Srovnání ekologického a konvenčního zemědělství

Bakalářská práce srovnává ekologické a konvenční zemědělství na základě jejich energetické bilance. Úvodní část pojednává o historii a pravidlech závazných pro ekologický způsob hospodaření v ČR. Kapitola je doplněna tabulkami informujícími o vývoji a mapkami zobrazujícími současný stav a prostorové rozložení ekologických farem v ČR.

Dopady zemědělství na životní prostředí

Už teď mají změny světového klimatu masivní dopad na přírodní i člověkem vytvořené systémy. Zemědělství je na jedné straně postiženo silnými dopady klimatických změn, na druhé straně však zároveň patří k jejich původcům. Podíváme-li se na emise skleníkových plynů v Německu, bylo zemědělství s 63,6 mil. t CO2-ekv. v roce 2018 odpovědné za 7,4 % celkových emisí plynů poškozujících klima. Nejdůležitějšími zdroji emisí jsou zde emise metanu z chovu zvířat a emise oxidu dusného ze zemědělské půdy.

Thünenův Institut Spolkové republiky Německo dospívá v jedné metastudii v roce 2019 k závěru, že ekologické zemědělství dosahuje v ochraně klimatu v přepočtu na jednotku plochy lepších výsledků než konvenční způsob hospodaření. Celkově jsou zde emise v přepočtu na jednotku plochy u půdy obdělávané organicky a biodynamicky průměrně o 40 % nižší než u konvenčních parcel. V přepočtu na výnos jsou výsledky méně jednoznačné a nelze zde konstatovat rozdíly mezi konvenční a organickou variantou; biodynamická varianta však i tady vykazovala nižší emise.

Jednou z největších předností ekologického zemědělství ve srovnání s konvenčními produkčními systémy je vyšší tvorba humusu. Důvodem jsou většinou rozmanitější osevní postupy v ekologických podnicích: plodiny jako jetelotráva napomáhají tvorbě humusu, při níž se CO2 ukládá v půdě a nemůže škodlivě působit v atmosféře. Kromě toho mívají osevní postupy ekologických podniků menší podíl okopanin, které jsou velkým odbourávatelem uhlíku. V ekologickém zemědělství se dále aplikuje více organických hnojiv, tedy hnoje nebo kompostu, které stabilizují obsah humusu v půdě. Obecně je extenzivní užívání půdy šetrnější vůči klimatu než intenzivní užívání. Jak vyplynulo z výzkumů, vede intenzivní užívání půdy k masivním ztrátám uhlíku v půdě. Podle odhadu Cornelie Rumpelové, vedoucí Soil Organic Matter Group při pařížském Institute of Technology for Life, Food and Environmental Sciences, ztratily celosvětově půdy od počátku intenzivního zemědělství okolo 130 gigatun uhlíku.

Dalším důležitým aspektem v ochraně klimatu je podíl chovu zvířat na globálních emisích skleníkových plynů. I v této oblasti má ekologické zemědělství lepší výsledky než jeho konvenční protějšek. Větší nákup krmiv a jejich transport, kratší produktivní věk zvířat a vysoká spotřeba fosilních energií na litr mléka způsobují, že konvenční produkce v ochraně klimatu zaostává za ekologickou. Velký dopad má zvláště změna užívání půdy za účelem produkce krmiv: Jestliže se z tohoto důvodu vymýtí a zorní lesní nebo pralesní plocha v Jižní Americe, je klimatický efekt značný.

Čtěte také: České supermarkety a bio

V mnoha směrech je ekologické zemědělství vůči klimatu výrazně šetrnější než zemědělství konvenční. Při zvýšení sekvestrace uhlíku v půdě o 256 kg na hektar oproti konvenčnímu zemědělství to dává více než 1,5 milionu t CO2-ekv. (C obsažený v CO2 a CH4); to je množství, které v uplynulém roce v Německu zůstalo díky ekologickým zemědělcům - čistě na základě rozdílného produkčního systému - v půdě a nedostalo se do ovzduší. Ekologické zemědělství a ekologické podniky je třeba rozvíjet takovým způsobem, aby byly vůči klimatu ještě šetrnější.

Na závěr je třeba podotknout, že zemědělství způsobuje v produkčním řetězci jen 35 % emisí z výroby energie. Celosvětově nejvýznamnějšími skleníkovými plyny v zemědělství jsou metan (CH4) a oxid dusný (N2O); oxid uhličitý (CO2) hraje spíše podružnou roli. Oxid dusný se v zemědělství tvoří hlavně v půdě z jiných dusíkatých sloučenin v mikrobiálních procesech, které mají vliv na dostupnost živin a růst rostlin.

