Jaké Mohou Mít Následky Odpadky na Zdraví Člověka

Běžně je doma využíváte a možná ani nevíte, jak závažné škody na životním prostředí či zdraví zvířat a lidí mohou napáchat. Léky, ředidla, čisticí saponáty nebo staré baterie z vaší domácnosti patří mezi nebezpečné odpady a neměly by končit v popelnici spolu s běžnými odpadky.

Co je to Nebezpečný Odpad?

Nebezpečný odpad je ten typ odpadu, který je nebezpečným materiálem, vyznačuje se negativním vlivem na životní prostředí a zdraví lidí nebo zvířat. Případně hrozí nebezpečí, když se s takovým odpadem nakládá. Nelze ho ukládat do otevřených skládek ani spalovat běžným způsobem. Často se jedná o žíravé, vysoce reaktivní látky, hořlaviny či jedy.

Symbol přeškrtnuté popelnice je všeobecně srozumitelným znakem nebezpečných odpadů. Na jejich konkrétní nebezpečné vlastnosti pak obvykle upozorňují výstražné grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně. Ty prozradí, zda je konkrétní věc či látka toxická, žíravá, hořlavá, dráždivá, výbušná či jinak škodlivá.

Na nás je nevytřídit takovýto typ odpadu do směsného odpadu ani do kontejnerů na třídění specifického druhu odpadu a nekontaminovat tak jejich obsah.

Příklady Nebezpečných Odpadů v Domácnosti

K běžným nebezpečným odpadům v domácnosti patří:

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

• Nedobrané či prošlé léky všeho druhu
• Zbytky syntetických barev, ředidel, lepidel, laků, nátěrů a mořidel a jejich obaly
• Elektrozařízení (spotřebiče, baterie, zářivky)
• Čisticí a úklidové prostředky
• Staré tonerové kazety do tiskárny
• Odpad z PVC

Dopady Nebezpečných Odpadů na Životní Prostředí a Zdraví

Nebezpečné odpady ohrožují jak životní prostředí, tak zdraví lidí a zvířat, a to jasně definovanými vlastnostmi. Některé látky jsou totiž výbušné, jiné toxické apod. Musí se s nimi tedy náležitě nakládat.

Konkrétní příklady dopadů:

• Výrobky obsahující rtuť: Rtuť může kontaminovat vodu a půdu, a to i na velké vzdálenosti. V potravě se potom dostává do lidského těla, přičemž následně ohrožuje zejména ještě nenarozené děti a kojence!
• Zářivky: Při jejich výrobě je používána právě rtuť, potom také argon a další nebezpečné látky. Pokud tedy chcete, aby neměly negativní vliv na životní prostředí, je nutné se jich správně zbavit.
• Ředidla: Jejich negativy jsou nebezpečné výpary a existuje rovněž riziko výbuchu a požáru při styku s otevřeným ohněm. Navíc bylo v minulosti zjištěno, že organická rozpouštědla jsou jedním z faktorů, jenž má negativní vliv na tvorbu ozónové díry.
• Baterie a akumulátory: Postupem času se z nich začnou uvolňovat nebezpečné látky, a to především těžké kovy. Ty mohou následně znečistit půdu či spodní a povrchové vody, což má samozřejmě negativní vliv na životní prostředí.
• Azbest: Azbest je karcinogenní. V mnoha zemích se tedy od jeho používání upustilo a z okolí lidských sídel je odstraňován.

Jak Správně Nakládat s Nebezpečným Odpadem?

Vesměs patří do sběrného dvora, přičemž některé obce navíc organizují jejich mobilní sběr. Ač lze mnohé z nich určit i laicky, v dalších případech to není tak jednoznačné - i proto existuje seznam nebezpečných odpadů.

Nebezpečný odpad by se nikdy neměl vyhazovat do odpadkového koše, míchat s jiným odpadem nebo vylévat do kanalizace.

Léky a léčiva

Specifickým druhem nebezpečného odpadu jsou pak léky a léčiva, kterých má řada z nás doma pěknou zásobu. Některé prošlé druhy léčiv můžou mít jiný účinky, žádné a nebo také i výraznější. A věřte mi, nechcete si nechat pumpovat žaludek po slupnutí prošlýho paralenu. Podobné je to i v případě, kdy léky neuchováváte správně - třeba je zapomenete na nočním stolku a pere do nich sluníčko, vyrazíte na vodu a ani lékárnička nezůstala suchá!

