Udržitelný rozvoj je způsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Mezi hlavní cíle udržitelného rozvoje patří vytvoření společnosti, která využívá přírodní zdroje k naplnění svých potřeb pouze do té míry, aby nedocházelo k ohrožení integrity planety a stability přírodního systému.
Sociální, ekonomický a environmentální pilíř udržitelného rozvoje mají stejnou váhu, jsou vzájemně provázány a nelze jeden z nich upřednostnit na úkor ostatních. Tak byly etablovány ve zprávě Naše společná budoucnost a následně rozpracovány na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, která se uskutečnila v Rio de Janeiru v roce 1992.
Termín udržitelný rozvoj se poprvé objevil v roce 1987 ve zprávě Naše společná budoucnost. Český ekolog a zakladatel Společnosti pro trvale udržitelný život Josef Vavroušek ho definuje jako: „takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu.
Termín udržitelný způsob života či udržitelný život je holistickou životní strategií, jež vychází z koncepce udržitelného rozvoje. Jeho zásady a principy pak aplikuje na praktickou rovinu způsobu života společnosti i jednotlivce (přičemž model udržitelného rozvoje se s modelem udržitelného způsobu života protíná a hranice nejsou jasně vymezeny). Cílem takového způsobu života je umožnit přežít nám i dalším generacím v co nejpříznivějším životním prostředí.
Udržitelný rozvoj byl poprvé institucionalizován procesem zahájeným v roce 1992 na Summitu Země v Rio de Janeiru. V roce 2015 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj a zavázalo se k plnění 17 Cílů udržitelného rozvoje. Za plnění cílů jsou primárně zodpovědné vlády jednotlivých států s podporou mezinárodních organizací a mezinárodní rozvojové spolupráce.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Následující tabulka shrnuje klíčové dokumenty a události spojené s udržitelným rozvojem:
| Rok | Událost/Dokument | Význam |
|---|---|---|
| 1968 | Založení Římského klubu | Sdružuje uznávané osoby a provádí výzkumy o vývoji světa. |
| 1972 | Zpráva Římského klubu "Meze růstu" | Předpovídá populační pád a vyčerpání zdrojů v 21. století. |
| 1972 | Konference OSN o životním prostředí člověka (Stockholmská deklarace) | Myšlenka ekologicky přijatelného rozvoje. První dokument mezinárodního významu, který přiznává lidstvu právo na zdravé životní prostředí. |
| 1987 | Zpráva Brundtlandové "Naše společná budoucnost" | Definice trvale udržitelného rozvoje. |
| 1992 | Summit Země v Rio de Janeiru | Udržitelný rozvoj vstupuje do širokého povědomí. |
| 2002 | Summit v Johannesburgu | Ratifikace dohody o zachování přírodních zdrojů a biodiverzity. |
| 2015 | Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj | 17 Cílů udržitelného rozvoje. |
Rozlišujeme tři základní pilíře udržitelného rozvoje: environmentální, ekonomický a sociální.
Právě počáteční snahy o ochranu životního prostředí vedly k dnešní podobě udržitelného rozvoje, která zdůrazňuje jak rovinu sociální, tak ekonomickou. Udržitelný rozvoj je občas mylně chápán pouze jako synonymum k ochraně přírody, potažmo životního prostředí (v úzce vymezeném přírodním slova smyslu). Ve správném pojetí je však naprosto nezbytné klást stejný důraz na jeho pilíře (které ho podpírají rovnocenně).
Ekonomický pilíř se skládá ze všech hospodářských aktivit v dané společnosti, interakcí mezi nimi a mezi životním prostředím a společností. Jeho správné uchopení je jedním z největších problémů a výzev udržitelného rozvoje. Ivan Rynda uvádí, že: „Rovina ekonomická zahrnuje jednak pobídkové nástroje pro ty ekonomické subjekty, které se nechtějí přizpůsobit imperativu udržitelnosti dobrovolně, ale také parametry, plně tržně kompatibilní mechanismy, které náhle umožňují zcela funkčnímu trhu se všemi jeho výhodami životní prostředí chránit a nikoli je ohrožovat nebo poškozovat.
Aktiva tohoto pilíře spočívají ve vyvažování nerovností mezi jednotlivými společenskými skupinami i jednotlivci. Mezi jeho základní premisy patří odstraňování chudoby a to jak v rámci lokálních měřítek (v rámci regionů a mezi nimi), tak v globálních podmínkách (mezi jednotlivými zeměmi a geopolitickými celky); rovný přístup k základním hygienickým podmínkám a lékařské péči; další aktivity se orientují i na potlačování projevů diskriminace, rasismu i xenofobie a náboženské nesnášenlivosti. Je v něm obsažena také problematika mezigenerační soudržnosti a sociálního začleňování vyloučených (handicapovaných či seniorů).
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Nejznámější definice cílů udržitelného rozvoje pochází přímo ze zprávy Naše společná budoucnost: „Udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.“
Zpráva Naše společná budoucnost uvádí jako jeden ze základních cílů trvalou ochranu genové rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů a celých ekosystémů. To vychází z přesvědčení, že biologicky pestré prostředí je odolnější vůči náhlým krizím a po všech stránkách vykazuje vyšší schopnost regenerace.
Pro sledování udržitelného rozvoje vznikly tzv. indikátory trvale udržitelného rozvoje, což jsou ukazatele, které popisují chování lidské společnosti ve vztahu ke zdrojům, ochraně přírody a životního prostředí.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologicke #dosazeni #trvalosti #vysvetleni