Co je to trvale obnovitelný zdroj energie a proč je důležitý?

Evropa v současné době prochází energetickou transformací, která však není zaměřena pouze na environmentální cíle. Jde především o zachování konkurenceschopnosti, budování energetické nezávislosti a zajištění bezpečnosti dodávek energie. Válečný konflikt na Ukrajině zvýšil tlak na energetickou soběstačnost EU.

Obnovitelný zdroj energie (OZE) je nefosilní zdroj energie, jehož energetický potenciál se trvale obnovuje přírodními procesy nebo činností lidí. Jedná se například o vodní, větrnou, sluneční a geotermální energii, ale také o biomasu nebo bioplyn. Jedná se o alternativu k fosilním palivům, která přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikaci dodávek energie a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy, zejména ropou a plynem. Za částečný obnovitelný zdroj energie se považuje i nerecyklovatelný odpad, který lze v zařízeních na energetické využití odpadu (ZEVO) přeměnit na teplo a elektřinu.

Evropská zelená dohoda a strategie Clean Industrial Deal

Zásadní roli v EU hraje Evropská zelená dohoda (European Green Deal), jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento proces však ještě více urychlí nová evropská strategie Clean Industrial Deal (2025), která staví na základech Zelené dohody, ale jde hlouběji do oblasti průmyslové transformace a dekarbonizace. Zároveň představuje odpověď Evropské komise na rostoucí energetické potřeby Evropy a potřebu posílení její konkurenceschopnosti.

Cíl EU pro rok 2030, který je součástí balíčku reformních opatření Fit for 55, je stanoven na minimální podíl OZE na spotřebované energii ve výši 42,5 %. Přitom drtivá většina - až 20 zemí EU - má v současné době podíl OZE pod 30 %, což znamená potřebu masivních investic do „zelené“ infrastruktury v celé unii. Splnění ambicí a potřeb EU však vyžaduje výraznější investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) - EU potřebuje ročně 100 GW nových kapacit za přibližně 100 miliard EUR.

Pro investory je klíčové, že EU v rámci Clean Industrial Deal vyčíslila potřebný přírůstek nových energetických zdrojů. Evropa potřebuje každý rok vybudovat 100 gigawattů OZE, což odpovídá ročnímu výkonu přibližně sto bloků jaderných elektráren typu Temelín.

Čtěte také: Definice udržitelného rozvoje

Investice do OZE v Evropě

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) z října 2024 vzrostly investice do OZE v Evropě v roce 2023 o více než 40 % na 134 miliard USD, přičemž EU nyní investuje 10krát více do čisté energie než do fosilních paliv.

Eurostat na konci roku 2024 zveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2023 pro všechny ekonomiky EU. A to jak celkově, tak i v případě hrubé spotřeby elektřiny, vytápění a chlazení nebo dopravy. Zemí s nejvyšším podílem energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 66,4 % je Švédsko. Unie jako celek dosáhla v roce 2023 podílu 24,6 %. Naopak nejnižší podíly vykázaly Lucembursko, Belgie, Irsko a Malta, kde podíl OZE v roce 2023 nepřekročil hranici 16 %.

Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU (2023)

Slovensko a obnovitelné zdroje energie

V případě Slovenska byl v roce 2023 vykázán podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na úrovni 17,0 %. Stagnace je v posledních letech nepřehlédnutelná, jelikož oproti rokům 2019 až 2022 s podíly 16,9 %, 17,3 %, 17,4 % a 17,5 % lze jen stěží hovořit o zlepšení tohoto ukazatele. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny činil 24,2 %, u tepla a chlazení 18,8 % a v dopravě 9,2 %.

Evropa musí zrychlit, pokud chce naplnit své energetické potřeby a ambice. I přes relativně dobrá čísla OZE v některých ekonomikách musí EU zrychlit a potenciál zelené energie využívat ve větší míře.

Obnovitelné zdroje energie v České republice

Česko ale za zbytkem Evropy zaostává. V současnosti má jeden z nejnižších podílů obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Téměř třikrát menší, než je průměr EU. Více má i Polsko, Maďarsko a Slovensko. Možnosti Česka v oblasti obnovitelných zdrojů jsou omezené. Nemůžeme se ve větší míře opřít o sílu řek valících se z hor. Není tu tak silný vítr jako u mořského pobřeží a slunce nesvítí tolik jako například v jižní části Evropy. Nižší množství slunečního svitu i větru však ve výsledku znamená, že elektřina z těchto zdrojů bude v Česku výrobně dražší.

Čtěte také: Odpad v místě trvalého bydliště

Slunce a vítr ale nejsou stabilní zdroje energie - a to je jejich hlavní nevýhoda. Nelze ji vyrábět až v momentě, kdy je elektřina potřeba, vše se podřizuje aktuální síle větru nebo slunečnímu svitu. Tyto nevýhody jsou v principu zanedbatelné, pokud jde jen o malou část energetického mixu. Ale v momentě, kdy mají obnovitelné zdroje hrát v energetice klíčovou roli, je nutné tento problém řešit.

