Ekologické katastrofy v historii lidstva

Dnes se ve všech zprávách potkáváme se zmínkou o zničujících požárech lesů a přírodních areálů. Ačkoliv tyto ohnivé přírodní katastrofy jsou jevem novověku, historie lidstva byla poznamenána několika peklo připomínajícími událostmi, které se dotkly velkých měst.

Přírodní katastrofy a jejich klasifikace

Přírodní katastrofa je přírodním procesem, který je rychlý a zanechal po sobě lidské oběti a materiální škody. Mnohdy na sebe jednotlivé katastrofy navazují a většinou jsou jejich druhotné účinky tragické. Musíme zdůraznit, že přírodní katastrofy jsou zcela normální geologické pochody, které se odehrávaly od samotného začátku geologické historie Země.

Klasifikujeme je podle prostředí jejich vzniku. Ve střetu s lidskou populací se ovšem na ně díváme zcela jinak, z hlediska obětí, škod, jejich předpovědi a ochraně před nimi. Slovo „rychlý“ v této definici má geologický význam. To znamená, že může katastrofický proces může trvat vteřiny, dny i týdny, jeho následky však bývají dlouhodobé.

Zemětřesení

Je to nejhrozivější přírodní katastrofa, neboť celá polovina lidstva žije v zemětřesných oblastech. Říkáme jim seismicky aktivní oblasti. Zemětřesení vzniká nahromaděním napětí v zemské kůře a jeho náhlým uvolněním. Epicentrum je místo na zemském povrchu nejbližší ohnisku. Místo, kde zemětřesení vzniká, je ohnisko (někdy se mu říká hypocentrum).

Velikost, čili magnitudo zemětřesení se označuje podle Richterovy škály písmenem M a číslem. Desky se totiž nepohybují souvisle, ale episodicky a většina náhlých rychlých pohybů je doprovázena otřesy. Epicentra jsou na zemském povrchu rozložena nerovnoměrně, v hlavně v pásech podél hranic tektonických desek. Čísla nad 6 už značí zemětřesení velké. Při magnitudu 8,6 se uvolňuje třímilionkrát větší energie, než měl výbuch první atomové bomby. Ničivé zemětřesení v Indonésii v roce 2004 mělo magnitudo až 9.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Vulkanismus

Vulkanismus ohrožuje na světě přibližně desetkrát méně lidí než zemětřesení. Asi 200 milionů jich žije v nebezpečné blízkosti sopek. O každé sopce, která v historické době vybuchla, musíme předpokládat, že vybuchne znovu. Obvykle se předpokládá, že to jsou výlevy láv. Takové proudy jsou nebezpečné, když se valí k lidským sídlům.

Větším nebezpečím než lávy jsou vývrhy sopečného popelu s pumami. Nejnebezpečnější jsou však smrtonosné pyroklastické proudy, čili pyroklastické vlny. To jsou žhavá sopečná mračna, směs sopečného materiálu s plyny, přes 100 stupňů Celsia horká a valící se ze svahů sopky a spalující vše v cestě. I celá města!

Svahové pohyby

K takové katastrofě dochází, když příroda či člověk poruší stabilitu svahu. Síly, držící pohromadě půdu či horninu, jsou najednou slabší než gravitace. Svahové pohyby jsou v naší republice spolu s povodněmi nejnebezpečnějšími přírodními katastrofami. K lidským obětem bohudíky většinou nedochází, ale hospodářské škody bývají veliké.

Sesuvy ničí obydlí, ohrožují sídliště, poškozují zemědělské pozemky, přerušují komunikace, potrubí, telefonní a elektrická vedení. Zablokují vodní toky a způsobí zátopy. V mořích mohou způsobit mohutná tsunami.

Prachové bouře

Je to až neuvěřitelné, ale tato přírodní katastrofa, běžná v pouštních krajinách, zasáhne i naše území. Trpí jimi hlavně Morava. V Dolnomoravském úvalu bouře nanášejí písek a naopak erodují úrodnou půdu. Dokonce se stalo, že v roce 1992 prachová bouře zablokovalo dopravu na hlavním tahu Brno-Opava.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Povodně

Povodně jsou u nás velmi známé, podrobně prostudované a popsané v odborné i jiné literatuře. Každý porozumí tomu, že na vznik a velikost povodní má úhrn dešťových srážek za určitou dobu a dopadající na určitou plochu. Navíc, vliv má i tvar povodí rozvodněné řeky, nadmořská výška, sklonitost svahů, členitost povrchu a hustota vegetace.

Stoupne-li odtok srážkové vody na úkor jejího vsakování, voda odtéká a níže na nivě může dojít k zátopám. Mnoho pozornosti se u nás věnuje snížení rizika povodní a následkům. Důležitý je návrat k přirozenému rázu koryt vodních toků.

Co dělat?

Zdůraznili jsme, že přírodní katastrofy jsou v podstatě normálními geologickými pochody, ovlivňujícími naši Zemi během celé geologické historie. Avšak i člověk svou činností se může neblaze na vzniku přírodních katastrof účastnit.

