Ekologické zemědělství v Jižních Čechách a trh s biopotravinami

Přechod na bio výrobu není jednoduchý. Jednou z brzd většího přechodu z konvenčního na ekologické hospodaření je fakt, že nejde o jednoduchou záležitostí. Základem pro přechod na ekologické zemědělství je kvalitní půda, která je živá a dostatečně vyhnojená. Ekologický zemědělec si nemůže pomoci průmyslovými hnojivy, pesticidy či herbicidy.

„Na začátku je to složitější, poklesnou vám výnosy, jste v přechodném období, ještě nemáte bio prémii v podobě lepší realizační ceny na trhu a když se podíváte na pole, jsou zaplevelená. K tomu mnohem více kontrol, evidencí a papírování,“ popisuje přechod Kateřina Urbánková, manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.

Na rozdíl od výroby potravin v běžné kvalitě se při výrobě biopotravin nesmí používat vůbec žádná chemie. Výrobci proto musí sáhnout po přírodních postupech a konzervantech. „Biopotraviny jsou živé, nepoužívají se žádné vylepšovače chuti, struktury a barvy. Proto je například často bio šunka šedá, a ne krásně růžová, a jogurt se rychleji zkazí,“ uvádí šéfka Svazu ekologických zemědělců.

Otázkou je, co se na plochách vymezených jako ekologické pěstuje. „Máme třeba velkou produkci bio sena, protože na to byly dobré dotace. Což je super, ale spotřebiteli to moc nepomůže. To se ale v posledních letech mění,“ zmiňuje například Jan Zeman, majitel Biopekárny Zemanka v podcastu. Sám vyrábí v biokvalitě a problematikou se hodně zabývá. Podle něj je rozhodnutí být bio zemědělcem nebo zpracovatelem spíše otázkou hodnot a vize.

„Farmáři a zpracovatelé do toho jdou většinou z přesvědčení, že to nemohou dělat jinak, ať již kvůli prarodičům nebo kvůli úctě k půdě. Převažuje motiv, že to chci dělat, než že by to byl super byznys či dotace,“ uvádí.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Podle dat Svazu ekologických zemědělců jich dnes nejvíce v Česku produkuje maso. Přibližně 55 procent masných krav na pastvinách je podle informací Svazu v režimu bio. Naopak orné půdy v bio kvalitě je málo.

Celkově je v režimu ekologického zemědělství přibližně 540 tisíc hektarů půdy. Z toho orná půda tvoří jen devadesát tisíc hektarů. Šedesát procent všech ploch v režimu ekologického zemědělství se nachází v hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje.

Převod orné půdy do režimu ekologického zemědělství je náročnější. A to je podle Kateřiny Urbánkové i jedním z důvodů, proč farem s ornou půdou v režimu ekologického zemědělství přibývá pomaleji. Podle dat Ministerstva zemědělství je v režimu ekologického zemědělství pouze 3,6 procenta orné půdy v celé České republice.

Rostoucí poptávka po biopotravinách

I přes pomalejší nárůst bio zemědělců ale výrazně narůstá poptávka spotřebitelů po potravinách s nálepkou bio. „Zájem o biopotraviny meziročně vzrost o několik desítek procent. Důvodem je nejenom poptávka a preference zákazníků, ale i rozšiřující se nabídka, která se cenově dostupnější. Na poptávku má v současnosti vliv další benefit výrobku, jako je například kombinace bio a bez lepku nebo vegetariánské,“ uvádí vedoucí externí komunikace Globus Lutfia Volfová.

Hypermarkety Globus mají v nabídce až 650 produktů biopotravin. Celkový podíl nabídky biopotravin oproti klasickým potravinám však nelze objektivně srovnat, protože jsou potraviny v bio kvalitě častěji zastupovány v určitých kategoriích. „Kategorie suchých potravin, příloh, mají zastoupení širší a tím i jiný celkový poměr než v jiném sortimentu, kde dosáhnout vysokého počtu bio potravin je obtížnější,“ popisuje Volfová.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Roste nejenom zájem o biopotraviny ze strany zákazníků, ale i podíl biopotravin od českých výrobců. V prodejnách supermarketů Tesco je větší polovina všech bio potravin právě od tuzemských výrobců. „U ovoce a zeleniny je nabídka od českých farmářů menší. Hlavně kvůli exotickému ovoci, které potřebuje teplé klima a v České republice nejde pěstovat,“ uvedl Václav Koukolíček vedoucí oddělení externí komunikace Tesco.

Oba řetězce se shodují na tom, že největší zájem zákazníci projevují o mléčné výroby v bio kvalitě.

„Obecně spotřeba biopotravin během posledních dvou let stoupla. V České republice z 314 na 416 korun za rok na jednoho obyvatele,“ potvrzuje i Barbora Hernychová ze společnosti Probio. Jejich prodeje podle ní stabilně rostou o čtyři až pět procent.

