Energetická náročnost budov je hodnocena pomocí průkazu energetické náročnosti, který zařazuje budovy do tříd od A (mimořádně úsporná) až po G (mimořádně nehospodárná). Energetický certifikát má informovat o energetické hospodárnosti budovy a posoudit, zda nemovitost splňuje minimální požadavky stanovené legislativou. Je to podobné jako s energetickým štítkem na elektrických spotřebičích.
Energetický certifikát je dokument, který určuje, kolik budova spotřebuje energie a jakou úroveň emisí oxidu uhličitého vypouští do ovzduší. Hlavním cílem energetického certifikátu je zhodnotit, jak budova hospodaří s energiemi. Úspora energie přináší environmentální benefity, ekonomické i sociální výhody. Energetický certifikát nás má přimět k lepšímu vnímání významu úspory energie.
Úspora energie přináší environmentální benefity, ekonomické i sociální výhody. Snížení provozních nákladů: Úspora energie v budovách vede k přímému snížení provozních nákladů na vytápění, chlazení, osvětlení a napájení. Snížení emisí skleníkových plynů: Budovy jsou odpovědné za značnou část emisí skleníkových plynů, které přispívají ke klimatickým změnám. Snížení znečištění ovzduší: Spalování fosilních paliv při vytápění budov vede ke znečištění ovzduší, což může mít negativní vliv na zdraví lidí i životní prostředí. Šetření přírodních zdrojů: Fosilní paliva jsou omezené a neobnovitelné zdroje energie.Zvýšení dostupnosti bydlení: Vysoké provozní náklady na energie v budovách mohou představovat značnou zátěž pro domácnosti s nízkými příjmy.
V České republice tuto problematiku upravuje zákon č. 406/2000 Sb. Energetický certifikát je vyžadován zákonem č. 406/200 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Dále je důležitým dokumentem v oblasti energetické hospodárnosti budov prováděcí vyhláška 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. V Evropské unii je nadřazeným legislativním aktem Směrnice Evropského parlamentu a Rady č.
Vystavení energetického certifikátu je povinné při prodeji, pronájmu nebo kolaudaci budovy. Energetický certifikát by měl vlastnit také každý bytový dům, kde je možné prodat nebo dát do nájmu samostatné části. Prakticky neexistuje bytový dům, v kterém by během roku nedošlo k pronájmu nebo prodeji bytu či nebytového prostoru.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Vlastník budovy je povinen předložit energetický certifikát při prodeji, pronájmu nebo kolaudaci budovy. Vlastník budovy je povinen uhradit náklady na vyhotovení energetického certifikátu.
Energetický certifikát vám obvykle vydají do 2 týdnů. Energetický certifikát si nechte vyhotovit jen od oprávněných osob. V poslední době se množí případy falšování energetických certifikátů.
Například u menších rodinných domů může být cena nižší, například kolem 5 000 až 8 000 Kč, u větších objektů může dosáhnout až k 50 000 Kč. Rozhoduje také složitost budovy. Čím je budova složitější, například atypická konstrukce, různé zdroje energie, tím bude cena certifikátu vyšší. V některých případech je potřeba obhlídka budovy, která se promítne do ceny.
Energetický certifikát obsahuje údaje o energetické náročnosti budovy, které vyjadřují spotřebu energie na vytápění, chlazení, ohřev vody, větrání a osvětlení. Energetický štítek s grafickým znázorněním energetické třídy budovy. V energetickém štítku je shrnutí energetického certifikátu. Energetický certifikát je veřejný dokument, jeho kopie musí být dostupná kupujícím nebo nájemcům budovy.
Existuje mnoho způsobů, jak zlepšit energetickou náročnost budovy a snížit tak spotřebu energie a provozní náklady. Tepelná izolace zabraňuje úniku tepla z budovy v zimě a pronikání tepla v létě, čímž se snižuje potřeba vytápění a klimatizace. Stará okna a dveře mohou být netěsné a vést ke značným tepelným ztrátám. Také malé praskliny a otvory v obvodovém plášti budovy mohou vést k úniku tepla. Energetickou hospodárnost budovy můžete zlepšit také rekuperací tepla. Solární panely přeměňují sluneční záření na elektrickou energii, která může být využita k pokrytí spotřeby energie v domácnosti. Tepelná čerpadla zase využívají energii z okolního prostředí pro vytápění a chlazení budovy. Jsou energeticky efektivní a šetrné k životnímu prostředí.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Sílící trend fenoménu zelené agendy (například politická iniciativa European Green Deal) se nemovitostního trhu a následně oceňování dotýká stále více. Mnoho investorských, finančních a bankovních skupin do svých rozhodovacích procesů již aktivně začleňuje environmentální, sociální a corporate governance kritéria (ESG - udržitelné finance). Přestože zelená agenda reprezentovaná například iniciativou Green Deal primárně politickým projektem, má ryze praktické a byznysové dopady.
Environmentální certifikace LEED či BREEAM je v současné době již ne novým trendem, ale spíše novým standardem, který všechny relevantní developerské skupiny a investoři reflektují a zapracovávají do svých úvah. Tento trend, který udává pražská metropole se v limitovanější formě přelévá i do regionálních center. Brněnský kancelářský trh, tak nastoupil trend, kdy se zeleně certifikované budovy snaží nastavovat nový standard a zatraktivnit konkurenční soupeření.
