Projekt je primárně zaměřen na studium vztahů a procesů ekologie a evoluční biologie u vybraných organizmů z variabilních typů prostředí.
Objektem výzkumu budou jednak volně žijící organizmy ve vodních ekosystémech, kde bude studován zejména dopad antropogenní činnosti na diverzitu vodních bezobratlých, ale i parazitické organizmy, kde budou studovány ekologické vztahy, evoluční zákonitosti, ale i aplikované aspekty z pohledu veterinární medicíny ve vybraných parazito-hostitelských systémech.
Realizační tým je složen z 6 školitelů a 17 studentů doktorského studijního programu zapsaných v prezenční formě studia oboru Evoluční a ekologická biologie specializace parazitologie a specializace hydrobiologie.
Od února 2022 se předpokládá zapojení dalších studentů doktorského studia (nástup do studia od jarního semestru 2022), a potenciální zapojení dalších interních školitelů.
Do projektu se v průběhu jeho realizace zapojí rovněž studenti magisterského studia.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Témata studentských prací představují několik pracovních okruhů v návaznosti na stanovené cíle projektu.
Hydrobiologická část projektu bude zaměřena na environmentální stresory působící na populace i společenstva bezobratlých ve vodních ekosystémech.
Hlavním tematickým okruhem je vztah vysychání, resistence a resilience bezobratlých v intermitentních tocích a mokřadech.
Dalším tematickým okruhem je zotavování vodních biotopů a jejich bioty z působení antropogenního stresu.
Parazitologická témata jsou věnovaná evolučně-ekologickým aspektům ve vybraných systémech parazit-hostitel na různých hierarchických úrovních, studiu fylogenetických vztahů vybraných taxonů parazitů, a aplikaci fylogeneze parazitů pro studium historické biogeografie hostitelů.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Další okruhy témat jsou věnovány veterinární ekologii a epidemiologii parazitů se zoonotickým významem.
Řešené studentské témata v oblasti hydrobiologie i parazitologie mají kromě potenciálu rozšířit základní obzory poznání v oblasti ekologie a evoluce studovaných biotických systému rovněž přesahy do aplikační sféry.
Askaridióza (škrkavčitost) je parazitární onemocnění ptáků vyvolávané hlísticemi z rodu Ascaridia.
U kurovitých (Galliformes), holubů, divoce nebo v zajetí žijících ptáků je původcem nejčastěji Ascaridia galli (škrkavka slepičí); z dalších druhů škrkavek (askaridií) se u ptáků vyskytují A. columbae, A. compar, A. dissimilis a A.
Škrkavky parazitují v tenkém střevu, při silnějších infekcích se mohou nacházet také v jícnu, voleti, žaludku, vejcovodu, tělní dutině, játrech i slepých střevech.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Onemocnění se u ptáků projevuje poklesem živé hmotnosti, anorexií, průjmem, celkovou slabostí a někdy i nervovými příznaky a úhynem.
Askaridióza také negativně ovlivňuje průběh jiných infekcí, např. kokcidiózu, choleru nebo infekční bronchitidu (synergismus).
Diagnóza askaridiózy je založena na nálezu cizopasníků anebo jejich vajíček v trusu živých ptáků nebo ve střevě ptáků uhynulých.
U drůbeže se onemocnění vyskytuje nejčastěji při výběhovém systému chovu, v drobnochovech.
Dobře udržovaná hluboká podestýlka působí tlumivě na dozrávání vajíček, vlhká podestýlka naopak umožňuje jejich dlouhodobé přežívání.
Hlavními zdroji infekce jsou zamořené výběhy a kontakt mladé drůbeže s dospělými ptáky.
Výběhy se ozdravují častým kosením trávy, aby sluneční paprsky měly přístup k vrchní vrstvě půdy, dále odstraňováním trusu z okolí kurníku, vápněním a střídáním výběhů.
Velký význam má plnohodnotná výživa, zejména dostatek vitamínu A.
Léčebně se používají anthelmintika.
tags: #ekologické #aspekty #parazitárních #infekcí #ptáků