Ekologické zemědělství a jeho vliv na biodiverzitu a kvalitu půdy

Ekologické zemědělství (dále EZ) má více pozitivních efektů na ochranu přírodních prvků a na krajinu než zemědělství konvenční. Na ekologicky obhospodařovaných plochách bývá zaznamenán vyšší obsah organické hmoty v půdě, větší oživení a vyšší biologická aktivita. Ekologický zemědělský systém vykazuje nižší nebo stejné množství vyplavovaných dusičnanů ve srovnání s konvenčním zemědělství. Srovnávací výzkumy dokazují až o 50 % nižší vyplavované množství živin na hektar z EZ.

Jeden z hlavních cílů ekologického zemědělství je udržení kvalitní půdy. Půda se v tomto systému ozdravuje a vyživuje. Vysoký obsah organické hmoty, který je v EZ do zeminy dodáván, znamená půdu zdravou a úrodnou, která zadržuje vodu a obsahuje potřebné živiny pro rostliny. Ekologický zemědělec je na zdraví půdy závislý. Čím kvalitnější zemina, tím větší výnos. V KZ je závislost na zdravé půdě rapidně menší, protože jsou živiny plodinám dodávány formou anorganických hnojiv.

Konvenční zemědělství zapříčiňuje narušení koloběhu mrtvé organické hmoty, jež se půdní organismy živí a následně uvolňují živiny do půdy. Pokud do země dodáme pouze minerální hnojiva, začne docházet k totální degradaci půdní struktury. Pokud nemají mikroorganismy výživu, požírají samy sebe navzájem nebo se jejich potravou stane humus, tedy dlouhodobě stabilizovaná půdní organická hmota, které je jen omezené množství.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

V důsledku nezdravé půdy dochází mimo jiné k erozi, kterou v roce 2016 bylo ohroženo 67% zeminy. Dopady splavování či jiná forma přesunu chemických látek z polí pryč jsou jak neekologické, tak neekonomické a nadměrným množstvím živin z konvenčních hnojiv a agrochemií jsou zanášeny řeky, nádrže a jiné vodní ekosystémy. EZ svými praktikami erozi dokáže předcházet.

Jedním z hlavních cílů EZ je podpora biodiverzity, s níž souvisí podpora kvality půdy, protože i v půdě je pro její vývoj potřebná rozmanitost organismů - o diverzitu živých systémů je nutno pečovat jak pod zemí, tak nad zemí a ve vodě. Ekologické zemědělství podporuje biodiverzitu zařazováním pestrých osevních postupů a budováním remízků, které slouží jako útočiště pro živočichy. Tím jsou zároveň k pěstování využívány menší plochy než v KZ. Jejich počet je na evropských polích EZ o 50 % vyšší než v případě KZ. V okolí ekologických farem se oproti konvenčním nachází o 34 % více druhů zvířat a rostlin.

Konvenční zemědělství, pesticidy a jejich dopady

Konvenční pesticidy, tedy látky určené k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů a živočišných škůdců, představují potenciální nebezpečí člověku, dalším živočišným formám a životnímu prostředí. Pesticidy i jiné problematické látky jako konvenční hnojiva se mohou dostávat do vod a tedy do míst přístupných člověku i dalším organismům. Buď k tomu dochází z nedbalosti (25), úletem, smyvem nebo prosáknutím, kdy je rostlina nevyužije v přemíře, nebo je nezpracuje půdní mikrobiom. Úhyn mikroorganismů v půdě má následně dopad na úrodnost zeminy.

Pesticidy a syntetická hnojiva mohou snadno zasahovat necílové organismy a znečišťovat i tam, kde nebyly přímo aplikovány. Ztrátovost aplikované chemikálie může představovat 2-25% a ta se může v závislosti na okolních podmínkách šířit na vzdálenost několika metrů až několika set kilometrů. Syntetická hnojiva znečišťují planetu stejně jako pesticidy. Způsobují úhyny mořských organismů, fauny i flory na souši a mohou zároveň představovat hrozbu lokálním obyvatelům.

