Ekologická Rizika Ropy a Dopad na Životní Prostředí

Ropa je pro lidstvo velmi důležitá, proto nevidím řešení v zákazu její těžby a přepravy po moři, ale je třeba dbát na větší bezpečnost. Havárie tankerů ale ukazují, že ropa sice je dobrý sluha, ale zlý pán.

Jakákoli kolize tankeru na moři, který převáží tisíce tun ropných produktů, přináší obrovské riziko ekologické katastrofy. Znečištěna bývá nejen voda a její obyvatelé, ale pokud ropná skvrna zasáhne pobřeží, stává se smrtelnou i pro velké množství dalších živočichů. Ještě větší tragédie nastane, když dojde k úniku ropy z plošiny.

Největší Úniky Ropy v Historii

Zde jsou některé z největších ropných katastrof v historii:

• Kuvajt, 1991: K největšímu úmyslnému úniku ropy došlo v roce 1991 v Kuvajtu, když vojenské jednotky vypustily zásobníky ropy během války v Zálivu. Do oceánu bylo tehdy vypuštěno přibližně 330 000 000 galonů ropy (1 galon = 3,7 l).
• Mexický záliv, 2010: Roku 2010 došlo následkem exploze k potopení vrtné plošiny Deepwater Horizon. Vrt v Mexickém zálivu však zůstal otevřen a do oceánu vyteklo přibližně 780 milionů litrů ropy (4,9 milionu barelů).
• Torrey Canyon, 1967: K první velké ropné katastrofě na evropském pobřeží došlo 18. března 1967 u jihozápadního pobřeží Británie, kdy tanker Torrey Canyon najel na skalisko. Do moře uniklo 120 tisíc tun kuvajtské ropy.
• Rena, 2011: Ztroskotání nákladní lodě Rena je největší ekologickou katastrofou na moři v historii Nového Zélandu, do Zálivu hojnosti vyteklo až 350 tun paliva.
• Velká Británie/Francie, březen 1967: Liberijské plavidlo Torrey Canyon se potopilo u britského souostroví Scilly. Do moře vyteklo téměř 120 tisíc tun ropy.
• Francie, březen 1978: Liberijský supertanker Amoco Cadiz ztroskotal u Bretaně na západě Francie.
• Spojené státy, březen 1989: Z havarovaného tankeru Exxon Valdez vyteklo do průlivu prince Williama na jihu Aljašky 38 tisíc tun ropy, jež zamořila 1300 kilometrů pobřeží.
• Perský záliv, leden 1991: Až milion tun ropy se vylil do moře během války v Zálivu, kdy 34 zemí v čele se Spojenými státy vojensky odpovědělo na invazi Iráku pod vedením Saddáma Husajna do Kuvajtu. Irácká armáda na ústupu zapálila kuvajtská ropná pole.
• Španělsko, prosinec 1992: U španělského přístavu La Coruña v bouři narazil řecký tanker Aegean Sea do skal. Loď se rozlomila a do moře uniklo 70 tisíc tun paliva.
• Rusko, srpen až říjen 1994: Havárie ropovodu v severoruské republice Komi vedla k úniku až 280 tisíc tun ropy, uvádí statistiky OSN a Greenpeace.
• Velká Británie, únor 1996: Liberijský tanker Sea Empress se potopil u Walesu.
• Španělsko, listopad 2002: Tanker Prestige registrovaný v Libérii se rozlomil a potopil u severozápadního pobřeží Španělska. Do moře vyteklo přes 50 tisíc tun mazutu.

Deepwater Horizon: Detailní Pohled

Lidská chyba, enormní tlak, podcenění rizik, nedostatečné posouzení situace - tak byla vyhodnocena havárie, která v roce 2010 přinesla největší ekologickou katastrofu spojenou s těžbou ropy. Výbuch na ropné plošině Deepwater Horizon nepřežilo jedenáct lidí.