Léky je nejsnazší odnést zpátky do lékárny, v některých od vás převezmou i použitý zdravotnický materiál. Je opravdu důležité, aby se léky a léčiva likvidovaly bezpečně a bezpečně se skladovaly. K lékům by se neměly dostat děti nebo domácí zvířata. Nevhodné spolknutí platíčka ibalginů, nebo sirupu na kašel, by pak mohlo mít dost nepříjemné následky.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Všechny ostré předměty (jehly) by se měly shromažďovat do nepropustných a nepropíchnutelných obalů - tzv. klinikboxů a následně je vrátit do zdravotnického zařízení, které vám léčbu předepsalo.

Elektroodpad

Elektroodpad patří do zpětného odběru. „Staré elektrospotřebiče je možné odevzdat u prodejců elektra v režimu kus za kus nebo je v rámci zelených projektů odnést do speciálních boxů umístěných ve školách, firmách a institucích. V rámci projektu Buď líný je také možné objednat si jejich bezplatný odvoz přímo z domu,“ uvedl Petr Kubernát, jednatel společnosti REMA Systém, která se zpětným odběrem elektra zabývá.

PVC

Karcinogenní monomer vinylchlorid v měkkém PVC obsahuje změkčovadla, která se mohou například z dětských hraček uvolňovat přímo do slin dětí. To představuje vážné riziko vyvolání rakoviny jater. Odpad z PVC patří do sběrných dvorů.

Biologicky Rozložitelné Odpady (BRO)

Riziková je zejména aplikace nedostatečně zpracovaných biologicky rozložitelných odpadů (BRO) do půdy, která je citlivým ekosystémem zapojeným do potravinového řetězce. Existuje několik možných rizik - mikrobiologická rizika pro člověka, zoocenózy z přítomných patogenních a podmíněně patogenních mikroorganizmů.

Dalším rizikem je přítomnost biologických i chemických toxických a ekotoxických látek, dále toxicita způsobená akumulací těžkých kovů a dalších nebezpečných látek ve vodě a v půdě, které přecházejí do rostlin, zvířat a lidí. Rizikem je také přímá nebo latentní forma mikrobiální kontaminace potravního řetězce a vody.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Za zatím největší zdravotní riziko, které v ČR při nakládání s BRO vzniká, je nutno neustále považovat riziko možné kontaminace prostředí infekčními zárodky přítomnými ve směsi materiálů v některých kategoriích BRO. Vzhledem k tomu, že oblast výskytu toxických látek anorganického původu, především toxických kovů, je dostatečně známá, v analýze rizik je nutné se především věnovat pro-blematice mikrobiologické kontaminace a následných rizik z ní vyplývajících.

Pochopitelně je nezbytné při nakládání s BRO sledovat i problematiku chemických polutantů. Zdravotní rizika přímo souvisí s původem a složením odpadu. V případě, že mezi BRO jsou brány i kaly z ČOV, lze za největší zdravotní riziko pro lidi a zvířata počítat obsah patogenních mikroorganismů a toxických chemických látek v kalech.

Biologická rizika

Nakládání s BRO může s sebou přinášet nebezpečí rozšiřování patogenních organismů pro lidi a zvířata i rostliny. Kromě posouzení výskytu patogenních mikroorganismů v konečném produktu zpracování je třeba sledovat i možnost šíření patogenních mikroorganismů během celého procesu nakládání s BRO.

Mezi nakládání s BRO patří sběr odpadu, jeho transport do míst dalšího zpracování, jako je například kompostování, anaerobní rozklad, příprava alternativních paliv a některé další procesy včetně pyrolýzy. Při těchto operacích jsou pracovníci vystaveni bioaerosolům, které při manipulacích vznikají. Bioaerosoly obsahují i různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být patogenní či mohou mít alergizující účinek. Vzniká tak nebezpečí ohrožení veřejného zdraví. Je proto nezbytné při nakládání s BRO věnovat zvýšenou pozornost především hygieně pracovního prostředí.