V momentě, kdy svítí slunce a fouká vítr, ale poptávka není úměrně vysoká, zůstává na trhu přebytek elektřiny. Její cena proto klesá a může dosáhnout i záporných hodnot. V takovém případě dává smysl elektřinu ukládat či prodávat až v okamžiku, kdy její cena zase vzroste. Příkladem takového fungování mohou být přečerpávací elektrárny. Zatím jde ale o nákladná řešení, proto se pozornost věnuje i záložním zdrojům. Kupříkladu elektrárny na biomasu mohou teoreticky sloužit pouze jako záloha a sekundovat nevyzpytatelným obnovitelným zdrojům.

Česko má možnost využívat stovky miliard z emisních povolenek i peníze z Evropské unie na transformaci energetiky. Drtivá většina českých fotovoltaických elektráren byla postavena v letech 2009 a 2010. Od státu mají garantovaný výkup elektřiny na 15 let za více než 12 korun za každou kilowatthodinu, tedy zhruba desetinásobek tržních cen elektřiny. Tyto peníze tvoří podstatnou část plateb na podporu obnovitelných zdrojů na fakturách domácností i ve výdajích státního rozpočtu. Po roce 2025 tedy tyto výdaje skončí.

45 miliard ročně. Tolik stojí podpora obnovitelných zdrojů elektřiny Česko v současnosti. Z poloviny se na ní podílí státní rozpočet, z poloviny lidé v cenách elektřiny. Podle studie ČVUT a Komory OZE [1] je nutné investovat 136 miliard korun, aby Česko do roku 2030 splnilo své cíle na podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny. A více než 500 miliard korun je podle studie McKinsey & Company [2] odhadovaná výše investic do obnovitelných zdrojů mezi lety 2030 a 2050. V částce je započítáno i nutné posílení rozvodných sítí.

Obnovitelné zdroje energie jako takové ale investičně náročné nejsou a lze je budovat i v malém rozsahu. I jednotlivé domy mohou využívat slunce k ohřevu vody či k výrobě elektřiny. Větrné elektrárny si mohou budovat obce nebo firmy samy a dosahovat tak určité míry nezávislosti na trhu s elektřinou. Na podobné investice lze navíc získat dotace, na ty mohou dosáhnout jak domácnosti, tak firmy.

Čtěte také: Charakteristika bažin

„Česká republika bude potřebovat nové zdroje. Obnovitelné zdroje energie vítáme a doporučujeme, je to určitě lepší cesta než leckdy nesmyslné úsporné strategie.“

Proč investovat do zelené energie?

Existuje několik klíčových důvodů, proč se vyplatí investovat do obnovitelných zdrojů energie:

1. Ekologická udržitelnost: Na rozdíl od fosilních paliv, která při spalování uvolňují do ovzduší velké množství skleníkových plynů, jsou obnovitelné zdroje čisté a mají minimální dopad na životní prostředí.
2. Snížení závislosti na fosilních palivech: Obnovitelné zdroje energie snižují závislost na dovozu fosilních paliv, což zvyšuje energetickou bezpečnost a nezávislost jednotlivých států.
3. Vytváření nových pracovních míst: Rozvoj technologií obnovitelných zdrojů energie přináší také ekonomické výhody a vytváří nová pracovní místa.
4. Dlouhodobé finanční úspory: V dlouhodobém horizontu mohou obnovitelné zdroje energie vést k výrazným finančním úsporám, zejména pokud vezmeme v úvahu rostoucí ceny fosilních paliv a možnost zdanění emisí uhlíku.
5. Decentralizace výroby energie: Obnovitelné zdroje energie umožňují decentralizaci výroby energie, což umožňuje větší zapojení místních komunit do energetického systému.

Typy obnovitelných zdrojů energie

Mezi nejvyužívanější obnovitelné zdroje energie patří:

• Větrná energie: Větrné elektrárny vyprodukují čistou elektřinu bez vzniku odpadů nebo emisí.
• Vodní energie: Vodní elektrárny využívají k výrobě elektřiny energii vody.
• Biomasa: Biomasa se považuje za CO2 neutrální, a tudíž by do budoucna mohla přispět ke snížení emisí skleníkových plynů.
• Fotovoltaika: Solární panely generují elektřinu ze slunečního záření.

Výroba energie z trvale udržitelných obnovitelných zdrojů energie je jedním ze základních stavebních kamenů konceptu chytrého regionu. Obnovitelné zdroje energie doplňují zásobníky k ukládání energie - velkokapacitní bateriové zdroje nebo vodíkové technologie, které slouží k zmírnění rozdílu mezi výrobou a spotřebou energie.

Mezi ekologické způsoby výroby energie patří také kogenerace neboli kombinovaná výroba elektřiny a tepla, kde dochází k využití tzv. odpadního tepla vzniklého při výrobě energie.

tags: #trvale #obnovitelny #zdroj #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická zpozdilost
• Tipy pro pobyt v Radotíně
• Vztah ekologie a přírodovědy
• Využití OZE v ČR
• Škoda Octavia 1 a emisní normy