Klimatické podmínky Podbořan a jejich charakteristika

Správní obvod obce s rozšířenou působností Žatce se nachází v jižní části Ústeckého kraje. Na severu hraničí se správními obvody Chomutov a Most. Na jihu sousedí se Středočeským krajem a se správním obvodem obce s rozšířenou působností Rakovník, na východě hraničí se správním obvodem Louny. Západní část pak hraničí se správními obvody Kadaň a Podbořany.

Žatecko je velmi významnou zemědělskou oblastí a je spojováno především s pěstováním chmele, který zde má více než sedmisetletou tradici. Dále se zde nachází několik cenných přírodních lokalit, z nichž nejzajímavější je přírodní památka Stroupeč. Do zájmového území zasahuje Přírodní park Džbán. Leží zde i řada maloplošných zvláště chráněných území, mezi ně patří přírodní památky Kozinecká stráň, Na Spáleništi, Travertinová kupa, Miocenní sladkovodní vápence, Údolí Hasiny u Lipence, Staňkovice, Žatec, Stráně nad Chomutovkou, Stroupeč.

Zájmové území leží v mírně zvlněném terénu, z geomorfologického hlediska se nachází v provincii Česká vysočina a ve třech subprovinciích, a to v Krušnohorské soustavě, Poberounské soustavě a v České tabuli. Území spadá dále do čtyř geomorfologických oblastí, kterými jsou Podkrušnohorská oblast, Plzeňská pahorkatina, Brdská oblast a Středočeská tabule. Mezi geomorfologické celky zasahující do území patří Mostecká pánev, Rakovnická pahorkatina, Džbán a Dolnooharská tabule a geomorfologické podcelky tvoří Žatecká pánev, Kněževeská pahorkatina, Hazmburská tabule a Ročovská vrchovina.

Průměrná nadmořská výška oblasti se pohybuje převážně mezi 300 - 400 m. n. m. Nejvyšším bodem zde je vrch o nadmořské výšce 509 m n. m. Správní území ORP spadá do geologické jednotky hercynské mezoevropy, kam patří Český masiv. Český masiv je území nejednotné genezí sjednocené procesy v době hercynského (variského) vrásnění před 380 až 300 miliony lety. Nejrozšířenějším geologickým předčtvrtohorním podkladem jsou vrásněné sedimenty (křídové útvary, třetihorní usazeniny). V okolí města Žatec se vyskytují zejména černozemní půdy, které lemují nivní půdy podél řeky Ohře, v území se dále vyskytují hnědozemě a kambizemě.

Klimatické podmínky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá většina území ORP Žatec do teplé podoblasti T2 a z jihu sem zasahuje mírně teplá podoblast MT11. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a teplým přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Širší modelové území Podbořansko

Širší modelové území periferní oblasti Podbořansko leží ve dvou geomorfologických podprovinciích. Západní a severní část leží v podprovincii Krušnohorské (III), oblasti IIIB Podkrušnohorské, geomorfologických celcích IIIB-3 Mostecká pánev, podcelku IIIB-3A Žatecká pánev, a IIIB-4 Doupovské hory. Geologické podloží širšího zájmového území je značně pestré. Doupovské hory v západní části jsou tvořeny neovulkanickými horninami a jejich pyroklastikou (bazalty, tefrity, andezity, trachyty, fonolity). Mosteckou resp. Žateckou pánev budují neogenní písky a jíly, v podloží se nacházejí i vulkanické horniny, křídové sedimenty a staré krystalické horniny. Většinu území Žatecké pánve pokrývají kvartérní sedimenty různého původu - převážně eolické pokryvy spraše, fluviální náplavy v širokých údolních nivách a říční terasy.

Reliéf jádrového území východně od Blšan má charakter členité pahorkatiny v nadmořské výšce 270-435 m. Na široké rozvodní plošiny se zarovnanými povrchy pliocenního až kvartérního stáří navazují mírné až středně ukloněné svahy se sklonem do 15°. Údolí Blšanky a jejího přítoku Černockého potoka jsou mělká, široce rozevřená s dobře vyvinutou údolní nivou. Na svazích se vyskytují četné erozní rýhy a strže, které jsou vesměs suché. Doupovské hory zasahují na západ širšího modelového území jen svou nízkou okrajovou částí.