Kvalita a složení produktů ekologického a konvenčního zemědělství

Faktů pro a proti prospěšnosti ekologického zemědělství (dále jen EZ) pro naše zdraví je mnoho a kvůli dlouhodobému lobby se zdá, že není možné s jistotou říci, zdali jsou bio výrobky lepší pro naše tělo či nikoliv (4). Podle Šarapatky a spol. (22) mají bio produkty z hlediska technologické jakosti obvykle vyšší množství sušiny a tím i obsahy některých složek, jako jsou vitaminy a minerály. Zároveň jsou díky tomu navíc lépe skladovatelné. Co se týče nutričního významu, uvádí se, že bio mléčné výrobky a maso mají vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, než je tomu u produktů konvenčního zemědělství. Díky pastvě se nám zároveň dostane přirozeného přijmu vitaminu B12 (19).

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Dle Šarapatky a spol. (22) jsou biopotraviny pro tělo prospěšnější každopádně. Uvádí, že zlepšují zdravotní stav populace. Tento aspekt podle něj není dostatečně doceněn z důvodu obavy státu, aby nebyla zpochybněna kvalita a bezpečnost konvenčních potravin. Používané dusičnany v reakci s dalšími látkami mohou například způsobovat poškození DNA, oxidační stres (29). Další obavy vyvolává běžné a preventivní používání antibiotik v KZ. V EZ se hospodářským zvířatům nesmí podávat za účelem stimulace růstu nebo produkce. Využívané hormony, stejně tak jako pesticidy, jsou považovány za potenciální endokrinní disruptory. Jde tedy o substance s významnou schopností narušení hormonálních funkcí (8). Nepřetržité vystavení malému množství hormonů je spojováno se zvýšeným výskytem a vývojem rakoviny, sexuálních dysfunkcí, zvětšování rozdílu poměru mezi muži a ženami (7), s poruchami plodnosti, vývojovými vadami a možné podpory vzniku endometriózy (15).

Řada studií prokazuje, že bioprodukty obsahují podstatně nižší rezidua pesticidů než konvenční produkty. Nicméně i produkty ekologického zemědělství mohou být zatíženy malým množstvím zbytků pesticidů z okolního prostředí. Srovnávání bioproduktů a konvenčních produktů ukazují, že obecně je obsah dusičnanů v zelenině vypěstované v režimu EZ o 10 až 50 % nižší než v zelenině z konvenčního zemědělství.

Ekonomické a sociální aspekty ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství se vyznačuje vyšší potřebou lidské práce a je vhodné pro okrajové výrobní oblasti a menší rodinné podniky. To znamená odmítnutí minerálních hnojiv a pesticidů, kterými KZ disponuje a které jsou hlavním důvodem jeho energetické a surovinové náročnosti. Pokud se člověk rozhodne hospodařit ekologicky, je odhodlán jít méně jednoduchou cestou, protože v ní vidí smysl. Díky této vnitřní motivaci může být i plnění podmínek EZ důslednější. EZ je dle Petra Konvaliny (19) systémem s menšími výnosy z důvodu menší produkce, a i to je důvodem vyšší ceny produktů.

Dopady konvenčního zemědělství na půdu

Pokud konvenční zemědělství bude pokračovat tak, jako doteď, pocítí to každý z nás. Jakýkoliv prudký déšť nám udělá povodeň a naopak delší, nikterak nestandardní výpadek srážek zase pocítíme jako sucho. Za druhé půda ztratí schopnost plodit, nebude na ní možné vyprodukovat dostatek potravinových plodin. Zatím jsme v přebytku, ale to dlouho nemusí platit. Potravinová soběstačnost bude klesat. Bude míň zvířat, rostlin, protože nebudou mít pestré prostředí, aby měly podmínky k životu. Souvisí to naprosto se vším. Neúrodná a zničená půda “Nebezpeč...

Projekt HODEZ

V pondělí 9. ledna 2023 proběhlo úvodní projektové setkání vědeckého projektu HODEZ - Hodnocení ekologického a konvenčního zemědělství z pohledu jejich dopadů na ekosystémové služby pro podporu strategických a rozhodovacích procesů (QK23020044) financovaného Národní agenturou pro zemědělský výzkum při Ministerstvu zemědělství. „Projekt bude řešen mezi roky 2023-2025 a jeho cílem je porovnat vliv konvenčního a ekologického zemědělství na poskytování ekosystémových služeb, resp. zhodnotit společenské přínosy ekologického zemědělství a následně formulovat argumenty pro úpravu nastavení podpory ekologického zemědělství v ČR,“ uvádí Ing.

tags: #ekologické #a #konvenční #zemědělství #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Označení a likvidace infekčního odpadu
• Problémy znečištění půdy
• Legislativa skládkování odpadu
• Instalace odpadních trubek: Co je důležité
• Informace o svozu odpadu v Tachově