Ekologické katastrofy v Africe a jejich dopady

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.

I když průměrné teploty se na africkém kontinentu zvyšují podobným tempem jako v jiných částech světa, Afrika je v kontextu klimatických změn výjimečně zranitelná, uvedla podle agentury Reuters Světová meteorologická organizace (WMO). Africké země jsou navíc většinou chudé a špatně vybavené pro reagování na důsledky klimatických změn, tvrdí WMO.

To podtrhly přírodní katastrofy jako cyklony Idai a Kenneth, které v minulém roce zasáhly tři jihoafrické státy.

Extrémní projevy počasí v roce 2024

Rok 2024 byl podle různých modelů buď nejteplejším, nebo druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. A uplynulé desetiletí bylo jednoznačně nejteplejším v historii.

Průměrná povrchová teplota v celé Africe v roce 2024 byla přibližně o 0,86 stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr v letech 1991 až 2020. Nejvyšší teplotu zaznamenala severní Afrika (1,28 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020) a zároveň jde o subregion Afriky, který se otepluje nejrychleji.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Afrika se přitom otepluje pomaleji než oblasti blíže pólům, za což může sklon zemské osy. Průměrně se na Zemi za loňský rok teploty zvýšily o 1,5 stupně oproti době před průmyslovou revolucí.

Oceánské extrémy

Teploty mořské hladiny na celém kontinentu byly rekordní, přičemž obzvláště rychlé bylo oteplení v Atlantském oceánu a Středozemním moři. Vlny mořských veder zasáhly největší oblast od začátku měření v roce 1993, uvádí WMO.

Téměř celou oceánskou oblast kolem Afriky - a zejména tropický Atlantik - v roce 2024 zasáhly mořské vlny veder silné nebo extrémní intenzity. Od ledna do dubna bylo zasaženo téměř třicet milionů kilometrů čtverečních, což je nejvíce od začátku sledování v roce 1993, i když později v průběhu roku se tato plocha zmenšila.

Vysoké teploty oceánů narušují mořské ekosystémy, mohou zesilovat tropické bouře a v kombinaci se zvyšováním hladiny moří představují další hrozby pro pobřežní komunity.

Hlavní roli ve vývoji srážek sehrál vliv El Niño a takzvaná pozitivní fáze dipólu Indického oceánu, která trvala od roku 2023 do začátku roku 2024.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Dopady na zemědělství a potravinovou bezpečnost

Rostoucí teploty se podepisují na pěstování plodin. Zemědělství přitom tvoří základní stavební kámen afrického hospodářství. Okolo roku 2050 budou negativně zasaženy hlavní oblasti po celé Africe, kde se pěstuje obilí.

Extrémní horka zasáhla v roce 2024 mnoho částí kontinentu, což ovlivnilo zemědělství, produktivitu práce a narušilo vzdělávání.

Jižní Afrika zažila ničivé sucho zejména v Malawi, Zambii a Zimbabwe, kde bylo nejhorší za nejméně dvě desetiletí. Souhrnné výnosy obilovin v jižní Africe byly o šestnáct procent nižší než pětiletý průměr, v případě Zambie o 43 procent a Zimbabwe dokonce o padesát procent. Podprůměrnou úrodu zažila i severní Afrika. Po šesti po sobě jdoucích letech sucha klesla produkce v Maroku o 42 procent pod pětiletý průměr.

V letech 2018 a 2019 postihl oblast Afrického rohu nedostatek srážek, který vedl k nejhorší úrodě obilovin v Somálsku od roku 1995, odkdy existují o sklizni v zemi přehledy, a nedostatku obilí v sousední Keni. Načež přišly záplavy. Na konci roku 2019 zaznamenaly Somálsko, Keňa, Etiopie a Tanzanie nejméně dvakrát tolik srážek během sezónních dešťů než obvykle.

V suchých oblastech kontinentu včetně západoafrického Sahelu se podle WMO počet podvyživených lidí zvýšil od roku 2012 o 45 procent.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Nízká hladina vody a nízká produkce vodní energie z jezera Kariba, největší uměle vytvořené nádrže v Africe, způsobily dlouhodobé výpadky elektřiny a hospodářské poruchy.

Ve východní Africe naopak vedly mimořádně silné dlouhotrvající deště od března do května k vážným záplavám v Keni, Tanzanii a Burundi. Stovky lidí přišly o život a více než sedm set tisíc se muselo vypořádat s následky. Srážky v období od října do prosince byly podprůměrné, což vyvolalo obavy o potravinovou bezpečnost.

Záplavy v západní a střední Africe postihly více než čtyři miliony lidí a vyžádaly si několik stovek obětí a statisíce vysídlených. Mezi nejhůře postižené země patřily Nigérie, Niger, Čad, Kamerun a Středoafrická republika.

Extrémní cyklóny

Poprvé v satelitní éře se v květnu vyvinuly dvě tropické cyklóny, Hidaya a Ialy, které se pohybovaly nad severozápadní částí povodí v blízkosti Tanzanie a Keni, tedy nad oblastí, kam se až doposud tyto ničivé meteorologické jevy dostávaly jen výjimečně.

Zejména tropická cyklóna Chido měla ničivé účinky, když se dostala na pevninu na francouzském ostrově Mayotte v souostroví Komor, kde se stala nejsilnější bouří za posledních devadesát let. Poté zasáhla Mosambik a Malawi, kde ovlivnila desítky tisíc lidí. Mnoho z nich zůstalo bez domova a bez přístupu k pitné vodě.

Klimatické změny a migrace

Změna klimatu podle celé řady rozsáhlých výzkumů ovlivňuje migrační vzorce v celé Africe, přičemž přírodní katastrofy nutí miliony lidí opouštět své domovy.

Za uplynulou dekádu byly hlavní příčinou migračních vln v Africe cyklóny. Cyklón Idai (2019), který vyhnal lidi z Mozambiku, Zimbabwe a Malawi, a cyklón Gati (2020) v Somálsku poukazují na zranitelnost kontinentu těmito meteorologickými vlivy.

Zpráva Světové banky odhaduje, že v roce 2050 by změna klimatu mohla způsobit vnitřní vysídlení 85 milionů Afričanů v subsaharské Africe, přičemž celosvětový počet migrujících Afričanů by mohl dosáhnout dvou set milionů.

Nerovnoměrné dopady a budoucí výzvy

„Zpráva o stavu klimatu v Africe odráží naléhavou a stupňující se realitu klimatických změn na celém kontinentu,“ shrnula generální tajemnice WMO Celeste Saulová. „Odhaluje také výrazný vzorec extrémních povětrnostních jevů, kdy se některé země potýkají s mimořádnými záplavami způsobenými nadměrnými srážkami, ale jiné s přetrvávajícím suchem a nedostatkem vody.“

Zpráva upozorňuje na celou řadu problémů v oblasti zemědělství a životního prostředí, potravinové, vodní a energetické bezpečnosti a zdravotnictví a vzdělávání. Zdůrazňuje ale také příležitosti a nové nástroje, jak těmto výzvám čelit.

Mezi ně patří podle WMO zejména umělá inteligence, mobilní komunikační nástroje a pokročilé modely předpovědi počasí, které dohromady výrazně zvyšují přesnost a dosah meteorologických služeb v celé Africe. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví pro každého člověka.

tags: #ekologické #katastrofy #Afrika

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická známka na čelní sklo
• Nože Fiskars pro přírodu i kuchyni
• Školy v přírodě - pravidla
• Odpadkový koš Curver 40L – recenze
• Díra v odpadní trubce: řešení