Modelové území Podbořansko leží v teplé a suché klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8 až 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje jen 450-500 mm. Území leží ve výrazném srážkovém stínu Krušných a Doupovských hor a patří mezi nejsušší v Česku. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení mírná a krátká, s velmi nízkou a nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se však vlivem kotlinové polohy vyskytují časté inverze.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 2 Střední Poohří. Západní okrajová část širšího zájmového území, kam zasahují Doupovské hory, patří do fytogeografického okresu 1 Doupovská pahorkatina. Lesní vegetační stupeň je převážně 2 bukovodubový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří černýšová dubohabřina, na plošinách střídaná subacidofilní teplomilnou doubravou, v okrajových částech širšího území acidofilní biková a/nebo jedlová doubrava.

V současném vegetačním krytu převládá orná půda, a to i v údolních nivách, které byly až do 19. století využité především jako aluviální louky. V jádrovém území se vyskytují pro tuto oblast charakteristické chmelnice, kterých však v minulosti bylo mnohem více. Na Podbořansku, ale i v okolí Blšan, Vroutku, Nepomyšle, Kryr byly v minulosti založeny početné a rozsáhlé ovocné sady. Podobně zarostly křovinatými listnatými porosty s četným výskytem invazního akátu také četné erozní strže.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

V posledních dekádách se zvětšila plocha lesů a plocha trvalých travních porostů, především v členitém reliéfu povodí Černockého potoka v jádrovém území což je charakteristickým znakem jeho extenzifikace. Větší plochy lesů jsou až za hranicemi modelového území v oblasti Džbánu a Doupovských hor. Převládají listnaté a smíšené lesy tvořené dubem, lípou, jasanem, akátem, z jehličnatých dřevin se vyskytuje především borovice lesní, místy nepůvodní modřín a vysázená borovice černá, v malé míře smrk.

V jádrovém území se vzhledem k intenzitě jeho využívání zejména v minulosti nevyskytují zvláště chráněná území přírody. Do východní části (Malá Černoc, částečně Soběchleby a Siřem) zasahuje přírodní park Džbán, který je kategorií obecné ochrany krajiny vyhlášený k ochraně charakteristického krajinného rázu. Z hlediska ochrany přírody je nejcennější okraj Doupovských hor se zbytky původních porostů xerotermních doubrav (přírodní rezervace Dětaňský chlum).

Město Podbořany

Podbořany jsou město ležící v Ústeckém kraji, v okrese Louny. Nacházejí se asi 30 km jihozápadně od Loun. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1362. Město leží v malebné krajině mezi Doupovskými horami a Českým středohořím, což z něj činí vhodné místo pro výlety a turistiku. K významným památkám patří novogotický kostel Božího Spasitele a městské muzeum, které přibližuje historii města a okolí. V minulosti byly Podbořany známé zejména těžbou kaolínu a zemědělstvím, dnes je zde rozvinutá menší průmyslová zóna a služby.

V následující tabulce je uveden demografický vývoj na území města od roku 2020 až do roku 2024.

Odpadové hospodářství města Podbořany

Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství města zpracovala společnost ISES, s.r.o., se sídlem M. J. Lermontova 25, 160 00 Praha 6.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Obecně závazné vyhlášky obce stanovují základní pravidla systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování odpadů na území města. V současné době jsou v platnosti:

• Obecně závazná vyhláška č. 1/2023, kterou se stanoví obecní systém odpadového hospodářství
• Obecně závazná vyhláška města č. 9/2022 o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství

Na základě zajištění kompletního systému odpadového hospodářství města veškeré služby týkající se odpadového hospodářství města v současné době pro město zajišťují specializované společnosti.

Na území města se nachází zařízení k nakládání s odpady. Celková produkce odpadu v roce 2024 činila 2 494,5 t, což odpovídá 398,9 kg na 1 obyvatele města. Jedná se o nejnižší produkci ve sledovaném období. Oproti předchozímu roku 2023 došlo k poklesu o 294,0 t (tj. 10,5 %) odpadu.

