Ekologická stopa igelitových návleků a možnosti jejího snižování

22. března se tradičně po celém světě připomíná Den Země. A tento den je příležitostí pro to si uvědomit, že neexistuje žádná Planeta B. Naše Země je pouze jedna a právě ona teď čelí velkým změnám, které způsobuje člověk. I když změny klimatu lze zmírnit a zpomalit především vhodnými opatřeními na regulaci emisí skleníkových plynů, i jednotlivec může k ochraně našeho životního prostředí výrazně přispět.

Průzkum společnosti EY ukazuje, že udržitelnost je pro nás důležitá - 52 % Čechů zajímá, zda je značka, kterou kupují, společensky odpovědná. A co můžeme pro ochranu přírody udělat my sami? Máme pro vás tipy na několik drobných ekokrůčků, které vás nemusí stát moc námahy ani peněz, a přitom mohou mít ve výsledku výrazný vliv na životní prostředí.

„Téměř všechno, co moderní člověk dělá, produkuje emise skleníkových plynů, a to ať už se jedná o oxid uhličitý, metan či vodní páru,“ vysvětluje Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje z EY. Skleníkové plyny přispívají k oteplování naší atmosféry. Pro nastavení efektivních ekologických opatření můžeme měřit tzv. uhlíkovou stopu, která říká, kolik emisí oxidu uhličitého (CO2) daná činnost člověka produkuje za určité časové období.

Uhlíkovou stopu lze měřit u provozu elektráren, lidského života i hovězího steaku. Není asi velkým překvapením, že obyvatelé vyspělých zemí zanechávají větší uhlíkovou stopu než lidé žijící v těch chudších. Šokující však je, jak velký rozdíl to je. Již zmiňovaná organizace Oxfam např. spočítala, že každý Brit vyprodukuje za pět dní stejně uhlíku jako Rwandaň za celý rok. A co můžeme podniknout pro snížení naší vlastní uhlíkové stopy?

Snižování uhlíkové stopy v praxi

Začít můžeme například u jednorázových plastů a obalů. Jednoduchým krokem je třeba hned na začátku vyměnit plastové kelímky za omyvatelné na více použití. „Například u nás ve firmě jsme se úplně zbavili jednorázových kelímků. Zaměstnanci teď mají v práci porcelánové hrnky a na cesty omyvatelné bambusové hrnky, které jsou praktické a stylové,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v ČR.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Pokud budete chtít postoupit o krok dál, můžete zkusit část svého nákupního košíku nakoupit v bezobalových obchodech - jejich sortiment je nyní opravdu široký a najdete tam všechno možné od luštěnin a koření až po drogerii nebo přírodní kosmetiku.

Uhlíková stopa obalů a INICIATIVA21

S pojmem „uhlíková stopa“ se setkáváme čím dál častěji. I výrobci obalů se pod vlivem mnoha faktorů snaží při výrobě obalů čím dál více pracovat v souladu s principy trvalé udržitelnosti a řeší, jak by měl vypadat klimaticky optimální obal. Pomoci se v této oblasti snaží pracovní skupina odborníků INICIATIVA21.

INICIATIVA21 je pracovní skupina organizovaná Českou asociací oběhového hospodářství (ČAObH). Sama sebe definuje jako „dobrovolný nepolitický svazek občanů a korporací, které spojuje především zájem o šetření primárních zdrojů a snižování negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví. Uhlíková stopa tvoří součást tzv. ekologické stopy. Vyjadřuje naši produkci a spotřebu v souvislosti s emisemi skleníkových plynů, které se vyskytují v atmosféře Země a přispívají ke skleníkovému jevu.

Obaly v první řadě zachovávají kvalitu výrobků, měly by však být i snadno recyklovatelné. Výrobci, kteří uvádějí produkty do oběhu, jsou podle platné jurisdikce povinni zajistit zpětný odběr a využití jimi produkovaných obalů. Recyklovatelnost obalu ale nemusí být z hlediska uhlíkové stopy vždy jednoznačně nejdůležitějším kritériem.

