Skládkování odpadu bez předchozí úpravy: Legislativa a výzvy v České republice

07.12.2025

Česká republika patří podle odborníků ve skládkování komunálních odpadů mezi zaostalé země. Skládkuje 45 procent odpadů, přičemž průměr Evropské unie je přitom jen 26 procent. Základním předpokladem pro dosažení změny je podle expertů zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku, což se osvědčilo v mnoha zemích, včetně sousedního Polska.

V České republice se přitom tento poplatek již 10 let nezvýšil a patří k nejnižším v Evropě. Podle něj a dalších lidí z oboru se musí poplatek zvýšit alespoň na trojnásobek současného stavu a zároveň zvýšit pobídky pro investice do potřebné infrastruktury na zpracování odpadu. Experti zároveň tvrdí, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v Česku prakticky zastavil v roce 2009.

Vybudování chybějící infrastruktury na zpracování odpadů bude v Česku stát miliardy korun. Jde přitom o velké investice s dlouhodobou návratností. Za posledních deset let bylo v Česku vybudováno pouze jedno zařízení na energetické využívání odpadů (ZEVO) a to v Chotíkově u Plzně. Spalovny v současnosti zpracovávají 13,5 procenta odpadů, podle ministerstva životního prostředí je však cílem Česka spalovat a energeticky využívat 25 procent odpadů.

V Česku podle něj končí kvůli špatně nastavené vyhlášce bez jakékoli předchozí úpravy na skládkách 2,5 milionů tun komunálních odpadů ročně. Z toho celý milion tun tvoří nevytříděné biologicky rozložitelné odpady. Právě skládky s rozkládajícími se biologicky rozložitelnými odpady jsou pro životní prostředí horší a nebezpečnější než skládky, na kterých končí pouze rozložené a upravené odpady.

Evropská komise již řadu let kritizuje Českou republiku, že neplní dvacet let platnou směrnici o skládkách. Podle ní musí země Unie zajistit, aby na skládkách byl ukládán pouze předem upravený odpad a množství biologicky rozložitelných odpadů klesalo. Ekologové navíc upozorňují, že spalování problém s odpady neřeší, ale spíše násobí.

Čtěte také: Co znamená evropský zákaz skládkování?

Zatímco na spalovnách se ekologové s politiky a zástupci firem zpracovávajících odpady neshodnou, v nutnosti zvýšit podíl recyklace jsou zajedno. Do roku 2025 bychom měli zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů ze současných 38 procent na nejméně na 55 procent a v roce 2035 na 65 procent celkové hmotnosti komunálních odpadů, tyto cíle jsou zařazeny také do návrhu nového zákona o odpadech, který se teď projednává,“ říká Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí.

Současná praxe, kdy je česká veřejnost mistrem Evropy v třídění odpadů, a například polovina plastů ze žlutých kontejnerů pak končí na skládkách a ve spalovnách, by měla skončit. I na rozsáhlejší třídění však v Česku zatím chybí zpracovatelské kapacity. Poslanecká sněmovna dnes poslala do druhého čtení novelu zákona o odpadech.

Vláda v něm chce zavést povinnost třídit bioodpady i u firem, zvýšit skládkovací poplatek s třídící slevou nebo posunout konec skládkování kompostovatelných odpadů o 6 let na rok 2030. Piráti návrh jako celek podpořili, upozorňují však, že jeho součástí je problematická část, která posunuje lhůtu k ukončení skládkování. To je v rozporu s evropskými předpisy, z čehož by mohly hrozit České republice sankce od EU.

Vláda však navrhuje zahrabávat na skládky snadno kompostovatelné odpady ještě dalších deset let. V celé Evropské unii je přitom již 20 let zakázáno ukládat na skládky odpady bez předchozí úpravy a Česko za to hrozí každý rok sankce ve výši přes 60 milionů korun.

Na skládkách tak skončí zbytečně navíc asi 10 milionů tun odpadů, ze kterých nekontrolovaně unikne do ovzduší asi 10 milionů tun CO2, tedy víc než veškerá letecká doprava z celé ČR za dané období. Ve vládním návrhu zákona zcela chybí nastavení poplatku za spalování odpadů, které by motivovalo k recyklaci odpadu, namísto jeho skládkování.

Čtěte také: Dopady zákazu skládkování komunálního odpadu

Od ledna 2021 začnou platit nové zákony, týkající se také přímo obalů nebo výrobků s ukončenou životností. Zaměřují se především na minimalizaci skládkování a naopak zvýšení třídění a využití odpadů. Podle evropských nařízení musí Česko do roku 2025 recyklovat 55 % komunálního odpadu, v roce 2030 pak 60 % a o dalších pět let později 65 %.

Parlamentem posvěcený balíček zákonů - Zákon o odpadech, Zákon o obalech, Zákon o výrobcích s ukončenou životností a tzv. Změnový zákon - k těmto cílům směřují. Skládkování zdraží - postupně se bude zvyšovat poplatek za ukládání odpadů na skládky. Po roce 2030 už nebude možné skládkovat využitelné a recyklovatelné odpady.

Novela zákona o obalech nepočítá se zavedením zálohového systému na PET lahve, ale přímo jej nezakazuje. Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přichází s principem ekomodulace poplatků. Pro výrobky, které jsou opakovaně použitelné, na trh nebo do oběhu, budou nižší.

