Ekologická hnutí a časopisy v České republice

Ekologické organizace a hnutí se snaží prosadit, hájit a uskutečňovat veřejný zájem na zdravém prostředí pro život a na ochraně přírody. Usilují o legislativní změny, které povedou k ochraně zdraví všech lidí před znečištěním, pečují o vzácné části přírody, budují a provozují naučné stezky, zajišťují ekologickou výchovu a vzdělávání a spolupracují s obcemi při zavádění ekologicky šetrných projektů.

Méně znečištění a udržitelné čerpání přírodních surovin. To jsou hlavní motivace, proč prosazujeme lepší prevenci a recyklaci odpadů nebo více energie z čistých domácích obnovitelných zdrojů. Chceme pestrou českou krajinu s místy ponechanými svobodnému vývoji divoké přírody, aby je mohly obývat vzácná zvířata a rostliny a obdivovat všichni ohleduplní návštěvníci. Prosazujeme řešení, která zajistí zdraví a kvalitu života pro každého z nás. Nebojíme se nahlas ozvat a do našich kampaní zapojujeme veřejnost. Učíme také aktivní občany, jak dosahovat změn. Jedině tak můžeme zajistit dodržování občanských práv.

Historie a vývoj ekologického hnutí v Československu

Zpupné drancování nerostných surovin a gigantická nadvýroba těžkého průmyslu bez sebemenšího ohledu na životní prostředí jsou základními rysy poválečné éry. Ovšem zatímco demokratická Evropa byla schopna se v honbě za pokrokem ohlédnout po nepopiratelných následcích zběsilého tempa, u nás komunistický režim veškeré negativní dopady nechtěl vidět. Jasně je však pociťovali lidé, kteří žili v nejvíce postižených oblastech. Ty dovedlo jejich doslova existenciální ohrožení k postupné aktivizaci v drobných ekologických sdruženích. Mnohdy titěrná, malicherná a vysmívaná práce těchto lidí znamenala však více než mnoho. Jasně totiž ukázala neschopnost a především neochotu režimu tyto otázky řešit. I proto může být ekologická "karta" považována za jeden z trumfů proti bezohlednému komunistickému státu.

MV: Je zde více aspektů, které ovlivnily životní prostředí v České republice, potažmo Československé republice. Železná koncepce, která zde byla indoktrinována po roce 1945 a 1948 a která znamenala orientaci na železo, výrobu oceli a následně vojenský průmysl a k tomu potřebné energetické zdroje, malá míra adaptability na nové technologie atd. To jistě bylo k životnímu prostředí velmi nešetrné. Abychom však byli zcela korektní, velkou roli sehrává geografické prostředí Československé republiky. Kotlík, který nám má, jak říká praotec Čech, pomoci při obraně proti nájezdníkům, vytváří velký problém pro znečištění ovzduší.

LV: Vztah komunistické ideologie a životního prostředí je zajímavý. Jde o docela ostrý ideologický rozpor. Už od doby Karla Marxe a zejména V. I. Lenina bylo zprůmyslnění a postavení dělnické třídy (a tedy i továren jako míst, kde dělnická třída vytváří hodnoty) jedno z center ideologie komunistické strany. Celý nástup komunismu ve střední a východní Evropě a také v Sovětském svazu byl postaven na zprůmyslnění dosud zaostalé agrární vrstvy - „Dostaneme je na úroveň světa a předeženeme kapitalistický Západ, tovární komíny jsou naše zbraně a symboly pokroku a boje za lepší zítřek.“ Mimochodem kouřící komíny se staly (na známkách, bankovkách atd.) každodenním symbolem, s kterým se občané komunistického bloku každodenně setkávali. Obávám se proto, že vztah komunismu na straně jedné a životního prostředí na straně druhé je ve své podstatě antagonismus.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

IR: Pamatuji si ještě slabikáře, ve kterých stálo: Z komína se kouří, slunko oči hmouří. Mhuř si oči, mhuř, kdyby se z nich nekouřilo, bylo by nám hůř. Byla to přesně cílená protiekologická výchova od raného dětství, od plenek.

