Ekologické stavby v Lounech představují moderní a udržitelný přístup k bydlení, který klade důraz na minimalizaci dopadu na životní prostředí a maximalizaci komfortu pro obyvatele. Tyto stavby fungují na principu pasivního získávání tepla ze slunce, malých spotřebičů a lidí. Jsou nejen velmi dobře izolované, ale i vybavené automatickým systémem větrání a rekuperací tepla, čímž zamezují ztrátám energie.
Ekologické bydlení v Lounech se neobejde bez využití obnovitelných zdrojů energie, které snižují závislost na konvenčních zdrojích a přispívají k ochraně životního prostředí:
Při plánování ekologického bydlení je důležité rozlišovat mezi nízkoenergetickými a pasivními domy, které se liší v nárocích na spotřebu energie a technickém provedení.
Nízkoenergetické domy mají vyšší tržní hodnotu a nižší spotřebu energie než klasické domy. Výhodou je nižší stupeň otopné soustavy, využití obnovitelných zdrojů, zateplení a řízené větrání. Spotřeba při vytápění je méně než 50 kWh/m2.
Pasivní domy jsou ještě dražší než nízkoenergetické, ale následně peníze ušetří efektivním využitím tepla. Výhodou je větrání s rekuperací, znovuvyužití tepla, tepelná izolace a těsná konstrukce. Spotřeba při vytápění je méně než 15 kWh/m2.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Moderní bydlení v obytné zóně Zahradní město, v jihovýchodní části města Loun, nabídne šest bytových domů, které tam chce vystavět developerská společnost M2 Sors. Celkem bude šest domů a díky nim přibude více než 140 bytů. Společnost věří, že do lokality přiláká zájemce o bydlení nejen z regionu, ale i například z Prahy a dalších měst. Celková investice výstavby se pohybuje v řádech 300 až 500 milionů korun. Tímto projektem se završuje rozvoj Zahradního města, které vzniklo v areálu bývalých kasáren.
Součástí bytů budou standardně sklepní kóje a lodžie. Parkování bude řešeno v suterénu domu nebo před domem. Domy navrhl architekt Pavel Čermák a jeho syn Pavel. Domy se liší venkovním vzhledem, ale i vnitřním uspořádáním a velikostí bytů. Bytové domy se nachází v centrální zóně, severně od Zeleného náměstí.
Kolonie vznikla na počátku 20. století, v době velkého hospodářského rozvoje města, aby pomohla zažehnat bytovou krizi. Její stavby se zhostil významný český architekt Jan Kotěra. Podle jeho původního plánu z roku 1909 mělo vzniknout zahradní město, první svého druhu v celé monarchii, které by poskytlo moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy. Hlavní důraz kladl Kotěra na spojení výhod městského a venkovského života. Člověk měl být ve spojení s přírodou, v čistém prostředí plném zeleně a přitom jen několik kroků od zaměstnání.
Plán soběstačného města s veškerým sociálním zázemím, lemovaný javorovým stromořadím, byl nakonec realizován jen částečně. Na počátku roku 1911 došlo z nedostatku financí k přepracování původního plánu a v horní části zamýšlené zástavby se realizovala pouze stavba 53 domů včetně dvou prádelen, které jsou jediným připomenutím zamýšlené vybavenosti městečka. Se stavbou se započalo na sklonku roku 1911 a již v létě následujícího roku byly dostavěny první bloky obytných domů. V lednu 1913 byly zkolaudovány i zbývající budovy a kolonie byla dokončena.
Pro kolonii je typická kombinace červených pálených cihel a režného zdiva doplněná lehkým ornamentálním zdobením. Prvořadým požadavkem není efekt, ale praktičnost. Velký důraz je kladen na dostatek světla v hlavních obytných místnostech. Jednopatrové domy můžeme rozdělit podle počtu bytů a interiérové dispozice do devíti typů. Jednoduché členění bytů na vstupní halu, kuchyň, obývací pokoj, ložnici a toaletu bylo založeno na autorově smyslu pro detail a jednoduché praktické bydlení. Do poschodí vede točité schodiště a většina domů má balkon. Kotěrova kolonie byla založena na počátku 20. století.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologické #bydlení #Louny