Říká se, že při leteckém pohledu na naši krásnou zemi dominují v soukromých zahradách modrá oka domácích venkovních bazénů v míře větší, než je v Evropě běžné. Není se vůbec čemu divit, protože sportovní vyžití či relaxace u vody nebo ve vodě má v Čechách a na Moravě dlouhou tradici.
Nepřeberná nabídka přípravků bazénové chemie či bazénových technologií může vzbuzovat dojem, že úprava bazénové vody v domácím bazénu není nic složitého. Nic ale není úplně černobílé - je pravda, že se v případě správné péče o bazénovou vodu pravděpodobně vyhnete náhlému skokovému zhoršení její kvality, nicméně vlastnosti bazénové vody se mohou v průběhu koupací sezóny relativně rychle měnit (a obvykle podstatnou měrou k horšímu).
Zvláště domácí venkovní bazény jsou díky svému umístění přímo vystaveny vlivům okolního přírodního prostředí, ať už se jedná o vnos nečistot do bazénové vody větrem (pyl, zbytky vegetace, hmyz apod.) či přímo z pokožky plavců (kosmetické přípravky, zrnka písku, stébla trávy apod.), intenzivní sluneční záření či vyšší zatížení bazénu v horkých letních dnech.
Pro správnou péči o domácí bazén je vhodné znát vybrané parametry vody, kterou používáme k jeho napouštění. V případě, že je k napouštění bazénu použita pitná voda z veřejného zásobování, je možné se obrátit na dodavatele pitné vody, který informace o hodnotách těchto ukazatelů obvykle bez problémů poskytne. Pokud využíváme jako zdroj bazénové vody vlastní studnu nebo vrt, je rozumné obrátit se na vhodnou laboratoř, která se zabývá rozbory vody, a hodnoty výše uvedených ukazatelů si nechat stanovit prostřednictvím rozboru dodaného vzorku.
K akutnímu, nejčastěji skokovému, zhoršení kvality bazénové vody v zahradním bazénu dochází obvykle při opomenutí dávkování vhodných bazénových přípravků či poruše bazénové technologie.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Režim chodu bazénové filtrace by měl být nastaven tak, aby během koupací sezóny docházelo alespoň 2x denně k průchodu celého objemu bazénové vody přes filtrační médium. V případě vyššího zatížení bazénu, hlavně v horkých letních dnech s vysokou intenzitou slunečního záření, je vhodné dobu chodu bazénové filtrace prodloužit a zároveň její filtrační náplň častěji prát.
Zároveň je na místě 1x týdně kontrolovat hodnotu pH (optimální rozmezí 6,8 až 7,4) a koncentraci aktivního chloru (0,6 až 1 mg/l), případně kyslíku (8 až 20 mg/l) či bromu (1 až 2 mg/l).
Existuje několik základních projevů zhoršení kvality bazénové vody, které jsou na první pohled dobře postřehnutelné i prostým okem. Obvykle se jedná o nežádoucí změnu barvy v široké škále od světle zelené po tmavě hnědou, doprovázenou ztrátou průhlednosti, případně i nepříjemným zápachem.
Dobře pozorovatelná, i když hůře definovatelná, je tzv. Změna vlastností bazénové vody se může projevit i tvorbou usazenin, inkrustů či biofilmu na bazénovém dně či stěnách bazénu a bazénovém příslušenství.
Snažíme se v následujícím textu poskytnout uživatelům domácích bazénů zjednodušený návod, jak danou nepříjemnou situaci řešit. Je třeba ale podotknout, že zhoršení kvality bazénové vody obvykle nemá pouze jednu jasnou příčinu, ale je výsledkem působení mnoha faktorů, takže k nápravě nežádoucího stavu může vést složitější cesta, než některými prodejci standardně doporučovaný zjednodušený algoritmus typu: když se stane tohle, přidejte tam toto, promíchejte a nechte působit přes noc.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Hodnota pH bazénové vody je bezesporu nejdůležitějším ukazatelem, který by měl mít provozovatel domácího bazénu na zřeteli. Od konkrétní hodnoty pH bazénové vody se odvíjejí veškeré reakční procesy, probíhající ve vodním prostředí. Složení přípravků bazénové chemie je koncipováno tak, aby v oblasti doporučené hodnoty pH, tj. Jedná se o neutrální až mírně alkalickou oblast pH, kdy voda o těchto hodnotách pH nedráždí pokožku ani sliznice plavců.
