Měření emisí vozidla: Postup a důležité informace

23.11.2025

V poslední době se neustále zvyšují požadavky, aby byla auta ekologičtější a aby co nejméně zatěžovala životní prostředí. Zásadní podíl při tom sehrávají emise, tj. látky, které auto vypouští do ovzduší. Každý motor má v technickém listu stanovené maximálně povolené limity emisí.

Měření emisí: Základní informace

Měření emisí je povinnou součástí technické kontroly a kontroluje, zda vaše auto splňuje emisní limity podle platných norem. Pravidla určuje zákon o ochraně ovzduší a zákon o podmínkách provozu vozidel - osobní auta musí na emise poprvé po čtyřech letech od první registrace, pak každé dva roky.

Platnost měření emisí je svázaná s platností technické kontroly. V technickém průkazu proto najdete společné datum „STK+ME“.

Povinnost pravidelných technických prohlídek a měření emisí upravuje také zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Emisní normy (Euro normy)

Každé auto má svou emisní třídu podle toho, jak moc (nebo málo) znečišťuje ovzduší. Tyto takzvané Euro normy určují, kolik škodlivin může vozidlo vypouštět. Rozdělení je podle roku první registrace auta. Například Euro 4 platilo pro benzínová auta zhruba mezi roky 2006 až 2010.

Čtěte také: Jak se vyhnout poškození při měření emisí

A co že vlastně ty normy hlídají? Především množství oxidů dusíku (NOx) - tyto plyny dráždí dýchací cesty a přispívají ke smogu.

Připravovaná norma Euro 7 začne platit postupně od roku 2027 pro osobní auta a od 2029 pro dodávky. Bude přísnější než kdy dřív - zpřísní limity pro NOx i pevné částice a poprvé začne sledovat i emise, na které se doteď nemyslelo. Například oděr pneumatik a brzd - i ty totiž vypouštějí jemný prach, který končí v ovzduší.

Jak probíhá měření emisí?

Od roku 2019 byly zpřísněné nejen emisní normy, ale i samotný proces průběhu měření emisí. Každé certifikované pracoviště musí kamerově snímat přistavené vozidlo i proces měření emisí.

Samotný proces měření probíhá následovně:

Pokud je to možné, měřící zařízení emisí se připojí přes OBD konektor na řídící jednotku auta, aby bylo možné ověřit aktuální teplotu oleje, maximální otáčky, případně další potřebné parametry.
Do výfuku se vloží snímač, který měřícímu zařízení zasílá naměřené údaje.

Měření emisí u různých typů motorů

V případě naftových motorů se jedná o parametr součinitel absorpce, který je známý jako kouřivost. Kouřivost se měří při maximálních otáčkách, takže musíte počítat s tím, že motor auta se bude několikrát vytáčet do maximálních otáček i nad 5000 ot/min. Korektní měření zároveň probíhá tak, že se pedál sešlápne naplno, ne plynule. Měří se i čas, za který se dosáhnou stanovené maximální otáčky.

Čtěte také: Emisní lhůta

Na jedno měření může být potřebné sešlápnout plynový pedál 3 až 5krát v závislosti na tom, jaké hodnoty se naměřily, protože mezi jednotlivými naměřenými hodnotami je stanovená maximální odchylka. Pokud vozidlo neprošlo prvním měřením, technik je podle stanovené metodiky povinný provést opakované měření emisí. Pokud auto při opakovaném měření vyhovuje stanoveným normám kouřivosti, auto projde testem emisí.

V případě benzínových motorů se měří jiné parametry než u naftových motorů, a to hodnota lambdy, oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxid uhličitý a také proces měření emisí je naprosto odlišný než u dieselových motorů.

Při emisní kontrole technici zjišťují, jak moc vaše auto znečišťuje ovzduší:

Benzínové motory - Auto se připojí na měřák výfukových plynů. Test probíhá na volnoběh a na zvýšený volnoběh (když lehce sešlápnete plyn). Sledují se hlavně CO (oxid uhelnatý) - jedovatý plyn vznikající při nedokonalém spalování, HC (uhlovodíky) - zbytky nespáleného paliva a lambda - ukazatel, jestli motor správně míchá vzduch a palivo.
Naftové motory (diesel) - U dieselu se neměří konkrétní plyny, ale kouřivost, tedy jak moc výfuk „černí“. Hodnotí se, jak moc plyn zatemňuje světlo (tzv. opacita).

