Ve vesnicích bez kanalizace a v chatových oblastech je nakládání s odpadní vodou vždy trochu oříšek. S účinností od 1. července 2024 došlo ke změnám legislativy.
Zákon vám ale uděluje povinnost dokládat, co se bude dít s vodou po tom, co opustí váš dům. Septik ani jímku bohužel nemůžete realizovat jen tak z minuty na minutu. A to z důvodu, že na jejich výstavbu i provoz se vztahuje několik zákonů a vyhlášek, které je třeba dodržovat. Pro stavbu i provoz septiků a jímek je nutné dodržovat zákony a vyhlášky - jinak hrozí vysoké pokuty.
Septik je považován za vodní dílo a vyžaduje stavební i vodoprávní povolení, zatímco jímka spadá pod stavební zákon a musí být vodotěsná. Majitelé mají také povinnost dokladovat pravidelné vývozy odpadních vod.
Ano, pro stavbu tříkomorového septiku je nutné získat stavební povolení. Tříkomorový septik s filtrem je zákonem klasifikován jako tzv. vodní dílo, proto není možné jej realizovat bez projektu a úředního povolení. Septikem se míní vodní dílo a vztahuje se na něj vodní zákon č. 254/2001 Sb. Proces získání povolení se řídí podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. Povolení pro stavbu septiku může zahrnovat náležitosti také podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Postup získání povolení pro stavbu septiku je identický s postupem pro získání povolení ČOV.
Ne, vypouštění septiku na zahradu není povoleno. K vývozu septiku je dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. Ano, za nevyvezený septik můžete dostat pokutu v souladu s novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Jímka není na rozdíl od septiku považována za vodní dílo, jedná se o obecnou stavbu, kterou je potřeba ohlásit stavebnímu úřadu. Požadavky a povinnosti upravuje stavební zákon č.
Přijatou novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb. vznikla od roku 2021 povinnost dokladovat vývoz žump. Vlastníci by měli doklady o vyvezení žumpy uchovávat až 2 roky zpětně. V případě, že vlastník nepředloží požadované doklady nebo úředníci v nich najdou nesrovnalosti, mu může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč. Ještě, než si pořídíte jímku, důkladně se seznamte s technickými parametry, které si bezodtoková nádrž dle zákona nárokuje. Dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby musí být žumpy (jímky) vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku. Když začne žumpa, tedy jímka, přetékat, dopouštíte se rovněž přestupku.
Ano. Domácí čistička odpadních vod (ČOV) je podle zákona vodní dílo, a proto vždy vyžaduje povolení ČOV od vodoprávního úřadu.
Ne. Možnost ČOV na ohlášení byla zrušena.
K získání povolení domovní čistírny odpadních vod je nutná kompletní projektová dokumentace ČOV, vyjádření dotčených orgánů (správce povodí, odbor životního prostředí apod.) a následně schválení vodoprávním úřadem.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
ČOV bez povolení nebo dodatečné povolení ČOV může znamenat komplikovaný proces a vysoké sankce.
Hlavní změny platné od 1. července 2024:
Základní povinnosti při zacházení s odpadními vodami stanoví vodní zákon pro stavebníky při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání. Podle § 5 odst. 3 vodního zákona jsou stavebníci povinni stavby zabezpečit odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem.
Vodní zákon přitom ve svých dalších ustanoveních neupravuje jiné způsoby zneškodňování odpadních vod než jejich vypouštěním. Z klíčového ustanovení § 38 vodního zákona vyplývá, že zneškodňováním se rozumí vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v souladu s limity a podmínkami stanovenými k jejich vypouštění vodoprávním úřadem.
Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních je jedním z druhů nakládání s vodami (§ 2 odst. 9 vodního zákona) a podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona je k němu třeba povolení vodoprávního úřadu.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Každá právnická či fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinna zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění, vydávaným vodoprávním úřadem podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona.
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu.
Ustanovení § 38 vodního zákona dále vymezuje zákonné meze pro rozhodování vodoprávního úřadu o povolení k vypouštění. Při stanovování podmínek v rozhodnutí vodoprávní úřad předně přihlíží k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanovila vláda nařízením č. 61/2003 Sb.
Co se týče možnosti vodoprávního úřadu povolit vypouštění odpadních vod do vod podzemních, lze s ohledem na zákonné promítnutí veřejného zájmu na maximálně možné ochraně podzemních vod jakožto přednostního zdroje pro zásobování pitnou vodou hovořit o možnosti zcela výjimečné. Povolení přímého vypouštění odpadních vod do podzemních vod vodní zákon v ustanovení § 38 odst. 4 výslovně zakazuje.
Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout (tedy tzv. nepřímé vypouštění), lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.
Septiky a žumpy jsou stavby, do kterých jsou i v současné době odváděny (splaškové) odpadní vody z řady obytných staveb. Septiky jsou na rozdíl od žump vodními díly podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, neboť jde o stavby, které slouží k nakládání s vodami (k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, respektive podzemních).
Žumpa není vodním dílem, ale "obecnou" stavbou povolovanou stavebním úřadem podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Splaškové odpadní vody se v žumpě akumulují, po naplnění akumulačního prostoru musí být žumpa vyprázdněna a její obsah zneškodněn.