Probio v současné době provozuje tři bio mlýny a hospodaří na vlastní ekologické farmě na jižní Moravě. Firma se především zaměřuje na obnovu pěstování tak zvaných minoritních zapomenutých plodin, jako jsou původní nepřešlechtěné obiloviny - například špalda, jednozrnka, dvouzrnka, červená pšenice nebo žito. K nejprodávanějším produktům Probia patří mouky v bio kvalitě - špaldová, žitná a ječná.

Podpora ekologického zemědělství

Evropský parlament a Rada EU ke konci loňského roku schválily podporu pro ekologické zemědělce v přechodném období letošního a příštího roku a tím umožnila uzavírání nových závazků v délce trvání jednoho až tří let. Výraznější nárůst ekologicky hospodařících zemědělců v České republice se podle Urbánkové dá očekávat až v roce 2023.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Loni mohli zemědělci uzavírat závazky pouze na dva roky.„Od letošního roku bude možné opět uzavírat pro žadatele závazky, což by mohlo opět nové hektary do režimu ekologického zemědělství přivést,“ míní Kateřina Urbánková manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.

5. 5. Důvodem bylo podle úředníků ukončení programového období Společné zemědělské politiky 2014-2020. „Z důvodu nezadlužování následujícího programového období starými závazky, byla v roce 2019 ukončena možnost uzavřít nový pětiletý závazek,“ uvádí Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství.

Jak splnit evropský cíl

Otázkou ale zůstává, jak naplnit evropský cíl požadující větší plochu na ekologické zemědělství, a hlavně tím zlepšit kvalitu českých půd. Ty dnes stále trpí velkým množstvím používaných pesticidů a zhoršuje se stav celé krajiny.

Ministerstvo v tomto směru příliš konkrétní není. „Je vedena diskuse k úpravě dílčích podmínek dotací, včetně možnosti zrušení podmínky zákazu souběhu konvenčního hospodaření a certifikovaného ekologického zemědělství v ochranných pásmech vodních zdrojů a na trvalých kulturách,“ uvádí Vojtěch Bílý.

Podle Ministerstva zemědělství bude také snaha při cílení podpor zohlednit cíle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství. Trh s biopotravinami v České republice roste, ve srovnání s rokem 2021 byl předloni meziroční růst vyšší o 12,9 %. České domácnosti spotřebovaly biopotraviny za 6,95 miliardy korun. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů předloni dosáhl 1,65 %. Průměrná částka, kterou v roce 2022 vydal každý obyvatel ČR za biopotraviny, byla 642 korun.

Vzrostlo také množství exportovaných biopotravin, dosáhlo objemu přibližně 4,36 miliardy korun (v roce 2021 to byly 4,07 miliardy). Nicméně prodej biopotravin v Evropě meziročně klesl o 2,2 %, a je proto nutné upozornit na skutečnost, že růst trhu biopotravin v České republice byl do značné míry ovlivněn vysokou mírou inflace. Dle Českého statistického úřadu činila v roce 2022 průměrná míra inflace 15,1 % a celkové výdaje za potraviny a nápoje meziročně vzrostly o 9,3 %.

Obrat českých společností na trhu s biopotravinami činil v roce 2022 přibližně 11,30 miliardy korun (v roce 2021 přibližně 10,22 miliardy). Z celkové spotřeby biopotravin představoval například obrat v maloobchodě 4,74 miliardy, ve veřejném stravování 216 milionů a 351 milionů tvořil obrat přímého prodeje, zejména z farem. Přes e-shopy, které využívají i faremní zpracovatelé a další výrobci, se prodalo zboží za 1,64 miliardy korun.

Nejvíce biopotravin nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech a hypermarketech (34 %, v hodnotě 2,4 miliardy korun), prostřednictvím e-shopů (24 %, za 1,6 miliardy korun), drogérií (téměř 18 %, tj.

Struktura hlavních biopotravin je dlouhodobě stabilní. Největší zájem byl o „Ostatní zpracované potraviny“, které tvořily 36% podíl na maloobchodním obratu biopotravin, přičemž více než tři čtvrtiny této kategorie byly ostatní zpracované biopotraviny, káva a čaj, hotové pokrmy (včetně dětské výživy) a doplňky stravy.

Distributoři dovezli ze zahraničí v roce 2022 biopotraviny za zhruba 2,7 miliardy korun (tj. 53 % jejich celkového obratu prodeje), z toho bylo 71 % uplatněno na českém trhu.

Tabulka: Klíčové údaje o trhu s biopotravinami v ČR

tags: #ekologické #zemědělství #jižní #čechy #trh #biopotravin

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištěného ovzduší v Číně
• Informace o rozvodných sítích a ekologii
• Pavel Kozák jako předseda Asociace ekologických staveb
• Demonstrace v Teplicích za ovzduší
• Zákon o odpadech