Otočíte kohoutkem radiátoru a už to jede. Bytem se šíří příjemné teplo, za něž přijde již méně příjemné vyúčtování. Asi jen málokdo má doma čtyři kotle, aby mohl okamžitě reagovat na měnící se ceny zemního plynu, elektřiny, uhlí nebo dřeva a volit topení, které je zrovna nejlevnější. Ceny energií rostou neustále, předhánějí se - tu vyjde levněji to, jindy zase ono.
Zemní plyn
Česká republika je závislá na dovozu zemního plynu ze zahraničí, přesto je to palivo s budoucností. "Podle průzkumu Energo 2004, který provedl Český statistický úřad, topí v tuzemsku zemním plynem 40 procent domácností," říká Miroslav Hořejší, šéfredaktor portálu TZB-info.cz. Jsou to hlavně ty ve městech a v novější zástavbě mimo města. "Plyn je ekologický a jeho zásoby se odhadují minimálně na mnoho desítek let, optimistické předpovědi hovoří až o 200 letech. Při úsporném vytápění je ekonomicky velmi zajímavý," dodává.
Loni ceny plynu rostly, a proto mnoho domácností přešlo na levnější dřevo či uhlí. Vývoj cen: Na zemní plyn pro domácnosti se pravděpodobně nebude vztahovat takzvaná ekologická daň neboli spotřební daň na elektřinu, zemní plyn, uhlí a koks, která se bude účtovat od 1. ledna 2008 a v příštích letech by měla ještě vzrůst a prodražit tak neekologické způsoby vytápění. Jenže vzhledem k tomu, že se od stejného data zvýší spodní sazba daně z přidané hodnoty z pěti procent na devět, předpokládá se zdražení plynu právě o ta čtyři procenta. K tomu je však ještě třeba připočíst zvýšení ceny od plynárenských společností, které počítají asi s pěti procenty.
Elektřina
Elektrické přímotopy vycházejí ve srovnání s akumulovanou elektřinou výrazně dráž, protože využívají vyššího tarifu. Akumulace tepla bude podle odborníků výhodná i v budoucnosti. Vývoj cen: Elektrárenské společnosti ohlásily zdražení elektřiny pro domácnosti od ledna o téměř deset procent. Asi jedním procentem se na něm projeví i ekologická daň. Elektřina je zdánlivě typ vytápění, který přírodě neškodí, ale značná část se jí stále vyrábí z uhlí. Vliv na ceny bude mít i čtyřprocentní nárůst DPH.
Uhlí
Uhlí v Česku používá zhruba 400 tisíc domácností, většinou na venkově. Topení uhlím je neekologické a od roku 2014 by měly platit emisní limity pro domácí kotle, měly by se zpřísnit i kontroly toho, co kdo vypouští z komína. Lidé, kteří topí v zastaralých kotlích či kamnech, by si tedy měli do té doby pořídit modernější vytápění. Těm, kdo se rozhodnou vyměnit uhlí třeba za plyn či biomasu, bude stát pravděpodobně poskytovat dotace.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Vývoj cen: Dosud bylo uhlí celkem levným palivem, proto se k němu domácnosti vracely, kdykoli podražil plyn. Jenže v budoucnu už tak cenově výhodné nebude. Podle ministerstva životního prostředí zvedne ekologická daň cenu asi o 10 procent. K tomu se přidá o čtyři procenta vyšší DPH a několikaprocentní zdražení, které chystají uhelné společnosti.
Dřevo a biomasa
Dřevo zažívá neustálé návraty. Jakmile se zdraží plyn či elektřina, lidé rádi sáhnou po nějakém polínku. Dosud totiž bylo relativně levné a také se v poslední době zdokonalily kotle na biomasu, takže jejich obsluha je pohodlnější. "V poslední době je v některých místech problém s dostupností dřeva, tím roste jeho cena. Každý si všiml, že zdražuje zemní plyn, ale toho, že za kubík dřeva letos zaplatí někde i 890 korun místo loňských 600 korun, už ne," komentuje František Macholda ze sdružení EkoWATT. "Může za to orkán Kyrill, všude leží hromady smrku a nikdo nestačil vytěžit solidní tvrdé dřevo," vysvětluje.
Dřevo a ostatní biomasu, tedy dřevěné pelety, brikety, štěpku, ale i slámu a obilí čeká podle odborníků ještě velký rozvoj. Vývoj cen: Ekologická daň se na dřevo nevztahuje, takže by mělo od Nového roku podražit "pouze" o čtyři procenta, o něž se zvýší sazba DPH.