Produkce směsného komunálního odpadu v roce 2024 činila 1 267,8 t, což odpovídá 202,7 kg na 1 obyvatele za rok. Jedná se o druhou nejnižší hodnotu ve sledovaném období, přičemž ve srovnání s rokem 2023 došlo k nárůstu o 50,1 t. SKO zahrnuje odpad, který zůstává po vytřídění využitelných složek.

V roce 2024 bylo vyprodukováno 2 758,0 t komunálních odpadů, což představuje 98,7 % celkového množství odpadů. Tento objem je nejnižší ve sledovaném období. Při přepočtu jednoho na obyvatele města každý člověk vyprodukoval 393,8 kg komunálních odpadů za rok. Ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu produkce o 288,9 tuny.

V roce 2024 bylo na skládky uloženo 2 022,8 tun odpadů, což tvořilo 81,1 % z celkové produkce. Tento odpad tvořil směsný komunální a objemný odpad. Ve srovnání s rokem 2023 došlo k nárůstu produkce skládkových odpadů o 253,9 t. Největší objem skládkovaného odpadu byl zaznamenán v roce 2021, kdy bylo na skládky uloženo 2 495,3 t.

Z hlediska materiálového využití odpadů bylo v roce 2024 materiálově využito 471,8 t odpadů, což je nejméně za posledních 5 let. Materiálové využití zahrnuje odpady, které nahrazují primární suroviny nebo využívají materiálové vlastnosti odpadu k původnímu účelu, popřípadě k jiným účelům, s výjimkou energetického využití. Množství materiálově využitých odpadů se oproti roku 2023 snížilo o 34,2 t.

Předcházení vzniku odpadů

Předcházení vzniku odpadů je ve městě Podbořany postupně řešeno. Město se snaží přijímat republikový trend realizace Programu předcházení vzniku odpadů a zaměřuje se na například oddělený sběr využitelných složek komunálního odpadu.

Město v rámci předcházení vzniku odpadů v roce 2019 pořídilo 400 ks zahradních kompostérů, které občanům poskytovalo zdarma. Podpora domácího kompostování je velmi účinným nástrojem v rámci předcházení vzniku odpadů. Do budoucna bude vhodné doplnit systém o další kompostéry pro oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu přímo u občanů.

Dalším významným opatřením v oblasti předcházení vzniku odpadu jsou RE-USE centra, do kterých mohou občané zdarma odevzdávat pro ně již nepotřebné ale stále funkční věci, které mohou posloužit někomu dalšímu, anebo naopak si budou moci tyto věci odebírat (nakupovat za symbolický poplatek) k dalšímu využití. Město na RE-USE již připravuje žádost o dotaci.

Dalšími možnými aktivitami v oblasti PVO na komunální úrovni jsou:

• podporovat využívání servisních a charitativních středisek a organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů,
• podpora organizace sousedských bazarů a swap akcí,
• předcházení vzniku odpadů v rámci úřadu (uplatňování interních pravidel či směrnic obsahující nástroje k předcházení vzniku odpadů při pořizování zboží jako jsou kancelářské potřeby, čisticí prostředky, občerstvení aj., environmentálně šetrné zakázky, nákup vybavení úřadu, zadávané činnosti např. stavební),
• zvážení možnosti zavedení motivačních nástrojů na podporu snižování produkce komunálních odpadů (zejména SKO),
• při stavební činnosti upřednostňovat recyklované materiály a recykláty,
• při pořádání městských akcí prosazovat při zajišťování občerstvení a cateringu opakovaně použitelné nádobí (např. zálohovatelné plastové kelímky), podporovat regionální a sezónní potraviny, používání odnosných látkových tašek a košů (trhy), využití dobrovolných dohod a obchodních ujednání při pořádání veřejných akcí na území města, aj.

Další velmi důležitou oblastí je výchova a informovanost občanů.

tags: #klimatické #podmínky #Podbořany #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Typy železných košů
• Rozdíly v odpadovém hospodářství
• Příroda v Ostřešanech
• Praha 6: Soužití lidí a zvířat
• Divoká příroda a její zajímavosti