Při posuzování environmentální stopy obalu je důležitý kontext - tedy nezaměřit se pouze na materiál použitý při výrobě určitého obalu, ale zohlednit celý výrobní proces. Již dnes mohou výrobci hodnotit vliv obalu na udržitelnost v souvislosti s produkcí CO2. Výrobci ale nemusí disponovat třeba informacemi o vlivu určitého obalu na vznik potravinového odpadu v domácnosti.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Srovnání uhlíkové stopy kelímků

Do hledání uhlíkově nejpříznivější varianty byly zahrnuty vybrané jednorázové kelímky vyráběné v České republice, k nimž byla poskytnuta reálná výrobní data. Konkrétně se jednalo o velmi rozšířený papírový kelímek s vnitřní polyethylenovou fólií (PAP+PE) a kelímek z polypropylenu (PP-S). Tyto kelímky byly porovnány mezi sebou a také s modelovým zálohovaným kelímkem na opakované použití z polypropylenu (PP-RE).

Výsledné podíly podle způsobu nakládání s jednotlivými kelímky jsou uvedeny v Tabulce 1. V případě kelímku PP-RE se předpokládá, že zákazník kelímek vrátí do gastrozařízení za účelem vyplacení zálohy.

Z Grafu 1 je zřejmé, že za daných předpokladů je uhlíkově nejpříznivější variantou opakovaně použitelný kelímek PP-RE. Z tohoto grafu dále plyne, že kelímek PAP+PE disponuje vyšším podílem biogenního CO2 ekv.

Nejvyšší příspěvky k celkovému dopadu jsou u jednorázových kelímků spojeny s jejich výrobou. V případě kelímku PAP+PE jsou poměrně vysoké příspěvky spojeny také s fázi EoL (End of Life), tedy koncem životního cyklu, jelikož značný podíl těchto kelímků končí na skládce, kde dochází k produkci skládkového plynu složeného z metanu a oxidu uhličitého.

U plastových kelímků PP-RE a PP-S byla ve fázi EoL uvažována vyšší míra recyklace mimo jiné i díky homogenitě (stejnorodosti) materiálu. Výsledkem je pak záporná hodnota, tzv. úspora oproti primární surovině, které je dosaženo nahrazením primární suroviny surovinou druhotnou disponující nižší uhlíkovou stopou.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Uhlíkově nejpříznivější variantou z posuzovaných kelímků je kelímek PP-RE, a to již od 12 cyklů opakovaného použití za předpokladu jeho umývání v průmyslové myčce s použitím detergentu v rámci stravovacího zařízení.

Pokud v kavárně stojíte před rozhodnutím, zda zakoupit kávu s sebou do jednorázového či opakovaně použitelného kelímku, uhlíkově příznivější volbou je kelímek na opakované použití. V případě, že je pro Vás varianta na opakované použití z jakéhokoliv důvodu nepraktická, je vhodné zvolit monomateriálový kelímek, v tomto případě z polypropylenu, který lze dobře recyklovat.

Alternativy k igelitovým taškám

Zapojte sebe i svou firmu do projektu #bezigelitky a vytvořte společně s námi lepší svět bez igelitových tašek. Chceme ukázat firmám i jednotlivcům, že to jde i bez igelitových tašek, které tvoří významnou součást plastového odpadu. Řešením je začít využívat cenově dostupné alternativy z takových materiálů, které se v přírodě jednoduše rozkládají a neznečišťují tak okolní svět.

Zajímá vás, v čem si odnést nákup z obchodu, když ne v igelitové tašce? Nebo jaký mají vůbec plasty vliv na naše zdraví a jak omezit jejich spotřebu? Získejte certifikát #bezigelitky a oslovte nové i stávající zákazníky.