Největší katastrofy v historii lidstva

Není přitom žádnou výjimkou, že takto hrozivá čísla zasáhla civilizaci v dobách, kdy po světě chodilo jen několik málo stovek milionů lidí. Ačkoli se moderní člověk může cítit v naprostém bezpečí a uklidňovat se představou, že před ničivými živly bude včas varován a dobře chráněn bezpečnostními opatřeními, opak je pravdou. Příroda stále ještě má nad člověkem navrch a podle toho, co předvádí, ještě dlouho mít bude.

1. Záplavy na Žluté řece

• Rok: 1887, 1931, 1938
• Země: Čína
• Počet obětí: 2,7 milionu, přes 3 miliony, až 900 tisíc

Řeka unáší nezvyklé množství hornin, což jí také dalo její jméno - jílovité částice zbarvují vodu dožluta. Za rok takto přemístí 1,5 miliardy tun materiálu, z čehož tři čtvrtiny doplují až do moře. Díky domu se každým rokem záliv Po-chaj zmenšuje o několik stovek metrů. Zbylá jedna čtvrtina se ukládá na dně řeky a zvyšuje tak její koryto, proto v současnosti protéká několik metrů nad úrovní okolní krajiny.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V roce 1887 několik metrů vysoké přívalové vlny smetly z povrchu Země 600 vesnic a měst. Voda později zaplavila dalších 1500 obcí. Podle dobových záznamů se celkový počet obětí odhaduje na 2,7 milionů. Podobná katastrofa se na Žluté řece odehrála i v roce 1931, kdy si vyžádala dokonce 4 miliony obětí a v roce 1938 s 900 000 oběťmi.

2. Zemětřesení v Šan-si

• Rok: 1556
• Země: Čína
• Počet obětí: 830 tisíc

Nejničivější zaznamenané zemětřesení v historii lidstva se přihnalo ráno 23. 1. 1556 a zasáhlo kolem stovky kantonů v deseti čínských provincií. Příčinou obrovských ztrát na životech byla hlavně i skutečnost, že v té době mnoho lidí žilo v umělých jeskyních vyhloubených ve sprašových (poměrně měkkých) skálách. Při zemětřesení se jich naprostá většina následkem sesuvů půdy zhroutila.

Přestože v šestnáctém století pochopitelně žádné měření magnitudy neprobíhalo, podle záznamů průběhu a geologických analýz je jeho síla v současnosti odhadována kolem 8 stupňů Richterovy škály. Z dobových záznamů vyplývá, že zemětřesení v postižené oblasti zapříčinilo změnu toku několika řek a zničilo prakticky celou dopravní síť.

3. Zemětřesení v Tang-šan

• Rok: 1976
• Země: Čína
• Počet obětí: 700 tisíc

Zatímco podle oficiálních čínských zdrojů v Tang-šanu (průmyslovém městě s přibližně milionem obyvatel) zahynulo kolem 200 000 lidí, ostatní agentury odhadují počet obětí až na 700 000. Zemětřesení propuklo ráno 28. června 1976, podle oficiálních čínských informací dosáhlo 7,8 stupně Richterovy škály a hlavní otřesy trvaly kolem 15 minut. Přibližně po 15 hodinách následovaly další otřesy o síle 7,5 stupně.

4. Tajfun Bhola

• Rok: 1970
• Země: východní Pákistán (dnešní Bangladéš)
• Počet obětí: 300-500 tisíc

Nejničivější zaznamenaný tajfun v historii lidstva vtrhl do ústí řeky Gangy 12. listopadu 1970. Přímo při bouři zahynulo na půl milionů lidí, přičemž hlavní příčinou takto vysokého počtu obětí byla zvednutá vodní hladina, která téměř zcela potopila většinu ostrovů v deltě řeky Gengy.

5. Tajfun nebo zemětřesení v Kalkatě

• Rok: 1737
• Země: Indie
• Počet obětí: 300-500 tisíc

Vzhledem k malému množství dochovaných informací byla katastrofa v jednom z největších indických měst, která se odehrála 7. října 1737, dlouho přičítána zemětřesení. V současnosti se však odborníci domnívají, že se jednalo o tajfun. Podle britského zmocněnce Thomase J. Moora v tento den bouře a povodeň zničila téměř všechny budovy s doškovými střechami a zabila 3000 lidí.

6. Tsunami v Indickém moři

• Rok: 2004
• Země: Indie, Indonésie, Tchaj-wan
• Počet obětí: až 270 tisíc

26. prosince 2004 došlo k velmi silnému podmořskému zemětřesení s epicentrem několik desítek kilometrů od západního pobřeží Sumatry. Seismologové uvádějí, že dosáhlo síly 9,3 stupně Richterovy škály. Jednalo se o druhé nejsilnější zemětřesení, jaké kdy seismografy zaznamenaly.

