Měření klimatu třídy: Metody Roberta Čapka a další přístupy

Klima školy ovlivňuje, jak se v ní žáci, pedagogové, rodiče, ale i náhodní návštěvníci cítí - zda jsou uvolnění, mají dojem bezpečí, přátelskosti. Částečně se na klima podílí školní řád, mnohem více ho ale utváří nepsané zvyklosti, vztahy a třeba i mimoškolní akce. Od pojmu kultura školy se liší tím, že je subjektivnější a souvisí s prožíváním; kultura školy se však svým vnějším rámcem klima přímo dotýká.

Akademičtí odborníci hovoří obvykle o klimatu školy holisticky, tedy celostně, vnímají mnoho jeho faktorů. Podle nich odráží ale především kvalitu vztahů ve škole, od vedení přes zaměstnance po žáky a úroveň výuky. Škola s dobrým klimatem má otevřené a konstruktivní pracovní vztahy, následkem čehož v ní může probíhat i kvalitní výuka.

Základem jsou pocity. Klima školy zjednodušeně vypovídá o tom, jak se žáci, učitelé i rodiče cítí v prostředí dané instituce. To přímo ovlivňuje jejich motivaci a průběh učení. Součástí klimatu je kromě ekologické, společenské a sociální dimenze i tzv. kulturní rozměr školy, do kterého se řadí dodržování tradic, užívání symbolů, uznávání a zpřítomňování hodnot a podobně.

Klima školy není totéž co atmosféra nebo prostředí. Prakticky o klimatu školy ve srovnání s meteorologií uvažuje učitel, školní psycholog a autor knih pro pedagogy Robert Čapek: „Klima v meteorologii znamená podnebí, dlouhodobý stav počasí. Tím se odlišuje klima třídy od atmosféry ve třídě, které je krátkodobá, situační. Například přestože dlouhodobě panuje dobrý vztah žáků k učiteli, během nějaké kázeňské situace, kterou musí pedagog direktivně řešit, může jeho oblíbenost klesnout. Ale protože dlouhodobě parametry klimatu zůstaly nezměněny, jde o pouhý výkyv, který se během dalšího období vrátí na své původní hodnoty.“

Často a snadno se plete klima školy se školním prostředím. Nejde ale o totéž. „Školní prostředí působí na lidi (učitele, žáky, rodiče), kteří jsou jeho součástí a přes své vnímání, prožívání a posuzování filtrují vše, co je obklopuje. Klima školy je pak relativně stálá kvalita,“ uvádí odborníci v příručce Klima školy.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Faktory klimatu školy

Klima je dle expertky Danuše Nezvalové jev sociální a skupinový, který je vázán recipročně na své tvůrce: je jimi vytvářen a zároveň na ně působí. Podle úrovně se obvykle rozlišuje například klima třídy, školy, učitelského sboru apod.

Za charakteristické znaky klimatu školy lze považovat:

• specifika školy - například její historii, počet žáků, zaměření;
• specifika vyučovacích předmětů - důraz na profilové předměty, využívání tělocvičny, která není objektem školy a podobně;
• specifika učitelů - třeba odlišnosti vyučovacích stylů, specifické formy hodnocení;
• specifika školních tříd - například vybavenost odborných učeben, estetika jednotlivých tříd;
• specifika žáků - žáci nadaní, žáci-cizinci, žáci se specifickými vzdělávacími potřebami a tak dále.

Evaluační nástroje k měření klimatu školy

Jakým způsobem je možné klima školy vůbec měřit? Český akademicky verifikovaný soubor dotazníků Klima školy umožňuje komplexní náhled na problematiku tím, že je de facto trojitý. Jeho součástí jsou tři sady dotazníků, a to pro následující skupiny zapojené do klimatu školy a rezonující s ním:

• žáci,
• učitelé,
• rodiče.

Dotazník též prošel první revizí, zhodnocením prvních výsledků a je k dispozici pro online vypracování. Výše uvedený dotazník je produkt projektu Cesta ke kvalitě a jeho výstupy byly i další dva dostupné a kvalitní nástroje vztahující se ke klimatu školy:

• Klima učitelského sboru
• Klima školní třídy

V českém prostředí je známá i práce Jiřího Mareše a Stanislava Ježka, kteří vyvinuli šetření Diagnostika psychosociálního klimatu školy v rámci projektu Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně v letech 2003 až 2005.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Výzkumy klimatu školy

Výzkum klimatu školy se v minulosti v zahraničí i u nás opíral především o kvantitativní výzkumné přístupy, které vycházely ze souborů dotazníků a škál nebo sociometrických technik. Vyplňovaly je velké skupiny respondentů: žáci, učitelé, rodiče, vedení školy, provozní zaměstnanci. Aby byl minimalizován subjektivismus jednotlivců, byly názory různých skupin srovnávány.

V českém prostředí se pak klimatem školy zabývali kromě Heleny Grecmanové a Roberta Čapka i další autoři (namátkou J. Lašek a J. Mareš), a to již od 90. let minulého století. Shrnutí jejich práce včetně relevantních výstupů nabízí Čapkova publikace.

Je potěšující, že řada škol se o své klima zajímá, opakovaně ho testuje a výsledky šetření včetně způsobu testování zveřejňuje na svých webových stránkách. Kvalitně zpracovaný digitální výstup dotazníku Klima školy vznikl v roce 2019 na kutnohorském Gymnáziu Jiřího Ortena - zde je možné podívat se na výsledky prizmatem rodičů, učitelů i žáků jednotlivých tříd.

