Studie Univerzity OSN odhaluje šokující realitu spotřeby zdrojů spojené s těžbou Bitcoinu, jehož cena po dlouhé době opět stoupá nad 35 000 dolarů.
Nová studie vědců z OSN odhaluje těžko uvěřitelnou realitu spotřeby zdrojů spojené s těžbou bitcoinu. Podle nového výzkumu vědců Organizace spojených národů může mít těžba kryptoměn zásadní dopady na životní prostředí, a to jak na klima, tak na vodu a půdu.
„Technologické inovace jsou často spojeny s nezamýšlenými důsledky a bitcoin není výjimkou,“ uvedl profesor Kaveh Madani, ředitel Ústavu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví (UNU-INWEH), který tuto studii vedl. „Naše zjištění by neměla od používání digitálních měn odrazovat.
Podle studie spotřebovala celosvětová těžební síť v tomto období více než 173 terawatthodin (TWh) elektrické energie. Kdyby byl bitcoin zemí, umístil by se na seznamu států s nejvyšší spotřebou elektřiny na 27. Mezitím emise CO₂ odpovídaly spálení 38 miliard kilogramů uhlí nebo provozu 190 elektráren na zemní plyn.
Spotřeba vody při těžbě bitcoinů se podle studie rovnala množství, které je potřeba k naplnění 660 000 olympijských plaveckých bazénů. „To by stačilo k zajištění více než 300 milionů lidí na venkově v subsaharském regionu,“ uvádí vědci.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Ve sledovaném období bylo zdaleka nejvýznamnějším zdrojem energie pro těžbu bitcoinů uhlí s podílem 45 procent. Následoval plyn s podílem 21 procent, vodní energie s 16 procenty a jaderná energie s 9 procenty. Větrná a solární energie se podílely pouze pěti, respektive dvěma procenty.
Zeměmi, kde se v letech 2020 až 2021 vytěžilo nejvíce bitcoinů, jsou podle studie Čína, USA, Kazachstán, Rusko a Malajsie.
„Vzhledem k tomu, že země využívají k výrobě elektřiny různé zdroje energie, nejsou dopady jejich výroby elektřiny na klima, vodu a půdu stejné,“ uvedla Sanaz Chamanaraová, jedna z hlavních autorů studie a výzkumná pracovnice v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy (EGS) na UNU-INWEH. Norsko, Švédsko, Thajsko a Velká Británie patří mezi země, které se dostaly do první desítky, pokud se bere v úvahu dopad jejich těžebních aktivit v oblasti bitcoinů na vodu nebo půdu.
Pokud se lidí zeptáte, co je pro ně to nejdůležitější na světě, odpoví něco jako rodina, zdraví, vzdělání, práce, příroda, čas, a peníze. Preference jednotlivců se budou lišit. Málokdo odpoví, že na prvním místě jsou peníze. Někdo by mohl říct, že za peníze se dá koupit vše. Dá se za ně koupit hodně, ale rozhodně ne vše. Pro hodně lidí platí, že se pachtí za více penězi a přicházejí o vše ostatní. Pokud někdo pracuje nad míru, ničí si zdraví stresem nebo vyšší fyzickou zátěží, nemá čas na rodinu a přírodu si také moc neužije. Jen malá část populace má to štěstí říct, že si za peníze může koupit čas a šetřit si své zdraví.
Položme si ještě jednu otázku. Je pro lidskou populaci důležitější zdravé životní prostředí, nebo peníze? Dalo by se říct že obojí, ale životní prostředí bude na prvním místě.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Kryptoměny přišly na svět, aby vyřešili některé finanční problémy. Lidé by však měli pečlivě zvážit, jestli nám toto řešení stojí za to a jestli ho akceptujeme i za cenu vysoké náročnosti na spotřebu energie.
Na tuto otázku nám odpoví nástroj vytvořený na Univerzitě v Cambridge, který nám poskytuje roční odhadovaný průměr spotřeby. V době psaní je to asi 140 TWh. Tento údaj běžnému člověku moc neřekne, takže si ho dejme do kontextu, který bude více zřejmý. Terawatthodina (TWh) je velikost elektřiny, která představuje 1 bilion wattů udržovaných po dobu jedné hodiny. Norsko spotřebuje 124 TWh, stát New York spotřebuje 161 TWh. Světová datová centra dohromady spotřebují 205 TWh. Je v tomto kontextu spotřeba 140 TWh hodně nebo málo?
