Přírodní katastrofy

03.03.2026

Přírodní katastrofy ohrožují obyvatele naší planety od samého počátku civilizace. Naše země patří naštěstí k těm, kterým nehrozí výbuchy sopek a pro něž je zemětřesení nebezpečím zcela nepatrným. Musí se však chránit proti povodním, sesuvům i proti následkům atmosférických poruch.

Pojem přírodní katastrofa

Hned na úvod se sluší říci, že definice přírodní katastrofy není jednotná. Nejčastěji se setkáme s popisem, který říká že: "Přírodní katastrofa je rychlý (od řádu sekund do dnů, max. týdnů) přírodní proces mimořádných rozměrů. Následkem tohoto procesu jsou velké materiální škody a často i oběti na lidských životech." Někdy se také setkáme s pojmem pohroma, který je dle OSN definován počtem obětí (do 25) a materiální škodou do 25 mil. dolarů.

V některých případech považujeme za přírodní katastrofu i pomalé děje (vysychání jezer, dlouhodobé sucho, desertifikace).

Přírodní katastrofy vždy udeří najednou, často neočekávaně, zpustoší určité území, zničí obydlí, majetek, komunikace, zdroje obživy a nejhorším dopadem jsou ztráty na lidských životech.

Podle statistik největší materiální škody způsobují zemětřesení, hurikány, povodně a tornáda; nejvyšší lidské ztráty pak především dlouhodobé děje jako je sucho a následný hladomor.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Přírodní katastrofy sebou nesou okamžité = přímé následky a také dlouhodobé = nepřímé následky (zničení krajiny, úrody, infrastruktury ...).

Obecně také platí, že v méně rozvinutých zemích mají přírodní katastrofy mnohem hrozivější následky.

S rozvojem vědy a techniky je možno ledacos předpovědět a některým katastrofám docela úspěšně zabránit, to samozřejmě vyžaduje jejich důkladnou znalost. Je nutné poznat jejich vznik, mechanismus, rozšíření a všechny další jevy s nimi spojené.

Jestliže přírodní katastrofa zasáhne hustě osídlenou oblast, jsou její dopady na lidské majetky a hlavně životy mnohem závažnější.

Přírodní ohrožení, hazardy, rizika

V obecném měřítku všechny přírodní děje, které nějakým způsobem ohrožují lidskou společnost označujeme jako přírodní ohrožení resp. hazardy. Jednotlivé děje se hazardem stávají v momentě, kdy již příroda nedokáže snést zatížení, které způsobují (např. tlak vody na svah => následný sesuv). Nově se k přírodním hazardům přidávají také ty ovlivněné člověkem - technologický hazard a enviromentální hazard.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Jako přírodní riziko označujeme pravděpodobnost výskytu nepříznivého jevu pro společnost. Do zjištění rizika se zapojuje celá řada charakteristik a to nejenom přírodní, ale také enviromentální, společenské či ekonomické. Vzniká tak mapa Indexu přírodního rizika - viz níže.

Dělení přírodních katastrof

Rozdělujeme je podle prostředí jejich vzniku. A to na katastrofy:

vesmírné (kosmos) - katastrofou je pád mimozemského tělesa, impakt
atmosférické - dochází k tropickým cyklónům, tornádům či pískovým a prachovým bouřím
hydrosférické - bouřlivé přílivy, tsunami, povodně
litosférické - zemětřesení, vulkanická činnost, sopečné výbuchy, ničivé svahové pohyby (sesuvy)
biologické - požáry, epidemie
technologické - průmyslové nehody, nukleární hrozby ...

Další dělení je na endogenní (příčina ve vnitřních silách Země - zemětřesení, vulkanická činnost) a exogenní - všechny ostatní typy katastrof působící na povrchu či nad ním.

Většina přírodních katastrof je však často propojena.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologicke #katastrofy #prezentace