Ekologická Likvidace Vozidel: Recenze a Důležité Informace

Městská policie v Domažlicích byla zřízena na základě obecně závazné vyhlášky, kterou přijalo Zastupitelstvo města Domažlice. Úkoly městské policie jsou uvedeny v § 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona:

• Přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku.
• Dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití.
• Dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce.
• Se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
• Se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení.
• Se podílí na prevenci kriminality v obci.
• Provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci.
• Odhaluje přestupky fyzických i právnických osob, jejichž projednávání je v působnosti obce.
• Poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra na požádání údaje o obecní policii.

Povinnost Chodců za Snížené Viditelnosti

Městská policie Domažlice upozorňuje na povinnost chodců mít na sobě za snížené viditelnosti prvky z retroreflexního materiálu.

Zákonem č. 48/2016 Sb. byl s účinností od 20. února 2016 novelizován § 53 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který spadá do gesce Ministerstva dopravy. Pro chodce je klíčové znění odstavce 9 tohoto zákona:

„(9) Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Městská policie Domažlice chodce na tuto změnu upozorňuje a apeluje, aby reflexní prvky na oděvu nepodceňovali a chránili tak svůj život.

Omezení Výkonu Služby Městské Policie Domažlice

Vzhledem k personální neobsazenosti tabulkových míst strážníků Městské policie Domažlice jsme po dlouhém zvažování všech možných variant výkonu služby museli sáhnout k dočasnému omezení výkonu služby v některých dnech a to od 08.09.2025.

Jedná se o dočasné omezení výkonu nočních služeb během pracovních dnů v jednotlivých týdnech, které se ukazují z dlouhodobého vyhodnocení ze strany vedení Městské policie Domažlice jako nejméně zatížené a tím i méně rizikové z hlediska nápadu trestné činnosti a oznámení na tísňovou linku 156.

Toto rozhodnutí zajišťuje dostupnost nočních služeb o víkendech, svátcích a akcích, které pořádá město Domažlice. Omezení výkonu nočních služeb se tedy netýká všech dnů v měsíci, ale pouze těch, kde byl v minulosti velmi nízký počet událostí a oznámení. I tak nás toto opatření mrzí a chtěli bychom veřejnost ubezpečit, že jakmile to bude možné a personální situaci městské policie se nám podaří stabilizovat, ihned toto dočasné omezení výkonu služby zrušíme.

V případě nedostupnosti Městské policie Domažlice bychom chtěli požádat veřejnost, aby se obrátila na tísňovou linku 158 Policie České republiky nebo na mezinárodní tísňovou linku 112.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Kontakty na Městskou Policii Domažlice

Adresa služebny Městské policie Domažlice:
Boženy Němcové 118
Domažlice
344 01

Telefonické spojení:

• Telefon: 379 719 195
• Mobilní telefon: 727 808 374
• Bezplatná telefonní linka: 156 (v době od 19.00 hodin do 07.00 hodin přednostně volejte na toto číslo)

Základní složky integrovaného záchranného systému:

• Hasičský záchranný sbor České republiky
• Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany
• Zdravotnická záchranná služba
• Policie České republiky

Tísňové linky:

• 112 - jednotné evropské číslo tísňového volání
• 156 - národní tísňová linka městské policie
• 150 - národní tísňová linka Hasičského záchranného sboru České republiky
• 155 - národní tísňová linka zdravotnické záchranné služby
• 158 - národní tísňová linka Policie České republiky
• 116 111 - linka bezpečí
• 840 111 234 - rodičovská linka

Základní informace o městě Domažlice:

Domažlice (německy Taus, latinsky Tusta), bývalé okresní město v Plzeňském kraji a tradiční centrum Chodska je vyhledávaným turistickým cílem. Dominantou historického centra města je náměstí Míru, které je obklopeno měšťanskými domy s loubím. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Jeho domovní fond je tvořen převážně rodinnými domky. Nachází se zde průmyslová základna Domažlic společně s železničním nádražím.

• Dolejší Předměstí - malá čtvrť nízkých městských domů, sevřená ulicemi Poděbradova a Prokopa Velikého.
• Havlovice - původně samostatná obec, ležící 3 km západně od města, dodnes mimo souvislou zástavbu Domažlic. Má ryze vesnický charakter. Nedaleko Havlovic je křižovatka silnic I/26 a II/193. Obec má železniční zastávku.
• Hořejší Předměstí - západní část města. Najdeme tam jak panelovou, tak i starší zděnou zástavbu, plavecký bazén, stadion a různá hřiště. Na jeho okraji je budova nové nemocnice.
• Město - historické jádro města.
• Týnské předměstí - sídliště na severním svahu.

