Ekologická zpráva OSN: Vlády neplní závazky v ochraně přírody

Vlády neplní závazky, které učinily před deseti lety kvůli ochraně ohrožených živočišných druhů a poškozených ekosystémů, upozorňuje OSN v nově zveřejněné zprávě o biologické rozmanitosti. Zpráva hodnotí, jak se podařilo naplnit dvacet cílů, na kterých se v roce 2010 dohodlo více než 150 zemí. Patří mezi ně například snaha zpomalit odlesňování nebo chránit mokřady.

Žádného z hlavních úkolů se plně nepodařilo docílit, konstatují autoři zprávy s tím, že v některých ohledech ale zaregistrovali alespoň známky pokroku. Například u odlesňování bylo cílem snížit ho celosvětově o 50 procent, což se nestalo. Nicméně v porovnání s předchozí dekádou se za posledních deset let lesy kácely pomaleji zhruba o třetinu.

Dalším pozitivním příkladem je případ ohroženého ibise čínského, jenž málem vymizel, nicméně díky ochráncům přírody začal opět přivádět na svět mláďata ve volné přírodě. Kupříkladu v Pákistánu pak funguje program na ochranu levharta sněžného.

„Vlády vynaložily určité úsilí. A tam, kde tak učinily, mají výsledky. V tom vidíme naději,“ řekl agentuře Reuters David Cooper, zástupce generálního tajemníka Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti.

Nicméně autoři studie zároveň varují, že cíle na ochranu přírody stále podkopávají subvence podporující průmyslové zemědělství, rybolov a jiné podnikání poškozující ekosystémy. Doporučují změny v řadě sektorů od zemědělství přes městské plánování až po postupné vyřazení fosilních paliv, která urychlují klimatické změny. Pokud se nic nezmění, hrozí podle vědců vyhynutí milionům živočišných druhů.

Čtěte také: Aktuální kvalita vody

Zpráva vychází nedlouho před plánovaným summitem OSN o rozmanitosti druhů. Příští rok by státy měly v Číně dohodnout nové cíle pro další období. OSN se je tak snaží přimět nejen k větším závazkům, ale také k jejich dodržování, píše agentura Reuters.

Alarmující zjištění o úbytku volně žijících zvířat

Světový fond na ochranu přírody (WWF) minulý týden ve své zprávě upozornil, že populace volně žijících zvířat se za posledních necelých padesát let zmenšily v průměru o dvě třetiny. Za hlavní důvody pokládá mýcení lesů kvůli zemědělství nebo nadměrný rybolov.

Populace savců, ptáků, obojživelníků, plazů a ryb se v letech 1970 až 2016 zmenšily v průměru o 68 procent, uvádí zpráva, která celosvětově sledovala 20 811 populací a 4392 druhů zvířat. Přičemž trend nezpomaluje.

Mezi nejvíce zasažené druhy patří sladkovodní živočichové, gorily východní nížinné v Konžské demokratické republice nebo papoušek šedý v Ghaně.

„Hlavním důvodem tohoto dramatického úbytku je odlesňování a v širším smyslu úbytek přirozeného prostředí, způsobený tím, jak produkujeme a konzumujeme jídlo,“ přiblížila Fran Priceová, která ve WWF vede oddělení zabývající se stavem lesů. Konkrétně ukázala na komerční zemědělství v tropických a subtropických oblastech, včetně produkce palmového oleje, sóji a hovězího masa.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Tropické lesy v loňském roce mizely značnou rychlostí. Každých šest sekund zmizel les o rozloze jednoho fotbalového hřiště, píše zpravodajská a informační společnost Thomson Reuters Foundation s tím, že jejich ochrana je považována za klíčovou v boji s klimatickými změnami, a to díky tomu, že pohlcují oxid uhličitý.

Ochrana existujících a obnova poškozených lesů podle ekologů pomůže snížit riziko záplav, zpomalit globální oteplování a ochránit biodiverzitu.

Vědci se domnívají, že rozsáhlé mýcení lesů je také hlavním faktorem v šíření nemocí přenášených ze zvířat na člověka. „S odlesňováním a zvýšenou interakcí mezi volně žijícími zvířaty, domácími zvířaty a člověkem se zvyšuje šance rozšíření zoonotických nemocí, jako je ebola nebo covid-19,“ doplnila Priceová.