Igelitové i celofánové sáčky na potraviny jsou typicky tenčí, hladké a lesklé, ale přitom si udržují pevnost a jsou vodě i mastnotě odolné. Sáčky z celofánu (tatrafánu) jsou hygienicky nezávadné a bez zápachu, jsou proto ideální ke styku s potravinami. Díky LD-PE materiálu jsou igelitové sáčky plně recyklovatelné a zpracovaný materiál tak putuje do výroby dalších produktů. Igelitové sáčky z LD-PE jsou výrazně lesklejší a tvárnější než sáčky z HDPE a zabalené zboží v nich proto vypadá lépe.

Ekologická stopa textilního průmyslu

Textilní průmysl patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí na světě. Ekologická stopa textilu zahrnuje široké spektrum negativních dopadů - od spotřeby vody a energie přes emise skleníkových plynů až po chemické znečištění a vznik odpadu. S rostoucí produkcí oděvů, trendem tzv. "fast fashion" a omezeným recyklačním systémem je nutné systematicky sledovat a snižovat ekologickou stopu ve všech fázích životního cyklu textilního výrobku.

Definice ekologické stopy textilu

Ekologická stopa v textilu označuje celkový dopad výrobku na životní prostředí od získání surovin až po konečnou likvidaci. Měří se pomocí nástrojů jako je LCA (Life Cycle Assessment) a vyjadřuje se v různých jednotkách:

• Uhlíková stopa (kg CO₂ ekv./ks nebo na kg výrobku)
• Vodní stopa (l vody/ks)
• Chemická zátěž (např. množství toxických látek uvolněných do vody nebo půdy)
• Produkce odpadu (kg neseparovaného odpadu, textilního odpadu, mikroplastů apod.)

Klíčové fáze s nejvyšší ekologickou stopou

Ekologická zátěž textilního výrobku je koncentrována do několika zásadních etap:

1. Pěstování a výroba vláken
   • Bavlna: až 10 000-20 000 litrů vody na 1 kg suroviny, použití pesticidů a umělých hnojiv, degradace půdy.
   • Polyester: získáván z ropy, energeticky náročná polymerizace, uvolňování mikroplastů při praní.
   • Viskóza a modal: chemické rozpouštění celulózy, vysoká spotřeba vody a reaktivních chemikálií (CS₂, H₂SO₄).
2. Zpracování textilu (barvení, praní, úpravy)
   • Tato fáze tvoří až 20-30 % celkové ekologické stopy.
   • Barvicí a dokončovací procesy používají velké množství vody (až 150-300 l/kg textilu), energie a chemikálií - často bez řádného čištění odpadních vod v rozvojových zemích.
   • Nebezpečné látky jako formaldehyd, těžké kovy (např. Cr, Pb) nebo nonylfenolethoxyláty (NPE) jsou běžné v konvenční produkci.
3. Spotřeba a užívání oděvu
   • Praní, sušení a žehlení se podílí na uhlíkové stopě až 30 % za celý životní cyklus výrobku.
   • Polyester a další syntetická vlákna uvolňují mikroplasty do odpadních vod.
   • Agresivní čisticí prostředky přispívají k chemickému zatížení.
4. Konec životnosti a odpad
   • Textilní odpady tvoří až 92 milionů tun ročně globálně, z čehož velká část končí na skládkách nebo ve spalovnách.
   • Recyklace textilu je technologicky složitá a stále málo rozšířená - méně než 15 % textilu je celosvětově recyklováno, z toho jen zlomek jako oděv.

