Ekologické Hrozby a Příležitosti Studie v Ocelářství a Ekoturismu

Ocelářský průmysl v České republice zůstává strategickým odvětvím s výraznými ekonomickými a sociálními dopady. Odborná studie, kterou zpracovali ekonomičtí experti CEVRO Univerzity však upozorňuje i na rostoucí hrozby, které mohou zásadně ovlivnit jeho budoucnost.

„Ocelářství má zásadní multiplikační efekt na českou ekonomiku. Přímo i nepřímo vytváří tisíce pracovních míst a hraje klíčovou roli v automobilovém průmyslu, stavebnictví a strojírenství. Jeho útlum by měl dalekosáhlé dopady na celé hospodářství,“ uvádí studie CEVRO Univerzity.

Podle odborníků je nutné zaměřit se na modernizaci výroby a přechod k nízkoemisním technologiím. Klíčové je zajistit rovné podmínky na trhu a podporu inovací. „Bez aktivní státní podpory a evropského financování riskujeme postupnou ztrátu schopnosti konkurovat levné asijské oceli,“ říká doc. Ing.

Výše a účel státní podpory ve formě dotací jsou v celosvětovém měřítku různorodé. Nejčastěji využívaný typ dotací je do nových technologií. Zatímco v zemích OECD mezi roky 2011-2020 objem dotací klesl o 72 %, mimo země OECD vzrostl o 300 %. V praxi pak ocelářský průmysl partnerských zemí OECD získává skoro 11x větší dotace na jednotku produkční kapacity ocele, než je tomu v zemích OECD.

Nejvýznamnější hráči světového ocelářského průmyslu - Čína, USA nebo Japonsko - jsou v podpoře svého ocelářství podstatně aktivnější než Česká republika. Čína v reakci na problémy ocelářského průmyslu zavedla programy na podporu recyklace šrotu, obnovu průmyslových zařízení a navýšení podílu elektrických obloukových pecí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Studie rovněž doporučuje posílení spolupráce mezi průmyslem a školami s cílem zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků. Navzdory výzvám studie zdůrazňuje, že české ocelářství má silný potenciál, pokud se mu dostane potřebné podpory.

„Budoucnost českého ocelářství spočívá v inovacích, spolupráci a cílené podpoře. Investice do jeho rozvoje a udržitelnosti nejsou pouze ekonomickou nezbytností, ale i strategickou prioritou zajišťující průmyslovou soběstačnost České republiky v dynamicky se měnícím globálním prostředí. Za předpokladu správně cílené podpory a kvalitní implementace opatření má české ocelářství potenciál stát se moderním, technologicky vyspělým a ekologicky udržitelným sektorem, který si udrží klíčovou roli v české ekonomice i v příštích desetiletích,“ dodává na závěr doc.

Ekoturistika v Zambii: Příležitost pro Ochrannu Přírody

Jeden z podstatných předpokladů zlepšení kvality ochrany přírody a obecněji biodiverzity v chráněných územích představuje promyšlený rozvoj ekoturismu, bezpochyby posilující zaměstnanost a ekonomickou prosperitu venkova a zároveň zainteresovanost místních komunit na ochraně přírody.

Počet zahraničních turistů přes množství výkyvů v Zambii v posledních desetiletích narůstá a v roce 2018 poprvé přesáhl jeden milion. Podrobnější rozbor však ukazuje, že pouze zhruba čtvrtinu zahraničních turistů je možné spojit s ekoturismem s vazbou na chráněná území, a to s obrovskými rozdíly.

Více než 140 000 turistů totiž zavítá k Viktoriiným vodopádům a na 23 000 z nich navštíví navazující malý národní park Mosi oa Tunya. Nejznámější národní park South Luangwa velký jako půl Moravy hostil v posledních letech více než 40 000 turistů za rok.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Obří národní park Kafue, rozprostírající se na 22 400 km2, vykazuje roční návštěvnost okolo 13 000 turistů a do národního parku Lower Zambezi zamíří ne víc než 10 000 návštěvníků ročně. Ostatní národní parky mají roční návštěvnost ve stovkách či jednotkách tisíců turistů, a někdy ještě méně. Do této kategorie patří i národní park Sioma Ngwezi.