Globální výhled životního prostředí (GEO)

26. dubna vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod.

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků. 6. Globální výhled životního prostředí (GEO6) byl zveřejněn v březnu v rámci Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi, nejdůležitějším globálním fóru o životním prostředí, jehož se účastnili ministři životního prostředí z celého světa.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová. „Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Koncept života zdravých lidí na zdravé planetě vychází z toho, že dosavadní přístup „nechme to vyrůst teď, uklidíme později“ by měl být do roku 2050 nahrazen ekonomikou s téměř nulovým odpadem.

Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí. Jakýkoli odklad klimatické akce zvyšuje náklady na dosažení cílů vytyčených v Pařížské dohodě. Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem.

Urbanizace postupuje nevídaným tempem. Přináší to velké výzvy, ale také příležitosti. Prostřednictvím správně nastavených politik, územního plánování a budování zelené infrastruktury bude možné zlepšovat kvalitu života a zároveň snižovat environmentální stopu. Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun.

Rychle se rozvíjí obor statistických údajů o životním prostředí. Zpráva vyzdvihuje obrovský potenciál, který pro naše vědění představují tzv. Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje. Jako příklad může posloužit propojená problematika změny klimatu a znečištění ovzduší.

Zmírňování klimatické změny podle pařížských dílů by mělo stát podle odhadů 22 bilionů amerických dolarů. Podle zprávy GEO má svět k dispozici potřebné technologie i politiky, díky nimž lidstvo může odstranit zmíněná environmentální rizika. GEO6 vydal Program OSN pro životní prostředí (UN Environment Programme, UNEP) v roce 2019. Zpráva GEO6 byla představena 25.

Usmiřování s přírodou

V době, kdy řadu zemí po celém světě, Českou republiku nevyjímaje, sužovala další vlna pandemie nemoci covid-19, 18. února 2021 představil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres obsáhlou zprávu nazvanou výmluvně Usmiřování s přírodou (Making Peace with Nature, UNEP 2021).

Jak se rodila superzpráva

S určitou nadsázkou můžeme tvrdit, že svět je - alespoň pokud jde o životní prostředí - přehodnocen. Analýza stavu, změn a vývojových trendů předmětů svého zaměření pravidelně představují nejen mezinárodní mezivládní organizace, jako jsou odborné instituce OSN, kupř. Program OSN pro životní prostředí UNEP (UN Environment 2019, Plesník 2019a) nebo Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO 2019, 2020a, 2020b, FAO & UNEP 2020, Plesník & Pelc 2021).

Svůj pohled na globální životní prostředí uveřejňuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD 2020) a vědecké panely OSN, konkrétně Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC 2013, 2014a, 2014b, 2014c, 2018, 2019a, 2019b) a Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES 2019, 2020, Plesník 2019a, 2019b). Hodnoticí zprávy připravují i sekretariáty mnohostranných úmluv zaměřených na životní prostředí, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti (SCBD 2020), Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsar Convention on Wetlands 2018) nebo Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zvláště v Africe (UNCCD 2017). Opomenout nemůžeme ani mezinárodní nevládní organizace, kupř.

Z dvacítky nejlidnatějších měst světa se 17 nachází v rozvojových zemích. V březnu 2019 se 4. zasedání UNEA mj. zabývalo další analýzou stavu životního prostředí ve světě z pohledu vědy a praxe a jejich rozhraní. Následně se pracovníci oddělení vědy nairobského ústředí UNEP zeptali odborníků, zapojených do více globálních hodnocení životního prostředí, jak by měl uvedený proces pokračovat a co by měla příští zpráva obsahovat.

Vyhlášené cíle turistů mohou trpět přílišným množstvím návštěvníků, což mimo jiné potvrdil průběh pandemie covid-19. Do proslulého národního parku Plitvická jezera v Chorvatsku zavítalo do propuknutí nemoci působené koronavirem SARS-COV-2 ročně téměř 1,5 milionu zájemců.

