Technologie pro boj se změnou klimatu

Jaký bude vývoj globálního klimatu a jak zasáhne do našeho lokálního podnebí v Česku? Budou jeho důsledky na hospodářství a zemědělství dramatické? A je možné je nějak zmírnit? Na složité otázky hledali odpovědi zástupci vědy, vlády i firem na konferenci pořádané ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou, ve spolupráci s Akademií věd ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.

Experti shrnuli současné poznatky o klimatické změně a podali důkazy o jejích příčinách. Představili také udržitelné technologie, kterými je možné proti dalšímu prohlubování těchto změn bojovat.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR, na úvod odborné konference zdůraznila, že společnou vůli pro boj s klimatickou změnou je potřeba najít co nejdříve. Stav našeho podnebí je podle ní fenomén, který od základu ovlivňuje všechny aspekty života a jeho efekt na společnost bude s dalšími léty čím dál dramatičtější.

Na klimatických extrémech však předsedkyně AV ČR nachází jedno významné pozitivum. „Všechny tyto změny a s nimi spjaté výzvy stimulují vědecké prostředí,“ podotkla a poukázala na fakt, že to jsou především vědecké poznatky, které mají schopnost prolomit zažité zvyky a bariéry v myšlení lidí a posunout nás blíže k řešení celého problému.

Nové technologie a partnerství

Přední americká letecká a kosmická společnost Sceye, která se specializuje na systémy výškových platforem (HAPS), oznámila uzavření dohody o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje se společností United States Geological Survey (USGS) a dohody Space Act s NASA. Cílem těchto dohod je zlepšit snímání, monitorování a sběr dat ze stratosféry v oblasti klimatu a životního prostředí.

Čtěte také: Ochrana ovzduší a čištění plynů

Toto partnerství navazuje na úspěšný letový program společnosti Sceye pro rok 2024, který byl završen přelomovým startem 24. října 2024 a prokázal připravenost platformy na komercializaci a dlouhodobé mise v roce 2025.

Na základě této spolupráce se technologie HAPS společnosti Sceye stává klíčovým partnerem pro přesné pozorování Země a vynášení užitečných nákladů pro více misí. Pomocí pokročilého hyperspektrálního zobrazování pomůže společnost Sceye agenturám NASA a USGS odhalovat "superproducenty" metanu, monitorovat aktivitu lesních požárů, bouře, zemětřesení a další extrémní povětrnostní jevy.

Spolupráce umožní sledovat základní údaje a měření o životním prostředí v reálném čase, přičemž společnost Sceye také pomůže NASA a USGS rozšířit rozsah shromažďovaných klimatických údajů a posílit předpovědní modely.

"Naše partnerství s NASA a USGS je založeno na potenciálu HAPS setrvat nad oblastí působení po dlouhou dobu. Na rozdíl od družic to HAPS dokáže pod orbitální výškou, což umožňuje jedinečný pohled na klimatické změny a lepší přípravu na extrémní meteorologické jevy," řekl generální ředitel a zakladatel společnosti Sceye Mikkel Vestergaard Frandsen. "Odhalujeme stratosféru jako další hranici pro dosažení důležitých vědeckých pokroků, které pomohou komunitám po celém světě."

Vzhledem ke zrychlující se změně klimatu a rekordním emisím metanu nabízí technologie HAPS společnosti Sceye řešení, které umožňuje přesnou detekci emisí až do posledního pixelu. Společnost Sceye také spolupracuje s Agenturou pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a Ministerstvem životního prostředí Nového Mexika na pětiletém programu detekce emisí metanu v celém státě.

Čtěte také: Technologie IoT pro ovzduší

Poslední letošní let společnosti Sceye demonstruje provozní připravenost platformy, která pomocí palubních infračervených kamer pořizuje kritická data.

Výškové platformy (HAPS) Sceye jsou napájeny solární energií, kterou zachycují během dne a pro noční použití ukládají v bateriích. To umožňuje nepřetržitý let ve výšce nad 18.000 m (60.000 stop), kde dokáže efektivně fungovat jen málo technologií.

