První písemná zmínka o Vlkoši pochází z roku 1248. Obec leží v pahorkatině jižně od masivu Chřibů v plně exploatované zemědělské krajině. Ploché hřbety pahorkatiny vytvářejí základní krajinný rámec obce, okolní horizonty ve směru severním, západním i východním, kdy jádro obce se nachází v ploché mělké nivě, protékané Hruškovicí.
V historii byla obec rozdělena na alodní a zeměpanskou část, přičemž její vývoj nebyl zcela plynulý. Zajímavostí Vlkoše byla existence dvou dvorů. O manském dvoře slyšíme v roce 1670. Od roku 1670 držel jeho místo svatobořický dlouholetý úředník a purkrabí Karel Norbert Vilém Žďárský.
Důležitou roli hrál i panský dvůr, jehož součástí bylo vinařství. Vinice byly po polích druhou nejdůležitější kulturou. Po první světové válce byla provedena likvidace dvora, polní hospodářství bylo i nadále hlavním zdrojem obživy. K zemědělství mělo také těsný vztah několik průmyslových závodů, k nimž kromě válcového mlýna patřil lihovar se sušárnou brambor a pálenice.
V obci se rozvíjel bohatý spolkový život. Působil zde čtenářský spolek Beseda, králíkářský spolek a Hospodářská besídka. Dále zde byla Slovanská jednota, místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, Sokol a Orel. V roce 1922 byla obec elektrifikována a v roce 1932 byl postaven plynojem na zachycování a zhušťování zemního plynu, přiváděného potrubím z polí u Vacenovic.
Začátky školství sahají do 50. let 18. století. Stavba nové školy byla provedena v roce 1805 a pak 1858. Nová farní budova byla vystavěna r. 1903 a nový hřbitov za osadou r. 1887. Nejkrásnější stavební památka, chrám Nanebevzetí Panny Marie, byl vystavěn v letech 1770 až 1780 na místě starého sešlého a zřícením hrozícího kostela. Znakem obce je vlk ve skoku, probodený šípem.
Čtěte také: Praktické informace: Skladka Strážnice
Jádro obce Vlkoš je tvořeno poměrně zachovalou centrální zónou. Stávající urbanistické uspořádání centrální zóny, která dříve představovala celou obec, je reprezentantem sídelního typu tzv. návesní silnicovky. Vlkošská návesní ulicovka je navíc kombinovaná s ulicovým půdorysem. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, nacházející se na uměle vytvořeném návrší, obehnán je masivní ohradní zdí bývalého hřbitova a vzrostlou zelení. K prostoru kostela přiléhá objekt bývalé školy (dnes obecního úřadu) obytné zástavby historicky drobného měřítka a fary. Obec se od historického jádra dále historicky rozvíjela podél hlavních komunikací, v nejnovější době převážně směrem jižním - k sousední obci Skoronice. Další možnosti rozvoje obytné zástavby obce jsou ve směru východním limitovány výrobními areály a rezervami pro jejich rozvoj, západně pak nivou Hruškovice.
Katastrální území má rozlohu 855 ha, hustota osídlení je 126 obyv./km2. Území Vlkoše spadá do dvou geomorfologických soustav: Dolnomoravského úvalu a Dyjsko-moravské pahorkatiny. V reliéfu převládají široké zaoblené hřbety oddělené širokými údolími, okraje tvoří terasy řeky Moravy a Dyje. Díky jílovitému podloží má Kyjovská pahorkatina zhoršené podmínky pro tvorbu zásob podzemní vody.
Vlkoš patří do teplých oblastí T2 a T4. Území je mozaikou různých biotopů s výskytem řady reliktních a ohrožených druhů. Les Chrást má zvláštní charakter díky geologickému podkladu, s výskytem acidofilních březových doubrav. V zájmovém území katastru obce Vlkoš bylo v minulosti prováděno ochranářské mapování, které je průběžně aktualizováno.
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přírodních i pozměněných ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Návrh ÚSES zahrnuje prvky již existující, prvky s nutností rekonstrukce a nově navržené prvky. Místní systém v k.ú. zahrnuje cenná společenstva dvou sosiekoregionů. Prvky ÚSES nelesního charakteru jsou zastoupeny trasou vedoucí po SZ hranici k.ú. v exponovaných hřebenových polohách pahorkatiny. Důležitá jsou společenstva v travino-bylinných ladech, sadech a mezích, společenstva smíšených doubrav a kontaktující nivu Hruškovice. Nivní biokoridor přechází do zamokřených poloh lesního komplexu Doubravy.
V dosavadní struktuře osídlení byl Vlkoš nestřediskovou obcí trvalého významu spádující do střediskové obce - města Kyjova. Od roku 1990 se obec osamostatnila. Statistické údaje dokladují stabilizaci trvale bydlícího obyvatelstva, předpokládá se nevýrazný nárůst a stabilizace. Počet obyvatel obce je závislý na jejím ekonomickém a obytném potenciálu.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Z hlediska spádovosti má obec vztahy převážně ke Kyjovu, dále k okresnímu městu Hodonínu. Obec má potenciál pro rozvoj obytných a podnikatelských aktivit i rozšíření ploch průmyslových. Snaha o minimalizaci záborů nových ploch je nutno regulovat, neboť přináší zejména zvýšené ekonomické nároky na výstavbu a údržbu technické infrastruktury.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
tags: #skladba #TKO #Stražnice #složení