Růst hodnoty pH bazénové vody může nastat z několika důvodů. Samostatnou kapitolu tvoří domácí bazény, vybavené salinizačními jednotkami - v těchto jednotkách dochází k elektrolytickému rozkladu slané bazénové vody a doprovodným jevem tohoto procesu je právě růst hodnoty pH. Masivní výskyt nežádoucích zelených řas ve vodě je doprovázen intenzivní fotosyntézou. Přeměna je doprovázena vznikem hydroxylových skupin, které vedou k růstu hodnoty pH bazénové vody do výrazně alkalické oblasti. Hodnota pH může v takovém případě dosáhnout až 11 i více, což je samozřejmě oblast hodnoty pH pro udržení optimální kvality bazénové vody naprosto nepřijatelná.
Pokud používáte k napouštění domácího bazénu podzemní vodu z vlastní studny nebo vrtu, její hodnota pH je spíše nižší, obvykle pod hodnotou rovnou sedmi, může být ale i 5, či ještě nižší. Tento jev je způsoben rozpuštěným oxidem uhličitým, který podzemní vody ve větší či menší míře obsahují. V podzemí je voda vystavena určitému tlaku, který ovlivňuje její chemické složení. Jakmile je podzemní voda vyčerpána na povrch, působení atmosférického tlaku vede k uvolnění plynů, hlavně oxidu uhličitého, rozpuštěných v podzemní vodě.
Pokud aktuální hodnota pH přesáhne horní hranici doporučeného intervalu hodnoty pH, tj. cca 7,4, je na místě aplikovat přípravky bazénové chemie pro snížení hodnoty pH (pH mínus). Změna hodnoty pH podzemní vody, napuštěné do bazénu, je obvykle doprovázena dobře pozorovatelnými doprovodnými jevy, kdy dochází ke změně formy výskytu chemických látek ve vodě a tvorbě zákalu či výrazných sraženin na bázi železa, manganu, vápníku či hořčíku.
Pokud při pravidelné kontrole (optimálně 1x týdně) pomocí vhodného testeru zjistíte vyšší hodnotu pH, je třeba aplikovat dle pokynů výrobce přípravky pro snížení hodnoty pH, obvykle nazývané pH mínus.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
K náhlému, výraznému poklesu pH bazénové vody vede obvykle chyba v dávkování přípravků pro snížení hodnoty pH, označovaných jako pH mínus. Dolní hranice doporučovaného rozmezí optimálních hodnot pH se pohybuje okolo čísla 6,8 a zasahuje tedy z hlediska stupnice hodnoty pH do mírně kyselé oblasti. Spolu s dalším poklesem hodnoty pH se zvyšuje kyselá reakce bazénové vody, s čímž primárně souvisí její zvyšující se korozivní působení na materiály, se kterými přichází do styku.
Pokud při pravidelné kontrole (optimálně 1x týdně) pomocí vhodného testeru zjistíte nižší hodnotu pH, je třeba aplikovat dle pokynů výrobce přípravky pro zvýšení hodnoty pH, obvykle nazývané pH plus.
Úprava vody v domácích bazénech pomocí přípravků bazénové chemie na bázi aktivního chloru patří v současnosti mezi nejčastější způsoby úpravy bazénové vody a jejího hygienického zabezpečení. Přípravky s obsahem aktivního chloru se používají i při úpravě vody ve veřejných umělých koupalištích, jejichž podmínky provozu jsou definovány vyhláškou MZ č. 238/2011 Sb. Historie chlorace vody sahá přibližně do konce 17. století, kdy byly poprvé použity roztoky chlornanu draselného a sodného pro dezinfekci vody a sanaci prostředí v nemocnicích během epidemie. S rozvojem průmyslové výroby chloru na konci 19.
K úpravě bazénové vody v současnosti máme k dispozici přípravky na bázi aktivního chloru v rozmanitých podobách a modifikacích, a většinu z nich lze použít jak pro průběžnou chloraci bazénové vody během koupací sezóny, tak pro šokovou chloraci v případě akutní potřeby. Na trhu přípravků bazénové chlorové chemie si můžeme vybrat mezi chlorovými bazénovými tabletami, ať už jednosložkovými nebo s obsahem dalších účinných látek, anorganickými či organickými chlorovými granuláty či kapalným chlornanem sodným nebo jeho ředěným roztokem.
Pokud při pravidelné kontrole (optimálně 1x týdně) pomocí vhodného testeru zjistíte nižší hodnotu koncentrace aktivního chloru, je třeba aplikovat dle pokynů výrobce přípravky bazénové chemie na bázi aktivního chloru pro zvýšení jeho aktuální koncentrace do rozmezí 0,3 až 1 mg/l.
Pro úplnost je třeba zmínit ještě jeden způsob úpravy bazénové vody pomocí aktivního chloru, a to jeho generování přímo in situ z bazénové vody v tzv. salinizační jednotce, zařazené do okruhu bazénové technologie. Není to tak úplně pravda, principem úpravy bazénové vody pomocí salinizační jednotky je elektrolýza slané bazénové vody. Bazénová voda je tedy průběžně upravována během koupací sezóny pomocí aktivního chloru, generovaného přímo v technologickém okruhu bazénu.
