Záznam Pozorování Přírody: Pokusy a Příklady

I v zimě se můžeme v přírodě mnoho naučit a nemusí se jednat pouze o profláknuté poznávání stop ve sněhu. Vydejte se ven, možná zjistíte mnoho zajímavých věcí. Pokud jste velcí nadšenci, můžete vyzkoušet každý bod ze seznamu.

Aktivity pro Pozorování Přírody

1. Naučte se určovat stromy podle větviček a pupenů. Je to překvapivě jednoduché! To, že každý listnatý strom má trochu jiné listy ví asi každý, ale víte, že se liší i tvarem a barvou pupenů? Zimní období je pro zkoumání pupenů přímo ideální.
2. Zaměřte se na jehličnaté stromy. Zimní období je také ideální pro zkoumání jehličnatých druhů stromů. Můžete si udělat malou kolekci šišek nebo třeba prokoumat vůni jejich jehličí. Věděli jste, že např. douglaska voní spíše jako citron než jehličnan? Zkuste ve svém okolí nějakou douglasku najít. Na 100 % ji poznáte podle velmi zajímavých šišek - vypadají trošku jako šišky smrku, ale jsou menší a z každého lupenu vykukuje šupinka ve tvaru špičatého jazýčku.
3. Vydejte se stopovat! Pokud máme štěstí (nebo žijeme někde na horách), napadne nám v zimě sníh. Sníh je jako bílý list papíru, lze z něj vyčíst mnoho o divokých obyvatelích naší přírody. Zkuste najít stopu nějakého zvířete, vydejte se po ní a sledujte, co daný živočich dělal, co ho zajímalo, kde se zastavil apod. Pokud nenapadne žádný sníh, nezoufejte. Mnoho můžeme vyčíst i ze stop, kterým se říká "pobytové znaky". Mezi pobytové znaky patří např. trus, otisky v blátě, oloupaná kůra nebo třeba ohlodané šišky. Pokud je zima vlhká a teplá, zkuste si nějakou stopu odlít do sádry.
4. Zkuste i v zimě najít venku v přírodě nějakou kvetoucí rostlinu. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Ale vůbec ne. Některé květiny kvetou skoro celý rok, některé dokonce v zimě a jiné na pomezí zimy a jara. Pokud máte v blízkém okolí nějaký často sekaný trávník, vydejte se jej prozkoumat. Zvlášť v teplých zimách na něm s velkou pravděpodobností objevíte kvetoucí sedmikrásky. Nebo se ke konci února poohlédněte v zahrádkách po žlutém talovínu. V lednu a únoru také v zahradě kvete keř jménem vilín.
5. Vyrobte si podle našeho návodu jednouché krmítko pro ptáky a pozorujte jaké druhy k vám létají.
6. Těšíte se na jaro a léto a chybí vám čerstvá zelenina? Zkuste si doma vypěstovat tzv. mikrozeleninu. Co to ta mikrozelenina vlastně je? Jedná se o velmi malé, čerstvě vyklíčené rostlinky, kterým už vyrostly děložní lístky nebo i první lístky. Možná znáte ze svého mládí pěstování řeřichy na vatě. Řeřicha pěstovaná na vatě také patří mezi mikrozeleninu, ale není to jediná možnost. V dnešní době můžete ve formě mikrozeleniny pěstovat třeba ředkvičky, brokolici, růžový kedluben a mnoho dalších druhů. Možností je velmi mnoho, stačí si na internetu vybrat speciálně vyšlechtěná semínka, objednat je a začít pěstovat. Můžete si k tomu koupit různé truhlíky a světla, ale pokud nechcete utrácet další peníze, kupte si v lékárně obyčejnou vatu. Tu dejte na talířek, dobře ji navlhčete a nasypejte na ni semínka (ty můžete také na pár hodin namočit v trošce vody, budou pak lépe klíčit a rychleji růst). Pak už stačí jen udržovat vatu stále vlhkou (třeba s pomocí rozprašovače na pokojové rostliny) a pár dnů počkat, než mikrozelenina vyroste. Pak ji ustřihnete a můžete ji použít do pomazánky, na chléb s máslem nebo s ní třeba posypat brambory k obědu.
7. Můžete se také zaměřit na neživou přírodu. Pokud zrovna neleží sníh, zkuste ve svém okolí najít nějakou lokalitu, kde můžete najít zajímavý minerál nebo dokonce drahý kámen. Jaké minerály a drahé kameny lze u nás najít? U nás můžeme snadno najít např. různé druhy křemenů, na některých místech pak třeba krásné hranaté sádrovce (např. na Opavsku) nebo třeba kalcit (v Čechách i na Moravě). Na Vysočině pak můžete vyrazit a hledat hnědé krystaly křemene tzv. záhnědy nebo vrstevnatý skoryl. Když budete mít obrovské štěstí, můžete na některých místech u nás najít i vltavíny, je ale potřeba dobře vědět, kde máte hledat. Záleží na tom, kde žijete, nalezišť minerálů je velké množství. Při sběru minerálů se chovejte ohleduplně, nevstupujte na soukromé pozemky a nesnažte se minerály vykopat. Někde je to totiž velký problém. Na Českobudějovicku hledají kopáči vltavíny tak intenzivně, že zde kopají velké jámy, v lese pak při větru padají stromy a místní se bojí do lesů chodit. Došlo to dokonce tak daleko, že tamní lesy pravidelně kontroluje policie a místní obyvatelé zde žádného hledače nevidí rádi.
8. Zaměřte se na lišejníky a mechy! Zima je ideální období pro studování lišejníků a mechů. Vydejte se do lesa, posbírejte několik druhů a zkuste si je doma určit. Můžete si vytvořit také malou soukromou sbírku. Při určování vám může pomoci náš Miniprůvodce přírodou III - lišejníky. Najdete v něm 12 nejběžnějších druhů lišejníků, které u nás rostou.
9. Prozkoumejte sníh, vločky nebo led. Pro inspiraci se podívejte na náš článek Sněhové vločky jsou jedinečné - pojďte je s dětmi prozkoumat.
10. Vydejte se s dětmi na houby. V zimě narazíte v lesích na velké množství různých druhů hub. Nejčastěji se bude jednat o dřevokazné houby. Těm tvrdým se někdy říká lidově choroše. Většina z nich je vytrvalých, takže je v lese najdeme po celý rok. Je ale ideální zaměřit se na ně v zimě, kdy je v lese méně věcí k pozorování.