Jelikož žumpa není zařízením způsobilým snížit znečištění akumulovaných odpadních vod (není čisticím zařízením), nelze z ní odpadní vody přímo vypouštět do vod povrchových či podzemních. K vypouštění nečištěných odpadních vod není vodoprávní úřad oprávněn vydat povolení.
Vodoprávními úřady příslušnými k rozhodování o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních jsou zásadně obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Krajské úřady povolují vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více a vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek do vod povrchových.
Používání kalů z čistíren odpadních vod, ze septiků a jiných zařízení na zemědělské půdě je upraveno ustanoveními § 32 a 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
Zákon o odpadech pracuje s pojmem "upravený kal", kterým je podle § 32 písm. b tohoto zákona kal, jenž byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací.
Vzhledem k tomu, že kaly ze žump a septiků nelze pokládat za upravené kaly, nelze vypouštět obsahy žump přímo bez úpravy na zemědělské pozemky. Obsah domovních jímek nelze považovat ani za hnojivo podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Pokud plánujete instalaci čističky odpadních vod, neobejdete se bez vyřízení jejího povolení. Hlavním zákonem, se kterým se v souvislosti s domácí čističkou odpadních vod setkáte, je vodní zákon č. 254/2001 Sb. Ten definuje ČOV jako vodní dílo - neobejdete se tedy bez projektové dokumentace a dalších náležitostí. Vyřízení povolení ČOV vyžaduje několik byrokratických kroků. Jedním z vašich prvních kroků bude také zajištění vypracování projektu ČOV autorizovaným inženýrem vodohospodářských staveb. Povolení ČOV můžete získat dvěma způsoby - vodoprávním řízením, nebo ohlášením. Klasické vodoprávní řízení zpravidla vyřídíte mezi 60-90 dny. S ohledem na to, kolik věcí musíte vyřídit před samotným podáním žádosti o povolení ČOV, počítejte minimálně s 6 měsíci. Vše záleží také na dobrém zorganizování.
Od 1. 1. 2021 bude platit novela Vodního zákona, která ukládá všem majitelům žump, uchovávat doklady o vývozu odpadních vod za dobu posledních dvou kalendářních let. V případě, že vlastník na vyzvání doklady o odvozu a likvidaci odpadních vod nepředložil, hrozí mu za tento přestupek dle § 116 odst. 2 písm. a pokuta do výše až 20 000 Kč.
Pokud budeme uvažovat s produkcí 80 litrů odpadní vody na osobu a den, tak v případě 4 členné rodiny bude žumpa o velikosti 10 m3 naplněna během jednoho měsíce, což představuje měsíční náklady ve výši 2000 - 3500 Kč na vývoz žumpy.
Dle Zákona 254/2001 Sb. v § 38 odst. (1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.
Dle Zákona 254/2001 Sb. v § 38 odst. (5) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění.
Žumpa je izolovaná bezodtoková nádrž určená k zachycování odpadních vod z domácnosti. Žumpa se využívá v místech, kde není vybudován kanalizační systém, popřípadě není možné napojení na zavedenou stokovou síť s čističkou odpadních vod. Žumpa, na rozdíl od septiku, musí být dokonale odizolovaná a vodotěsná, tedy nesmí žádným způsobem propouštět obsah žumpy do okolního prostředí. V drtivé většině případů bývá umístěna v zemi.
Septik je nádrž na částečné čištění odpadní vody. Septik bývá často součástí domů, které nejsou napojeny na kanalizaci. Odpadní voda, zvláště ze záchodu, kuchyně a koupelny, je jímána v septiku, odkud odtéká přepadem do kanalizace, případně přes čistírnu odpadních vod nebo za pomoci trativodu do země. Každý septik byl měl mít pro správnou funkci minimálně 2 až 3 komory.
Nejlepší a současně nejčastěji instalovanou variantou jsou tříkomorové septiky z plastu. Tříkomorový septik pracuje na základě biomechanického přečištění, kdy odpadní voda postupně přetéká z komory do komory, zatímco v každé komoře probíhá sedimentace pevných částí kalu. V první komoře se usadí ty největší částice. Jakmile dosáhne hladina první komory přepadu, začne se tato odpadní voda a drobná část splašek přelévat do druhé komory, kde již dochází k sedimentaci většiny kalu. Do třetí komory přetéká voda, která je z velké části přečištěna. Sediment v septiku je pak za pomoci bakterií a enzymů rozkládán na jednodušší látky. Část rozloženého sedimentu odtéká přes třetí komoru a část zůstává v septiku pro následný vývoz fekálním vozem.
Cena za vývoz žumpy a likvidaci odpadní vody závisí na lokalitě, vzdálenosti a objemu jímky. Celková cena za vývoz jímky za rok je také ovlivněna spotřebou vody, resp.
V tabulce jsou uvedeny přibližné ceny za vývoz odpadní vody.
| Objem jímky (m3) | Cena za vývoz (Kč) |
|---|---|
| 5 | 1500 - 2500 |
| 10 | 2000 - 3500 |
| 15 | 3000 - 4500 |
tags: #ekologická #likvidace #septiku #postupy #a #legislativa