Toyota a její vize nulových emisí do roku 2050

Cílem dlouhodobého plánu Toyoty je snížit emise oxidu uhličitého o devadesát procent. Koncern Toyota Industries Coorporation (TICO) zahájil svou cestu transformace před 25 lety.

Cílem Toyoty je snížit emise oxidu uhličitého u nových automobilů až o 90 procent do roku 2050 ve srovnání s globálním průměrem z roku 2010. S dlouhodobým plánem souvisí i další zajímavost - nulové emise CO2 ve všech továrnách Toyoty.

Jednou z největších výzev současnosti je zastavení globálního oteplování a stabilizace klimatu. Toyota Material Handling Europe hrála vedoucí úlohu v prosazování změn v odvětví, jehož budoucnost je bez uhlíkové stopy. Tento cíl nulových emisí je podporován environmentální vizí 2050 koncernu TICO (Toyota Industries Corporation) a jeho šestým environmentálním akčním plánem, s ambiciózní perspektivou řešení klimatické změny.

V reakci na to definovala Toyota Material Handling Europe energetickou politiku, která shrnuje očekávání zúčastněných stran, včetně zákazníků, vlastníků a regulačních orgánů. „Průmysl směřuje k budoucnosti bez uhlíkové stopy a my, jakožto Toyota, se ujímáme vedoucí úlohy při transformaci našeho odvětví. Cílem Toyota Material Handling Europe je dosáhnout do roku 2050 nulových emisí uhlíku celého podniku.

Technologie a strategie pro dosažení cíle

Toyota je průkopníkem hybridních technologií, jenom u nich ale nezůstává. Jedním příkladem za všechny je nový model Mirai s vodíkovým pohonem, který už má dokonce i evropskou specifikaci. Oproti hybridům, které se bez benzinu neobejdou a tím pádem produkují emise, z něj vychází pouze neškodná vodní pára.

Čtěte také: Toyota a vodíkové elektromobily

Značka zatím nezabíhá do detailů, v plánu je ale především vývoj baterií s kapacitou až třikrát vyšší než v současnosti, ale ne za cenu zvětšení zástavbové velikosti. Za stávajících okolností by nicméně oblíbenost těchto technologií rostla jenom pozvolna, ve vlastním zájmu by se proto měly do podpory zapojit i vlády a velké podniky.

Vozů s běžnými spalovacími motory tedy bude časem ubývat, a jak napovídá jeden z přiložených grafů, do roku 2050 by je měla čistá energie téměř vytlačit. Plány je ale potřeba brát trochu s nadhledem, vezmeme-li v úvahu, že si průkopnické hybridy začaly budovat pověst až v druhé polovině devadesátých let. Tedy docela nedávno.

Veškerá tíha totiž nemůže stát pouze na Priusech, hybridních Lexusech a Mirai, proto sestavu doplní i elektromobily. Nehledě na to, že s koncem dekády má dojít ke snížení produkce emisí CO2 o 22 procent.

Jednou z cest k dosažení nulových emisí uhlíku je získat pro všechny evropské subjekty certifikaci ISO50001. Jakýkoli ISO systém je formálním závazkem implementovat přístup neustálého zlepšování (Kaizen); v případě ISO50001 je důraz kladen na energetickou účinnost.

ISO50001 je systém řízení, který začíná externím energetickým auditem, identifikujícím příležitosti, jako je přechod na LED osvětlení, automatizaci, eko-jízdu, atd. Každý místní subjekt byl požádán o vypracování zprávy s prioritami, která je základem pro akční plán s projekty zacílenými na dosažení certifikace na základě jejich energetického auditu.

Čtěte také: Benzínová Toyota Yaris a ekodaň

Projekty by měly být průběžně sledovány a na základě toho aktualizována energetická politika; to vše v souladu s metodou PDCA (plan, do, check, act: naplánuj-proveď-ověř-jednej). Jedním příkladem tohoto přístupu může být uplatnění 5S na servisní vozy a v důsledku toho snížení jejich hmotnosti a následně energetických ztrát.

Kromě ISO50001 existují i další způsoby, jak snížit plýtvání energií. Jedním z nich, který byl v Toyota Material Handling Europe úspěšný, je větší transparentnost mezi subjekty: např. v podobě sledování energetické náročnosti jednotlivých subjektů a každoročních reportů.