Jarní Experimenty pro Děti

Hledáte jednoduché, zábavné a naučné pokusy pro děti v mateřské škole? Připravila jsem pro vás přes 40 stran jarních pokusů, které nadchnou malé objevitele a ukážou jim krásy přírody hravou formou!

Co najdete uvnitř?

• Pokusy s jarní tematikou
• Srozumitelné návody krok za krokem
• Motivační příběhy a otázky pro děti
• Vysvětlení vědeckých principů v dětsky přístupné formě
• Variace a tipy, jak pokusy rozšířit nebo obměnit

Příklady Experimentů:

• Duhová voda - Jak se barvy samy přesouvají?
• Tančící rozinky - Proč bublinky dokážou zvedat předměty?
• Jak rostou semínka? - Co rostliny potřebují k životu?
• Jak vznikají mraky? - Pokus s vodou a párou
• Barevná sopka - Výbuch pěnové lávy
• Kde se ztrácí voda? - Pozorování vypařování
• Proč květiny potřebují včely a vítr? - Experiment s opylováním

Žákovský Pokus v Přírodovědě

Článek podává vybrané výsledky předvýzkumu (průzkumu) v rámci disertační práce Žákovský pokus v přírodovědě, kterého se zúčastnilo 59 žáků ze 14 základních škol z celé České republiky. Žáci 4. a 5. ročníku vyjadřovali své názory a pohledy na výuku přírodovědy a na přírodovědný pokus. Výsledky poukazují na jednotlivé skutečnosti edukační reality, a přestože je nelze široce zobecňovat, poněvadž vzorek respondentů byl poměrně nízký a pouze dostupný (nikoli stratifikovaný výběr), mohou vést k zamyšlení nad stavem výuky přírodovědných předmětů na 1. stupni ZŠ v době začínající reformy českého školství.

Rozhovor obsahoval celkem 9 otázek, které zjišťovaly názory žáků na obtížnost předmětu, na způsoby práce v hodinách přírodovědy, na vztah žáků k předmětu a také žákovy koncepce pojmu pokus a přírodovědný experiment. Zde jsou stručné výsledky jednotlivých otázek.