"HAPS se svou schopností setrvávat nad konkrétními jevy, nepřetržitě pořizovat data s vysokým rozlišením v reálném čase a poskytnout přesnější pochopení toho, co se děje před událostí, během ní i po ní přináší revoluci pro vědeckou komunitu," uvedl ředitel Národního inovačního centra USGS Jonathan Stock.

Poslední start letového programu Sceye 2024 završil úspěšný letový rok a úplnou charakterizaci zařízení, včetně dosažení důležitých milníků řízeného přemisťování, celodenního letu a schopnosti setrvat nad oblastí působení po dlouhou dobu.

V roce 2025 se společnost Sceye zaměří na komercializaci a výdrž a přejde k testování schopnosti platformy absolvovat dlouhotrvající "sezónní lety". Tyto mise umožní nepřetržité monitorování v kritických obdobích, jako je například období lesních požárů, a podporu operací rychlé reakce poskytnutím údajů o vyvíjejících se hrozbách v téměř reálném čase.

Čtěte také: Ochrana Přírody: Technologie a Metody

Díky úspěšnému kolu Série C, které zvýšilo ocenění společnosti před investicí na 525 milionů dolarů, tak společnost Sceye pokračuje ve svém poslání vytvářet řešení, která změní svět.

Další udržitelná řešení a technologie

Vědci, političtí představitelé i odborníci z komerčního prostředí, kteří na konferenci prezentovali svá udržitelná technologická řešení, se shodli, že postupy, jak snížit dopad lidského působení na klima, jsou dobře známé a popsané, chybí však vůle a odvaha k jejich adopci.

Podle Evy Zažímalové se však nálada ve společnosti i politické sféře posouvá správným směrem. „Velmi si cením toho, že se současná vláda této problematice věnuje,“ vyjádřila svou naději s dodatkem, že i samotná konference je důkazem, že téma klimatické změny se z prostředí výzkumu dostává do širšího povědomí.

STEM se ve své nové studii o EU zaměřil i na vnímání změn klimatu a klimatické politiky EU. Česká veřejnost se zatím v tomto dění příliš neorientuje. 53 % dospělých se v ČR s termínem uhlíková neutralita vůbec nesetkalo, i když je termínu uhlíková neutralita věnována poměrně velká pozornost. Neznalost se týká i těch, kteří se o téma změn klimatu zajímají.

84 % veřejnosti souhlasí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují naši budoucnost. Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Navíc i čeští vědci mluví o suchu a nedostatečném množství spodní vody jako o největších problémech, kterým budeme v nejbližších letech čelit.

Veřejnost má obecně snižování emisí silně spojeno s ochranou životního prostředí v ČR. 87 % si totiž myslí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů.

Jak ukazuje graf níže, obavy z dopadu klimatických opatření na ekonomiku má polovina české populace, častější jsou mezi těmi, kteří jsou k EU naladěni negativně. Častěji mají obavy i ti, kteří se o klimatickou změnu nezajímají. Ti, kteří téma sledují, mají vyhraněnější názor oběma směry.

Zdražování a mírných negativních dopadů se bojí většina populace (74 %). Veřejnost se totiž silně obává vysokých nákladů na snižování emisí. A to platí i pro ty, kteří se snižováním emisí souhlasí (87 %). Jen každý čtvrtý si myslí, že na snižování emisí může ČR vydělat. Je tedy vysoce pravděpodobné, že veřejnost nevěří, že přeměna ekonomiky na nízkoemisní může být pro ČR profitabilní.

Uhlíková neutralita je sice intenzivně diskutována v odborné komunitě, byla jí věnována poměrně velká pozornost, ale v současné době je pro běžnou veřejnost zcela neznámým termínem, se kterým se 53 % dospělých v ČR vůbec nesetkalo. O termínu neslyšela ani třetina těch, kteří se jinak o klimatickou změnu zajímají velmi mnoho.

