Ekologická váha vlivu faktorů životního prostředí v kontextu odvodů za odnětí půdy

Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a 11) postupuje při této činnosti takto:

1. Zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky.
2. Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části B, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu.

Ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu na plochách:

• průmyslových zón určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda; Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá na žádost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyjádření, ve kterém posoudí, zda se jedná o takovou průmyslovou zónu a zda je stanovení výše odvodu podle tohoto ustanovení v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie, nebo
• rodinných domů včetně souvisejících staveb umisťovaných na jednom stavebním pozemku, pokud je stavebníkem fyzická osoba a rodinný dům má sloužit vlastní bytové potřebě stavebníka.

Věta třetí se nepoužije pro plochy potřebné pro umístění staveb pro skladování věcně nesouvisející se záměrem investiční akce ve výrobě.

1. Základní cenu zemědělské půdy dotčené odnětím ze zemědělského půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí.
2. Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjištěnou podle bodů 2 a 3 vynásobí koeficientem třídy ochrany.

Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.

Jde-li o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 4.) konečná.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 4. V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu částky skutečné výše odvodů, a to za každý i započatý měsíc.

Je-li zemědělská půda odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžební účely na pozemcích nalézajících se ve schváleném dobývacím prostoru nebo na chráněném ložiskovém území, ekologická váha vlivu skupiny faktorů D „Chráněná ložisková území“ v části B se nepoužije.

Koeficienty tříd ochrany

Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjištěnou podle bodů 2 a 3 vynásobí koeficientem třídy ochrany.

Judikatura Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Městský úřad Roudnice nad Labem předepsal žalobkyni dle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, odvod za zábor zemědělské půdy na pozemcích p. č. 88/8 a 231/10 v k. ú. Dobříň pro výstavbu výrobní haly a zpevněných ploch ve výši 907 475 Kč. Žalobkyně podala odvolání k žalovanému, protože byla přesvědčena, že městský úřad nesprávně stanovil pro výpočet odvodu hodnotu ekologické váhy vlivu ve výši 10, čímž se desetinásobně zvýšila částka odvodu.

Dle žalobkyně ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu zásadami územního rozvoje nebo vydaným územním plánem, které byly schválené do 31. prosince 2014 a k tomuto dni platné. Dotčené pozemky se přitom dle územního plánu Dobříň nacházejí v ploše Z7, jejímž hlavním využitím je mj. Dle žalovaného je záměr žalobkyně umístěn v ploše Z7 s navrhovaným funkčním využitím plochy občanského vybavení - komerční zařízení (OK). Možnost umístění nerušící výroby sice územní plán u plochy Z7 připouští, a to jako hlavní využití, avšak v kapitole f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití uvádí u zmíněných ploch OK nerušící výrobu toliko jako podmíněně přípustné využití.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten ji výše uvedeným rozsudkem zamítl, neboť se ztotožnil s náhledem žalovaného, který dále rozvedl. Nyní žalobkyně (stěžovatelka) podává kasační stížnost. V ní považuje rozsudek krajského soudu za nezákonný z důvodu nesprávného posouzení právní otázky. Podle stěžovatelky krajský soud dovodil, že pro výpočet odvodu bylo rozhodné to, zda se pozemky stěžovatelky „nacházely“ na ploše výroby a skladování vymezené v územním plánu. Zákon však nestanoví premisu pro nepoužití ekologické váhy vlivu podle toho, kde se pozemky nacházejí, nýbrž hovoří o plochách určených k tomuto účelu.

Je tedy nutné dojít k závěru, že územní plán určuje pozemky stěžovatelky pro nerušící výrobu, čímž je zcela splněn požadavek části D bodu 2 písm. Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti přihlásil k závěrům krajského soudu. V části D bodu 2 písm. a) pak sazebník odvodů srozumitelně a jednoznačně formuluje výjimku z pravidla uplatnění ekologické váhy vlivu „10“. Ta má být pro tuto svou povahu vykládána doslovně.

Na základě obsahu správního spisu a argumentace účastníků řízení považuje NSS ve věci za nesporné, že při výpočtu odvodu za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu správní orgány počítaly s ekologickou váhou vlivu s hodnotou 10 proto, že se dotčené pozemky nacházejí na území chráněné oblasti přirozené akumulace vod (viz faktor B dle části B sazebníku odvodů). Krajský soud považoval za rozhodné, že se pozemky nacházejí v ploše Z7, která představuje z hlediska svého funkčního využití plochu „občanského vybavení - komerční zařízení (OK)“, resp. plochu „veřejných prostranství (PV)“.

NSS souhlasí s argumentací krajského soudu. K té dodává, že pro to, aby se neuplatnila váha ekologického vlivu, je rozhodující zejména to, jak příslušná územně plánovací dokumentace dotčenou plochu řeší po stránce terminologické, tedy zda ji výslovně reguluje např. Aplikace uvedené zásady předpokládá možnost alespoň dvou veškerými v úvahu připadajícími výkladovými metodami obhajitelných výkladů právní normy.

V posuzované věci tak na jedné straně stojí jazykový výklad, podepřený argumenty systematickými a teleologickými. Vůči tomu stěžovatelka nabízí v podstatě jen výklad jazykový, který se opírá o formulaci užitou na str. 4 územního plánu a ve vazbě na sazebník odvodů také to, že územní plán „určuje“ plochu Z7 ke konkrétnímu způsobu využití. K tomu NSS dodává, že územní plán výslovně hovoří o tom, že jde o plochu „občanského vybavení - komerční zařízení (OK)“, přičemž na str. 11, v „obecné části“ k takovým plochám uvádí, že je na nich - za dalších podmínek - „podmíněně přípustné využití: Do ploch občanského vybavení - komerční zařízení lze zahrnout pozemky nerušící výroby se stavbami a zařízeními“.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Ostatně nelze pustit ze zřetele, že rovněž „legislativní chyby“, tedy pochybení zákonodárce při formulaci určitého pravidla („přeřeknutí“), lze odstranit výkladem. To stejné platí i pro opatření obecné povahy.

