Obyčejný dřevní popel, který získáte zadarmo spalováním dřeva, poslouží jako skvělé hnojivo. Hlavní předností popela je vysoký obsah minerálů, především fosforu, draslíku, sodíku a vápníku. Jaké rostliny potěší popel nejvíc a kterým by takové hnojení jistě neprospělo?
Spalujete dřevo v kotli či krbu? Udíte, grilujete, nebo si prostě děláte v zahradě ohýnek? Popel určitě nevyhazujte a když, tak jedině na kompost. Využít lze dokonce i popel ze spalování listí a jiných rostlinných zbytků. Ostatně na podobném principu byl založen i dřívější zvyk vypalování mezí. Co lehne popelem, to se na jaře zase lépe a rychleji zazelená. Ožije.
Na hnojení zahrady můžeme použít i popel z dřevních briket a pelet. Vyrábí se totiž silným stlačením dřevních pilin a hoblin bez jakéhokoli chemického pojiva. Tento popel je velice čistý i přírodní a svou kvalitou se neliší od popela ze spalovaného dřeva. Dokonce bývá o mnoho jemnější.
Opravdu však nelze použít popel ze spalovaného uhlí, obsahuje i těžké kovy a hlavně v hnojivech nežádoucí uhlík. Většina uhlíku uvolněného spalováním dřeva skončí v ovzduší, zatímco v případě uhlí zůstane vysoký obsah uhlíku právě v popelu.
Hnojit dřevním popelem můžeme v zahradě skoro všechno s výjimkou kyselomilných rostlin. U těch, které vyžadují pH spíše kyselejší a snesou i neutrální, musíme s popelem zacházet velice opatrně. Pro ostatní druhy, okrasné, ovocné i zeleninu, je však popel doslova zázrakem, který nám z peněženky nevytáhne ani korunu navíc.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Fosfor se podílí příznivě na tvorbě kořenů, semen, květů i plodů. Draslík posiluje mrazuvzdornost rostlin a odolnost vůči chorobám, jelikož působí příznivě na vyzrávání rostlinných pletiv. Sodík pro změnu pomáhá rostlinám lépe hospodařit s vodou a vápník podporuje správný růst především kořenů. A také zvyšuje pH.
S pH dřevního popela to také není úplně jednoznačné, po dřevu tvrdých dřevin (buk, dub a jiné) zůstane po spálení popel s vysokým pH, o dost vyšším, než dosahuje popel z měkkých dřevin. I podle toho se můžeme rozhodnout, který popel jakým rostlinám přidat. Vždy to však musí být s rozumem a úplně nejlepší je popel zapravit do půdy při její jarní přípravě.
Popel je vlastně velmi cenným, vzácným a úžasným hnojivem. Stačí přitom spalovat čisté dřevo, dobře vysušené, čímž získáme výborný materiál. Skvělé jsou i špatně spálené kousky dřeva, které se rozkládají pomalu, popel je sám o sobě hodně koncentrovaným hnojivem, které je třeba užívat jen v mírných dávkách.
Pokud třeba přidáváte popel do kompostu, stačí cca 4 kg popela na 1 m3 kompostu. Víc není třeba ani žádoucí. Z logiky věci nám vyplývá, že pro běžnou zahrádku stačí i množství popela odpovídající občasnému přitápění v krbových kamnech. Stačí si dávat vystydlý popel na stranu do vhodné nádoby a ve vhodnou dobu použít vhodným způsobem.
A pozor, pokud chcete přidávat kyselomilným rostlinám kompost obohacovaný popelem, raději si to rozmyslete a někde vedle si připravujte listovku bez popela, nebo si v lese nahrabejte lesní hrabanku vzniklou rozkládajícím se jehličím. Pro vysoký obsah vápníku popelem vlastně vápníme. A to kyselomilné druhy nesnáší.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Popel můžeme zapravovat do půdy, přihazovat na záhony okolo rostlin, klidně je můžeme i popelem trochu posypat, nic se nestane, déšť hmotu zase smyje a minerály se vsáknou do půdy.
Téma dřevěného popela v zahradničení vyvolává spoustu otázek. Jak popel prospívá půdě? Je důležité, z jakého druhu dřeva pochází? Lze ho aplikovat přímo k rostlinám? Dá se kompostovat? Stručná odpověď je, že popel může rozhodně pomoci půdě ve vaší zahradě. Jako hnojivo je přímo ideální, protože obsahuje mnoho živin.
Složení popela se může lišit podle dřeva, ze kterého byl spálen. Nicméně vždy obsahuje značné množství vápníku, draslíku, hořčíku a fosforu spolu s řadou dalších stopových prvků. To vše jsou důležité živiny pro pěstování zeleniny i květin.