BRO s vysokým podílem biologicky snadno odbouratelných látek umožňují masivní množení autochtonních mikroorganismů. V průběhu skladování či transportu se počty mikroorganismů velmi rychle mění, s časem vzrůstají a mohou tak ohrožovat zdraví lidí a zvířat i rostliny. Zdravotní rizika vznikají především při transportu bakterií a plísní vzduchem. Přímo ohrožené jsou dýchací cesty a mohou být alergizující i na pokožku.

Mikroorganismy z BRO tedy mohou ohrozit lidské zdraví vyvoláním infekčních onemocnění, vyvoláním alergií a produkcí toxických látek.

BRO pravidelně obsahují patogenní mikroorganismy. Platí to i o materiálu pro zakládku kompostu. Podle dostupné literatury jsou bakterie rodů Streptococcus, Enterobacter, Citrobacter, Klebsiella, Proteus, Serratia Pseudomonas obsaženy ve většině vzorků domovních odpadů. Avšak byly nalezeny i další rody bakterií jako Salmonella, Hafnia, Aeromonas, Escherichia, Acinetobacter, Staphylococcus a Kluyvera. Ty se však vyskytovaly jen v menšině vzorků. Proto při zacházení s těmito odpady, jejich kompostování, sběru a dopravě jsou ohroženi citliví lidé s chorobami dýchacích cest.

Nejběžnějšími alergeny například při kompostování a manipulaci s bioodpady jsou spóry plísní. Jejich četnost je velká, protože plísně se množí růstem na celulosových a lignocelulosových materiálech obsažených v bioodpadu. Teplo, které vzniká při hnití bioodpadu, podporuje růst plísně patogenní pro lidi Aspergillus fumigatus. Spóry této plísně produkují toxické látky s alergizujícími účinky. Toxické účinky se projevují jen při velmi vysokých koncentracích spór, alergické reakce na spóry se však i citlivých jedinců mohou objevit i při velmi nízkých počtech.

Prevence zdravotních rizik

Při sběru odpadu musí být celý systém zabezpečen tak, aby nedocházelo k ovlivňování životního prostředí zápachem. Sběr nesmí být zdrojem výskytu hmyzu a hlodavců. Tím se zajistí minimalizace přenosu možných infekčních onemocnění. Musí být zajištěny vhodné sběrné nádoby a jejich čištění a dezinfekce.

Pro svoz odpadu je vhodné zajistit přepravní obaly, jejich čištění a dezinfekci, a stanovit vhodné časové intervaly svozu tak, aby se zabránilo hnití odpadu a vzniku rizikových faktorů výše uvedených.

Při umisťování závodů, které zpracovávají biodegradabilní odpady, je nutné posuzovat několik kritérií. Je to zejména složení zpracovávaných odpadů a technologie jejich zpracování, vzdálenosti umístění technologického zařízení od obytných a rekreačních aglomerací, vodních toků a ploch, zdrojů pitné vody, dalších zemědělských a městských aglomerací, dále vzdálenost od povrchových vod a ochranných pásem nebo možná kontaminace podzemních vod.

Pozornost je třeba věnovat zabezpečení průsaku do podzemních a povrchových vod ve smyslu platných zákonů o ochraně povrchových a podzemních vod, s ohledem na charakteristiku zpracovaného odpadu a technologii zpracování nebo opatření k omezení misí pachů při celém cyklu nakládání s odpady včetně zařízení pro zpracování biodegradabilních odpadů, návrh systému kontroly a měření ve smyslu platné legislativy na ochranu ovzduší.

Nebezpečné Chemické Látky a Odpady v Podnicích

Pokud společnost skladuje chemické látky, vždy existuje riziko rozlití a úniku. Zkontrolujte, zda jsou snadno dostupné osobní ochranné prostředky (OOP) a bezpečnostní listy (SDS, MSDS) a zda jsou všichni zaměstnanci proškoleni v oblasti manipulace s chemickými látkami a jejich skladování.