Dotace na ekologické vytápění
Pokud měníte topný systém za ekologičtější nebo kupujete vytápění nové, informujte se, zda nemůžete dostat dotaci od Státního fondu životního prostředí. Podporuje nejen investičně náročná tepelná čerpadla, příspěvek můžete dostat i na kotel na biomasu, solární systémy pro přitápění, ohřev vody a výrobu elektřiny. "Příjem žádostí pro letošek už skončil, další možnost budou mít zájemci počátkem příštího roku," říká Petra Kolínská ze Státního fondu životního prostředí. Peníze jdou buď přímo z prostředků fondu, nebo z Evropské unie.
Od 29. října nebo koncem letošního roku si ještě můžete požádat o příspěvek v rámci operačního programu Životní prostředí a je určen na rozvoj alternativních zdrojů energie. Informace na internetových stránkách www.opzp.cz. Kolik peněz můžete dostat? Peníze jsou rozdělovány z tzv. kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám. Poptávka je zejména o peníze na fotovoltaiku.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Zájem o dotace na tepelná čerpadla a fotovoltaiku je v souvislosti s energetickou krizí a vysokými cenami v letošním roce rekordní. Stát na nich zatím za první tři čtvrtletí roku vyplatil dohromady více než 2,5 miliardy korun, což je půldruhé miliardy více než za celý loňský rok. O stovky procent narostl ve srovnání s loňskem i počet samotných žádostí, kterých stát letos dostal zatím zhruba 46 000. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který má dotační programy na starosti.
SFŽP za letošní rok eviduje do konce září 35 621 žádostí o příspěvek na domácí elektrárny. To je proti celému loňskému roku nárůst o 300 procent. S tím se zvyšuje i množství vyplacených peněz. “Hlavní motivace tohoto raketového růstu je snaha o nezávislost a úspora. Podle ní lze nyní od prosince do února očekávat kvůli klimatickým podmínkám pokles v počtu montáží fotovoltaických panelů a zřejmě i tepelných čerpadel. Zájem o nové formy úspory energií bude z našeho pohledu trvat i v roce 2023.
Obnovitelné zdroje energie
Značnou oblibu si získávají topná zařízení využívající obnovitelných zdrojů, zejména tepelná čerpadla a v poslední době solární systémy. Jejich hlavní přednosti jsou především tři: velice nízké provozní náklady, nezávislost na dodavatelích energie a jejich cenách a částečně také možnost získat dotace, které pokrývají 30 až 50 procent pořizovacích nákladů, nedá se ale na ně spolehnout. Přirozeně i obnovitelné zdroje mají svá "ale".
Tepelná čerpadla
V případě tepelných čerpadel a solárních systémů jsou to v první řadě pořizovací náklady. U tepelných čerpadel se pohybují od 150 tisíc korun (systém vzduch-voda) až po více než 300 tisíc korun (systém země-voda). Návratnost této vysoké investice lze porovnávat s náklady na pořízení jiného topného systému a se srovnatelnými náklady provozními. To ale jen v případě, že vybíráme topný systém do novostavby. Pak lze do úspor zahrnout např. i to, že pro tepelné čerpadlo není zapotřebí stavět komín.
Návratnost rozdílu mezi investicí do běžného vytápění, např. zemním plynem, a vytápění tepelným čerpadlem se pohybuje přibližně od 5 do 10 let. Pokud však zvažujeme tepelné čerpadlo jako náhradu některého jiného topného systému, pak lze návratnost měřit jen rozdílem v provozních nákladech. V takovém případě už ale návratnost výrazně přesahuje 10 let. Náklady na vytápění totiž nejsou u tepelných čerpadel nulové. Na pohon kompresoru je zapotřebí elektrické energie, výrobci uvádějí roční náklady na ni nejčastěji mezi 10 000 a 13 000 korun při vytápění rodinného domku a ohřevu užitkové vody.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Životnost čerpadel se odvozuje od životnosti kompresorů a pohybuje se mezi 15 a 20 roky (podle výkonu a systému čerpadla). Pak je zapotřebí vyměnit kompresor (vyjde zhruba na 25 tisíc korun - záleží na výkonu). Ostatní zařízení lze regenerovat a dále provozovat.