Těžba na Tlustci a Diskuze o Ní

Uplynulo již téměř 10 let od doby, kdy se posuzovala poprvé dokumentace vlivu těžby na kopci Tlustec na životní prostředí. Účastnil jsem se vypracovávání posudku a veřejného projednávání. Byla doporučena varianta s postupným útlumem těžby, posléze se přepokládalo její ukončení. V žádném případě se neuvažovalo o snížení vrcholu kopce, jak potom někteří odpůrci těžby uváděli.

Domníval jsem se, že takový přístup je rozumný, protože určitý čas by si vyžádalo zpracování již vytěženého materiálu, odstranění zařízení a upravení terénu. K tomuto záměru se nevyskytly žádné významné námitky, pouze v závěru veřejného projednávání vystoupil pan Šimonek (jako občan) s dlouhým projevem, že požaduje v podstatě okamžitě ukončení těžby, protože to ohrožuje jeho majetek.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

I když s odstupem času se mi již mnohé podrobnosti z paměti vytratily, pamatuji si na návštěvu se spolupracovníky v domě pana Šimonka. Trhliny, které nám ukazoval, byly na rozhraní stěn a stropu a nasvědčovaly posunu podloží, což se potvrdilo z map sesuvných území.

Kolem Tlustce jsou totiž samovolně se pohybující svahy, jak demonstroval i znalec při veřejném projednání na výskytu tzv. opilých stromů. Jestliže se totiž podloží posune, strom se nachýlí a pak opět roste přímo. Výsledkem je zvláštní lomený tvar.

Podle znalce docházelo k samovolným sesuvům ještě před zahájením těžby a nejsou vyloučeny ani v budoucnu po jejím ukončení například vlivem velkých dešťových srážek, čímž by se stavby náhle a nečekaně na daném území mohly zhroutit. Prakticky to znamená, že v dané oblasti měla být vyhlášena stavební uzávěra a nemělo být vydáno stavební povolení na dům p. Šimonka a související plynovou stanici. Nevím, zda sesuvy byly blíže zkoumány, nezaznamenal jsem o nich později v médiích žádnou zmínku.

Vývoj názorů na těžbu se zdramatizoval tím, že v den veřejného projednávání byl na majitele lomu vyhlášen konkurs a dodatečně se objevilo hodně odpůrců těžby. Situace se také posunula po volbách. Náměstkyně ministra životního prostředí Ing. Eva Tylová nechala vypracovat další znalecké posudky a zaujala negativní stanovisko k dočasnému pokračování těžby, aniž nová vyjádření znalců prošla procesem EIA.

Připadalo mi to nejen jako pouhé obcházení zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, ale sám zákon se jevil jako zbytečný. diskuzi. textu. Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse.

Jsem zástupcem českolipské regionální pobočky STUŽ, jednoho z občanských sdružení, které se angažuje v boji proti obnovení těžby na Tlustci. Obvinění, že nám jde o získání finančního prospěchu, pokládám nejen za urážlivé, ale dokonce za hloupé. Jaké odškodnění by asi STUŽ mohla získat? Doporučuji panu Sommerovi, aby se projel nebo prošel po kraji v okolí Tlustce. Není západně od tohoto nešťastného kopce jediné jen trochu vyvýšené místo, odkud by zmrzačení těžbou nebylo vidět. Slušný člověk, který pociťuje jen trochu odpovědnosti ke kraji, kde žije, prostě s dalším mrzačením nemůže souhlasit.

Popsal jsem situaci z let 1997-8. Uvítal bych možnost se podívat znovu na Tlustec, jak navrhuje PhDr.M.Hudec. Ideální by bylo navrátit se do oněch let, abychom si stav ověřili přesně. Jenže to není možné, takže důkazem jsem například já - očitý svědek, popřípadě mí bývalí spolupracovníci nebo dochované písemnosti.

Objeli jsme kopec několikrát, abychom ověřili studii, v níž se nacházely dálkové pohledy na svahy Tlustce. Ukázalo se však, že neodpovídají skutečnosti. Tehdy mě překvapilo, že se sice v médiích o Tlustci hodně psalo, ale při veřejném projednávání námitky byly ojedinělé a velice mírné a vlastně zpracovatelem posudku zodpovězeny. Je příznačné, že pan Šimonek vystoupil pouze za sebe, nikoli jménem nějakého sdružení. Vzpomínám si, jak se přítomný Vojtěch Kotecký omluvil za svůj článek v místním tisku.