7. Zemětřesení v Aleppu

• Rok: 1138
• Země: Sýrie
• Počet obětí: 230 tisíc

Kronikář z Damašku, Ibn al-Qakanisi uvádí, že k nejsilnějším otřesům došlo 11. října 1138. Nejhůře postiženou oblastí se stal Harim, ve kterém křižáci vybudovali rozlehlou pevnost. Podle dochovaných záznamů zemětřesení padl za oběť celý hrad i s kostelem.

Požáry v historii

1. Velký londýnský požár (1666)

Jeden z nejznámějších a nejničivějších požárů v dějinách se odehrál v roce 1666 v Londýně. Požár začal v úzké uličce poblíž Londýnského mostu, přesněji v domě pekaře a rychle se rozšířil dále do města. Nakonec zasáhl téměř všechny části města. Na vině tomu bylo zejména to, že v té době byla většina budov postavena ze dřeva, dalším zásadním faktorem této nešťastné události byly ulice plné odpadků. Ideální podmínky pro rychlý rozšíření plamenů.

Požár zničil téměř 13 000 domů, 87 kostelů a mnoho dalších budov. Částečně zasáhl i královský palác, který se v té době nacházel v londýnském Toweru. Přes 70 000 lidí přišlo o domovy, ale jakoby zázrakem nebyly zaznamenány žádné oficiální úmrtí.

2. Ničivé ohně New Yorku (1835)

V roce 1835 zasáhl ničivý požár město New York. Tento požár byl jedním z největších, který kdy město postihl, a způsobil rozsáhlé škody v části Lower Manhattan. Ničící oheň pravděpodobně vzplanul v některé z místních továren. Nutno podotknout, že podobné požáry byly v té době velmi časté, nejen v New Yorku.

Požár zničil téměř 700 budov, včetně City Hall a New York Stock Exchange. Tato katastrofa vedla k revizi stavebních předpisů, ale hlavně k rozhodnutí využívat při stavbě nových budov odolné materiály, jako je cihla a kámen. Tento požár také ukázal tehdejší potřebu moderního hasičského sboru a důležitost infrastruktury pro zásobování vodou.

3. Šílený císař na vině požáru v Římě? (64 n.l.)

Jedním z nejznámějších požárů v historii byl ten, který postihl Řím v roce 64 n. Požár vypukl na západním okraji města a rychle se šířil díky větru. Připočítejte husté dřevěné stavební prvky a máte ideální recept na katastrofu. Plameny zachvátily i slavný císařský palác a rozšířily se po celém centru města.

Dnes se však traduje, že požár založil právě on. Tak či onak, důsledky požáru byly obrovské. Sám Nero inicioval obnovu města, při níž se snažil o nový urbanistický plán, který měl zabránit podobné katastrofě v budoucnosti. Velký požár Říma v roce 64 n. l. zůstává významným momentem nejen v římské historii, ale také ve světovém povědomí.

4. Katastrofa v Alexandrii (48 př. n. l.)

V roce 48 př. n. l. Tento ničivý požár vypukl v období bojů mezi Juliem Caesarem a Pompeiem. Plameny zachvátily části města s významnými budovami, mezi nimiž se nacházely i knihovny, chrámy a paláce. Nejvíce bolestným ztrátou byla slavná Alexandrijská knihovna, která obsahovala cenné mapy, spisy a umělecká díla ze všech koutů antického světa.

O několik let později byla knihovna znovu poničena a nakonec v roce 389, za náboženských bouří, byla zcela zbořena. Požár v Alexandrii a následující události tak symbolizují ztrátu kulturního bohatství a jsou stálou připomínkou významu ochrany a uchování dědictví lidstva.

5. Tragédie Národního divadla (1881)

Bylo by hříchem, nezmínit pražský požár z roku 1881, který se stal vcelku zásadní událostí naší národní identity. Národní divadlo vyhořelo v roce 1881. Toto kulturní centrum bylo považováno za symbol národního umění a kultury. Požár vypukl 12. srpna a rychle zachvátil celou budovu, což mělo devastující dopad na českou kulturní scénu.

Tato katastrofa je považována za nehodu způsobenou neopatrným zacházením se svíčkami a hořlavými materiály během úklidových prací. Plameny zničily velkou část divadla, včetně unikátních dekorací, scénografických návrhů a kulturních artefaktů. Tato tragédie zasáhla srdce českého umění a vyvolala smutek nejen mezi umělci, ale i v celé společnosti.

Díky velké podpoře veřejnosti a umělecké komunity bylo Národní divadlo obnoveno v krátkém čase a otevřeno znovu v roce 1883. Tento požár a následná obnova zdůraznily důležitost kulturního dědictví a umění pro národní identitu a historii.

Tabulka největších katastrof podle počtu obětí

tags: #ekologické #katastrofy #v #historii #lidstva

Oblíbené příspěvky:

• Bioinženýrství a ekologické inženýrství: přehled pro studenty
• Jak vyčistit odpad pračky
• Zbavte se zápachu z odpadu
• Jak rozeznat potkana od krysy?
• Nemoci jabloní