Manipulace s chemickými látkami představuje velké zdravotní riziko pro ty, kteří nepoužívají vhodné ochranné pomůcky nebo nedodržují právní předpisy. Jako majitel podniku jste povinni zajistit, aby byly na pracovišti umístěny značky a označení upozorňující na nebezpečí a aby byli zaměstnanci dobře proškoleni v bezpečnostních postupech. Bezpečné nakládání s chemickými látkami signalizuje, že bezpečnost je na pracovišti prioritou. Pokud se zaměstnanci cítí bezpečně a mohou převzít odpovědnost za svou bezpečnost i bezpečnost ostatních, má to pozitivní vliv i na kulturu práce.

Pravidelnou kontrolou a údržbou zařízení je možné udržovat pracoviště v dobrém stavu a díky přehledu o zásobách omezit zbytečné nákupy a plýtvání prostředky. Všechny typy manipulace s chemickými látkami vyžadují nouzové pokyny a vybavení na místě, aby bylo možné řešit nehody, pokud k nim dojde.

Jak předcházet vzniku nebezpečných odpadů v podniku

• K třídění různých druhů odpadů a zbytkových produktů, které se ve firmě vyskytují, používejte odpadkové koše a recyklační nádoby s jasným označením.
• Zajistěte vhodné ergonomické pracovní místo a podmínky prostředí, včetně vhodné židle, stoličky a pracovního místa.
• Organizujte práci tak, abyste omezili stání, vyvážili úkoly, které je třeba vykonávat, a poskytli příležitosti pro střídání úkolů, přestávky podle potřeby atd.
• Poskytněte pracovníkům dostatečnou kontrolu nad tím, jak pracují, například jim umožněte měnit způsob práce a dělat si přestávky podle potřeby.

Plasty a jejich dopad na zdraví

Znečištění plastem představuje „vážné, rostoucí a nedostatečně uznávané nebezpečí“ pro zdraví, které stojí svět nejméně 1,5 bilionu dolarů ročně, varovali odborníci v rozsáhlé studii, která vyšla na začátku srpna v odborném časopisu The Lancet.

„Plasty způsobují nemoci a úmrtí od kojeneckého věku až po stáří a jsou zodpovědné za ekonomické ztráty související se zdravím přesahující 1,5 bilionu dolarů ročně,“ uvádí se v přehledu v lékařském časopise The Lancet. Tato zpráva přirovnává plasty ke znečištění ovzduší nebo olovu, ale současně uvádí, že jejich dopad na zdraví se dá zmírnit pomocí zákonů a správně nastavených pravidel a norem.

Odborníci vyzvali v této zprávě delegáty téměř 180 zemí, kteří se sešli v Ženevě, aby se po předchozích neúspěšných pokusech konečně dohodli na smlouvě, která by mohla problém všudypřítomných umělých hmot alespoň částečně řešit.

Lékař a výzkumník z Boston College ve Spojených státech Philip Landrigan varoval, že znečištěním plasty jsou nejvíce postiženi zranitelní lidé, zejména děti. „Je naší povinností na to reagovat,“ uvedl v prohlášení. „Pro ty, kdo se sejdou v Ženevě: přijměte prosím výzvu a příležitost najít společný základ, který umožní smysluplnou a účinnou mezinárodní spolupráci v reakci na tuto globální krizi.“

Mikroplasty

Vědci také varovali před drobnými kousky plastů zvanými mikroplasty, které byly nalezeny v celé přírodě - a v lidských tělech. Úplný vliv mikroplastů na zdraví sice ještě není detailně známý, ale vědci bijí na poplach ohledně možného dopadu těchto všudypřítomných plastů.

Podle zprávy se množství plastů vyprodukovaných na světě zvýšilo ze dvou milionů tun v roce 1950 na 475 milionů tun v roce 2022. Předpokládá se, že do roku 2060 se toto číslo ztrojnásobí. Přesto se v současnosti recykluje méně než deset procent všech plastů, dodává zpráva.

Landrigan uvedl, že světová plastová „krize“ souvisí s krizí klimatu. Plasty se totiž vyrábějí z fosilních paliv. „Není možné podcenit rozsah jak klimatické, tak plastové krize,“ podotkl Landrigan.

tags: #jaké #mohou #mít #následky #odpadky #na

Oblíbené příspěvky:

• Fakta o Slunci
• Alveus Niagara 60: Recenze granitového dřezu
• Udržitelné papírové tašky
• Bioodpad: Česká republika
• Mikrobiologie, hygiena a ekologie potravin