Předpoklad, že zeleně certifikované budovy jsou v současné době atraktivnější pro nájemce je poměrně známý fakt, který je aktivně a hojně používán v marketingu komerčních projektů. Rostoucí počet komerčních nemovitostí, které usilují o zelenou certifikaci to jen potvrzuje. Takto profilovaní nájemci hledají logicky nájemní prostory, které budou v souladu s jejich environmentálními postoji a případně podpoří jejich značku či public relations. Lapidárně řečeno „být v současnosti zelený je rovněž dobré pro obchod“.
Výše uvedená trojice oblastí (stavební, technologické a ekonomické charakteristiky) je komplexně posuzována v rámci certifikačních systémů, jejichž aspekty již byly v českém akademickém a profesním prostředí několikrát popisovány. Celosvětově nejrozšířenější certifikačními systémy jsou BREEAM a LEED.
Britský certifikát BREEAM je světově nejrozšířenější systém využívaný pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Nejinak je tomu i v České republice, kde je také nejpoužívanějším certifikačním systémem. BREEAM se zaměřuje opět na udržitelnost při návrhu budov a popisuje vliv budov na životní prostředí. V hodnotícím procesu je posuzováno 10 kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí (energie, zdraví a vnitřní prostředí, materiály, management, znečištění, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda, inovace).
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je nejuznávanější a nejrozšířenější systém pro hodnocení udržitelnosti budov. Od svého vzniku získalo certifikát LEED více než 100 000 projektů či stávajících budov ve 164 zemích světa. LEED je stejně jako ostatní environmentální certifikace využíván pro nezávislé ověření, zda byla budova či komplex budov navržen a postaven za pomocí postupů a strategií cílených na dosahování vysokých požadavků v oblastech zdravého životního prostředí.
Jedná se o jeden z nově vzniklých certifikačních nástrojů, který je prozatím používán ve 32 zemích světa a do května roku 2018 získalo tento certifikát 175 budov či projektů. Například v České republice je zatím pouze jedna budova, která získala certifikát WELL na úrovni Gold. Certifikát WELL se na rozdíl od ostatních zde uvedených certifikací používá pro certifikaci vnitřních prostor. Umožňuje posuzovat kvalitu vnitřního prostředí zejména z pohledu budoucích uživatelů, tzn. V rámci certifikace WELL je hodnoceno 7 základních okruhů (vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, komfort a mysl).
DGNB (Německá rada pro trvale udržitelné budovy) poskytuje jeden z nejvyváženějších systémů udržitelnosti. DGNB je mezinárodní certifikační standard udržitelnosti, jehož cílem je podporovat udržitelnost v zastavěném prostředí tím, že poskytuje systematický přístup k hodnocení udržitelnosti. Na rozdíl od jiných certifikací udržitelnosti je právě tento holistický pohled na udržitelnost charakteristickým rysem certifikace DGNB. Kvalita životního prostředí ve velké míře závisí na energetické účinnosti a práci s obnovitelnými materiály. Dalším faktorem je ekonomická kvalita.
SBToolCZ je český certifikační systém používaný pro hodnocení komplexní kvality budov, v rámci kterého se posuzují vlastnosti budovy a jejího okolí s ohledem na splnění požadavků udržitelné výstavby. Tento český systém vychází z mezinárodního schématu SBTool - Sustainable Building Tool. Díky tomu, že se jedná o národní systém je v něm zohledněno prostředí českého stavebnictví. V hodnotícím procesu je zohledňováno velké množství kritérií rozdělených do třech základních skupin (environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management).
Z toho vyplývá, že pro budovy stavěné v evropských státech je výhodnější vybrat certifikaci BREEAM, která je normově blíže našim standardům. Dále tyto certifikace nepoužívají stejné metody k hodnocení a certifikaci. Klasifikace u BREEAM je rozdělena do pěti úrovní a udává procento dosažených bodů, kdežto u LEED je rozděleno do čtyř úrovní a hodnotí se přímo počet dosažených bodů.
Od roku 2024 má vstoupit v platnost směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti u větších firem v EU. Tato směrnice bude mít již brzy přímý vliv na většinu firem. Aby ji dokázaly splnit, budou muset dodržovat a reportovat svoji uhlíkovou stopu také v oblasti provozu firemních prostor, včetně kancelářských. Podobný přístup nyní probíhá i u tzv. ekologického účetnictví, kde se místo finančních toků budou sledovat toky CO2.
Od 1. února 2009 musí mít všechny osoby provádějící instalaci, servis, údržbu, opravu, znovuzískávání a kontrolu těsnosti zařízení s obsahem F-plynů (fluorovaných skleníkových plynů) a látek poškozujících ozonovou vrstvu certifikát, který opravňuje jeho držitele k výkonu činností uvedených v certifikátu.
Školení je nastaveno v souladu s prováděcím nařízením Komise č. (ES) 307/2008 (PDF, 55,8 kB). Jedná se o vozidla kategorie M1 - vozidla určená pro dopravu osob s nejvýše 8 místy k sezení mimo sedadlo řidiče a vozidla kategorie N1 - vozidla určená pro dopravu nákladů, která mají maximální celkovou hmotnost nepřesahující 3,5 t.
Tabulka: Srovnání kategorií certifikátů pro chladicí, klimatizační a tepelná čerpadla
| Stávající kategorie | Nová kategorie | Oprávnění |
|---|---|---|
| I, II | A1, A2 | F-plyny + uhlovodíky (propan) |
| II | B | CO2 |
| III | C | NH3 |
| II, III | DF | F-plyny znovuzískávání (zařízení s obsahem méně než 3 kg) |
| IV | EF | F-plyny, kontroly těsnosti bez zásahu do chladicího okruhu |
tags: #ekologické #budovy #certifikáty #přehled