MV: To je dobřepatrné, když jdete do archivu a vidíte jak dramaticky vzrůstá počet zasedání ÚV-KSČ, která se týkají životního prostředí, které se stává jakýmsileitmotivem. Takže se to jednoznačně zhoršuje. Zhoršuje se to viditelně i na počtu zón, které nejsou úplně životu nebezpečné, ale dopad na zdraví je tam velký. Zón je z původních tří devět před rokem 1989.Každý si asi umí představit, které to jsou: Severočeská hnědouhelná pánev, Ostravsko, velké aglomerace jako Mělník, Neratovice, Praha atd. Asi jeden z nejhorších okamžiků je konec 70. a počátek 80. let. Opět jde spíše o ovzduší, kdy je Československo v jeho kvalitě na chvostu Evropy a jednu chvíli i poslední. Černý trojúhelník je pak srovnatelný s nejvíce znečištěnými místy na světě. Píše o tom i Al Gore v jeho Earth in the Balance. Je to opravdu vřed světa, jedno z problematických míst.

LV: Znečištění v 70. letech bylo v západní Evropě rovněž extrémní. Jenže západní Evropa, ať už technologicky nebo vzhledem k mnohem lepšímu stavu občanské společnosti, dokázala reagovat. Byly tam organizace jako Greenpeace a ty, které spojily a vytvořily strany zelených. Ty pak dokázaly vytvořit takový tlak, aby společnost a její politické a ekonomické špičky změnily postoj.

MV: Na problému ekologie je docela zajímavé, že aniž by byl provázán nějakým způsobem s disidentskými organizacemi, jeho odezva se ve společnosti postupně přece jen ukazuje. To kruciální v tomto momentu je černobylská tragédie. Sice neprolamuje embargo tak, že by systém informoval, ale lidé jasně vidí, že systém odmítá říci všechno a začínají se tu a tam pídit po informacích a společensko-ekologicky angažovat.

Třicáté výročí od změny socialistického režimu v demokratický je příležitostí si připomenout, že mezi stěžejní politická témata před 17. listopadem 1989 patřila i ochrana životního prostředí, neboť od poloviny osmdesátých let začaly hojně vznikat nezávislé občanské iniciativy a politické skupiny, které toto téma považovaly za důležité. Ne náhodou tedy v sobotu 11. Na úvod dlužno podotknout, že ekologickou tematiku sledovala část veřejnosti už před polovinou osmdesátých let.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Významné ekologické organizace a iniciativy

• Agentura GAIA je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1997.
• BUFO o. je dobrovolné, nevládní, nepolitické a veřejně prospěšné, vědeckotechnicky zaměřené občanské hnutí.
• EKO-LAB Žamberk spol. s r. Ing.
• Sdružení země je malé občanské sdružení, které se snaží o všestranné hledání cest k trvalé udržitelnosti.

Ekologická obnova krajiny

Článek shrnuje v souvislosti s připravovaným evropským zákonem na obnovu přírody (Nature Restoration Law) současný stav ekologické obnovy v České republice.

Zavedení pastvy velkých býložravců je velmi efektivním způsobem obnovy a udržování travinného bezlesí. Milovice ve Středočeském kraji (2022). Foto K.

Spontánní sukcese v opuštěných těžebnách většinou vede k přírodě blízkým porostům, což platí zvláště pro mokřady. Mělký mokřad v malé pískovně u obce Mladošovice na Třeboňsku; cenné jsou i nezarostlé části, hlavně pro zemní vosy a včely i další hmyz. Foto K.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

tags: #ekologická #hnutí #časopisy #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická energie v ČR
• Více o Krkonoších
• Problémy s emisemi Fiat Panda
• Horní hranice lesa v Krkonoších
• Likvidace autovraků Horní Lideč