Studnické louky je menší, nicméně mimořádně cenné chráněné území, které se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Vyškov, nedaleko obce Studnice a na katastru obce Krásensko. Tato lokalita představuje zachovalý úsek mokřadních a mezofilních luk, které se rozkládají v údolí potoka.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Rezervace byla vyhlášena za chráněnou v roce 2002 a rozkládá se na ploše téměř 4 hektarů. Území leží v nadmořské výšce mezi 518 až 534 m n. m. Významnou část její plochy tvoří olšový les lemující potok, přičemž na okolních podmáčených lukách rostou vzácné druhy rostlin. O zachování biodiverzity na lukách se starají dobrovolníci, kteří je každoročně ručně kosí. Kromě vzácné flóry zde nacházejí útočiště i některé druhy motýlů, jako například ohniváček modrolesklý, hnízdí zde i rákosník zpěvný.
Přírodní rezervace Bílá voda se nachází ve Zlínském kraji, v blízkosti města Vsetín, a byla vyhlášena k ochraně cenného úseku potoka Bílá voda a přilehlých lužních lesů a mokřadních luk. Jedná se o významnou ukázku zachovalého říčního meandrujícího koryta s charakteristickými břehovými porosty, které jsou důležité pro stabilitu vodního ekosystému.
Území je cenné pro výskyt lužních společenstev, především s dominancí olše a jasanu, a je domovem pro mnoho druhů obojživelníků a hmyzu. Přítomnost relativně čistého a přirozeného toku činí tuto lokalitu důležitým útočištěm pro vodní organismy. Rezervace poskytuje ochranu proti necitlivým zásahům do vodního toku a jeho okolí.
V České republice se nacházejí 4 národní parky: Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a jediným moravským parkem je Národní Park Podyjí, ležící v Jihomoravském kraji, v okrese Znojmo. Byl vyhlášen 1. července 1991. Rozlohou 6 259 hektarů je našim nejmenším národním parkem. Území bylo vyjmuto jako nejvzácnější část původní Chráněné krajiné oblasti Podyjí.
A opravdu je na co se koukat. Řeka Dyje vytváří na trase mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem hluboký kaňon s malebnými meandry a skalními stěnami. Jelikož je místo velmi těžko dostupné, jedná se o nejzachovalejší a nejméně dotčené říční údolí u nás. Jižní stana parku je ohraničena státní hranicí, na kterou navazuje rakouský Národní park Thayatal. Ve východní části parku najdete jednu z nejoblíbenějších letních jihomoravských lokalit - Znojemskou přehradu, na východě leží na těsné hranici Vranovská přehrada.
Fauna a flora je v Národním parku Podyjí velmi rozmanitá. Najít tu můžete až 77 druhů chráněných rostlin jako divizna, kosatec, koniclec, brambořík i několik druhů orchideí. Také vzácné suché a teplé vřesoviště a stepní lady, vznikající dlouhodobou pastvou dobytka, která jsou evropským unikátem. Jelikož je národní park z více než 80 % tvořen lesy, vyskytuje se zde i značné množství různých druhů hub.
Z živočichů, které se v národním parku nacházejí, stojí za zmínku jistě vydra říční, která zde má díky vlhkému prostředí ideální klimatické podmínky, sysel obecný, užovka, čáp černý nebo výr velký. Narazit můžete i na vzácné druhy motýlů jako jasoň dymnivkový nebo otakárek ovocný.
O tom, že je oblast Znojemska a Vranovska oblíbenou turistickou lokalitou svědčí i množství turistů, kteří ho každoročně navštíví. Pro milovníky historie se v této oblasti nachází hrad Znojmo, hrad Bítov nebo majestátní zámek Vranov nad Dyjí, které mají otevřené od dubna do října. S přicházejícím podzimem začne být ve Znojmě a jeho okolí dominantní vinařství. Vyrazit můžete na burčákové slavnosti i klasické vinobraní. A nebo si kdykoli během roku posedět u místního vinaře ve vinném sklípku. Vína z této oblasti jsou kvalitní a pravidelně obsazují přední příčky v mezinárodních soutěžích.
Pokud chcete nádheru hlubokých údolí Dyje spatřit z výšky, doporučujeme Vám vystoupat na některou rozhlednu. Velmi oblíbená je vranovská vyhlídka Claryho kříz nebo Hardeggská vyhlídka v Čížově. Výhledy jsou opravdu úchvatné.
Pro nadšené cyklisty není jistě žádným tajemstvím, že přes území Národního parku Podyjí vede tvz. Stezka železné opony. Evropská dálková cyklotrasa, linoucí se od Barentsova moře až k břehu Černého moře v Bulharsku, je dlouhá téměř 10 000 kilometrů.
Morava nabízí řadu možností ubytování v ekologických centrech, které jsou ideální pro rodiny s dětmi, školy v přírodě a všechny, kteří chtějí strávit čas v souladu s přírodou.
Umístění: U spodní stanice lanovky na beskydskou horu Javorový (daleké výhledy, horská chata), na okraji třinecké části Oldřichovice.
Ubytování: Ekologický rekreační areál s turistickou ubytovnou (hostelem), barem, lesním kempem a paraglidingovou školou.
Cena:
Umístění: V nádherné, ale drsné krajině Hrubého Jeseníku na náhorní plošině osady Rejvíz v nadmořské výšce 772 m.
Ubytování: Ekologická farma s penzionem, vhodná pro rodinnou rekreaci i školní výlety a soustředění.
Cena:
Umístění: Na samotě v údolí Želetavky v krásné přírodě Vysočiny, mezi vesničkami Knínice, Krasonice a Meziříčko.
Ubytování: Ekologická farma v bývalém mlýnském stavení obklopeném několika hospodářskými budovami.
Cena:
Umístění: Na polosamotě u obce Nová Brtnice, v katastru obce Kněžice.
Ubytování: Pobytové ekocentrum v bývalé panské hájovně s celoročním provozem.
Cena:
Umístění: V Moravském krasu, v lokalitě Horní Mlýn v krasovém údolí Říčky u Ochozi u Brna.
Ubytování: Rekreační areál tvořený hlavní budovou, zahradou, několika hektary luk, tábořišti a zázemím pro vzdělávací kurzy.
Cena:
Umístění: Na beskydské louce uprostřed lesa, poblíž přírodní rezervace Ropice nad údolím Slavíče, asi 4 km od obce Morávka.
Ubytování: Částečně vybavený stan na dřevěné podsadě na soukromé louce.
Cena:
Umístění: V krásné beskydské přírodě, v horské osadě Muchovice, poblíž modře značené výstupové trasy z Ostravice na Lysou horu.
Ubytování: Skromně vybavené turistické ubytování až pro 20 osob (v zimě 13) ve velkém lesáckém srubu.
Cena:
Umístění: V klidné obci Krásensko na Drahanské vrchovině, v těsné blízkosti Moravského krasu.
Ubytování: Pobytové středisko pro školy a organizované skupiny od 20 osob ve zrekonstruované historické budově s kapacitou 34 lůžek.
Cena:
Umístění: V malebném prostředí lesů mezi brněnskými městskými částmi Soběšice a Útěchov.
tags: #ekologická #centra #Morava #seznam