Na tuto otázku je těžké odpovědět, neboť se bavíme o něčem, co je volatilní. Spotřeba energie je přímo spojená s cenou bitcoinu. V medvědím trhu tak bude spotřeba energie nižší. V býčím trhu budeme dosahovat na nová maxima. Pokud vzroste cena mincí desetkrát, naroste adekvátně také spotřeba. Pokud letos dosáhneme na hodnotu 100,000 USD za jednu minci, vyskočí nám spotřeba zhruba na 300 TWh.
Nejsilnějším argumentem Bitcoinu je jeho neotřesitelná bezpečnost. Jenže bezpečnost je atribut, který se může kvůli půlení snižovat, pokud cena úměrně neporoste a nebude to kompenzovat. Pokud vezmete do ruky kalkulačku, zjistíte že Bitcoin bude v roce 2036 přibližně stejně bezpečný jako nyní jen v případě, že se cena dostane někam na 1 milion USD. Je tak otázka, jestli je bezpečnost Bitcoinu dlouhodobě udržitelná. Bez růstu ceny jednoduše není.
Hned v úvodu je potřeba říct, že v tématu není snadné se zorientovat. Těžba je decentralizovaná a ne každý je ochoten sdílet informace o tom, odkud čerpá energii. Orientaci nám ulehčuje fakt, že se bitcoiny těží asi ze 75 až 80 % v Číně, kde se nacházejí obrovské těžební farmy. K dispozici máme několik studií, kde ta asi nejobjektivnější pochází přímo z Číny a byla revidovaná a publikovaná magazínem Nature.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Ze studie se dozvíme, že by Čína mohla v důsledku těžby bitcoinů, která je náročná na emise uhlíku, překročit své cíle v oblasti snižování emisí. V Číně, kde je levná elektřina a relativně snadný přístup k výrobcům specializovaného hardwaru. Díky tomu se těžbě v Číně daří a přesouvat ji jinam zvyšuje náklady. Důsledky těžby se tak nerozloží na jednotlivé státy různě po světě, ale odnáší to převážně hlavně Čína, která je tak přímo ohrožena nesplněním svého závazku.
Řešení se nabízí. Těžbu více decentralizovat a přemístit ji ke zdrojům zelené energie, čímž se mohou umlčet námitky environmentalistů. Existuje vůbec rovnítko mezi energií levnou a zelenou? Zelená energie není vždy a všude nutně tou levnější energií a do hry se nám motá politika národních států a různé dotace. Naštěstí se dá se říci, že v některých zemích je výroba solární či větrné energie levnější než výroba energie špinavé.
ARK Invest a Square by rádi zbavili Bitcoin nálepky špinavého protokolu a myslí si, že Bitcoin může dokonce podporovat využívání zelené energie. V době, kdy je energetický přebytek a nízká poptávka, může dodavatel obnovitelné energie vydělat peníze na těžbě kryptoměn. Tohle celé by mělo podněcovat ostatní k přechodu na zelené zdroje.
Zatímco celkově mají kryptoměny neblahé dopady na životní prostředí, některé jsou ekologičtější než jiné a objevují se nové. Trvale udržitelné kryptoměny jsou stále oblíbenější, nejvíce Chia a IOTA, ale také třeba Nano.
To, co potřebujeme, je kryptoměna, která bude „zelená“ ze své podstaty. Proto je důležité, abychom kladli důraz na budování udržitelnějšího blockchainového ekosystému, který bude ekologicky i finančně stabilní.
V tomto systému je těžba nahrazena tzv. stakingem - sítí „validátorů“, kteří přispívají, nebo „vkládají“ - své vlastní kryptoměnové prostředky výměnou za šanci být vybráni k ověření nových transakcí, aktualizaci blockchainu a získání odměny. Vzhledem k tomu, že zde není zapotřebí těžba a neprobíhají zde duplicitní procesy (kde několik zdrojů soupeří o vyřešení stejného problému), nespotřebovává tato metoda zbytečně velké množství energie.
Dopad bitcoinu a dalších kryptoměn na životní prostředí je sledován hlavně kvůli obrovskému množství spotřebované elektřiny. Nákup nebo prodej bitcoinu spotřebuje podle magazínu New Scientist 16 000 litrů vody. Toto ohromující číslo platí pro každou jednotlivou transakci.