V dubnu onoho kritického roku se pracovalo na dokončení vrtu Macondo a cílem projektu bylo připravit ropný vrt pro budoucí těžbu. V době nehody měly být úkoly na Macondu téměř u konce, ale došlo k sérii technických problémů a zpoždění - mluvilo se o zhruba pětitýdenním skluzu. Takže je vám zřejmě jasné, že tlak na dokončení úkolu v co možná nejkratším termínu, a hlavně v rámci rozpočtu byl enormní. Což vedlo - i podle následného vyšetřování - k opomenutí důležitých bezpečnostních opatření.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Exploze a Následky

20. dubna 2010 se pracovalo jako kterýkoli jiný den. Pokračovalo se v cementování vrtu a vlivem časového presu došlo k chybnému vyhodnocení tlakové zkoušky u ústí vrtu. Abnormálně vysoký tlak způsobil únik ropného materiálu. Alarm se rozezněl v 9:51, o necelých pět minut později už ropa následkem výbuchu hořela. Čas na jakoukoliv záchranu byl takřka nulový. Podle oficiálních údajů bylo v době havárie na plošině 126 členů posádky, evakuováno jich bylo 115. Jednoduchá matematika nás dovede k počtu 11 obětí. Těžší zranění si odneslo 17 dělníků. Ani to ale nebyl konec katastrofy. 22. dubna 2010 se ropná plošina Deepwater Horizon potopila.

Únik Ropy a Dopady na Životní Prostředí

Provozující společnost BP se v následujících týdnech a měsících snažila několika způsoby její tok zastavit, mimo jiné pomocí podvodních robotů, uzavíracích mechanismů a nasazení takzvaného „top kill“ (vstřikování těžkých kapalin). Všechny pokusy však dlouho selhávaly.

Dle expertů a amerických úřadů do vod oceánu uniklo 780 milionů litrů ropy (4,9 milionu barelů). Ta se rozšířila po obrovské ploše a zasáhla rozsáhlé oblasti mořského i pobřežního ekosystému. Ovlivněni byli nejen živočišní a rostlinní obyvatelé moří, ale došlo i k velkému úhynu ptáků a pobřežních dalších zvířat. Mnohé druhy utrpěly genetické změny, selhání reprodukce a dlouhodobé zdravotní komplikace.

Vyšetřování a Odpovědnost

Zpráva Národní komise pro ropnou havárii v Mexickém zálivu konstatovala, že katastrofa byla důsledkem řetězce chyb a systémového selhání. Kritizovala nedostatečné bezpečnostní postupy společnosti BP, nevhodný výběr materiálů, ignorování výstražných signálů a neefektivní dohled regulačních orgánů. Společnost BP byla označena jako hlavní viník. Soud ji obvinil z „hrubé nedbalosti“ a BP musela nést následky. Celkové náklady ohledně havárie byly sečteny na více než 60 miliard dolarů.

Riziko ve Venezuele

Venezuela skrývá největší ropné zásoby na světě. Pod zemí Venezuely se podle odhadů nacházejí největší zásoby ropy na světě. Jde o více než 300 miliard barelů. Venezuelská ropa je pro Trumpa, který uctívá fosilní paliva a již nastínil vizi, že americké ropné společnosti investují miliardy do těžby tohoto černého zlata, lákavou perspektivou.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Klimatologové však bijí na poplach, protože tato ropa patří k nejšpinavějším na světě. Typ ropy, který ve Venezuele převládá - vyskytuje se hlavně v Orinockém pásu, rozlehlé oblasti rozkládající se ve východní části země - se nazývá těžká kyselá ropa a je podobný kanadským ropným pískům. Je hustý a viskózní jako melasa a má vyšší koncentraci uhlíku, který ohřívá planetu, než lehčí ropy.

Kvůli své konzistenci je těžká ropa obecně obtížnější a energeticky náročnější na těžbu. „Ropa z vrtu neteče v tekutém stavu. Musí se zahřívat, obvykle čerpáním páry do ložiska,“ řekl Lorne Stockman, spolureditel výzkumu v neziskové environmentální organizaci Oil Change International. To vyžaduje velké množství energie, která se vyrábí především ze zemního plynu, jenž přispívá k oteplování planety.

Vysoký obsah síry v ropě také ztěžuje a prodražuje její rafinaci na užitečné produkty, jako jsou benzín a nafta. Vyžaduje to specializované vybavení a energeticky náročnější procesy, což dále zvyšuje znečištění ovzduší. „Infrastruktura ve Venezuele je navíc stará a špatně udržovaná, což zvyšuje riziko úniku metanu, spalování a rozlití,“ řekl Prince z Carbon Tracker.