Pro porovnání lze uvést, že v Krkonošském národním parku o rozloze méně než 400 km2 se roční návštěvnost pohybuje okolo 4 milionů osob. V africkém kontextu je pro srovnání vhodné uvést roční návštěvnost věhlasného obřího Krugerova národního parku (90 % plochy národního parku Kafue), přesahující 1,8 milionu osob.

Uvedené údaje a porovnání zřetelně potvrzují obrovský potenciál pro změnu současného stavu, a to v podobě udržitelné, k přírodě šetrné turistiky.

Studie Proveditelnosti a Rozvoj Ekoturistiky v Zambii

Záměr podpořit rozvoj ekoturistické infrastruktury v zájmu ochrany přírody a místní ekonomické prosperity vznikl již v roce 2016. Na základě jednání mezi MoTA a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zambijská strana oficiálně požádala o realizaci projektu v rámci rozvojové pomoci České republiky dopisem vyjadřujícím značný zájem o spolupráci v této oblasti i podáním žádosti MoTA Velvyslanectví ČR v Zambii.

Po následných opakovaných konzultacích se podařilo dojednat s Českou rozvojovou agenturou možnost zpracování studie proveditelnosti, která by věrohodně identifikovala prioritní zájmové prostory a zároveň stanovila expertními posouzeními investiční a provozní náklady. V roce 2017, resp. 2018 zažádala zambijská strana o provedení této studie jak samostatným dopisem státního tajemníka adresovaným Velvyslanectví ČR v Lusace, tak následně podanou žádostí o realizaci studie proveditelnosti posuzující tři zájmové oblasti pro podporu rozvoje nové ekoturistické infrastruktury v národních parcích Kafue, Sioma Ngwezi a Lower Zambezi.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Zmiňovaná iniciativa zambijských úřadů vyústila v polovině roku 2019 v uzavření smlouvy mezi Českou rozvojovou agenturou a AOPK ČR o realizaci této studie.

Národní Park Kafue

Největší národní park Zambie se nachází v převážně rovinaté krajině a pokrývají jej miombové lesy, savany a místy, zejména na severu mokřadní planiny. Na ploše velké jako Morava vzniklo celkem 20 celoročních a několik dalších sezónních ekoturistických zařízení. Nicméně s ohledem na rozsáhlost má park mnohem větší potenciál rozvoje.

Z fauny se vyskytují ekoturisticky a ochranářsky atraktivní populace slona afrického (5 000-6 000 jedinců), hrocha, buvola, lva, levharta, geparda, psa hyenovitého a hyeny skvrnité. Z antilop NP Kafue osídluje mj. antilopa vraná, antilopa koňská, impala, puku, buvolec Lichtensteinův, pakůň žíhaný a voduška červená neboli lečve. Jak jsme již uvedli, s ohledem na plochu je návštěvnost parku činící 10 000-15 000 ročně poměrně nízká.

Národní Park Sioma Ngwezi

Třetí největší národní park (5 270 km2) leží na jihozápadě země na hranici s Angolou a Namibií a charakterizuje jej rovinatá krajina porostlá miombovovými a akáciovými lesními a savanovými formacemi na kalaharských píscích, někde jsou otevřené travnaté pláně a pánve periodicky zaplňované vodou.

V minulosti na faunu velmi bohatý park byl před dvěma desítkami let téměř vypytlačen. V současnosti zlepšená aktivní ochrana a poloha na migračních koridorech velkých savců mezi třemi státy umožnila aspoň částečnou obnovu populací fauny. Stejně jako NP Kafue se také toto chráněné území stalo součástí obřího přeshraničního chráněného území Kavango-Zambezi (KAZA), plochou srovnatelného s Francií. Z hlediska ekoturismu a ochrany přírody zůstává významná přítomnost autochtonní populace žirafy jižní, která se jinde v Zambii nevyskytuje (populace žiraf v South Luangwě patří k jinému druhu - žirafě masajské).