V Evropě mají regulační orgány v jednotlivých regionech svůj vlastní způsob, jak čelit změně klimatu. Již od srpna 2019 je Toyota Material Handling Manufacturing Sweden (se sídlem v Mjölby) uznána za bezkarbonovou továrnu s nulovými emisemi CO2, která používá pouze zelenou elektřinu, dálkové vytápění a zkapalněný bioplyn. Tento úspěch byl možný přechodem ze zkapalněného zemního plynu (LPG) na zkapalněný bioplyn (LBG).

Továrna v Mjölby je prvním subjektem v rámci Toyota Material Handling Europe, který dosáhl nulových emisí, a doufáme, že další subjekty budou brzo následovat. Vedení podniku a zaměstnanci táhli od samého začátku za jeden provaz, s jasně definovanými očekáváními a silnou důvěru v pozitivní výsledek projektu.

Továrna v Mjölby také plánuje do konce roku získat certifikaci ISO50001. To si vyžádá extenzívní mapování možných úspor energie v dalších oblastech. Další projekt, do kterého švédská továrna investovala, je instalace solárních panelů na střeše budovy.

Čtěte také: Vývoj emisí CO2 v ČR

„Byl to velký projekt, ale jeho implementace nebyla nemožná a vlastně šlo vše velmi hladce. Jsme jednou z prvních společností ve Švédsku, která využívá bioplyn tímto způsobem. „Stejně jako pro většinu podniků, které se zavázaly bojovat s klimatickou změnou, je i pro nás velkou výzvou, že pouze malá část emisí je pod naší přímou kontrolou.

Dalších 80% pochází z používání našich zařízení a 15% z provozů našich dodavatelů. Podněcováním našich dodavatelů, zákazníků, a dalších zúčastněných stran k přechodu na zelenou energii můžeme začít se snižováním našeho největšího podílu emisí. Dalším zásadním krokem je pro Toyota Material Handling zavedení a uplatňování nové energetické politiky.

Závod v Kolíně jako příklad

V kolínském závodě Toyota se mimo jiné vyrábějí nejmenší auta jako Toyota Aygo. Výrobní závod Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně chce do roku 2030 dosáhnout uhlíkové neutrality a již o deset let později by měl vytvářet nulové emise CO2.

Meziročně Kolín v letech 2021 a 2022 snížil objem emisí o téměř tisíc tun CO2 za elektriku i za plyn. Již od roku 2019 závod nakupuje zelenou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tím snížila uhlíkové emise o více než 60 procent.

I když většinu emisí CO2 vytváří energetické zdroje a spotřeba paliva do nových aut, výrobní závod zavádí ekologická řešení i v jiných oblastech. „Dále jsme spustili nové stojany s fotovoltaickými články na nabíjení elektrokol či koloběžek. Investice cca za 1 milion korun. Do roku 2030 bude v kolínském závodě následovat postupná náhrada technologií na zemní plyn a přechod k obnovitelným zdrojům. Nulové emise z výroby mají v roce 2040 dosáhnout všechny evropské závody značky Toyota.

Výrobní závod Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně chce do roku 2030 dosáhnout uhlíkové neutrality a již o deset let později by měl vytvářet nulové emise CO2. Hlavní oblastí, na kterou se zaměří, je redukce spotřeby energií, přechod na bezemisní zdroje a zlepšení technologií.

Meziročně Kolín v letech 2021 a 2022 snížil objem emisí o téměř tisíc tun CO2 za elektriku i za plyn. To je zhruba o tři procenta. Již od roku 2019 závod nakupuje zelenou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tím snížila uhlíkové emise o více než 60 procent.

I když většinu emisí vytváří energetické zdroje a spotřeba paliva do nových aut, výrobní závod zavádí ekologická řešení i v jiných oblastech. V červnu například spustil první nabíječku elektrovozů v areálu, kterou v současnosti využívá ostraha pro nabíjení elektrické Toyoty Proace sloužící jako zásahové vozidlo.