Podle vědců jde o závažný problém, který by mohl mít vliv na stávající sucha po celém světě. Alex de Vries z VU Amsterdam School of Business and Economics v Nizozemsku vypočítal, že těžba bitcoinů (tedy výpočetní proces) spotřebuje jen v USA 8,6 až 35,1 miliard litrů vody ročně. Bitcoin prý už v roce 2021 celosvětově spotřeboval 1,6 bilionu litrů vody a de Vries očekává, že tento ukazatel letos vzroste na 2,3 bilionu litrů.
Bitcoin a další měny založené na blockchainu musí přejít na udržitelnější zdroje energie. To se nestane ze dne na den - a v plném rozsahu nejspíš nikdy - ale začínáme zde pozorovat určitý pozitivní posun. Například Paraguay pokrývá své energetické potřeby téměř výhradně vodními elektrárnami. To znamená, že bitcoiny těžené v Paraguayi, která má také nejvyšší procento obnovitelné energie na obyvatele, budou mít nižší uhlíkovou stopu než bitcoiny těžené v zemích závislých na fosilních palivech.
Podíváme-li se do budoucna, snaha o masovější rozšíření Bitcoinu pravděpodobně také urychlí výzkum zaměřený na snížení nákladů na skladování obnovitelné energie.
Regulace hraje klíčovou roli. Některé země už zavedly limity nebo daně na těžbu, jinde probíhá veřejná debata. Pokud používáš bitcoin, můžeš ovlivnit situaci svým výběrem. Vyhledávej platformy a peněženky, které podporují zelenou těžbu. Zvažuj i jiné kryptoměny, které mají nižší uhlíkovou stopu.
Spotřeba energie při těžení Bitcoinu přímo nezávisí na velikosti transakcí ani jejich počtu. To znamená, že spotřeba energie se nemusí změnit, ani pokud se počet uživatelů Bitcoinu libovolně znásobí. Není podstatné, jestli posílám 0.001 nebo 100 bitcoinů, energii to spotřebuje stejně.
Při výpočtech dopadů těžby Bitcoinu ekologičtí aktivisté často neberou v potaz zdroje energie. Výpočetní technika na těžbu Bitcoinu však na rozdíl od pásů v továrně nepotřebuje několik stovek až tisíců lidí k obsluze. Datová centra se proto staví v blízkosti nejen ekonomických, ale i ekologických zdrojů. Příkladem jsou sluneční, geotermální a vodní energie.
S každoročně se zvyšující produkcí zemního plynu rose také odpadní energie vzniklá na při jeho těžbě. Pro těžaře je velmi výhodné tuto odpadní energii využít. A již se tak děje, společnost Upstream Data se věnuje efektivnímu využití odpadní energie, a buduje datová centra přímo na místě těžby zemního plynu po celém světě.
V České Republice je těžba Bitcoinu silně spjata se zemědělstvím. Především s využitím biomasy.
Objem spotřebované energie na těžbu Bitcoinu za jeden rok se dnes pohybuje asi jako objem spotřebované energie na Slovensku za jeden rok. Díky tomu máte jistotu, že vaše prostředky jsou v bezpečí, není totiž nikdo, kdo by si mohl dovolit uvolnit tolik energie, aby Bitcoin napadl.
Bitcoin zastává veškeré funkce bankovního systému bez potřeby obrovské infrastruktury a přebujelé byrokracie. Bitcoinová peněženka nám dává možnost vlastnit první skutečně privátní peníze, tedy peníze, které mi nemůže žádný stát konfiskovat nebo snížit jejich hodnotu prostřednictvím expanzivní měnové politiky.
V tomhle ohledu je Bitcoin mnohem efektivnější než aktuální finanční systém.
Bitcoin se stal symbolem digitální nezávislosti a decentralizovaných financí. Ale zatímco jeho hodnota na trhu roste, rostou i ekologické náklady. Podle studie publikované v Nature v roce 2025 má těžba bitcoinu měřitelné a závažné dopady na klima - až 80 % těžby stále spoléhá na fosilní paliva a v roce 2023 vyprodukovala více než 80 megatun CO₂.
Proces těžby bitcoinu vyžaduje výkonné počítače, které neustále řeší složité matematické úlohy. Ty běží nepřetržitě, 24 hodin denně, a spotřebovávají masivní množství elektřiny. V některých obdobích přesahovala globální spotřeba energie bitcoinové sítě 130 terawatthodin ročně - což je více než celá Argentina.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Globální spotřeba energie bitcoinové sítě | Přes 130 terawatthodin ročně |
| Emise CO₂ v roce 2023 | 81,2 megatun |
| Podíl fosilních paliv na těžbě | Až 80 % |
tags: #ekologicka #udržitelnost #bitcoin #dopad