Novela zákona o ochraně ZPF

Vláda schválila novelu zákona, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby v průmyslových zónách. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu.

Novela reaguje podle premiéra Bohuslava Sobotky na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Úleva se může dotknout až 2000 hektarů. Účinnost novely se navrhuje již od 1. ledna 2015.

U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy. Nadále platit by měla ochrana půdy v chráněných oblastech.

Norma uvádí i výjimky, kde se neuplatní ekologická váha vlivu, ale pouze základní odvod, to znamená maximálně 180 korun za m2. Jsou to například stavby určené pro výrobu v průmyslových zónách. Novela upravuje také kompetence institucí, například České inspekce životního prostředí, a rovněž posiluje ochranu ZPF díky efektivnějšímu vymáhání pokut při porušení zákona, uvedlo ministerstvo.

Autoři návrhu předpokládají, že správní delikty spáchané právnickou osobou či fyzickou osobou podnikající budou mít větší negativní dopad na zemědělský půdní fond než obdobné jednání spáchané fyzickou osobou. "Novela zákona uvedené nedostatky odstraňuje, například konkretizuje porušení zákona a definuje výše sankcí za jednotlivá porušení, kupříkladu ohrožení zemědělské půdy erozí nebo znečišťování zemědělské půdy," doplnila mluvčí ministerstva.

Ochrana kvality zemědělského půdního fondu by měla být podle ministerstva životního prostředí posílena. Vláda se veřejně zavázala k posílení ochrany půdy.

Poplatky za zábor půdy byly zvýšeny před pěti lety. Poplatky byly zvýšeny od ledna 2011, a to poprvé po téměř dvaceti letech.

Obecné informace o ZPF

Zemědělský půdní fond je jednou ze složek životního prostředí a nenahraditelným omezeným přírodním zdrojem umožňujícím zemědělskou výrobu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na žádost vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, jde-li o pozemek nebo jeho část, které jsou nebo mohou být s ohledem na svůj charakter zemědělsky obhospodařovány nebo na kterých se nachází krajinný prvek.

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu předávají informace získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu jedno nebo více opatření k nápravě k odstranění závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 nebo neplněním podmínek jím vydaného souhlasu, pokud opatření podle odstavce 2 nebyla učiněna nebo pokud nejsou dostačující. Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.

Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.

Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle jiných právních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější.

K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 1.

Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení.

K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru. Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází.

Dojde-li do 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí se stal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměr uvedený v odstavci 1, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o takovém souhlasu ke změně účelu využití plochy na účel využití, pro který se odvody stanovují, odvody se stanoví podle § 11.

Skrývat svrchní kulturní vrstvu půdy a hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy lze pouze se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, uvedených v § 8 odst. 1 písm. Používání upravených kalů a sedimentů je zakázáno, pokud nesplňují preventivní hodnoty nebo obsahují zvýšené rizikové prvky nebo rizikové látky.

Vlastníci nebo nájemci pozemků jsou povinni je užívat nebo udržovat tak, aby nedocházelo samovolně ke změně charakteristiky druhu pozemku na charakteristiku druhu pozemku nenáležejícího do zemědělského půdního fondu. Při hospodaření na zemědělském půdním fondu způsobem využití pozemku plantáž dřevin stáří dřevin, s výjimkou výmladkového pařezu, nesmí přesáhnout 14 let.

Při posuzování odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr.

Dokumentace staveb, vyžadující souhlas podle § 9, musí být zpracována se zohledněním zásad ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle zvláštních právních předpisů bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu (§ 21). Rozhodnutí o odvodech nelze vydat po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ve věci vydaného podle zvláštních právních předpisů, popřípadě ode dne nabytí právní moci souhlasu (§ 21).

Peníze získané z odvodů jsou příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Tyto prostředky mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.

Obecní úřady udělují souhlas podle § 3a odst. Obecní úřady rozhodují podle § 3 odst. Krajské úřady ukládají opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) a c) a v § 3 odst. Krajské úřady udělují souhlas podle § 3a odst. Ministerstvo životního prostředí spravuje vybrané činnosti v ochraně zemědělského půdního fondu vykonávané správou národního parku (dále jen správa). Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se dokladem o vykonání zkoušky.

Ministerstvo životního prostředí projednává správní delikty podle § 20 odst. 1 písm. a), e) a f) a podle § 20a odst.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že znečistí zemědělskou půdu v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a), ohrožuje zemědělskou půdu erozí v rozporu s § 3 odst. 1 písm. Provádí terénní úpravy bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu v rozporu s § 3 odst. 1 písm. Skrývá svrchní kulturní vrstvu půdy nebo hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy v rozporu s § 3 odst. Vnáší jiné látky nebo přípravky v rozporu s § 3 odst. Použije upravené kaly nebo sedimenty v rozporu s § 3 odst. Nesplní některou z podmínek uděleného souhlasu v § 9 odst. 6 písm. b).

tags: #ekologická #váha #vlivu #faktorů #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Příroda a její ochrana
• Podbořany: klima
• Rozdíl mezi primárními a sekundárními emisemi
• Dvoudílné koše pro třídění
• Obnovitelné zdroje energie a jejich význam