Solární systémy
Solární systémy pro rodinný domek jsou vhodné pro ohřev užitkové vody, při napojení na topný systém se hovoří většinou o "přitápění". Ceny výrobců se odvíjejí od účelu solárního systému. Pro ohřev vody začínají na 80 tisících korunách, v kombinaci s přitápěním investiční náklady začínají zhruba od 200 tisíc korun, ale mohou překročit i 350 tisíc korun.
Životnost solárních systémů se udává mezi 15 a 20 roky, ovšem provozní náklady jsou po tu dobu prakticky nulové. Jak u tepelných čerpadel, tak u solárních systémů platí, že by měly být doplněny záložním vytápěním. Zpravidla také bývají, a to nejčastěji elektrickým nebo plynovým topením (tzv. bivalentní neboli podvojné zapojení).
U solárního systému je tato nutnost daná závislostí výkonu na počasí a klimatických podmínkách. U tepelného čerpadla je doplňkový systém doporučován proto, že se nevyplatí dimenzovat výkon na špičkové zatížení (například do extrémních mrazů), jehož bude využito jen několik dní v roce. Vysoký výkon je jednak dražší na pořízení, a jednak náročnější na regulaci, což může snižovat životnost kompresoru.
Kotle na biomasu
Mezi topení na obnovitelné zdroje energie se řadí také kotle na biomasu. Jejich výhodou je ekologický provoz, který slibuje mírné ekologické daně do budoucna, domácí zásoby paliva (menší citlivost na politickou situaci) a jeho relativně nižší ceny: dřevo na jeden rok stojí zhruba 7 tisíc korun, obilí přes 12 tisíc korun a nejdražší jsou dřevěné štěpky a brikety, jejichž zásoba na roční provoz stojí kolem 20 tisíc korun.
Nevýhodou kotlů na biomasu je potřeba dostatečných skladovacích prostor s optimální vlhkostí a nutnost kotel při provozu obsluhovat (doplňovat palivo, vynášet popel, čistit komín apod.). Tato nevýhoda se ovšem dá eliminovat nákupem dražších, automatických kotlů na pelety a štěpky (ceny kolem 50 tisíc korun). Obyčejné kotle na dřevo stojí kolem 20 tisíc korun. Moderní kotle jsou zpravidla doplněny účinnou regulací, široký rozsah lze volit zejména u kotlů na zplynování dřeva (ty ale stojí už kolem 30 tisíc korun).
Výhodou všech popsaných vytápění na obnovitelné zdroje je šance získat dotaci na jejich pořízení. Tu mohou získat jak občané či podnikatelé, tak i neziskové instituce či například obce (každá tato skupina získává ale dotaci z jiných zdrojů). Je ovšem nutné zdůraznit, že žadatel o dotaci musí splnit všechny předepsané podmínky. V některých případnech bývá vyplacena až po skončení akce. Může být proto riskantní ji zahrnout předem do rozpočtu, když není jisté, zda ji žadatel dostane.
Pro fyzické osoby nepodnikatele jsou určeny dotace z Národního programu na podporu úspor energie vyplácené Státním fondem životního prostředí. Pro letošní rok už byl příjem žádostí o dotaci zastaven a podmínky pro rok příští nejsou zatím známy. Letos se však maximální podpora udělovala do výše 50 procent investičních nákladů pro solární systémy a biomasu a 30 procent pro tepelná čerpadla. O poskytnutí dotace a její výši rozhoduje ministerstvo životního prostředí.
Topení uhlím a ekologická daň
Návratem k topení uhlím řeší mnohé domácnosti stále zvyšování cen elektřiny a zemního plynu. Ministerstvo životního prostředí však chce přimět lidi k topení ekologičtějšímu. Podle jeho představ by se v kamnech mělo topit čím dál méně. V současné době topí uhlím přibližně 400 tisíc rodin. Podstatným rizikem při topení uhlím je rostoucí zdanění tohoto paliva a znečišťování životního prostředí, zejména co se týče zamoření ovzduší.
Ministerstvo životního prostředí uvažuje o zákazu topení uhlím od roku 2012 až 2014 . Majitelé domů a bytů by měli přejít na palivové dřevo. Zásadou číslo jedna by mělo být - neházet do kotlů vše, co shoří. Tím totiž dáváme podstatný argument a záminku ekologům, kteří topení uhlím kritizují.