V momentě, kdy je tedy na výrobku uvedeno 100% recyklovatelný, znamená to ve většině případů pouze ideální případ a ne skutečnou praxi. Vedle skládkování jsou problematické také odpady pohozené volně v přírodě. Aby se jim zamezilo, připravuje se také legislativa zaměřená na omezení jednorázových plastových výrobků - v roce 2021 začne platit v Evropské unii na základě Směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (tzv.

Hnutí DUHA vyzvalo ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) otevřeným dopisem, aby v právě projednávané novele zákona o odpadech zvýšil nízký poplatek za skládkování odpadů, doplnil jej slevou pro obce s vysokou mírou recyklace a upravil nevhodně definovaný zákaz skládkování neupravených odpadů od roku 2024. Právě těmito opatřeními může nyní výšit recyklaci na úkor skládkování a spalování odpadu.

Čtěte také: Zákaz skládkování v ČR

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení slibuje zásadní snížení objemu odpadů končících na skládkách, lepší třídění a recyklaci. Právě nyní má možnost svůj závazek začít naplňovat. Skládkování odpadů je nejhorším způsobem nakládání s odpady, přesto skládkujeme 45%, spalujeme 12% a recyklujeme jen 38 % komunálních odpadů.

Současná česká odpadová legislativa požaduje k roku 2024 ukončit skládkování odpadů na základě parametru výhřevnosti. Znamená to, že pro odpady, které v roce 2024 nebudeme recyklovat, bychom měli mít vybudované kapacity pro jejich spálení. Reálně hrozí posunutí současně platného zákazu skládkování od roku 2024.

Česká republika doposud skládkuje odpady bez jakéhokoli předchozího dotřídění. Znamená to plýtvání cennými surovinami a současně neplnění článku 6 evropské směrnice o skládkách odpadů z roku 1999. Evropským trendem přitom je co nejvíce odpadů dále využívat. Skládkování odpadu bez předchozí úpravy je v unijních zemích již 20 let zakázáno.

Ročně u nás na skládkách končí asi 2,5 milionu tun směsných komunálních odpadů, z čehož asi 1 milion tun tvoří kompostovatelný odpad. Z něj podle propočtů Hnutí DUHA uniknou v příštích 10 letech do ovzduší skleníkové plyny představující ekvivalent 10 milionu tun CO2. Tato praxe měla původně skončit už v roce 2024.

K tomuto cíli chce nová legislativa přispět zvyšováním motivace ke třídění odpadů, a to na jedné straně navýšením poplatku za ukládání odpadu na skládkách, na druhé straně zavedením tzv. třídící slevy pro obce, která umožní obcím s vyšší mírou třídění zachovat nižší poplatek za svoz odpadů, případně jej zvyšovat méně než ostatní.

Hrozí tak, že bude pokračovat dosavadní situace, kdy si Česká republika sice vede velice dobře v oblasti třídění odpadu, jeho reálné využití však vázne na nízkém odbytu výrobků z recyklátu. Chceme-li dosáhnout dlouhodobě udržitelného způsobu života, musíme usilovat o přechod od lineárního ekonomického modelu, založeného na jednorázovém využití zdrojů, k cirkulární ekonomice.

Odpadové hospodářství a přechod na cirkulární ekonomiku úzce souvisí také se snahou o snižování emisí uhlíku a dalších skleníkových plynů a je proto nezbytnou součástí boje s klimatickou krizí. Rok 2025 přináší do oblasti nakládání s odpady dosud nevídané změny, které zásadním způsobem promění fungování firem napříč všemi sektory české ekonomiky.

Nová legislativa již není jen o plnění základních povinností, ale o kompletní transformaci firemních procesů směrem k oběhovému hospodářství. Česká republika jako součást Evropské unie implementuje ambiciózní cíle Evropské zelené dohody a akčního plánu pro oběhové hospodářství. Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost první vlna opatření, která zásadně mění pravidla hry.

Příběh středně velké strojírenské firmy z Mladé Boleslavi ilustruje, jak mohou podniky z nových pravidel těžit. Novela zákona č. 541/2020 Sb. přináší do odpadového hospodářství revoluci, která zasáhne každý podnik produkující odpady. Zákon, který vstoupil v platnost 15. Definitivní zákaz skládkování recyklovatelných a energeticky využitelných odpadů od 1.

Pro malé podniky do 25 zaměstnanců platí přechodné období do konce roku 2025, všechny ostatní subjekty musí nové požadavky implementovat neprodleně. Možná nejviditelnější změnou je povinná elektronická evidence odpadů prostřednictvím nového systému SEPNO (Systém elektronické přepravy nebezpečných odpadů), která se od 1.

Systém rozšířené odpovědnosti výrobců se v roce 2025 dramaticky rozšiřuje o nové produktové skupiny. Inovativní přístup zavádí online obchod Zelené bydlení, který nabízí svým zákazníkům slevu až 30% na nový nábytek při vrácení starého kusu. Definitivní zákaz skládkování recyklovatelných a energeticky využitelných odpadů od 1. října 2025 představuje pro mnohé firmy zásadní výzvu.

Možná nejzásadnější změnou není konkrétní předpis, ale celkový posun v paradigmatu podnikání směrem k oběhovému hospodářství. Nová odpadová legislativa roku 2025 představuje nejrozsáhlejší změnu v této oblasti za poslední desetiletí.

Jak ukazují první zkušenosti firem, které se na změny připravily s předstihem, investice do cirkulárních řešení přináší v nových legislativních podmínkách návratnost často již během prvního roku. Odpady nejsou problém, ale nevyužitá příležitost, shrnuje novou filozofii přístupu k odpadovému hospodářství předseda Svazu průmyslu a dopravy.