Navrhovaný způsob ukončení těžby neměnil stávající pohledy na Tlustec, návrat do původního stavu před těžbou byl a je nereálný a naříkat nad tím je asi jen projevem podjatosti. O variantě z roku 1998 jsem nenašel později téměř žádné zmínky. Například Martin Ander, nyní náměstek primátora Brna (zastupitel za Stranu zelených), popisuje v časopise Sedmá generace (č.6./2007 historii těžby na Tlustci, aniž se zmiňuje o podstatě doporučené varianty z r.1998, která vzešla ze státní správy a ne od těžařů, jak uvádí. Proč nepíše pravdu ? O tom pan Slušný nic.

Možná proto, pane Sommere, že členem českolipské STUŽ jsem od roku 2002, a abych pravdu řekl, nejsem si jist, zda v roce 1998 pobočka vůbec existovala. A jeden postřeh, jsem občanským povoláním psycholog, a možná proto mi neunikl jeden poznatek: už mnohokrát jsem se přesvědčil, že kdo staví proti sobě zájmy lidí a přírody, tomu je zpravidla lhostejné obojí. Lidmi a jejich životy argumentuje hlavně proto, že to samozřejmě na neinformovanou část veřejnosti zabírá. Je to typická maipulativní argumentace, kdy pravé důvody jsou zamlčeny, protože jsou společensky těžko přijatelné. Nezaujatému člověku je toiž jasné, že ničení přírody a životního prostředí je také útokem na lidi, jejich zdraví a životy (zničte rybě její životní prostředí, znečištěte vodu, a zahubíte jí, aniž se jí dotknete).

Víte, co je zvláštní? To zarputilé podsouvání zištných zájmů lidem, kterým jde jen a jedině o přírodu, o zachování hodnot, které nelze vyjádřit penězi. O zachování typického rázu české krajiny, která nemá jinde ve světě obdoby...

Ja jsem si z prispevku pan Sommera naopak odnesl dojem, ze ma vecne argumenty, na ktere druha strana nereaguje. Kdo manipuluje s veřejností ?

Podnětem k napsání článku o opilých stromech byl sesuv svahu v objemu asi 1000 m3 koncem ledna tr. ve sportovním areálu pod Ještědem nedaleko Tlustce. Nic zvláštního se tam prý nestalo, nikomu nic nepřihodilo, závody Světového poháru ve skoku na lyžích se budou konat, přesvědčují místní činitelé. Přitom k masivnímu sesuvu došlo vedle tribuny pro diváky a při výstavbě byl hrubě zanedbán geologický průzkum. To mě značně zneklidnilo.

Sesuvy a Těžba

Sesuvy jsou velice záludné, letos to bude 45 let, co se zřítila do přehradní nádrže na řece Vajont část břehu, vlna vody se přelila přes hráz, smetla městečko a vyžádala si na 2100 obětí. Byl jsem poněkud zvědav, zda si někdo na Tlustci uvědomil, že tam také docházelo k sesuvům. Sice právě STUŽ by se mohla situací zabývat, ale odpověděla mi osoba neznalá jak faktů tak po odborné stránce, přidržující se tedy jen slov z textu jako klasického propagandistického triku.

O další těžbě se na Tlustci se uvažovalo i po veřejném projednání v červnu 1998. Ministerstvo licitovalo o jiné variantě těžby a obvinilo těžaře z neplnění slibů (kompenzací dodávám). Důkazem je zdůvodnění negativního stanoviska na závěr EIA náměstkyní ministra Ing.E.Tylovou z února 1999.

Jako zpracovatelé posudku jsme čekali, že dostaneme k posouzení studie, které nechalo MŽP vyhotovit, ale nestalo se tak. Toto svévolné obcházení zákona oddalováním stanoviska, licitací se sliby investora a dodatečné studie pravděpodobně přispěly k tomu, že podle nového zákona o EIA je podobné jednání nepřípustné. Ing. E.

Souhlasím, že kde se devastuje příroda, poškozují se obvykle i lidé tělesně i duševně. Ale tam se tedy podle Strany zelených, jejímiž činiteli (nejen STUŽ) jsou PhDr.M.Hudec a Ing.E.Tylová, značně zneužívá zdravotní péče, a tak SZ souhlasila s kuriózním řešením v podobě poplatků ve zdravotnictví. Ani narušené životní prostředí se nesmí občany zneužívat ! Již dříve jsem zažil námitky investorů, že nikdo z obyvatel nenavštívil lékaře, ačkoli naříkají o zdravotních potížích. Jsme snad jedinou zemí na světě, kde se za zdravotní potíže narušeným životním prostředím občan trestá poplatky.

