Ekologické aktivistky Fridays for Future: Hnutí za budoucnost planety

Ekologické hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) se stalo celosvětovým fenoménem, který mobilizuje miliony lidí k akci za lepší ochranu klimatu. V čele tohoto hnutí stojí mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která se stala symbolem boje za udržitelnější budoucnost.

Globální klimatické stávky a demonstrace

Více než čtyři miliony lidí se podle Grety Thunbergové zapojily do páteční celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu. Šestnáctiletá Švédka se zúčastnila demonstrace před budovou OSN v New Yorku, kde se sešli světoví vůdci na klimatickém summitu. Studenti v čele s Thunbergovou je chtějí přimět, aby přijali razantní opatření s cílem zabránit celosvětové ekologické katastrofě.

„Toto je největší klimatická stávka v dějinách. My všichni na sebe můžeme být hrdí, protože jsme to dokázali společnými silami,“ řekla podle zpravodajského serveru BBC News Thunbergová davu shromážděnému v New Yorku. „Situace je kritická. Náš dům je v plamenech. A v tom domě nebydlí jen mladí lidé, bydlíme v něm všichni - postihuje nás to všechny,“ uvedla dále aktivistka.„Ať jsem navštívila kteroukoli část světa, slyšela jsem stejné prázdné sliby, stejné lži a byla jsem svědkem stejné nečinnosti,“ prohlásila Thunbergová. Příští týden budou zraky celého světa upřeny na světové vůdce v OSN, kteří budou mít šanci ukázat, že nás slyší, dodala. Svůj projev Thunbergová zakončila varováním pro ty, kteří se cítí být studentskými stávkami ohroženi: „Toto je jenom začátek.

Celosvětové hnutí Fridays For Future by se mělo více zaměřit na Asii. Zářijový klimatický summit OSN v New Yorku je podle Thunbergové „skvělou možností pro světové vůdce ukázat, že nás i vědce skutečně poslouchali“. 16letá aktivistka se na summit do USA vypravila na závodní jachtě vybavené solárními panely.

Aktivity v Německu

Ekologické hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) po pauze zaviněné pandemií nemoci covid-19 svolalo další globální klimatickou stávku. Jedna z největších demonstrací se uskutečnila v Berlíně, kde se očekávalo až 20 000 účastníků včetně švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové. V Německu bylo nahlášeno přes 450 akcí, ty největší budou vedle Berlína také v Hamburku, Mnichově, Freiburgu či Kolíně nad Rýnem.

Čtěte také: Činnost Fridays for Future

V Berlíně protesty začaly již dopoledne, kdy z řady škol a náměstí vyjeli směrem do vládní čtvrti aktivisté na kolech. Hlavní část klimatické stávky začala v poledne před Reichstagem, který je sídlem Spolkového sněmu.

Socha Grety Thunbergové na univerzitě ve Winchesteru

Na univerzitní půdě v britském Winchesteru byla na konci března vztyčena socha švédské environmentální aktivistky Grety Thunbergové. Britská umělkyně Christina Charlesworthová zhotovila bronzovou sochu v životní velikosti na zakázku univerzity. „Univerzita chtěla sochu Grety, protože je to velmi ‚zelená univerzita‘. Předsedkyně studentské unie Winchesterské univerzity Megan Bellová s ní souhlasí. „Greta je fantastickým vzorem pro každého, koho zajímá globální změna,“ uvedla pro BBC.

Formy ekologického aktivismu

Environmentální aktivismus je čím dál rozmanitější, ale také radikálnější. V posledních letech se mění i vnímání přímé akce a občanské neposlušnosti. Blokovat uhelný důl, polévat obrazy nebo vlastním tělem bránit kácení lesa. Stávkovat, demonstrovat, revitalizovat lesík. Environmentalistka Anna Bromová definuje přímou akci jako „způsob, jak dosahovat společenských změn či posunutí statu quo skrze svoje vlastní jednání a bez prostředníků“.

Na sociálních médiích se v posledním roce šíří videa, na nichž aktivisté v galeriích polévají barvou či polévkou díla známých umělců, respektive jejich rámy a krycí skla. „Záleží vám více na ochraně obrazů, nebo na ochraně planety a lidstva?“ říká aktivistka na jednom záznamu, zatímco se sekundovým lepidlem lepí ke zdi.