Dále se spustili nové stojany s fotovoltaickými články na nabíjení elektrokol či koloběžek. Do roku 2030 bude v kolínském závodě následovat postupná náhrada technologií na zemní plyn a přechod k obnovitelným zdrojům. V roce 2040 by měly být všechny technologie na zemní plyn nahrazeny novými zdroji na vodík a bioplyn. Nulové emise z výroby mají v roce 2040 dosáhnout všechny evropské závody značky Toyota.

Továrnu v Kolíně postavila Toyota původně s Peugeotem a Citroënem. Od roku 2021 ji provozuje sama, vyrábí tu modely Yaris a Aygo X. Za loňský rok továrna spotřebovala 61,5 gigawatthodiny elektřiny a 87,3 gigawatthodiny zemního plynu. Většina emisní CO2 tedy dnes připadá na zemní plyn a palivo do vyráběných automobilů.

Továrna, která zaměstnává 3600 lidí, se tak po většinu roku obejde bez kotelny. Teplo získává jednak tepelným čerpadlem a za druhé rekuperací odpadního tepla z kompresorů na stlačený vzduch. Ten se u montážní linky používá například v nástrojích k dotahování šroubů. Energii i barvy šetří noví roboti v lakovně, kteří rozprašují přesněji.

Přesněji a na konkrétní místa v karoserii směřuje také horký vzduch při sušení. Některé další tepelně náročné procesy probíhají v režimu stop-start. Technologie na zemní plyn mají nahradit zdroje na vodík a bioplyn.

"Meziročně Kolín v letech 2021 a 2022 snížil objem emisí o téměř tisíc tun CO2 za elektriku i za plyn. To je zhruba o tři procenta," uvedl mluvčí kolínské automobilky Tomáš Paroubek. Závod nakupuje od roku 2019 zelenou elektřinu z obnovitelných zdrojů, uhlíkové emise tím snížil o více než 60 procent.

"I když většinu emisí CO2 vytváří energetické zdroje a spotřeba paliva do nových aut, výrobní závod zavádí ekologická řešení i v jiných oblastech," uvedla automobilka v tiskové zprávě.

Kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic chce do roku 2040 vytvářet nulové emise CO2, do roku 2030 plánuje být uhlíkově neutrální. Chce toho dosáhnout zejména snižováním spotřeby energií, přechodem na bezemisní zdroje a zlepšováním technologií.

Podle starosty Kolína Michaela Kašpara (Změna pro Kolín) Toyota nepatří k podnikům, které by měly v Kolíně a okolí významný negativní vliv na životní prostředí. Nulové emise z výroby plánují v roce 2040 dosáhnout všechny evropské závody automobilky. Toyota Motor Manufacturing Czech Republic zaměstnává v Kolíně zhruba 3600 lidí. V běžném režimu produkuje denně zhruba 1000 aut. Loni navýšila po dvou slabších letech produkci zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202 000 vozů. V březnu se kvůli nedostatku komponentů auta vyráběla pouze tři dny v týdnu, po celý únor z linek nesjížděla vůbec.

Shrnutí klíčových cílů a iniciativ

Všechny automobilky mají své dlouhodobé plány a většinou slibují naplnění do konce dekády. Toyota chce do roku 2020 prodat více než 1,5 milionu hybridů a 30.000 automobilů FCV, jenže to je pouze začátek.

I přes historicky nejnižší ceny ropy nemusí během krize způsobené současnou pandemií ceny energií výrazně klesnout. Mohou dokonce vzrůst, protože vlády hledající finanční zdroje a zelená řešení krize mohou zvýšit daně z energií. Pro většinu odvětví nejsou bohužel energie a další klimatické otázky tak důležité, jako ostatní faktory ovlivňující náklady, nicméně k nim musí podniky přistupovat jako k programům s vysokou prioritou.

Se silným nasazením a odhodláním všech zaměstnanců se může stát realitou. Za loňský rok továrna spotřebovala 61,5 gigawatthodiny elektřiny a 87,3 gigawatthodiny zemního plynu.

tags: #toyota #nulove #emise #2050 #technologie

Oblíbené příspěvky:

• Příklady ekologické reklamy
• Opětovné využití plastů
• Ochrana životního prostředí na VŠCHT
• Bioetická studie o protestantismu
• Lučice a ochrana přírody