V tom smyslu se vyjádřil 31.1.2008 prof. Jan Keller v pořadu Milenium na ČT24. Vedl jsem krátkou polemiku na fóru o znečištění ovzduší v Brně, kde žiji, s náměstkem primátora M.Anderem (zastupitel za SZ). Úrovní znečištění se řadí oblast Brna k nejvyšším v republice. Jako senior - kardiak mívám značné potíže s dýcháním a obcházení smrti již důvěrně znám. To není manipulace, ale drsná zkušenost. Poplatky musím ovšem platit, protože ještě žiji. Podle zprávy v médiích MŽP uvádí na 10 000 úmrtí ročně následkem znečištěného ovzduší. V diskusi s M Anderem jsem neuspěl, jen jsem si ověřil, jak cyničtí jsou někteří tzv. ochránci životního prostředí, jejichž vize nabývá obrazu ochrany vzácného rostlinstva hřbitovního háje. Kdo manipuluje s veřejností ?

S těmi poplatky je to pěkná podpásovka. Jsem členem sociální a zdravotní sekce SZ, a byl jsem proti těm poplatkům. To Vy sice nemůžete vědět, ale když nevíte, tak není slušné obviňovat. Tím se dost diskvalifikujete.

Mydslíte tu poznámku o p. Šimonkovi. A p. Hudec a spol?

Pardon, pisatelem jsem samozřejmě myslel pana Sommera, kterému zřejmě vadí, že se někdo brání chování těžební organizace. Tím jsem neměl na mysli žádný majetkový prospěch pana Šimonka či kohokoliv dalšího.

Za Hnutí DUHA Česká Lípa jsem se zúčastnil mnoha jednání ve věci povolování další těžby na kopci Tlustec. Po přečtení Vašeho prvního příspěvku, na který jsem považoval za zbytečné jakkoliv reagovat, protože mi z faktografického pohledu připomínal spíše neartikulovaný výkřik, jsem se domníval, že se spíše než o cokoliv jiného jedná o text jakéhosi znuděného čtenáře, který si chce trochu rýpnout do pana Šimonka. Jeho nepřesné vzpomínání, které sám dokládá přiznáním, že si toho vlastně zas tak moc nepamatuje, tuto mou domněnku pouze potvrdilo. Vaše další příspěvky mne však přesvědčují o tom, že to tak asi nebude. Postupně jste se totiž pod různými záminkami pustil do Vojtěcha Koteckého, Miroslava Hudce, Evy Tylové, Martina Andera, Ministerstva životního prostředí i Strany zelených. Zdá se, že o to se zde jedná především. To už mi je velmi podezřelé a proto se Vás ptám: Jak nejlépe připravit půdu pro budoucího těžaře, než včas začít mediálně napadat a poškozovat všechny reálné i potenciální odpůrce těžby?

Co bylo podnětem k sepsání článku jsem uvedl v jednom příspěvku v diskusi a z tématu článku - názoru je zřejmé, že mi šlo o sesuvná území. Jestliže mě někdo považoval za unuděného čtenáře, aniž přinejmenším nenahlédl do písemností z r.1998, kde by nalezl mé jméno jako aktivního účastníka, pochybuji, že sám má dostatečný komplexní přehled o situaci na Tlustci, ačkoli tvrdí, že se účastnil mnoha jednání. Kromě toho jsem nebyl jediným členem týmu zpracovatele posudku.

Sdružení vzniklo jako reakce na názory občanů především z přilehlého okolí Tlustce a ve svých názorech není osamoceno, město Jablonné v Podještědí již několikrát opakovaně vyjádřilo svůj nesouhlas s těžbou na Tlustci.

Spíš by se měl pan Sommer zabývat co se bude dít v lomu nyní, když ČBÚ Praha potvrdil rozhodnutí OBÚ Liberec a tím povolil skrytou těžbu v rámci povolení zajištění lomu - těžební organizace má povoleno modelovat stěny a etáže. Otázka je jen, kdy dojde k první havarijní situaci - možná proto se pan Sommer teď vytasil se sesuvy v lokalitě - těžař tedy bude muset v rámci likvidace sesuvů těžit dál a prakticky bez povolení k těžbě. Nevím kdo má tady ty zištné úmysly.

A k tomu sesuvnému území mám malou poznámku - pokud je v okolí Tlustce tak složité geologické podloží - o čemž svědčí sesuvné území a panu Sommerovi jde o životy občanů - vzniká pak otázka zda v této lokalitě v budoucnu provozovat velkolom.