Otázky a Odpovědi Žáků

1. Otázka č. 1: Co děláš v přírodovědě nejraději a proč?

   Otázka nebyla primárně položena na zjištění preferovaného učiva, přesto žáci ve 45,33 % odpovídali, že nejčastěji mají rádi učivo (a jednoznačně převažovalo učivo o zvířatech). Což může svědčit o tom, že si neuvědomují nějakou výraznou aktivitu, ale vyjadřují se obecně (udávají „celkovou aktivitu“ učení) - lze se domnívat, že převládá klasická výuka. Motivačním faktorem je samotné téma, které žáci vnímají silněji a nerozlišují již činnosti, aktivity. Vzhledem k tomu, že žáci jmenovali ty aktivity, které se ve výuce vyskytují, výsledky naznačují i to, jaké činnosti jsou prováděny v hodinách přírodovědy.

   Čtěte také: Postavení ekologického zemědělství ve společnosti

   Z aktivit žáci uváděli dále vycházky (13,33 %), práce s tištěnými materiály (knihy, sešity) - (6,67 %), malování (5,33 %), hry, referáty a pokusy shodně po 4 %. Jen 2,67 % respondentů uvedlo, že rádo poslouchá zajímavý učitelův výklad. Nízké procento pokusů naznačuje, že místo pokusu v přírodovědě je spíše sporadické. Důvody, které žáci uváděli, proč mají rádi zrovna toto, byly nejčastěji: mám to rád/líbí se mi (25 %), baví mě to, je to zábava (23,08 %), což přímo nevystihuje konkrétní důvod, jevilo se to však zejména ve spojení s učivem, čili důvodem je učivo samotné. Nezanebatelným důvodem je potřeba poznávat nové věci (15,38 %). Z dalších, méně častých důvodů žáci uváděli např. praktickou činnost (mohu se něco vyzkoušet), není to nuda, ale také nemusím u toho přemýšlet. Důvod neudalo 11,54 % dotazovaných.

2. Otázka č. 2: Vždycky jsi měl rád přírodovědu? Proč?

   Chtěli jsme získat komplexní pohled na předmět od žáků, zda se jejich vztah mění spolu s tím, jak se mění učivo, nebo zda je konstantní a žáci vnímají přírodovědu jako předmět relativně oblíbený. 56,89 % respondentů uvádělo, že přírodovědu mají rádi vždycky nebo většinou, naproti tomu necelá třetina vyjádřila opačný názor (většinou nebo nikdy ne: 29,93 %), možnost někdy zvolilo 12,69 %. Důvodem pro kladnou odpověď byl zejména zájem, samotné učivo, naplnění poznávací potřeby, ale také tvrzení, že jde o odpočinkový předmět. Z ostatních důvodů žáci zmiňovali např. vliv prostředí (rodiče, lokalita bydliště), činnosti v hodině, lepší než vlastivěda, nemusím se učit vše nazpaměť.

   Důvody, které způsobují, že žáci přírodovědu nemají vždy rádi, jsou různé. Nejčastěji uvádí nezájem (25 %), vysokou obtížnost (16 %) a nudu (12 %). V ostatních 52 % žáci uváděli to, že nerozumí učivu, moc psaní, skoro nejhorší předmět, obavy. Odpovědi naznačují poměrnou obtížnost předmětu a způsob jeho předání, který se žákům jeví jako složitý, přesto situaci nelze považovat za tragickou.

3. Otázka č.3: Je nějaká část z přírodovědy, kterou nemáš rád, co neděláš rád?

   Zde opět žáci nejčastěji reagovali odpovědí „nerad se učím“ nebo obecně „učivo“,a to celkem v 72,60 %. Nevystupuje tedy do popředí nějaká výrazná aktivita, nebo se lze domnívat, že pod pojmem učit se skrývá klasická transmisivní výuka, kterou žáci považují obecně za učení se (v odpovědích žáků se převážně nevyskytuje žádná aktivizační metoda). Nejčastější druhy učiva, které žáci uváděli, byly nerosty a horniny (shodně po 15,09 %), lidské tělo - zejména kosti a vnitřní orgány (13,21 %) a obecnější témata jako rostliny, stromy (11,31 %). Z ostatního učiva (30,19 %) to jsou: plyny, fyzikální jednotky, voda, vzduch, půda, neživá příroda, živá příroda, zvířata, energie, hmyz (brouci), pavouci. Celkově se jeví, že převažují témata s oblasti neživé přírody a ta témata, která jsou náročná na zapamatování (viz dále).