Typická ekologická stopa vybraných textilních materiálů

Možnosti snižování ekologické stopy v textilním průmyslu

1. Ekodesign a volba materiálů
   • Použití recyklovaných vláken (např. rPET) namísto primárních surovin.
   • Využití přírodních vláken s nízkou náročností - len, konopí, organická bavlna.
   • Navrhování oděvů pro dlouhou životnost, snadnou recyklaci a údržbu.
2. Udržitelné technologie barvení a úpravy
   • Bezvodé barvení CO₂ technologií nebo plazmatické úpravy bez nutnosti chemikálií.
   • Digitální tisk s nižší spotřebou vody a barviv.
   • Biologicky odbouratelné chemikálie a certifikace OEKO-TEX®, bluesign® nebo GOTS.
3. Optimalizace logistiky a spotřeby energie
   • Lokální výroba snižuje emise z dopravy.
   • Použití obnovitelných zdrojů energie ve výrobě.
   • Energetické audity a zavedení ISO 14001 a ISO 50001.
4. Cirkulární ekonomika a recyklace
   • Uzavřený cyklus výroby (např. návrat použitých oděvů k výrobci).
   • Technologie mechanické a chemické recyklace textilu.
   • Systémy zpětného odběru, second-hand a upcyklace.
5. Odpovědná spotřeba a edukace zákazníků
   • Omezení nadměrného nakupování a prodlužování životnosti oděvů.
   • Praní při nižších teplotách, nepoužívání sušiček, opravy.
   • Volba produktů s transparentní výrobní cestou a environmentálním označením.

Uhlíková stopa oblečení a možnosti jejího snížení

Textilní výroba je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví a produkuje 1,2 miliardy tun emisí CO2 ekv. ročně, což je více emisí než mezinárodní letecká doprava a námořní doprava dohromady. Průměrná Evropanka a průměrný Evropan ročně nakoupí 26 kg textilu.

Výroba textilií vytváří uhlíkovou stopu v průměru 15-35 kg CO2 ekv. na kg vyrobeného textilu. Průměrné emise skleníkových plynů z domácností v porovnání s nákupem textilu.

Méně je lépe. Nakupujte jen to, co opravdu potřebujete. Ideální je šatník doplňovat tak, aby byly možné různé kombinace. Zároveň by měl odrážet vaše skutečné potřeby a obsahovat jen to, co opravdu nosíte.

Sekáč je super. Second handy často nabízí překvapivě dobrý výběr kvalitního oblečení i když je nutné trochu hledat. Jen se nenechte se zlákat lácí zboží a kupujte opravdu jen to potřebné.

Přírodní materiály jsou nade vše. Pěstování bavlny spolkne zhruba čtvrtinu celosvětově použitých pesticidů v zemědělství a obrovské množství vody. Len nebo konopí jsou podstatně méně náročné. Nicméně čistá přírodní vlákna je možné recyklovat (hadry se používají na výrobu speciálních papírů) nebo kompostovat.

Opravy a přešívání. Kvalitní věci si zaslouží a obvykle i umožní opravu nebo přešití.

Průměrné nakupování textilu 1× za měsíc má roční uhlíkovou stopu 370 kg (zdroj CI2 z publikovaných údajů o analýze životního cyklu ošacení a příslušných emisí skleníkových plynů), pokud místo zcela nových věcí nakoupím polovinu ošacení z druhé ruky, v second handu, tak můžu počítat s úsporou zhruba 50%, tedy 185 kg CO2 ekv.

Uhlíková stopa a udržitelný rozvoj

Jedním z klíčových indikátorů udržitelného rozvoje je uhlíková stopa. Důležitou věcí, kterou můžeme měřit a vědomě dělat, je snižování uhlíkové stopy. Uhlíková stopa je ukazatel, který udává množství emisí CO2 vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit, tzn. souhrnnou spotřebu energií (zejména fosilních paliv), materiálů a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě, a je vyjádřená v ekvivalentech CO₂ (CO₂e).

Udržitelný rozvoj je způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj ve skutečnosti neznamená nic víc než ekologicky citlivější růst.

tags: #ekologická #stopa #igelitových #návleků

Oblíbené příspěvky:

• Inspirativní citáty o spřízněných duších a přírodě
• Znečištění ovzduší globálně
• Metody měření klimatu třídy
• Aktuality z Lenory
• Efektivní léčba suchou jehlou