Podle Mezinárodní energetické agentury je intenzita metanu při těžbě ropy a zemního plynu ve Venezuele šestkrát vyšší než celosvětový průměr. Je možné, že dopad na klima by se mohl snížit, pokud by do procesu vstoupily velké americké ropné společnosti. Těm se podle Kinga z Rystadu podařilo snížit intenzitu emisí v některých svých globálních ropných provozech. Dodává však, že „existují limity“ toho, o kolik by bylo možné emise snížit. Těžba venezuelské ropy bude i nadále vyžadovat velké množství energie a významné programy na snížení spalování jsou velmi nákladné.

Venezuelská ropa s sebou nese také vážné environmentální problémy. Země trpí netěsnými ropovody a zastaralou infrastrukturou, což zvyšuje riziko úniků. Venezuelská observatoř pro environmentální lidská práva vypracovala v roce 2022 zprávu, ve které informuje, že odhalila 199 úniků v letech 2016 až 2021. Poznamenala, že skutečný počet byl však pravděpodobně mnohem vyšší.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Frakování a jeho rizika

Hydraulické štěpení - častěji známé jako frakování - umožnilo uvolnit obrovské zásoby zemního plynu a ropy z břidlic, což zcela změnilo globální energetickou mapu. Hydraulické štěpení je technologie, která pomocí vysokotlakého vstřikování směsi vody, dalších chemikálií a písku štěpí hlubinné břidlice, aby uvolnila zadržované uhlovodíky - zejména metanové plyny a ropné složky zachycené v hornině.

Případné úniky štěpných kapalin i metanu do podzemních vod mohou ohrozit kvalitu pitné vody. V některých případech byla zjištěna zvýšená hladina toxických látek - benzenu, těžkých kovů nebo dokonce radioizotopů. Metan je významný skleníkový plyn. Studie ukazují, že úniky během frakovací a zpracovatelské fáze mohou kompenzovat klimatické přínosy levnějšího zemního plynu oproti uhlí .

V některých regionech se díky frakování a následné injekční likvidaci odpadních vod zvýšil počet zemětřesení. Frakovací provozy generují znečištění - těkavé organické látky (VOC), pevné částice (PM) a oxidy dusíku (NOx)- což souvisí s vyšším výskytem astmat, migrén i respiračních onemocnění v okolí vrtů. Dále to zvyšuje stres a omezuje kvalitu životního prostředí. Zatímco USA a Kanada rozšiřují frakování pod podmínkou stabilní legislativy, některé evropské státy - například Francie - jej úplně zakázaly, kvůli rizikům pro zdraví, vodu a půdu .

Energetická doporučení odborníků zdůrazňují, že pokud se frakování kombinuje s technologie na zachytávání a uložení metanu (fugitive emission control), může sloužit jako přechodová energie. Frakování představuje trojsečný meč: umožňuje energetickou nezávislost a ekonomický růst - ale skrývá environmentální a společenská rizika.

Metody Likvidace Ropných Katastrof

Odstraňování rozlité ropy z mořské hladiny je komplikované. Nejprve je třeba zamezit šíření ropné skvrny - k tomu se používají plovoucí bariéry. Ty jsou důležité zejména pro ochranu pobřeží před znečištěním, nejsou však příliš účinné v rozbouřeném moři, kdy se voda s rozlitou ropou přelévá přes ně. Samo odstraňování ropných skvrn z mořské hladiny lze provádět pomocí speciálních lodí, které sbírají tenkou povrchovou vrstvu vody smíšenou s ropou.

Ropný povlak lze odstraňovat i pomocí chemikálií. Z postřikovacích letadel se prostřednictvím chemických bomb rozptylují po ropném koberci tzv. dispergátory. Ty mají rozbít jednolitou ropnou skvrnu na malé vysrážené částečky, které pak klesnou ke dnu. Nelze však říci, že v této formě již ropné látky životnímu prostředí neškodí. Zapálení rozlité ropy nemá velký smysl, neboť při něm shoří jen její lehce zápalné složky, které by se stejně postupně vypařily. Zasáhne-li ropný povlak pobřeží, zbývá jen mechanické ruční odstraňování usazeného povlaku.

Globální Environmentální Problémy

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny. Známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím.

K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů.

Environmentální Problémy v ČR

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

Pozitivní Změny v Přístupu k Životnímu Prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Řešení Environmentálních Problémů

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

tags: #ekologicka #rizika #ropy #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Stavitelství na Slovensku
• Vize Toyoty do roku 2050
• Článek: Emise v Evropských Městech: Srovnání a Trendy
• Odpadové kontejnery Rakovník
• Co je ERÚ?