„Když se akce opakuje, média nemůžou pořád jen zmiňovat šílené aktivisty a postupně začnou mluvit o klimatu. Česká odnož XR vstoupila do povědomí opakovanou blokádou pražské magistrály loni v dubnu. V roce 2019 stoupenci hnutí zablokovali londýnské metro během dopravní špičky. Blokování automobilové dopravy, která je významným producentem emisí zodpovědných za klimatickou změnu, se jeví jako opodstatněné.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Veřejná doprava naopak představuje jednu z možností, jak emise snížit, a její ochromení tak může být považováno za kontraproduktivní. „Dělat to cíleně není ideální, ale já osobně s tím velký problém nemám. Když někdo dělá akce ve městě, dotkne se to hromadné dopravy,“ míní Holcnerová. Téma klimatické krize se díky tomu do médií opravdu dostává, taktika tedy funguje. Je ovšem otázka, za jakou cenu. Přestože se pohled veřejnosti mění, mezi reakcemi na blokády převládají ty negativní.

Kritika vychází i zevnitř environmentálních organizací. „Umím si představit hodně věcí a hodně lidí, po kterých bych polévku chtěl hodit, ale obrazy by to nebyly,“ říká se smíchem aktivista Petr Doubravský, který inicioval studentské demonstrace za klima Fridays For Future (FFF). Podle Nováka šlo o přímou akci v pravém slova smyslu, byla to „poslední možnost“, když umírněný přístup selhal. „Kácení [v bezzásahové oblasti národního parku - pozn. red.] bylo v rozporu se zákonem,“ vysvětluje Novák. Na rozdíl od jednorázových blokád, které dělají třeba Limity jsme my, ta na Šumavě trvala měsíc - dokud oblast neopustili dřevorubci. „Jednodenní blokáda rypadla je demonstrativnější, ale nemá takovou sílu jako blokáda dlouhodobá,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který tehdy přímou akci organizoval.

K nenásilí se ostatně hlásí celé klimatické hnutí. Limity jsme my je chápou jako stěžejní imperativ přímých akcí. „Budeme se chovat klidně a nenásilně. Eskalace nebudou vyprovokovány z naší strany, abychom nikoho nevystavili zbytečnému nebezpečí,“ píše hnutí na svém webu.

Doubravský z FFF nicméně podotýká, že samotná klimatická krize je násilím na lidech. Je otázka, zda pasivní blokování dolu, silnice nebo lesa znamená násilí. Zásada nenásilí doprovázela i sametovou revoluci, které ostatně předcházely ekologicky motivované demonstrace v severních Čechách.

Environmentální žal a ekologická úzkost

O globálním oteplování a hrozící klimatické krizi vědci vědí minimálně od šedesátých let 20. století. Roli sehrála popularita a odhodlání mladé aktivistky Grety Thunberg, která si poprvé v srpnu roku 2018 sedla před švédský parlament a odstartovala celosvětové hnutí Fridays For Future. Mladí lidé z celého světa konečně nahlas projevovali ve stávkách svůj strach, úzkost, smutek i vztek na generaci politiků, kteří se k řešení klimatické krize staví příliš vlažně.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

I české noviny a magazíny se v roce 2019 zaplnily rozhovory a komentáři o novém fenoménu environmentálního žalu. O environmentálním žalu začala v Česku jako první mluvit bioložka, socioložka a environmentalistka Hana Librová a její termín se v médiích ujal. Oproti tomu v zahraničí se po roce 2010 vžilo spíše sousloví eco-anxiety, ekologická úzkost. Ale oba termíny, jak poznamenává sociální ekopsycholog Jan Krajhanzl, nadreprezentují jeden druh emoce a ty ostatní trochu nechávají stranou. Environmentální distres nefiguruje v diagnostických manuálech psychických onemocnění, nicméně v roce 2018 Americká psychologická asociace ve své zprávě jasně pojmenovala psychologický fenomén ekologické úzkosti jako „chronický strach z environmentálního kolapsu vycházející z klimatických změn, které jsou podle všeho neodvratné, a spojený s obavami o budoucnost a životy dalších generací“.

