Témata bakalářských prací v oboru Fyzická geografie a Geoekologie

Chcete studovat přírodní vědy na moderní fakultě s vynikající tradicí, špičkovým výzkumem, širokou mezinárodní spoluprací a individuálním přístupem ke studentům? Studujte na Přírodovědecké fakultě UK a staňte se přírodovědcem!

Přírodovědecká fakulta je z hlediska počtu studentů i vědeckého výkonu jednou z nejvýznamnějších součástí Univerzity Karlovy, nejznámější a mezinárodně nejlépe hodnocené české vysoké školy.

Fakulta poskytuje třístupňové vysokoškolské vzdělání v oblastech biologie, geografie, geologie, chemie a ochrany životního prostředí.

Přijímací řízení a studium

Cena přihlášky:

• Bc + Mgr - 940 Kč / 100 EUR
• PhD - 810 Kč / 100 EUR

Přijímací zkouška je jednokolová ústní nebo písemná formou testu (specifikováno v přehledu studijních programů a oborů). Předměty přijímací zkoušky jsou specifikovány v přehledu studijních programů a oborů.

Čtěte také: Opatření k nápravě

V případě podání přihlášky ke studiu dvou a více studijních oborů nebo programů se shodnými předměty přijímací zkoušky uchazeč vykoná písemnou přijímací zkoušku ze shodného předmětu pouze jednou. Každý test nebo ústní pohovor (předmět přijímací zkoušky) je hodnocen maximálně 100 body.

Testy přijímací zkoušky nebo ústní zkouška jsou v českém jazyce. Termíny zkoušky z jednotlivých předmětů se nepřekrývají.

Obsahová náplň odborného testu z biologie, chemie, geografie, matematiky a testu základní orientace v problematice obyvatelstva vychází z platných učebnic pro gymnázia vydaných v ČR, případně z rámcových vzdělávacích programů pro gymnázia a z platných kurikulárních dokumentů. Navíc jsou zařazeny otázky zjišťující zájem o obor.

Odborná zkouška z matematiky pro program Bioinformatika vychází z přijímací zkoušky pro bakalářské studijní programy Matematika a Informatika na MFF UK (testují se předpoklady ke studiu studijního oboru, tj. logické myšlení, přesnost vyjadřování, středoškolská matematika).

Obsahová náplň testu všeobecných studijních předpokladů pro obor Geologie - Klasická archeologie bude ověřovat studijní předpoklady, schopnost logického myšlení a deskripční zručnost.

Čtěte také: Fyzická geografie a geoekologie Ostrava

Ke studiu programu Bioinformatika budou přijati všichni uchazeči, kteří při přijímací zkoušce získají alespoň 40 bodů ze 100 možných.

Ke studiu programu Geotechnologie a oborů Geologie a Hospodaření s přírodními zdroji budou přijati všichni uchazeči, kteří splní stanovené vzdělání (přijímací zkouška není stanovena).

Zkouška může být prominuta uchazečům, kteří již během středoškolského studia dostatečně prokázali své odborné znalosti v přírodovědných oborech a schopnost studovat.

Uplatnění absolventů

Po absolvování studia na Přírodovědecké fakultě můžete pokračovat ve vědecké kariéře nebo se vrhnout do soukromého či tzv. třetího sektoru. Fakulta poskytuje kariérní poradenství již během studia, např. i formou mentoringu, který probíhá přímo na pracovišti spolupracujících firem a organizací.

Možnosti studia v zahraničí

Přírodní zákony platí všude - máte možnost vycestovat na část svého studia do zahraničí na některou z partnerských institucí již během bakalářského studia, a to nejen díky programu Erasmus+. Přírodovědecká fakulta pravidelně pořádá semináře, na kterých vám poradí, jak a kam vycestovat.

Čtěte také: Geoekologie a Beskydy

Ubytování

Hlavním centrem Přírodovědecké fakulty je Albertov, jedinečné místo se skvělou dopravní obslužností a dostupností do centra i ke kolejím. Univerzita Karlova disponuje několika komplexy kolejí, nejblíže leží koleje Budeč, ze kterých je to na fakultu asi 15 minut pěšky. Na koleji Budeč najdete také menzu, druhá větší menza pak leží přímo na Albertově.