Zvolený formát „zprávy zpráv“ s sebou přinesl výrazná zjednodušení. Odpadlo tak tradiční připomínkování postupných verzí rukopisu zainteresovanými stranami, na prvním místě vládami členských zemí OSN, které se pochopitelně nezřídka snaží vyjít z hodnocení co nejlépe. Došlo také k výraznému zkrácení přípravy publikace, která při běžném postupu zabere i několik let. Kolektiv autorů a recenzentů navíc vedli dva nadmíru zkušení harcovníci. Ivar Baske, poradce v norské agentuře životního prostředí, řídil jako vedoucí pracovník UNEP hned několik vědeckých hodnocení životního prostředí a dalších se zúčastnil jako autor či redaktor, sir Robert Watson působil jako předseda jak IPCC, tak IPBES, vedl mezinárodní vědecké hodnocení stratosférického ozónu nebo zemědělské vědy a techniky a v záležitostech environmentálních věd radil americké i britské vládě.

Zpráva Usmiřování s přírodou necituje původní studie, ale hodnoicí zprávy, které se na ně odvolávají. V omezeném počtu případů uvádí jednotlivé recenzované články, otištěné ve vědeckých časopisech, a poněkud překvapivě i šedou literaturu, tedy zdroje, jež neprošly standardním recenzním řízením.

Svět se rychle vyvíjí. Ale jak? Stejně jako v případě jiných globálních analýz není dost dobře myslitelné představit na omezeném prostoru byť jen nejdůležitější poznatky zmiňovaného odborného dokumentu OSN. Ostatně jen souhrn elaborátu zabírá 24 stran.

Od roku 1970 vzrostlo světové hospodářství téměř pětinásobně, zatímco objem obchodu narostl za stejnou dobu dokonce o jeden řád. Lidská populace se zdvojnásobila, takže dnes obývá Zemi 7,8 miliardy lidí, z nichž přes zřetelné úspěchy v boji s chudobou stále 1,3 miliardy žijí v silném hmotném nedostatku a 700 milionů trpí hladem. Za uvedené období se současně zvýšilo o 100 % také množství skleníkových plynů uvolňovaných do ovzduší a totéž platí i pro využívání přírodních zdrojů.

Při současném trendu se průměrná teplota měřená blízko povrchu zvýší na naší planetě o 1,5 ° C ve srovnání s dobou před rozmachem průmyslu již kolem roku 2040, možná i dříve. Škody způsobené přírodními pohromami dávanými do souvislosti se změnami podnebí dosáhly jen v roce 2018 155 miliard USD (3,4 bilionu Kč).

Suché oblasti, tedy pouštní, polopouštní a subhumidní (stepní) plochy, zabírají 41 % zemské souše, osídluje je 2,1 miliardy lidí a najdeme v nich polovinu hospodářských zvířat naší planety.

Rok co rok umírá ve světě v důsledku znečištění prostředí 9 milionů lidí, tedy 3,5x více než si do 1. března 2021 vyžádal nový koronavir SARS-COV-2. Podle zprávy hrozí vymizení (extinkce) celému milionu druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů z 8 milionů v současnosti osídlujících naši planetu.

Protože se do pobřežních oblastí dostává stále více dusíku a fosforu z průmyslových hnojiv, najdeme již dnes v moři na 400 různě mrtvých ploch vyznačujících se nedostatkem kyslíku a zabírajících téměř čtvrt milionu km2.

Co s tím?

I když to bude znít jako již docela obehraná písnička, také analýza a syntéza nedávno uveřejněných hodnocení stavu globálního životního prostředí, ať už jako celku, nebo jeho složek, dochází k jednoznačnému závěru, že současný model rozvoje soustředěný na ekonomické ukazatele podkopává schopnost biosféry podporovat lidskou civilizaci. Podle hned několika globálních rozborů vedlo ničení přírody mj.

Řešení, jak současnou situaci změnit, spatřuje zpráva OSN v zásadní transformaci našeho vztahu k přírodě. Celá její druhá část proto přichází s podrobným a propracovaným návodem, jak by k takové klíčové změně mělo co nejdříve dojít. Upozorňuje, že všechny tři globální problémy, jimiž se podrobně zabývá, nemohou být řešeny jednotlivě, ale v důsledku jejich stále patrnější vzájemné propojenosti současně, což jejich řešení viditelně ztěžuje. Neškodí v této souvislosti připomenout, že se s nimi dost dobře nelze vypořádat pouze v jedné části světa, kupř. v Evropské unii: právě proto jsou globální.

