Ekologická stopa (ES) je měřítkem toho, kolik produktivní země a vody jedinec, město, stát či civilizace potřebují k zajištění své spotřeby zdrojů a k asimilaci odpadů, které produkují, při využívání současných technologií. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po vyprodukovaný odpad. Tyto plochy mohou být kdekoliv na Zemi.
Je velikost plochy, která je nutná pro produkci zdrojů a uložení odpadů, jež určitá jednotka (občan, stát, komunita, apod.) z přírody odebírá a do přírody ukládá při uspokojování svých potřeb. Ekologická plocha se počítá stanoveným jednotným způsobem a považuje se za jeden z indikátorů udržitelného rozvoje. Jedná se o podobný indikátor jako je "Environmentální prostor".
Ekologickou stopu vytvořili v roce 1990 Mathis Wackernagel a William Rees na University of British Columbia v Kanadě a dnes je široce používána vědci, společnostmi, vládami, agenturami, jednotlivci a institucemi, jež se snaží monitorovat využití přírodních zdrojů a podporovat udržitelný rozvoj.
K výpočtu stopy se využívá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukovaní zdrojů a k likvidaci odpadů při využívání daných technologií.
Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na biologicky produktivní plochy, nezbytné k zajištění zdrojů a nakládání s odpady. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země odpovědných za naši spotřebu.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Výpočet ekologické stopy lze provést dvojím způsobem. Orientační výpočet dovoluje zapojené municipalitě stanovit přibližnou hodnotu ES. Výpočet není finančně náročný, vychází z krajských dat a obce do něj zadávají základní údaje. Druhý typ výpočtu je podrobný a umožňuje stanovit přesnou hodnotu ES. Všechna potřebná vstupní data vycházejí z místní úrovně a jejich získání je trochu náročnější. Na druhou stranu však obec získá detailní pohled na environmentální udržitelnost svého území.
Průměrná ekologická stopa občana ČR je 4,9 globálních hektarů. Na Slovensku je to 3,2 gha, v Německu 4,5 gha, ve Francii 5,6 gha, Švédsko 6,1 gha, USA 9,6 gha a Kamerun 0,8 gha. Celosvětově je k dispozici 1,8 biologicky produktivních globálních hektarů na osobu.
Ekologická stopa Kopřivnice za rok 2018 má hodnotu 4,51 gha a biokapacita 0,43 gha/obyvatele. Ekologická stopa Kopřivnice za rok 2020 má hodnotu 5,15 gha a biokapacita 0,26 gha/obyvatele. Tento indikátor udržitelného rozvoje vztažený na jednoho obyvatele měl v roce 2018 oproti hodnotám za roky 2010 (5,87 gha) a 2012 (5,69 gha) výrazně nižší hodnotu.
V současné době jsme v ekologickém převisu, to znamená, že ročně spotřebováváme více zdrojů, než je na Zemi možno regenerovat, přičemž tento převis udržujeme tím, že ničíme přírodní zdroje.
Naše ekologická stopa se mění podle našeho životního stylu. Svou ekostopu mohu snížit při každodenních činnostech jako je nakupování, doprava, stravování, bydlení či vyhazování odpadků.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Ukazatel ES mohou města a obce využít pro osvětu a prezentaci a zapojit občany a také firmy do diskuse o moderním přístupu ke komplexní ochraně prostředí. Na základě výsledků z podrobného výpočtu budou obce moci modelovat a předpovídat výsledky ES do budoucna.
V této aktivitě mají účastníci možnost spočítat si svoji vlastní ekologickou stopu a diskutovat o tom, jak je možné ji snížit. Účastníci a účastnice formulují konkrétní kroky, které mohou vést ke snížení jejich vlastní ekologické stopy.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
tags: #ekologicka #stopa #obcana #co #to #je