Dříve početná stáda slona afrického byla zdecimována pytláctvím, takže dnes jejich populace čítá nízké stovky jedinců, přičemž dramaticky vzrostl podíl nalezených zabitých zvířat k živým, konkrétně z 3 % v roce 2008 na 85 % v roce 2015. Jinak park nabízí téměř ucelené portfolio další africké charismatické fauny včetně lva, psa hyenovitého, levharta a možná i geparda a některých antilop, avšak stále v mimořádně nízké populační hustotě.

Národní Park Lower Zambezi

Rovněž rozsáhlý národní park (4 094 km2) je situován podél hraniční řeky Zambezi široké 0,5-2 km (v parku v délce asi 120 km), na niž navazuje nivní terasa široká 2-15 km a řetězec kopců vysokých přes 1 000 m n. m. a svahy Velké příkopové propadliny. Četné mokřady a tůně (část nivy parku je několik měsíců pod vodou), rozmanitá buš a savany s dominantami jako baobab a palma Hymphaene ventricosa přispívají k dramatické krajinné scenerii.

Široké spektrum africké fauny zahrnuje slona afrického (asi 1 500-1 700 jedinců), hojného hrocha, buvola, zebry, několik druhů antilop, lva (menší populace asi 30-40 jedinců), levharta, hyeny skvrnité a nepočetně i psa hyenovitého, čítajícího 3-5 smeček. Zatímco krokodýl nilský je běžný, nosorožec dvourohý (vypytlačen), gepard (zřejmě vyhuben) a žirafa (mimo areál výskytu) chybějí. Téměř 400 druhů ptáků včetně kolonií vlhy karmínové hnízdící v NP v počtu až 10 000 jedinců lákají milovníky avifauny.

Na území parku bylo postupně vybudováno sedm ekoturistických zařízení luxusního charakteru, zatímco na deset zařízení rozmanité kvality se nachází v přilehlé oblasti řízeného lovu zvěře. Park a jeho okolí ohrožuje záměr těžby nerostných surovin.

Porovnávací SWOT Analýza

Účelem studie proveditelnosti bylo jasně definovat projekt a určit, zda ho bude možné realizovat. Možnosti určují dostupné příležitosti a limity zdrojů, trh, životní prostředí, potřeby a požadavky místní komunity a politická realita. Jako součást studie byla vypracována analýza SWOT (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). Silné a slabé stránky zastupují vnitřní faktory (vlastnosti) navrhovaného projektu; příležitosti a hrozby představují vnější faktory, které mohou ovlivnit výsledek.

Podrobná SWOT analýza šesti lokalit ve zmiňovaných třech národních parcích byla navržena podle mezinárodních standardů a provedena samostatně každým odborníkem. Pro vypracování SWOT analýzy porovnávající jednotlivé parky a lokality v nich bylo stanoveno celkem 46 kritérií.

• Sedmnáct se týkalo silných stránek (např. biodiverzita, krajinná atraktivita a možnosti ekoturistických aktivit).
• Deset mělo vazbu na slabé stránky, jako je sezonnost využití, nedostatek ekoturistického vybavení, nedostatečné zapojení lokálních komunit v ekoturismu.
• Sedm kritérií souviselo s příležitostmi (např. možnosti zapojení místních komunit do projektu, možnosti synergie s dalšími institucemi včetně NGOs, možnosti zvýšení kvality péče o přírodní prostředí).
• Dvanáct kritérií představovalo ohrožení (např. ohrožení těžbou nerostných surovin, pytláctvím, negativními dopady realizace ekoturistické infrastruktury).

Každému parametru SWOT byla přiřazena váha s možnými hodnotami 1, 1,5 a 2 a skóre od 0 do 5. Každý z pěti odborníků nezávisle určil váhu a skóre pro všechny definované a dílčí parametry. Vážené skóre (váha * skóre) posloužilo k porovnání všech výsledků SWOT s použitím kladných hodnot pro příznivé parametry (síly, příležitosti) a záporných hodnot pro nepříznivé charakteristiky.