Témata bakalářských prací

Student si vybírá téma bakalářské práce z nabídky, zveřejněné v SIS, případně na webových stránkách katedry. Téma konzultuje s vedoucím práce a po případných úpravách zadání se k tématu přihlašuje v SIS.

Bakalářskou práci zpracovává student v průběhu 3. ročníku studia na základě konzultací s vedoucím práce. Cílem bakalářské práce je kriticky zhodnotit zadané téma, popsat současný stav poznání, vhodné je také získání a/nebo analýza primárních dat. Podstatnou použitou metodou je tvůrčí rešerše založená na studiu odborné literatury.

Okruhy otázek pro předměty státní závěrečné zkoušky v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech na katedře geografie PřF UJEP (aktualizace k 17. 2.). Okruhy jsou platné pro všechny studenty s účinností od letního semestru akademického roku 2024/2025 s výjimkou studentů, kteří budou SZZ po 17. 2. 2025 opakovat z důvodu předchozího neúspěšného pokusu.

Níže jsou uvedeny příklady témat bakalářských prací z katedry geografie PřF UJEP:

• Regionální disparity zemí EU a jejich proměny (lze dále diferencovat disparity populační, ekonomické, sociální event. kulturní; popř. dle skupiny států, za jednotky NUTS II) - (DP)
• Globální vývojové změny makroregionů světa a jejich příčiny
• Geografie problémových oblastí mikroregionů Ústeckého kraje (např. tzv. sociálně vyloučené lokality, sociální stres) - (BP/DP)
• Česká vysokoškolská geografie a srovnání se zeměmi EU (metodiky hodnocení vysokých škol, řazení geografie mezi skupiny věd, hlavní geografické přínosy, event. Mgr. Vladan Hruška, Ph.D. Mgr. Mgr.
• Citlivé kulturní dědictví (dissonant heritage), případová studie/analýza ze SZ Čech
• Analýza návštěvnosti a mobility turistů v/po Krušných horách
• Interpretace kulturně historického dědictví pomocí naučných prvků v krajině (případová studie, analýza)
• Interpretace místního kulturního/přírodního dědictví z perspektivy udržitelného života v příhraničí
• Interpretace hodnot krajiny (vybraný příklad z česko-německého pohraničí)
• Místně zakotvená badatelská výuka jako forma (environmentálního, geografického) vzdělávání pro II. stupeň ZŠ/gymnázia: Návrh výukového programu
• Za poznáním místního kulturního/přírodního dědictví: Návrh vzdělávacího programu (mládež, dospělí)
• Metody místně zakotveného učení/Questing ve výuce na II.
• 3D rekonstrukce/vizualizace vybraného zaniklého sídla/lokality/krajiny
• 3D rekonstrukce/vizualizace bývalého kampusu UJEP
• Analýza potenciálu využití 3D modelu zaniklé krajiny v cestovním ruchu
• Tvorba databáze zaniklých lokalit vybraného sídla/regionu.
• Analýzy dílčích problémů starých průmyslových regionů a možností jejich řešení (např. odliv obyvatel, sociální vyloučení, kvalita veřejného prostoru)
• Proměny lidského (např. brain drain) a sociálního kapitálu v Ústeckém a Karlovarském kraji, vybraných mikroregionech, nebo městech
• Transformace starých průmyslových regionů/měst (lze zaměřit na dílčí aspekty transformace a téma řešit kvalitativně, kvantitativně, či kombinovaně)
• Aktéři změny v hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionech (lze zaměřit na specifické rozvojové téma - např. Mgr. Jiří Riezner, Ph.D.
• Mlékárenský průmysl ve vybraném území z pohledu regionálních hodnotových řetězců (DP).
• Zemědělské podniky ve vybraném regionu a jejich strategie přežití v dobách krize (BP i DP).
• Lokální potraviny v nabídce nadnárodních řetězců (BP i DP).
• Lokální potraviny a ideální způsob jejich distribuce ke spotřebitelům (BP i DP).
• Dostupnost lokálních potravin ve vybraném městě (BP).
• Lokální potraviny ve veřejném stravování (školní jídelny, nemocnice, domovy důchodců, apod.) (BP i DP).
• Myslivost na českém venkově a její potenciál z hlediska udržitelnosti (BP).
• Student/ka může navrhnout vlastní téma zaměřené na problematiku udržitelnosti zemědělsko-potravinových systémů a rozvoje venkova. Mgr. Mgr.
• Petr Trahorsch, Ph.D. Didaktické ztvárnění vybraného tematického celku ve výuce geografie (pouze BP)
• Pedagogické praxe ve vysokoškolském studiu (jejich hodnocení, analýza, srovnání, reflexe apod.)
• Analýza / hodnocení učebnic geografie nebo školních atlasů a jejich vlivy na procesy učení či vyučování
• Dětská pojetí a miskoncepce ve výuce geografie
• Zjišťování názorů a postojů učitelů k didaktickým pomůckám (např. Případně další témata z oblasti geografického vzdělávání / didaktiky geografie (na základní, střední či vysoké škole, příp. Mgr. RNDr. Adam Emmer, Ph.D. RNDr. Jan Klimeš, Ph.D.
• Povodí Ohře, s.p. Geomorfologický rozbor údolní nivy ve vztahu k povodním (konkrétní lokalita)
• Analýza historických povodní v konkrétním povodí (příčina, průběh, následek)
• Zhodnocení vývoje území za několik desetiletí (i s využitím leteckých a satelitních snímků)
• Zdokumentování vývoje hydrografie v povodí Bíliny (vodní toky, vodní stavby)
• Vliv geografických faktorů na výskyt povodní v povodí Ohře (povodí Ploučnice, povodí Bíliny ad.)
• Vyhodnocení vodohospodářského tématu pomocí GIS, IDRISI, DPZ apod.
• Při zájmu o konkrétní téma si student/ka nejprve domluví vedení práce s interním pracovníkem katedry a společně dále kontaktují příslušnou osobu na AOPK, s níž upřesní zadání práce.
• Obnova funkce revitalizované krajiny Podkrušnohoří
• Revitalizace krajiny Českého středohoří z pohledu vodního hospodářství
• Monitoring fyzikálně - chemických, biologických a hydromorfologických kvalit vybraných vodních toků
• Analýza územních plánů na území CHKO České středohoří s ohledem na riziko svahových pohybů.
• Agrolesnictví v polovině 19. století v CHKO České středohoří
• Změna hustoty sídelní sítě v oblasti Českého středohoří v období 20. - 21.