Podle amerického průzkumu z roku 2018 se téměř 70 procent lidí ve Spojených státech obává změny klimatu a přibližně 51 procent se cítí „bezmocně“. Čerstvá česká studie přináší podobná data, v celé věkové škále 60 procent lidí očekává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten náš.

Když přestaneme odrážet nápor děsivých zpráv o klimatické krizi a pustíme je k sobě, mnoho z nás může zažít svíravé úzkosti nebo rozvoj deprese.

Lokální iniciativy a komunitní energetika

Rok 2024 je prvním, kdy je v Česku možné začít s komunitní energetikou. "Představit si ji můžeme jako síť stovek a později tisíců střech, fasád a balkonů, hlukových bariér podél silnic a dalších ploch osazených malými decentrálními elektrárnami," popisuje v předmluvě pražského Klimatického plánu Martin Bursík. V praxi si to můžete představit i tak, že elektřinu ze svojí střechy půjde v budoucnu poslat do něčí firmy, na městský úřad nebo třeba do zoo. Výrobcem a dodavatelem se bude moct stát každý.

První české energetické družstvo, jehož existenci umožňuje nová legislativa, organizuje Hnutí Duha, a má už 210 členů. Během roku se scházejí a debatují o tom, kde by mohlo být užitečné umístit další solární panely, jejichž přebytky by se daly sdílet. První projekt bude na farmě Velké Hostěrádky na jižní Moravě, solární panely se umístí na střechu nového skladu.

Kromě družstva Hnutí Duha pak existuje dalších 72 projektů společenství, které mají do roku 2025 zájem sdílet elektřinu. Podle Ondřeje Paška je nová legislativa revoluční proto, že lidé už nebudou jen pasivními spotřebiteli, ale každý dostane možnost stát se i výrobcem a dodavatelem. Vznikne tak alternativní prostředí s čistou energií, která by časem mohla být stejně levná jako ta nakupovaná nyní.

Příklady aktivistů a jejich motivace

Mluvčí klimatické stávky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Marek Soška říká, že studenti a studentky v roce 1989 poukázali na nutnost společenské transformace, dnes se jejich následníci snaží vydobyté svobody využít k upozorňování na problémy: „Máme svobodu, nemusíme se bát diktátorského režimu, ale bojíme se o naši budoucnost.“

Česká studentka Lucie Smolková je jednou ze 100 mladých osobností, které získaly pozvánku a rovněž letenku na mládežnický ekologický summit OSN v New Yorku. "Pro mě Greta svou plavbou demonstrovala, že to jde i jinak, i když se nedá ani ve snu očekávat, že by snad bylo pro ostatní dostupné ji následovat," uvedla Smolková, jedna z organizátorek školních stávek pro klima v Brně.

Petře, vy jste s klimatickým aktivismem začínal v patnácti stejně jako Greta Thunbergová, tedy v době, kdy jí bylo třináct a ještě o ní nikdo neslyšel. Asi se ve mně skloubila urputnost, kterou jsem zdědil z máminy strany, a tvrdohlavost, kterou mám po tátovi. A tyto dvě vlastnosti obecně považované za negativní se promítly do faktu, že jsem se nikdy nedokázal smířit se stavem věcí, které jsem považoval za nesprávné nebo nespravedlivé, pokud jsem něco neudělal pro jejich změnu.

Kritika a dezinformace

Nejčastěji se setkáváme s kritikou plynoucí z čisté dezinformace. Kupříkladu, že poučujeme vědce. Přitom jedno ze základních mott hnutí je: „Poslouchejte vědce, problém zkoumají a informují o něm už desetiletí, na ně se obracejte pro spolupráci v hledání řešení.“

Častá je kritika vycházející z pochybnosti znalostí účastníků stávky. Ano, ne všichni, kteří na stávku přijdou, tématu plně rozumí, na druhou stranu, pokud se o něm nevyučuje adekvátně ve školách, jak by mohli. Ani ti, co řídí náš stát, tématu nerozumí, jinak by naše směřování muselo vypadat jinak.

tags: #ekologické #aktivistky #Fridays #for #Future

Oblíbené příspěvky:

• Cena a informace - Skládka Přerov
• Odvoz odpadu Most a Lom
• Stanoviště sněženky podsněžníku
• Příklady grafického odpadu loga měst
• Život zvířat v zimě