Pokud pochází popel primárně ze tvrdého dřeva, jako je dub a javor, obsahuje vyšší podíl živin a minerálů než z měkkých dřevin jako smrk, borovice nebo jedle.
Speciálně popel z jasanu je užitečný při odpuzování škůdců, jako jsou slimáci, plži a některé druhy měkkých bezobratlých. Jednoduše ho v tenké vrstvě nasypte kolem ohrožených rostlin. Čas od času je dobré ochranný val popela obnovit, protože sůl, která nechtěné živočichy odpuzuje, se vlivem vlhkosti vyplavuje.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Téměř pětinu obsahu dřevěného popela tvoří vápník, který hraje zásadní roli v raném vývoji a buněčné struktuře rostlin. Kromě toho tento prvek brání hnilobě plodů rajčat a paprik. A právě díky vysokému obsahu vápníku má dřevěný popel schopnost zvyšovat PH půdy a může být skvělou (a zdarma!) náhradou vápna.
Z tohoto důvodu byste také měli být opatrní a nepoužívat dřevěný popel jako hnojivo na kyselomilné rostliny, jako jsou azalky, gardénie a borůvky.
Draslík pomáhá rostlinám absorbovat vodu a podporuje proces fotosyntézy. Potaš (lidový název uhličitanu draselného) tvoří téměř 5 % obsahu dřevěného popela a může pomoci zahradní půdě rychle doplnit tolik potřebné živiny.
I když zbývající minerály a živiny obsažené v popelu mají nižší procento koncentrace, přispívají k doplnění celé škály důležitých živin a minerálů do půdy.
Při aplikaci popela na půdu byste měli použít 5 kg popela na každých 300 metrů čtverečních. V případě extrémně kyselé půdy se doporučuje použít až 10 kg na stejnou plochu. Popel aplikujte na půdu rovnoměrně, nedělejte hromádky, protože vyšší vrstva může rostliny zadusit.
Přidání popela do kompostu je další skvělý způsob, jak obohatit o živiny a stopové prvky půdu vaší zahrady. Stejně jako při použití na zahradě a kolem rostlin je i v tomto případě klíčem umírněnost.
Na hromadě kompostu by nemělo být více než pět až deset procent dřevěného popela, jinak riskujete zvýšení PH. Důležité je ho důkladně zapravit do hromady tlejícího materiálu, aby se rovnoměrně rozložil.
Dřevěný popel je vhodné aplikovat především na půdu s pH nižším než 7-7,5. Nedoporučuje se ho používat v okolí rostlin, které ke svému správnému růstu a vývoji potřebují kyselou půdu, tedy borůvky, jahody a maliny.
Využití popela z ohniště se neomezuje pouze na zahradu. Milujeme topení v krbu či v kamnech. Praskající dřevo, teplo a k tomu ta pravá rodinná pohoda. Dřevěný popel je totiž skvělý pomocník na zahradě. Je plný důležitých minerálů, které do sebe stromy v období růstu dostaly z půdy. Dřevěný popel je skvělou náhradou za kupovaná minerální hnojiva.
V popelu je zastoupen zejména fosfor, draslík, hořčík a vápník. Fosforu, který rostliny velmi dobře vstřebávají, je v popelu kolem 3 %. Draslíku obsahuje kolem 8 %, hořčíku ca. 5 %, vápníku zhruba 35 %. Pro hnojení je ideální pouze popel ze dřeva. Uhlí a brikety většinou obsahují pojivo, které je pro hnojení nevhodné.
Pohnojení popelem je velmi prospěšné pro drobné ovoce, zeleninu, cibule i okrasné rostliny. Rostliny budou zářit krásou a plody vám po sklizni předají látky prospěšné vašemu zdraví.
Díky svému vysokému pH se dřevěný popel nehodí k rostlinám, které milují kyselou půdu. Pokud používáte na rostlinky kompost, můžete sypat dřevěný popel přímo do něj.
Pro zalévání zahrady můžete přidat popel do vody, v které je rozpustný. Při hnojení dřevěným popelem přesně víte, co rostlinkám dáváte a na rozdíl od hnojiv s chemickými přísadami šetříte přírodu.
Možná vás překvapí, že popel může být skvělým pomocníkem při čištění. Hadřík nejprve namočte do vody, následně do popela a pusťte se do práce. Popel si skvěle poradí s leštěním krbového skla, stříbrných příborů i ostatních povrchů.
V zimě můžete popel vyzkoušet i jako posyp na chodník. Závěrečným tipem, jak efektivně využít popel, je jeho schopnost pohlcování pachů i vlhkosti. Pokud válčíte například se zatuchlým zápachem v garáži či na chalupě, nechte na stole v misce popel.
tags: #kompost #popel #ze #dřeva #využití