Mezi laickou veřejností, ale i v oborech hydrochemie a technologie vody, se často používá pro označení koncentrace vápníku a hořčíku ve vodě zlidovělý výraz „tvrdost vody“. Tvrdost vody ani v současnosti není jednotně definována, takže se zde do podrobností, ať už z hlediska analytického, nebo technologického, nebudeme pouštět. Postupem času docházelo k proměně definic tvrdosti vody podle toho, s jakými konkrétními provozními problémy bylo třeba se při úpravách různých druhů vod potýkat.
Vyjadřovaní tvrdosti vody v širokém spektru německých, anglických, francouzských či amerických stupňů je rovněž zastaralé, nicméně se tvrdošíjně používá dál navzdory tomu, že se jednotlivé stupně liší ve svých definicích. Z analytického hlediska je jediným akceptovatelným způsobem vyjádření výše definované tvrdosti vody v mmol/l, tj. v milimolech na litr.
Majitelé domácích bazénů se setkávají především s projevy vyšší tvrdosti vody v podobě bílého zákalu vody či nežádoucích inkrustů na stěnách bazénu, jeho dně či bazénovém příslušenství. Pro nápravu nežádoucích projevů vyšší tvrdosti bazénové vody se používají speciální přípravky bazénové chemie, které ovlivňují výše uváděnou vápenato-uhličitanovou rovnováhu buď tzv. Pokud už ke tvorbě usazenin na stěnách či bazénovém příslušenství došlo, je samozřejmě možné aplikovat přípravek Snížení tvrdosti i během koupací sezóny a nežádoucí inkrusty tímto způsobem odstranit.
Před vlastní aplikací přípravku Snížení tvrdosti je vhodné znát hodnotu tvrdosti vody. Konkrétní hodnotu zjistíme buď pomocí speciálního testeru tvrdosti vody, nebo se můžeme obrátit na analytickou laboratoř a nechat si tento parametr analyticky stanovit. V případě vyšší koncentrace vápníku či hořčíku v bazénové vodě je vhodné aplikovat přípravek Snížení tvrdosti dle návodu, tj.
Ke vzniku inkrustů na bazénových stěnách či příslušenství může docházet i v případě, že bazénová voda obsahuje vyšší koncentrace sloučenin železa či manganu. Výsledkem bývají nevábné rezavohnědé až černé povlaky, které samy o sobě zhoršují estetický požitek z osvěžující koupele. Nerozpustné sloučeniny železa a manganu - stejně jako vápenaté usazeniny - ovlivňují negativním způsobem senzorické vlastnosti bazénové vody, a i když samy o sobě nebývají zdravotně závadné, díky své porézní struktuře poskytují ideální životní prostor pro růst a rozmnožování nežádoucího mikrobiálního oživení.
Čirost bazénové vody je jedním ze základního požadavků, které na ni majitelé domácích bazénů kladou. V praxi to ale bývá bohužel občas jinak. Zanedbání pravidelné péče o kvalitu bazénové vody se může primárně projevit díky výskytu nerozpuštěných látek právě snížením průhlednosti bazénové vody, což je vlastně definice zákalu ve vodě. Zákal je způsoben výskytem anorganických či organických látek, obvykle ve vodě jemně dispergovaných. Může se jednat o látky z přirozeného přírodního prostředí, např.
Pokud je domácí bazén napouštěn z podzemního zdroje, plnící voda obvykle zakalená nebývá, a pokud ano, zákal tvoří spíše anorganické částice. Během využívání domácího bazénu ale dochází ke vnosu nežádoucích nečistot, a pokud bazénová voda není správně ošetřována, dochází ke ztrátě jiskry, snížení průhlednosti a zhoršení kvality bazénové vody.
K odstraňování zákalu bazénové vody se používají speciální přípravky bazénové chemie, označované jako vločkovače či projasňovače. Jak ale praví klasik: šedá je teorie a zelený strom života - v praxi se setkáváme se zákazníky, kteří aplikují různé přípravky bazénové chemie pro odstranění zákalu dle návodu a doporučení daného výrobce, nicméně kýžený efekt v podobě křišťálově průzračné vody se nedostavuje.
Problematika zákalu bazénové vody je složitá z důvodu poměrně širokého spektra typů jemně dispergovaných koloidních částic a jejich vlastností, a průběhu samotného koagulačního procesu.
