Ekologická Přeprava Vína Vlakem - Studie

15.03.2026

Vinařství je fenomén, který zaměstnává desítky tisíc lidí na jižní Moravě, kde není moc průmyslu.

V osobě nového předsedy profesní organizace Svaz vinařů Tibora Nyitraye se potkávají dva světy - vinařský, neboť je spoluzakladatelem vinařství Sonberk, a legislativní, protože je vzděláním právník.

Členské příspěvky mohou krýt naši činnost zhruba z jedné třetiny, takže peníze musíme sehnat klasickým marketingovým způsobem.

Například poskytovat placené analýzy a další služby.

Cestou je i partnerství s organizacemi, které mají určitý marketingový potenciál ve spojení s vinařstvím a kulturou kolem něho.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Na Moravě se koná každý víkend přehršel akcí, které jsou spojeny s vínem.

Vinařský život zahrnuje mnoho organizací.

Jak se ukázalo za posledních dvacet let, vinařství přecházejí do rukou jiných, finančně silných seskupení, která to mají jako koníček.

Bojíme se, aby určitou generační výměnou nenastal zlom a nepřestali se objevovat vinaři noví.

V Rakousku se předávání rodinné profese udržuje jako tradice.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

U nás už moc ne.

Chceme, aby vinaři věděli, že je správné, když jsou členy svazu, že jim organizace něco dává, něco pro ně dělá.

Například na podporu začínajících mladých vinařů, aby tato tradiční profese měla další pokračování.

Doba se zrychlila a přiostřila.

Připravujeme ji.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Částka 1,3 miliardy korun, kterou stát stále operuje, je jedno číslo vytržené z kontextu a vychází z triviálního početního úkonu.

Pokud na základě toho někdo přijímá zákon, to mi přijde divné.

Na podzim by měl být návrh ministerstva na spotřební daň rozpracován do konkrétní podoby.

Doufám, že právě v září.

Chceme to vzít nejen jako analýzu daňového dopadu, ale i dopadu na region a život v něm.

Daň by se dotkla zejména jižní Moravy a tisíců subjektů nejen vinařských, ale i hotelů a gastroprůmyslu.

Je tady mnoho vesnic, které žijí jen z toho, že mají víno.

To je stejné jako v Toskánsku či Bordeaux.

Zavedením této daně totiž přibude tisíc nových daňových subjektů.

Kdo je bude kontrolovat?

Kdo se jimi bude zabývat, když finanční úřady snižují kapacitu?

Hrubý odhad 700 milionů jako příspěvek od moravských vinařů podle mne vůbec nebude stačit na to, aby se daň zadministrovala, takže se to bude muset dotovat z toho, co se vybere jinde.

Nemluvě o dalších dopadech.

Šance je pořád vysoká, protože věřím ve zdravý rozum a v to, že ne vše je jen řeč čísel.

Je vždy lepší nechat lidi vydělat si nějaké peníze než jim to dávat jako podporu.

Nyní je to 38,5 tisíce.

A nejsou to jen vinaři, tolik nás není.

Dotkne se to každého.

Lidé, kteří sem přicházejí, mají v hlavě nastaveno, že jejich oblíbené víno stojí 60 až 70 korun - a nyní to bude 85 korun a více.

Zelená nafta se nás samozřejmě dotkne také.

Když se nakumuluje spotřební daň s vyšší DPH, bude dopad tristní.

Znevýhodní nás proti okolním zemím.

Odsud vidíte na hranice Rakouska, v němž spotřební daň není.

Jaký je problém dojet autem či vlakem do Rakouska pro víno ve stejné kvalitě, ale zhruba o 20 procent levnější?

Určitě by nám nevadilo, kdyby více bouchl do stolu a řekl: je to nesmysl, naše vinaře to nepřiměřeně zatíží.

Zatím nevidíme žádné rozumné zdůvodnění toho, co by to přineslo.

Říká se jen, že když se zdaní a zdraží víno z dovozu, přestane konkurovat pivu.

A jak to ministerstvo ví?

Jediný jejich propočet vychází z toho, že se ročně spotřebují dva miliony hektolitrů vína, vynásobí se to deseti korunami, odečte se 700 tisíc hektolitrů tuzemské produkce - a vyjde 1,3 miliardy korun.

Nezdá se mi to jako kvalifikovaný výpočet.

Neexistuje žádná analýza či studie, která by říkala, kolik bude stát výběr daně či třeba vyškolení pracovníků finančních úřadů.

Čtyřicet procent je maximum, který umožňuje produkční potenciál vinic.

Mohli bychom zvyšovat výnosnost, ale to by byla jiná kvalita vína.

Zvýšení plochy vinic také není cílem a legislativně ani není možné.

Potenciál tam je, ale nikdy jej nebude možné naplno využít.

Hodně vytěžovaný vinohrad má životnost kolem 35 let, méně vytěžovaný možná 60 let.

tags: #ekologická #přeprava #vína #vlakem #studie