Navrhované kroky ke smíření s přírodou, doplněné desítkami příkladů, vyžadují součinnost státní správy a samosprávy na všech úrovních, mezinárodních mezivládních organizací, finančních institucí, soukromého sektoru, nevládních organizací, domácností, občanské společnosti včetně mládeže, domorodého obyvatelstva a v neposlední řadě i jednotlivců. Přestože zmiňovaný kompilát mezinárodního společenství důrazně vyzývá k urychlenému posunu v našem nahlížení na přírodu, resp. životní prostředí (v textu se slovo „musí“ opakuje 56x a výraz „měl by“ 37x), upřednostňuje tradiční pojetí udržitelného rozvoje, koncentrované do 17 cílů udržitelného rozvoje OSN z roku 2015 (UN 2015), před radikálním výkladem koncepce nerůstu nebo poklesu (degrowth, D´Alisa et al.

Uveřejnění nejnovějšího hodnocení stavu životního prostředí ve světě nejvyšším představitelem OSN v únoru 2021 nebylo vůbec náhodné. Kromě toho, že vyslalo nepřehlédnutelný signál Shromáždění OSN o životním prostředí (UNEA), vrcholnému zasedání organizovanému UNEP, poskytlo v širším kontextu zasazené podklady i pro tři další významná mezinárodní jednání, přesunutá z roku 2020 na letošek. V době, kdy píšeme tyto řádky, platí, že se v říjnu 2021 uskuteční v čínském Kchun-mingu 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), zatímco na listopad 2021 je plánováno do Glasgowa celosvětové jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCC). V červenci 2021 proběhne jako videokonference první část společného zasedání Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech, tedy látkách organického původu dlouhodobě přetrvávajících v prostředí, Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu.

Neradi bychom znovu objevili Ameriku, ale pro zdůrazňovanou systémovou a široce pojatou transformaci, k níž může dojít již při tolik vyhlížené obnově běžného života po odeznění či utlumení pandemie nemoci covid-19, bude pochopitelně rozhodující, jak se k ní postaví všechny zainteresované strany.

Klimatické změny a další hrozby

Klimatické změny už nejsou vzdáleným problémem, ale zintenzivněním extrémů ohrožují miliony lidí i celé ekosystémy. Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) identifikovala čtyři naléhavé environmentální hrozby: tání mikroorganismů v ledovcích, demontáž přehrad s dopadem na řeky, rizika pro starší populace a uvolňování starých toxických látek při povodních.

V důsledku globálního oteplování dochází k rychlému úbytku ledovců, permafrostu a dalších ledových útvarů, což přivádí na povrch mikroorganismy uchované tisíce až miliony let v zemi a ledu. UNEP varuje, že i když většina těchto bakterií, virů a hub je mrtvá, některé jsou pouze nečinné a aktivují se s postupným táním. Tento jev může spustit šíření patogenů, které ohrožují současné ekosystémy i lidské zdraví, a to zvláště kvůli nové rozšiřující se antimikrobiální rezistenci. Zpráva rovněž zdůrazňuje výzkumný potenciál těchto mikrobů - studium jejich genetické informace by mohlo pomoci nejen pochopit historické klimatické změny, ale i přispět k léčbě nemocí a vývoji biotechnologií, pokud se jejich aktivita podaří takzvaně zkrotit včas.

Klimatické sucho a snižující se srážky komplikují zásobování vodou v řadě regionů, z čehož typickým příkladem je amazonský prales v Jižní Americe.

Uvolnění nebo odstranění přehrad umožňuje obnovu přirozených toků řek a zlepšení ekosystémů, což zlepšuje biodiverzitu a přispívá k odstraňování ekologických bariér, které vznikly během éry masivní konstrukce těchto hrází. Avšak odstranění přehrad je komplexním procesem. Při nesprávném řízení může dojít k narušení životních podmínek živočichů, změnám v dopravě sedimentů a ovlivnit zásobování vodou pro zemědělství i obyvatelstvo. Kromě toho dochází k úbytku tzv.

Stárnoucí populace na celém světě představuje závažnou skupinu zranitelných osob, které jsou disproporčně ohroženy klimatickými změnami. Extrémní horka a zhoršená kvalita ovzduší zvyšují riziko respiračních, kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Zdravotní a sociální systémy po celém světě často nejsou připraveny správně reagovat na tyto výzvy. Ty totiž vyžadují delší plánování a rozvoj strategií ochrany.