Mohu se vyjádřit jen v obecné rovině, prtože rozsudek neznám. Co se týče sesuvů v okolí lomu, stačí se k orientačnímu posouzení vlivu podívat na jejich mapu. Jak se takové situace řeší naleznete v odborné literatuře. Očekával jsem, že se objeví nějaká studie, se kterou budou odpůrci těžby argumentovat. Jenže se kupodivu nestalo. O sanacích ploch po těžbě se jednalo již 1998, nejde o žádnou skrytou těžbu, ale o povinnost ze zákona.

Odpůrci těžby asi nezvážili, že nevydáním povolení těžař nemá možnost pokračovat v činnosti. Je pak poněkud licoměrné ukazovat fotografie lomu, k jehož vzhledu přispěli nepřímo také odpůrci těžby.

Po veřejném projednání v červnu 1998 se uvažovalo ještě o variantě těžby, předložené Mgr.R.Višňákem, kterou MŽP (Ing. E.Tylová) označilo za ekologickou. Moje aktivní účast jako člena týmu, zpracovávajícího posudek, formálně skončila vydáním stanoviska MŽP (Ing. E.Tylová). V té době obec Brniště (1300) obyvatel, v jejímž katastru Tlustec leží, měla značný zájem na pokračování těžby.

O několik let později se v referendu se občané vyslovili kladně k tomuto záměru. Obec projevila zájem o koupi lomu a stala se jedním z majitelů , podílníkem s 10%. Podrobnosti lze nalézt v archivu MF Dnes. Vyskytuje se tam i jméno Miroslav Hudec. Nemá přece smysl nějaká fakta zatajovat. Žijeme v demokratickém státě, a proto mě překvapuje, jak jednostranně a nezdvořile se snaží skupina odpůrců těžby situaci líčit a že nerespektuje vůli občanů Brniště. Musí se především domluvit lidé v místě. Žádné umanuté výpady, jaké se vykytují v odpovědi odpůrců těžby zde, k tomu nepřispějí.

Z hlediska odborného mě tehdy zajímalo, jak je to s trhlinami v domech, a vysvětlení sesuvy je přiměřené. Je ovšem pozoruhodné s odstupem několika let už jen z tisku srovnat, že v Brništi občané trhliny nepozorovali nebo jim nevadily, zatímco alespoň mediálně se u odpůrců těžby množily. V tomto směru se nabízí vysvětlení i částečnou přítomností psychosociálního faktoru.

Napsal jsem již, že nyní můj zájem o Tlustec vyvolaly sesuvy pod Ještědem. O případném přezkoumání sesuvných území v okolí Tlustce jsem se z diskusi nedověděl nic, ačkoli se jí zúčastnili zástupci sdružení, údajně znalých místních poměrů. Se současnými majiteli lomu jsem kontakt nenavázal a moje osoba je ve věci nepodstatná.

Naopak ale lomy v cedicovych lavovych prikrovech krajinu obvykle esteticky zkrasni, ekologicky zpestri a zhodnoti. poli pred tezbou a romanickou skalnatou krajinu s jezirky a bujnou vegetaci par let po odtezeni te lavove plosiny. mnoho takovych prikladu (budouci) nadherne divoke krajiny v cedicovych lavovych proudech pod Kozakovem ... na nem naroste rychlosti blesku. uvedenych snimku nevypada na zadnou katastrofu.

I já znám zajímavé lomy, ovšem v žádném případě jimi nejsou bourané kopce. U nás na Českolipsku není jen snaha zbourat Tlustec, kromě něj teď už přímo zouale vypadá Maršovický vrch u Dubé - ve směru od jmenového měst...

Proč Právě Nás?

Máme dlouholeté zkušenosti: Na trhu jsme už od roku 1997 - to je pěkná řádka let, během kterých jsme získali spoustu zkušeností. Naše práce nás pořád baví a díky tomu vám dokážeme nabídnout skvělé služby, ať už hledáte použitý náhradní díl, nebo se chcete zbavit starého auta bez starostí.

Co si spolu domluvíme, to prostě platí! Na férovém a slušném přístupu si zakládáme - žádné zbytečné řeči nebo skryté háčky.

tags: #ekologicka #likvidace #vozidel #dolejs #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická budoucnost automobilismu
• Využití popela v zahradě
• Reakce na trauma u dětí
• Recyklace elektroodpadu ve Slezsku
• Felicia a ekologická daň