My Class Inventory (MCI)

Existují různé způsoby, jak učitelé ověřují své působení (a další složky třídního klimatu) ve třídě, a to i u relativně malých dětí. Zpětné vazby pomocí různých výpovědních archů, plných „smajlíků" nebo jiné zjednodušující grafiky, mají bezesporu svoji cenu. Někdy však přijde čas na sofistikovanější způsob a tím by mohla být metoda dotazníku MCI (My Class Inventory).

Metoda MCI je určena pro žáky 3. - 6. tříd. Měří vždy klima v jednom předmětu (třídní učitel tedy neměří klima ve „své" třídě, ale například pouze v předmětu fyzika). Navíc má tato metoda dvě formy - aktuální a preferovanou. Aktuální odráží současný stav, preferovaná ukazuje přání žáků v jednotlivých oblastech. Preferovaná forma se měří zhruba týden po aktuální.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Vyplnění trvá třídě přibližně 20 minut, pokud učitel nechá žáky i vyhodnocovat a počítat své odpovědi, je to další půlhodinka. Ovšemže to také může pilný pedagog počítat v klidu doma, a obavy nejsou na místě - jedná se vlastně o sčítání hodnot 1, 2 a 3.

Příklad použití MCI

Abych ukázal užitek, který mohou mít výsledky MCI, posloužím si reálným příkladem 6. třídy jisté hradecké školy. Výsledky jednotlivých měřených složek klimatu mají hodnotu 5 až 15 bodů, čím je vyšší, tím víc je proměnná „naplněna".

Spokojenost ve třídě - aktuální 11,9; preferovaná 12,7. Žáci samozřejmě chtějí být ve své třídě ještě spokojenější, ale i aktuální hodnota je relativně vysoká. V celé třídě 20 žáků není menší hodnota než 11, ale ve dvou případech je hodnota pět! U mnoha žáků jsou hodnoty v obou formách stejné. Velmi příznivé výsledky, s výjimkou zmíněných dvou žáků.

Třenice ve třídě - aktuální 11,4; preferovaná 5,6. Velmi výrazný rozdíl právě v této složce klimatu ukazuje, že právě tady je zakopané jádro pudla. Žáci vnímají třenice jako výrazné a přejí si jejich podstatné snížení. To je potřebné realizovat okamžitě. U dvou žáků, zmíněných jako „nespokojených ve třídě", je hodnota v aktuální verzi 15! To by mohlo být zapříčiněno dvěma důvody: 1. ostatní se jim více posmívají, jsou terčem šikany nebo zatím pouze ostrakizmu od ostatních, nebo 2. jejich vlastní nepřátelství je optika, kterou pohlížejí aspekt „třenice ve třídě".

Soutěživost ve třídě - aktuální 11,9; preferovaná 9,8. Soutěživost je zde poněkud nadprůměrná, výsledek preferované formy ale ukazuje, že to žákům příliš nevadí. Rozhodně ale zařazování kooperativních metod a týmového způsobu práce nebude na škodu. Zde by učitel mohl hodnotit dvě podskupiny ve zkoumané třídě - žáky v jeho předmětu úspěšné a neúspěšné. Neúspěšní si většinou nepřejí soutěžit, úspěšní ano.

Obtížnost učení - aktuální 8,00; preferovaná 6,02. Dané hodnoty jsou nízké, řekl bych, že odpovídají přiměřené náročnosti. Výchovy mají obvykle méně, matematika více, to je zřejmé. Tady by mohlo být vnímání žáků rozdílné, takže i když bude průměrná hodnota např. kolem 8, je dobré projít si zvláště vysoké hodnoty u jednotlivých žáků.

Soudržnost třídy - aktuální 10,1; preferovaná 12,5. Stav, který by mohl být rozhodně lepší. V naší ukázkové třídě je pouze jedna maximální hodnota 15 v aktuální formě! Zato hned několik velmi malých (třikrát 5, několikrát 7 a 9). Daný učitel samozřejmě vidí za těmito čísly své žáky a mnohem lépe může interpretovat výsledky než autor textu „od zeleného stolu". Ale naše analýza může být taková: největším problémem jsou třenice ve třídě. Tím je ovlivněno celé dění, zejména i soudržnost třídy, která rozhodně není ideální!

Nyní může pedagog přemýšlet o způsobech jak třenice snížit a zlepšit vztahy v kolektivu. Podobné poznatky, které pedagog získá z dotazníku MCI, mohou pouze pomoci jeho úsilí. Jsou také platnou protiváhou jiných způsobů hodnocení žáků a v neposlední řadě jeho vlastní práce. Pro školy pak představuje měření třídního klimatu další ze způsobů evaluace, který se může (a měl by) objevovat ve výročních zprávách.

Pro každého z učitelů, který si myslí, že nemusí nic šetřit, když to všechno ve třídě vidí na vlastní oči, mám zprávu - ukázalo se, že jsou výrazné rozdíly mezi vnímáním učitelů a žáků. Poslední zpráva je dobrá - dotazník je (na rozdíl od jiných způsobů měření klimatu) volně šiřitelný pro nekomerční využití.

tags: #mereni #klimatu #tridy #robert #capek #metody

Oblíbené příspěvky:

• Moje příroda od Zdeňka Sýkory
• Problémy s odpadem v Číně
• Investice do zelených fondů
• Život ohrožující popáleniny
• Co se stalo ve Vrběticích?