S rostoucím počtem extrémních srážek a povodní narůstá i nebezpečí, že se z půdy a sedimentů uvolní toxické látky z předchozích dekád, které byly dosud v přírodě „uklízené”. Mezi tyto látky patří těžké kovy, pesticidy a persistující organické polutanty. Mezi příklady takto závažných incidentů můžeme uvést třeba povodně v Texasu v USA v roce 2017, záplavy v Nigérii nebo v Pákistánu v roce 2010, kdy byly toxické látky rozptýleny do obydlených oblastí a zemědělské půdy.

Výzvy související s klimatem nejsou všude stejná, ale velice se liší podle regionu, což s sebou nese potřebu lokálních dat, analýz a řešení. Například v oblasti Latinské Ameriky, Karibiku či Afriky je změna ztížena mimo jiné i nerovnoměrnou dostupností klimatických dat, politickou nestabilitou a nedostatečnou finanční podporou. Úspěšná adaptace vyžaduje multidisciplinární přístup zahrnující vědecké poznatky, ale i sociální, ekonomické a kulturní faktory.

Globální environmentální výhled 4 (GEO-4)

Změny klimatu, rychlé vymírání rostlinných i živočišných druhů, otázka, jak uživit rostoucí lidskou populaci, aniž by byly vyčerpány zdroje planety - tyto zásadní problémy světového životního prostředí stále zůstávají nevyřešené a znamenají významné riziko pro lidstvo. Konstatuje to čtvrtá hodnotící zpráva OSN nazývaná Globální environmentální výhled 4 (Global Environmental Outlook 4, GEO-4), která byla včera zveřejněna v New Yorku, hlavním sídle OSN, a v Nairobi, sídle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).

“Na všechny závažné problémy životního prostředí upozornila už v osmdesátých letech minulého století studie Naše společná budoucnost [1]. Dodnes o žádném z nich nelze říci, že by se vyvíjel pozitivním směrem,“ konstatuje GEO-4. Pokud nenajdeme způsob, jak tyto problémy řešit, mohou dlouhodobě ohrozit samo přežití lidstva.

“V posledních dvaceti letech mezinárodní společenství dokázalo o 95 % snížit emise ozón ničících látek, shodlo se na snižování emisí skleníkových plynů, zavedlo emisní obchodování, zřídilo chráněná území, která dnes pokrývají zhruba 12 % planety a našlo řadu nástrojů, jak chránit biodiverzitu či nakládat s nebezpečnými odpady,“ dodává Steiner. Zpráva GEO-4 konstatuje, že svět nadále čelí ekologické, energetické a rozvojové krizi zároveň.

Změny klimatu jsou podle GEO-4 globální prioritou číslo jedna, což se projevuje na aktivitách světových lídrů absolutně nedostatečně. Přitom do poloviny tohoto století je nutné dosáhnout zásadního snížení emisí skleníkových plynů. Klíčový summit OSN se sejde v polovině prosince na Bali, kde by měla být oficiálně zahájena jednání o nové globální dohodě o redukci skleníkových plynů po skončení platnosti Kjótského protokolu. Debata se povede o zapojení zemí jako je Čína či Indie do závazků na snižování skleníkových emisí.

Globální průměrná teplota vzrostla od roku 1906 o 0,74 oC a vědecké prognózy hovoří o dalším růstu o 2 - 4 oC do konce století, přičemž zvýšení globální teploty o 2 oC by už mohlo znamenat nevratné změny. Pokračuje rychlé tání ledovců, zejména arktických a horských, což jednak ohrožuje zásoby pitné vody v řadě regionů a znamená riziko zvýšení hladiny oceánů.

Ačkoli se (zejména v ekonomicky vyspělejších státech) kvalita ovzduší v posledních 20 letech zlepšila, v rozvinutých zemích je stále velmi špatná. Problémem jsou zejména prachové částicice a troposférický ozónu. Tyto látky mají navíc významný vliv na lidské zdraví i ekosystémy. Odhady hovoří o tom, že ročně umírá v důsledku znečištění ovzduší po celém světě předčasně 2,4 milionu lidí. Škody způsobené troposférickým ozonem na zemědělských plodinách se pohybují v řádu 6 - 12 bilionů USD ročně jen v Evropě. Také ČR má s prachovými částicemi, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a troposférickým ozonem značný problém.

tags: #ekologická #zpráva #OSN

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní čištění odpadu
• Kam s keramikou v ČR?
• Emisní povolenky – Česká republika
• Organizace ekologického zemědělství
• Co dělat, když odpad stoupá nad sifon