V obecné rovině česká veřejnost podporuje co nejrychlejší dosažení uhlíkové neutrality (79 %). Z předchozích zjištění je však zřejmé, že téma většina lidí nedokáže zasadit do kontextu společenských změn, které budou tento proces provázet. V celkovém pohledu bude diskuse vedena o tom, zda je cena za uhlíkovou neutralitu přiměřená. Platidlem budou spíše než zátěž pro rozpočet pracovní místa a regulace každodenních návyků.

Veřejnost jako celek nemá jednoznačný názor na to, zda se mají investice v českém průmyslu orientovat na ochranu pracovních míst nebo raději na modernizaci průmyslu. Obecně modernizaci podporují mladí a vzdělaní lidé, jejichž profesí se ale robotizace dotýká obecně méně a jejich schopnost adaptace na technologickou změnu je vyšší. Podpora modernizace je o něco vyšší než ochrana pracovních míst, ovšem v době s historicky nejnižší nezaměstnaností.

8 z 10 občanů se zajímá o českou krajinu, 6 z 10 o změnu klimatu. Zájem o klima je podmíněn zájmem o krajinu. Lidé v Česku podle Trendů, dlouhodobých časových řad STEMu, poslední tři roky výrazně pociťují zhoršování životního prostředí, a to ovlivňuje jejich pohled na globální problémy.

Klima nás sice zajímá, ale nepatříme mezi země EU, které změnu klimatu vnímají jako nejzávažnější problém, jako je například Dánsko, Švédsko, Rakousko či Německo, ale podle trendů z posledních let se k nim české veřejné mínění pomalu přibližuje.

Česko se otepluje - a sněhu ubývá. Je méně „zasněžených“ dní, snižuje se výška sněhové pokrývky, sníh častěji taje i během zimy. Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961-1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně. Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy - krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období. Letos úbytek sněhu pozorujeme od začátku prosince. Rekordně teplé dny dokázaly vymazat i zbytky sněhu, které se na horách objevily krátce na začátku měsíce.

Letošní rok se podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe mohl zdát někomu chladnější, opak je však pravdou. Na brněnské měřicí stanici patří k nejteplejším za 226 let a podle aktuálních odhadů bude jedenáctý nejteplejší.

Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě. Podle Karla Klema, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech. Větší užitek z něj patrně budou mít na těžších půdách, kde je potenciál ukládání uhlíku větší, řekl ČTK.

Obří požáry v USA se nepodaří eliminovat, pokud země nebude masivně investovat do obnovy krajiny a prevence. Spoléhání na stále větší hasičskou sílu řeší pouze důsledky, nikoliv příčiny, řekl ČTK Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy.

Rada pro klima je nový poradní a strategický orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. CzechGlobe poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navrh...

Technologie, které nejsou řešením:

• Jaderná energie
• Plyn
• Vodík
• Spalování biomasy
• Geoinženýrství
• DAC (Direct Air Capture) - odsávání uhlíku z atmosféry
• CCS (Carbon Capture and Storage)

Přírodní zachytávání uhlíku

Světové pralesy a porosty postupně ztrácejí schopnost zachytávat uhlík a naopak se stávají jeho producenty.

„Také bych chtěl zdůraznit, že potenciál přírodních řešení může být ještě vyšší než všechny uvedené výpočty. Žádný z nich se totiž neodvažuje počítat s většími změnami ve způsobu využití půdy… Pokud bychom snížili málo efektivní živočišnou výrobu nebo produkci biopaliv a vrátili na půdu původní ekosystémy, přineslo by to ještě větší možnosti ukládání uhlíku do obnovující se přírody.

Nicméně i přírodní řešení mají svoje stinné stránky. Největší obava se týká jejich trvalosti. Je jasné, že odolné a zdravé ekosystémy ukládají a zadržují velké množství uhlíku. Jenže také jsme již viděli, jak se velké množství oxidu uhličitého může náhlými zvraty z přírody uvolnit: při chřadnutí smrčin, které způsobilo sucho a špatná skladba dřevin, při požárech stále častějších na celém světě atd.