4. Otázka č. 4: Co bys rád chtěl v přírodovědě dělat, o čem se učit?

   Otázka zjišťovala preference žáků, jejich představy a očekávání od přírodovědy, která by byla pro ně zajímavá, bavila by a měli ji rádi. Důvodem, že jsme se ptali jak na činnosti, tak na učení, jsme chtěli dát žákům možnost vybrat si (nebylo řečeno explicitně) mezi aktivitou, která by tak dokázala její významnější postavení v pohledu žáka, a obecně a učivem jako dominantním prvkem výuky. Přes polovinu žáků (56,58 %) opět upřednostnilo obecně učivo, učení se o... před konkrétní činnost. Z toho nejvíce zvířata (46,51 %), rostliny a stromy (20,93) a vesmír (11,63 %). Ostatní preferované učivo (20,93 %) bylo např. houby, země, sopky, horniny, nerosty, zemědělství (orba), auta, lidské tělo, cizokrajná příroda.

   Čtěte také: Datum a notářský zápis emise akcií

   Z činností, které celkem uvedlo 40,28 % žáků, dominovala touha po vycházkách a zkoumání přírody přímo v terénu (48,28 %) a pokusy (20,69 %). Další možnosti byly rozmanité (ukázky ze strany učitele, orientace, návštěva Planetária, chov zvířat, zábavnější učení, projekty, učení se s PC a hry) a vyjádřilo je celkem 31,03 %).

5. Otázka č. 5: Co nejobtížnějšího jsi dělal v přírodovědě? Bavilo tě to?

   Největší obtíže činí žákům zapamatování si učiva (zejména pojmů a výčtů), a to v 31,71 %. Podobně, jako u předchozích otázek, poměrně velká skupina žáků uvádí jako nejobtížnější učení se (celková činnost spjatá s daným tématem). To za nejobtížnější považuje 30,5 % žáků. Nejvíce se jim jako obtížné jeví učit se o horninách a nerostech, Vesmíru (obtížnost spočívá především v tom, že Vesmír je příliš vzdálený), lidském těle (kosti, vnitřní orgány) a technice. Respondenti také uvádějí jako nejobtížnější poznávání přírodnin (jejich klasifikaci) a to u poznávání rostlin, nerostů a hornin (kamenů) a také stromů (13,56 %). 11,56 % respondentů uvádí jako nejobtížnější testy a písemky. Praktickou činnost (např. tvorba herbáře, pokus, určování světových stran) považuje za nejobtížnější 8,47 %.

   Důležitým kritériem v této otázce je to, zda žáky, přestože se jedná o obtížný úkol, činnost baví (mají o ni zájem). Zde jednoznačně převažují záporné odpovědi (50,84 %). Negativní výroky se vztahují zejména k písemkám a testům a nutnosti si učivo mechanicky zapamatovat. Odpovědi žáků naznačují skutečnost, že v současné přírodovědě je učení často zaměřeno na zapamatování a reprodukci poznatků, což žáci vnímají jako obtížné a nudné. Pětina (20,34 %) žáků vyjádřila zájem i přesto, že se jedná o obtížný úkol (činnost). Dělo se tak předvším ve spojení s praktickou činností a obecně „učením se“, kde roli hraje vysoká vnitřní motivace a zájem o dané téma. Necelá třetina žáků (28,82 %) nerozlišila, zda je daná činnost baví nebo ne.

6. Otázka č. 6: Co nejlehčího si dělal v přírodovědě. Co na tom bylo jednoduchého?

   Otázka zjišťovala naopak ty činnosti, které žáci považují za jednoduché. Vzhledem k jednoznačné převaze (52,94 %) odpovědí, které zahrnovaly učivo (tedy činnost učení se danému tématu komplexně, bez specifikace konkrétní aktivity), lze podotknout, že většina aktivit žákům „splývá v jedno“ (jak již bylo naznačeno výše), nevzpoměli si většinou na nějakou výraznou aktivizační činnost. Nejlehčí se jim zdá učit se o zvířatech, lidském těle (základní stavba), Vesmíru (vyjmenování planet) a dále se individuálně (vždy po jednom) objevovala tato témata: rostliny, složení vzduchu, páka, funkce motoru, les a prales, čas, horniny, magnetismus, koloběh vody, potravní řetězec, půda, voda, vzduch, ovoce a zelenina.