Jednou z nejdůležitějších podmínek hospodárného topení uhlím je správná volba kotle. Ve spalování uhlí už naštěstí vývoj technologií výrazně pokročil. Nové generace kotlů na tuhá paliva některé původní nevýhody už překonávají. Jednou z podstatných novinek je možnost záměny uhlí za palivo dřevěné čili jak dřevo, tak různé dřevěné nebo dokonce rostlinné pelety. Náklady na tento typ paliva jsou výrazně nižší.
Na hnědé i černé uhlí jsou vhodné odlišné druhy kotlů. Účinnost spalování v moderních kotlích se pohybuje kolem 80 %. Další významné zlepšení proti starším kotlům je automatizované přikládání paliva z násypky a často také odvod popela z roštu . Tyto vymoženosti snižují potřebu pravidelné obsluhy kotlů. Zdokonalují se i možnosti regulace výkonu.
Nevýhodou se může jevit fakt, že pořizovací náklady moderních kotlů jsou dost vysoké. Klasické ocelové kotle se dají pořídit asi za 15 tisíc korun, litinové kotle přijdou na něco přes 20 tisíc korun, a automatické kotle se svou cenou šplhají i nad 40 tisíc korun. Životnost kotlů má rozsah zhruba od 15 do 30 let. Investice do dražšího kotle se ovšem vyplatí. Rozdíl v nákladech na palivo u klasického kotle a automatického kotle s vyšší účinností činí u černého uhlí ročně i osm tisíc korun . V případě hnědého uhlí je rozdíl zhruba pět tisíc korun.
Ceny uhlí se značně liší podle druhu, dodavatele a podle sezóny, kdy se nakupuje. Na jaře, kdy bývá uhlí sezónně zlevněno, jsou ceny nižší až o čtvrtinu ve srovnání s posledními třemi měsíci roku. Černé uhlí má asi dvojnásobnou výhřevnost, ale obtížněji se zapaluje. Hnědé uhlí se dá pořídit s různým obsahem uhlíku, různou výhřevností i množstvím vody. Nejkvalitnější je hnědý antracit, který má výhřevnost 3 900 kcal a obsahuje pouze 40 % vody.
Důležitá je také velikost uhlí. Nejčastěji používané druhy uhlí se označují jako ořech 1 až 5 (větší číslo znamená menší velikost). Ořech 5 má v průměru 5 až 10 mm. Nejlevnějším druhem uhlí na trhu je ořech 2. Ceny uhlí se liší podle těžebních oblastí. Za ořech zaplatíte zhruba kolem 190 korun za 1 q, kostka vás vyjde na 200 Kč za 1 q.
Ekologická daň a její dopad
Takzvaná ekologická daň navýšila cenu energií od 1. ledna roku 2008. Její výše se odvíjí podle toho, jak moc dané palivo škodí životnímu prostředí . Podle názoru vlády tak na novinku nejvíce doplatí domácnosti, které topí uhlím. Dani z pevných paliv podléhá hnědé i černé uhlí, brikety, koks, polokoks, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány k výrobě tepla. Z daně je vyňat pouze černý jantar.
Podle dostupných informačních zdrojů by tak daň pro modelovou domácnost se spotřebou 80 GJ měla činit asi 2 250 korun ročně v případně hnědého uhlí a pro černé uhlí by daň v této modelové situaci měla činit částku asi 1 800 korun. Určitě se vyplatí investice do zateplení domu či bytu, pak budete topit méně. Nákup uhlí proveďte v jarním období, kdy je levnější.
Pro ty, kdo uvažují o přechodu na uhlí, je ovšem klíčové, zda ministerstvo životního prostředí prosadí zákaz topení uhlím pro domácnosti. Ministerstvo životního prostředí navrhuje roky 2012 až 2014, kdy by měly domácnosti povinně přejít na ekologičtější palivo.
Ekologická daň je součástí zákona 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů. Podle tohoto zákona vláda zvýhodňuje jako nejekologičtější zdroj energie zemní plyn. Zákon výslovně osvobozuje od nové daně plyn pro výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách, dále plyn určený k výrobě elektřiny a ke kombinované výrobě elektřiny a tepla, pokud je toto teplo dodáváno domácnostem a pokud je vyráběno v zařízeních o určité účinnosti.
Osvobozen od daně je rovněž plyn používaný jako pohonná hmota pro vodní plavbu, ne však pro plavbu soukromými rekreačními plavidly. Sazeb daně na plyn je několik. Nejvyšší je od 1. ledna příštího roku sazba 264,80 Kč za MWh spalného tepla. Domácnosti nebudou platit nic. Plyn pro vytápění domácností je od daně osvobozen.