Zákon stanovuje, jak vysoké hodnoty jsou ještě v pořádku. Například novější auta s elektronickým řízením motoru (od normy Euro 3 výš) nesmí mít CO vyšší než 0,3 %. Starší auta s karburátorem mohou mít až 3,5 %.

Software SME následně porovná naměřené hodnoty s limity v databázi Ministerstva dopravy a vytiskne protokol o měření emisí.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Kontrola vozidla

Provede se kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí škodlivin. Posuzujeme úplnost a těsnost příslušných soustav, těsnost motoru, nepřípustné modifikace a nepřiměřené opravy. Kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí se provede v rozsahu stanoveným výrobcem vozidla. Kontrola paměti závad a readness kódů. Výsledek kontroly paměti závad řízení motoru se u vozidel s OBD zjišťuje vždy on-line přenosem. Snímání otáček motoru, kontrola regulace volnoběhu, měření při zvýšeném volnoběhu.

Aditiva a jejich vliv na emise

Aditivovaná nafta skutečně vylepší emise a může reálně pomoct projít emisemi. Je ale potřeba na aditivované naftě najezdit aspoň 100 km. Pro dosažení nejlepšího výsledku doporučuje výrobce aditiva jezdit aspoň 30 min v otáčkách nad 3000 ot/min. Takže před STK a měřením emisí je nejlepší přidat do plné nádrže (nebo aspoň do 50 l) extrémní čistič palivového systému JLM a projet se po dálnici, aby bylo motor možné držet ve vyšších otáčkách. Je ale důležité podotknout, že žádná přísada do nafty nevyřeší technický problém v motoru.

V případě velmi časté regenerace filtru částic DPF (100-200 km) nebo v případě, že auto jezdí hlavně ve městě, kde nedosáhne dostatečně vysokou teplotu na úplné dokončení regenerace, doporučujeme použít patentovanou přísadu do nafty JLM DPF Cleaner, která oproti jiným přípravkům obsahuje prvky platiny a ceru. Velmi účinně řeší problémy s regenerací DPF.

Co dělat, když auto neprojde měřením emisí?

Jednou z nejčastějších příčin neúspěchu je zanesený vzduchový filtr. Když je ucpaný, motor nedostává dostatek vzduchu, což zhoršuje spalování a zvyšuje emise. Dalším problémem bývá, když na palubní desce svítí známá oranžová kontrolka „check engine“. Znamená to, že řídicí jednotka motoru (ECU) hlásí chybu. V takovém případě se rovnou na emisní kontrolu ani nevyplatí jezdit. A do třetice - auta často selhávají kvůli netěsnému výfuku. Pokud výfuk někde fouká, zkreslí to výsledky měření.

Pokud neprojdete, máte 30 dnů na opravu a opakovanou kontrolu za sníženou cenu.

Příprava na měření emisí a STK

Pokud víte, že je vůz v dobrém technickém stavu, nemusíte se technické kontroly bát. Pokud je však vozidlo starší nebo má nějaké vady, zvažte provedení technické kontroly automechanikem. Většina autoservisů tuto službu nabízí. Automechanik nejprve vozidlo zkontroluje a případně opraví závady, které by bránily úspěšnému absolvování technické kontroly. Navíc si ušetříte nervy a čas.

Než vyrazíte, řádně auto zkontrolujte - funkčnost všech světel, funkčnost brzd, únik kapalin, nahuštění a správnost rozměrů pneumatik a hloubku dezénu. Zjistěte si také, kolik si daná STK za kontrolu účtuje a zda lze platit kartou či pouze hotově.

Ceny měření emisí a STK

Cenu technické kontroly si určuje každá STK podle sebe. Cena pravidelné STK a měření emisí osobního automobilu je zhruba 2 000 Kč. Pro osobní automobil se ceny technických kontrol pohybují kolem 1 000 Kč. Cenu měření emisí si na rozdíl od technické prohlídky určují stanice volně. Cena měření se pohybuje mezi 900 a 1 500 Kč podle paliva a lokality.