   Poznávací činnost určováním hodnotilo jako nejlehčí 16,18 % respondentů, a to konkrétně proto, že žáci již dříve znali požadovanou vědomost (např. domácí zvířata, lidské tělo - vnější stavba, známe plody, planety). Necelých 6 % žáků uvedlo jako nejjednodušší praktickou činnost (měření objemu, nácvik první pomoci, vážení, sázení rostlin, dělání tabulek) a luštění křížovek či doplňovaček. Dále považují žáci za jednoduché vycházku, vyhledávání informací na internetu, PC, kreslení a malování nebo projekt.

   Čtěte také: Podmínky vydání akcií dle českého práva

   Jako důvody bylo nejčastěji zmiňován fakt, že již danou věc umím, znám, ovládám (23,88 %), dále „je to lehké, jednoduché“ (16,24 %). V necelých 15 % je zřejmý vliv domova (motivace rodiči) či mimoškolní činnost. Činnost, jež je pro žáky zábavná, je také jednoduchá, lehká - takto se vyjádřilo 11,94 %. V ostatních případech (necelých 15 %) žáci uváděli tyto důvody (ve kterých také zpřesňovali nebo doplňovali první část otázky): malování, kreselní, vyprávění, nemusím se učit nazpaměť, nemusím psát, grafické zpracování učebnic, sčítání závaží, zjišťování objemu, nemusím přemýšlet, nemusím nic dělat. Na pováženou je, když žáci uvádí vycházku ve spojením s tím, že nemusí nic dělat, což svědčí o jejím neefektivním využívání.

7. Otázka č. 7: Myslíš si, že v přírodovědě moc píšete? Chtěl(a) bys psát méně, proč?

   Jedním ze znaků transmisivní výuky je skutečnost, že převažuje výklad učitele, který předává žákům poznatky v konečné podobě a ti si je mechanicky zapisují do sešitu. Otázka zjišťovala, jak žáci vnímají míru psaní v hodninách přírodovědy a zda jim tato míra vyhovuje.

Tabulka: Míra Psaní v Přírodovědě

Na otázku, zda by žáci chtěli psát méně, odpovědělo kladně 47,46 %, záporně o něco méně (42,37 %). Zbytek se nevyjádřil. Tato čísla naznačují, že i část z těch žáků, kteří si nemyslí, že píší mnoho, by chtěla psát ještě méně. Chtěl(a) bys psát méně, proč? Důvody, které žáci uvádí v souvislosti s tím, že chtějí psát méně, jsou tyto: zdravotní (bolesti ruky, zad) ve 21,43 %; stejně velké procento žáků psaní prostě nebaví a 14,28 % uvádí, že zápisy nestíhá. Do kategorie Ostatní jsme zařadili spektrum různorodých odpovědí (např. lépe si pamatuji, co říká učitel, než kdybych si to zapisoval; raději vyplňuji pracovní listy; raději něco zkouším; nedozvím se nic nového, raději čtu; stačí mi stručný zápis, je to nudné).

Žáci, kteří uvedli, že by nechtěli psát méně, tak činili zejména z těchto důvodů: nepíšeme už tak moc (učíme se čtením z učebnic; více kresíme; povídáme) - 16 %, sešit jako důležitou součást výuky vnímá 24 % dotazovaných, psaní samo o sobě baví 12 % žáků a přesně pětina respondentů uvedla jiné důvody (např. líbí se mi můj sešit; sešit se líbí paní učitelce; o zvířatech psát klidně i více; měl bych prázdný sešit; můžeme si tam psát i vlastní zajímavosti). Z odpovědí je zřejmé, že existují značné subjektivní rozdíly mezi žáky, ale převažuje většina těch, kteří zastávají názor, že psaní v přírodovědě je mnoho. Jistě nejde o to eliminovat písmený zápis, ale učinit jej pro žáka smyslupným.

Tabulka: Žákovské Definice Pojmu Pokus

tags: #zapis #pozorovani #prirody #pokus #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Český rozhlas příroda
• Podzimní barvy listí
• České klima
• Legislativa v oblasti ovzduší v ČR
• Ochrana přírody a krajiny v ČR