Mgr. Po studiu na Slezském gymnáziu v Opavě absolvoval bakalářská studia na Přírodovědecké fakultě UK, studijní program geografie. Na téže fakultě vystudoval magistra fyzické geografie a geoekologie. Nyní tamtéž pokračuje v doktorandském studiu v klimatologie. Od roku 2017 popularizuje z obrazovky České televize vědu: „V rámci médií panují u nás, v redakci vědy, nadstandardně přátelské vztahy. Což fakt nebývá zvykem.

Vladimír Piskala je geografem a také doktorandem klimatologie na Přírodovědecké fakultě UK. V televizi začínal Vladimír Piskala s předpověďmi počasí. Před devíti lety úspěšně prošel konkurzem na „rosničku“, to tehdy vstával někdy kolem čtvrté hodiny ranní. „Jsem popularizátorem vědy, který dokončuje doktorát z klimatologie. Na konkurz do televize jsem se přihlásil na základě inzerátu z fakultní nástěnky,“ prozrazuje Vladimír.

„Vybral jsem si nejnudnější obor z klimatologie; k práci mi stačí jen počítač a připojení k internetu,“ odpovídá Vladimír Piskala s úsměvem na otázku, jak se Středoevropanovi dělá věda zaměřená na celou polovinu zeměkoule. „Důležité jsou pro mě totiž výsledky různých modelů a kolik se mi jich podaří shromáždit. Snažím se jít co nejhlouběji do minulosti, dostal jsem se až do roku 1850. Otázkou je spolehlivost těchto dat,“ je si vědom.

tags: #fyzicka #geografie #a #geoekologie #bakalarska #prace

Oblíbené příspěvky:

• Rtuti v přírodě: Rizika a dopady
• Jak ekologický design ovlivňuje potravinářství
• Ekologické zemědělství a welfare zvířat
• Sběratelská hodnota mincí s přírodní tématikou
• Měření kontaminantů v ČR