Při dávkování vločkovacího či projasňovacího přípravku je důležitá rychlost a intenzita promíchání bazénové vody s daným přípravkem, což v praxi provedeme tak, že optimální dávku vločkovacího přípravku naředíme do většího objemu pitné nebo bazénové vody ve vhodné nádobě a následně plošně vylijeme na bazénovou hladinu. Bazénová filtrace, případně protiproud, jsou zapnuty, aby docházelo k proudění vody a rozmíchání přípravku v celém objemu bazénu.
V této fázi je naopak žádoucí, aby bazénová voda byla v klidu, takže je třeba bazénovou filtraci či protiproud vypnout, aby nedocházelo prouděním vody k narušování vznikajících vloček. Bazénová voda se bude postupně projasňovat, vločky klesnou na bazénové dno, kde utvoří různě kompaktní vrstvu.
Vznik vloček lze podpořit aplikací speciálních bazénových přípravků, tzv. shlukovačů, ať už v podobě koncentrovaných roztoků či speciálních kartuší. Tyto kartuše najdete v naší nabídce pod názvem Odstraňovač zákalu. Kartuše se vkládá do skimmeru při zapnuté bazénové filtraci na dobu alespoň 8 hodin. Dochází k jejímu postupnému rozpouštění a tvorbě gelu.
Kartuši následně odstraníme, bazénovou filtraci vypneme a vločky necháme v klidné vodě v poklidu sedimentovat a usazenou vrstvu nečistot buď následně odsát bazénovým vysavačem či vypustit přímo do odpadu a chybějící objem vody doplnit čistou plnící vodou.
V případě výskytu nežádoucího zákalu bazénové vody je nutné aplikovat dle návodu vločkovací přípravky, např. Vločkovač, Vločkovač granulovaný či Projasňovač bazénové vody. Tyto přípravky je možné používat v doporučených dávkách i preventivně pro udržení křišťálově průzračné bazénové vody během náročné koupací sezóny. Účinnost vločkovacích přípravků je možné v případě potřeby podpořit následným použitím speciální kartuše s názvem Odstraňovač zákalu (PWS Stop zákalu), která se vkládá přímo do skimmeru.
Veškeré bazénové přípravky na bázi vločkovačů lze bez problémů použít v domácích bazénech, součástí jejichž technologie je písková filtrace.
Zelená barva bazénové vody je nejčastěji způsobena plovoucími či přisedlými koloniemi sladkovodních řas. Je třeba poznamenat, že tyto kolonie se nemusejí vyznačovat pouze charakteristickou zelenou barvou, ale v bazénu se mohou vyskytovat i žlutozelené či hnědé druhy řas. Z biologického hlediska se jedná o nižší organismy - fytoplankton, které ke svému životu primárně potřebují vodní prostředí, světlo a teplo, čehož se jim v domácích bazénech dostává v míře víc...
Ekologický čistič bazénu, který šetrným způsobem odstraní hnědé skvrny v bazénu způsobené sloučeninami železa a manganem. 100% naturální produkt, vhodný pro snadnou údržbu bazénu - zaručuje čistou a průzračnou vodu. Přípravek obsahuje všeobecně známý vitamín C (kyselinu L-askorbovou), který na sebe dané kovy umí navázat, a tak bazén vyčistit.
Ke zbarvení bazénové vody do hněda nejčastěji dochází v případě, kdy používáte studniční vodu a chlornan sodný na dezinfekci bazénové vody. Obsahuje-li voda spousta železa a manganu, může dojít k jejich oxidaci a vytvoření hnědých skvrn.
Jak vyčistit hnědé skvrny v bazénu způsobené železem a manganem:
Před aplikací:
Aplikace:
Po aplikaci:
Tip: Hnědé skvrny způsobené železem, které se nachází nad hladinou vody nebo po obvodu bazénu, můžete vyčistit přímo. Malé množství prášku vložte do mokrého hadříku, skvrnu odstraňte a opláchněte.
Složení: 100% Kyselina L-askorbová (Vitamín C - prášek)
Upozornění! Způsobuje vážné podráždění očí a sliznic.
První pomoc:
Vedlejší a nepříznivé účinky: nebyly pozorované.
Skladování: V suchu od 5 do 25 °C. Obal vždy dobře uzavřete. Skladujte mimo dosah dětí.
Bezchlorová chemie do bazénu je vhodnou alternativou pro milovníky koupání, pro které je nepřijatelná chlorová chemie z důvodu alergických reakcí nebo citlivé pokožky, zvýšené dráždivosti očí a sliznice.
Kyslíková chemie do bazénu bez chloru Sparkly POOL je špičkový systém přípravků OXI. Naše vysoce účinná bezchlorová kyslíková chemie, která je určena také do vířivky již nevyžaduje používání dalších přípravků k prevenci proti tvorbě řas.
tags: #ekologická #chemie #do #bazénu #složení