Podrobné hodnocení proběhlo na šesti konkrétních lokalitách vybraných zástupci MoTA, resp. příslušných správ národních parků.

Vyhodnocení

Na základě celkového vyhodnocení vyšlo jako nejvhodnější místo pro výstavbu ekoturistického zařízení na soutoku řeky Shishambe a Kafue v národním parku Kafue.

Na druhý okraj intervalu hodnocení se dostaly lokality v Sioma Ngwezi. Tento park má úžasnou krajinnou scenerii charakteru divočiny a obnovující se fragmenty původních populací fauny. Nicméně jejich komplikovaná dostupnost po cestách s hlubšími kalaharskými písky a absence povrchové vody (nutnost využití vrtů pro zásobování vodou) ve studovaných lokalitách snižuje hodnocení a zvyšuje případné investiční náklady.

Z širšího pohledu jsou studované lokality ve všech cílových národních parcích, byť s různou intenzitou, vhodné k rozvoji ekoturismu a nezbytných zařízení.

Finanční Podpora a Budoucí Kroky

Výsledky studie byly předány prostřednictvím Velvyslanectví ČR zambijskému Ministerstvu turismu a umění spravujícímu chráněná území a následně prezentována a předána České rozvojové agentuře. Studie identifikovala prioritní lokalitu, resp. vhodné lokality pro vybudování udržitelné ekoturistické infrastruktury a zahrnuje rovněž expertní odhady investičních nákladů modelového ekoturistického zařízení s kapacitou do 30 návštěvníků (celkově přibližně 6 milionů Kč) a počátečních provozních, resp. mzdových prostředků (ročně okolo 300-400 000 Kč, resp. 500-900 000 Kč) se servisem zajišťovaným asi deseti pracovníky místní komunity.

Správa ekoturistického zařízení by postupně přešla do rukou místní komunity za supervize investora. Veškeré příjmy zůstanou v místě (na rozdíl od standardních zařízení provozovaných zahraničními společnostmi).

Jako nejracionálnější se jeví využití programu rozvojové spolupráce ČR. V Zambii jako jedné z prioritních zemí byly v roce 2019 na rozvojovou pomoc podle dostupných údajů nevyčerpány dvě desítky milionů Kč, takže tyto prostředky byly redistribuovány pro OSN působící v oblasti. Nicméně tento zdroj by mohl být potenciálně využitelný po nezbytné úpravě indikátorů, kde je dosud uváděn pouze zemědělský (produkční) rozvoj zambijského venkova.

V současné době je připravováno alternativní doplnění projektů o studijní a výzkumné výměny mezi ČZU a Zambijskou univerzitou (UNZA) v Lusace včetně vybudování zázemí pro tyto aktivity v navazujícím prostoru ekokempu. Předpokládá se i prostudování vhodnosti a možnosti repatriace vybraných vyhubených taxonů místní fauny (např. nosorožce dvourohého nebo žirafy jižní) a případně vytvoření malé záchranné stanice pro poraněná zvířata ve spolupráci se Safari Parkem Dvůr Králové n.

V případě úspěšných úprav formálních podmínek by pak mohlo zambijské ministerstvo požádat na základě studie proveditelnosti o podporu v průběhu roku 2021. Mělo by se jednat o pilotní projekt, na jehož realizaci by se měli podílet i zástupci dalších komunit dvou regionů, kde proběhlo vyhodnocení vhodnosti s cílem rozšířit získané kapacity, dovednosti a přístupy i do dalších prověřovaných lokalit.

Celý projekt vykazuje značné multiplikační účinky výstupů podpory: přispěje mj. k omezení chudoby a k podpoře prosperity lokálních komunit, ke zlepšení kvality ochrany přírodního prostředí a biodiverzity a také k omezení migrace místních lidí z venkova do městských oblastí a případně dále.

tags: #ekologické #hrozby #a #příležitosti #studie

Oblíbené příspěvky:

• Florenc: doprava Leo Express
• Recenze škol v přírodě Šumava
• Výměna sifonu: Postup
• Účinné metody proti slimákům
• Obec Vlkoš: Historie a současnost