Žádné z uvedených rizik by nás ale nemělo zastavit: čas investovat do přírody a šetrných způsobů hospodaření právě nadešel.“

Klimatická změna je tady a podle některých vědců nemáme na Zemi v blízké budoucnosti zrovna nadějné vyhlídky. Začínají se však prosazovat projekty a technologie, které by dopady lidského konání na zemské klima mohly snižovat. Jedním ze způsobů boje s klimatickou změnou může být přímé zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry. Jeden z takových projektů už běží na Islandu. Technologické zařízení zde zachytává oxid uhličitý, který následně rozpouští ve vodě. Tato voda se pak pumpuje hluboko pod zem, kde by se časem měla přeměnit v horninu. Zařízení na Islandu je schopno ročně zachytit asi 4 000 tun CO2, což je ve srovnání s celkovou světovou produkcí (desítky miliard tun) jen kapkou v moři.

Velkou roli v boji s klimatickou změnou hrají obnovitelné zdroje energie. Na fotovoltaické elektrárny na střechách domů jsme už zvyklí, odborníci nyní očekávají velký rozvoj těch větrných. A to zejména takových, které jsou umístěny v příbřežních vodách. V budoucnosti zde budou pracovat desítky tisíc větrníků, které mohou pokrývat velkou část evropské spotřeby elektřiny. A proč zrovna větrné turbíny na moři?

Zároveň se rozvíjí technologie akumulace zelené elektřiny, bez níž to nejspíš nepůjde. A zajímavé projekty máme v tomto ohledu i v Česku. Například E.ON provozuje baterii o kapacitě až 1,75 MWh, což by mohlo pokrýt denní spotřebu až stovky rodinných domů.

Velká zelená zeď - tak se nazývá ambiciózní africký projekt zalesnění pásu v jižní části Sahary. Zalesněný pás, který budou tvořit miliardy stromů, by měl hlavně zamezit rozšiřování pouště. Mezi další pozitivní přínosy však patří také přirozené zachytávání CO2. V konečném důsledku by měl obrovský zalesněný pás umožnit lepší život místních obyvatel v chudém a válkami sužovaném regionu. Projekt transafrického zeleného pásu se nyní bohužel potýká se zpožděním a organizačními i technickými problémy.

Chcete letět letadlem? Letecká doprava patří mezi velké producenty emisí CO2. Není proto divu, že se objevují různé snahy o její „ozelenění“. Jednou z nich je finanční kompenzace vyprodukovaných emisí. Takový systém nabízí třeba společnost Ryanair, jejíž zákazníci mohou při rezervaci letenky zaplatit menší dobrovolný příspěvek. Takto vybrané peníze se pak použijí na financování různých ekologických projektů po celém světě. Kritici ale upozorňují, že letecké „odpustky“, jak se tyto kompenzace někdy nazývají, jsou pouze pro efekt a že ani s nimi není létání ekologičtější. Nejlepší je zkrátka létat co nejméně. Cestování vlakem vyprodukuje ve srovnání s letadlem několikrát méně emisí. Není proto divu, že v Evropě začínají zažívat renesanci dálkové vlaky. Ty umožňují komfortní cestování na dlouhou vzdálenost - do vlaku večer nastoupíte, cestujete v pohodlném lůžkovém kupé a ráno se probudíte v cílové stanici. A na to lidé docela slyší, ostatně i v Česku jsou velmi populární letní dálkové vlaky do Chorvatska. Nejde ovšem jen o letní rekreační cesty. Velkou síť dálkových vlaků do hlavních evropských měst plánují například rakouské a německé dráhy. Zajímavé způsoby dopravy se zkoušejí i u nás.

tags: #technologie #pro #boj #se #změnou #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Správné nádoby na tříděný odpad
• Zajímavosti Ústecka
• Co s pilinami z ořezávátka?
• Jaderný odpad v ČR
• Důsledky chovu skotu na životní prostředí