Pro první tři roky je od daně osvobozen také plyn určený k pohonu motorů nebo pro jiné účely. Až od roku 2011 bude tento plyn zatížen daní, a to ve výši 34,20 Kč za MWh spalného tepla. Po každých třech letech se ovšem sazba daně zdvojnásobí, až od 1. ledna 2020 dosáhne nejvyšší sazby 264,80 koruny za MWh.
Nižší sazbou daně 30,60 Kč/MWh bude zatížen plyn používaný k výrobě tepla pro jakékoliv použití (tedy ne pro domácnosti) a plyn pro pohon motorů stacionárních, ve stavebních strojích a ve strojích a vozidlech určených k provozu převážně mimo veřejné komunikace.
Sazba daně činí 8,50 Kč na GJ spalného tepla. Pokud nelze spalné teplo prokázat, zákon umožňuje vyměřit daň paušálně podle vzorce, že 33 GJ tepla se získá z tuny paliva. S použitím této možnosti a výpočtů spotřeby paliva podle serveru tzb-info.cz by daň pro modelovou domácnost se spotřebou 80 GJ činila 2 244 Kč ročně u hnědého uhlí a 1 767 Kč v případě uhlí černého.
Relativně k nákladům na vytápění je to zdražení o 14,6 procenta pro hnědé uhlí, resp. 7,2 procenta pro uhlí černé. Osvobozeno od daně je palivo použité k výrobě elektřiny, ke kombinované výrobě elektřiny a tepla v zařízení s určitou účinností, a pokud je teplo dodáváno domácnostem, a rovněž uhlí jako palivo pro plavby po vodách, ne však v soukromých rekreačních plavidlech.
Osvobozeno od daně je rovněž uhlí používané v určitých průmyslových procesech, např. v metalurgii, či v chemických redukčních procesech. Také v případě uhlí není plátcem daně domácnost, ale dodavatel, který jí uhlí prodal. Daňová povinnost vzniká v okamžiku dodání paliva konečnému spotřebiteli, takže kdo nakoupí ještě letos, bude mít uhlí bez daně.
Elektřina podle zákona podléhá ekologické dani ve výši 28,30 Kč za MWh. Osvobozena od daně je elektřina "ekologicky šetrná". To je podle zákona elektřina pocházející z energie sluneční, větrné, geotermální nebo vodní, vyrobená z biomasy nebo produktů z biomasy, vyrobená z důlního plynu či z palivových článků.
Od daně je rovněž osvobozena elektřina sloužící ke hromadné dopravě, tzn. pro pohon lokomotiv, tramvají a trolejbusů. Dále je od daně mj. osvobozená elektřina vyrobená ve zdrojích s výkonem nižším než 2 MW, pokud je přímo spotřebována nebo dodávána do sítě vlastním vedením. Daň se neplatí ani za ztráty elektrické energie, které vznikají při přenosu a distribuci.
Pokud by tedy modelová domácnost odebírala výhradně elektřinu nešetrnou, podléhající dani, pak by při spotřebě 80 GJ (na vytápění) zaplatila ročně daň ve výši zhruba 680 korun. Relativně se sazba daně pohybuje kolem 1 procenta z ceny elektrické energie a zhruba 1,7 procenta z celkových nákladů na vytápění elektrickým proudem.
Odhady výnosu nové daně se pohybují mezi 3,5 a 5,5 miliardy korun v příštím roce. Ministerstvo životního prostředí ovšem potvrzuje závazek vynahradit tuto novou nepřímou daň (svým charakterem se jedná o daň spotřební) snížením plateb na sociální pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
S kompenzací se ovšem nepočítá hned od ledna. "Vláda v červnu příštího roku výběr ekologické daně vyhodnotí a navrhne změny ve výši sociálního pojištění zaměstnanců a OSVČ tak, aby tyto příjmy z rozpočtu zase občanům vrátila," říká Jakub Kašpar, tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí. Z takto navržené kompenzace ovšem nebudou nic mít ti, kteří nejsou zaměstnaní, ani nepodnikají, protože sociální pojištění neplatí. Nejvíce tak na reformě vydělá zaměstnanec a podnikatel topící doma zemním plynem.
tags: #ekologická #daň #čerpadla #na #černo
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]