Pěstování jabloní v domácích podmínkách a jejich nemoci

Jabloň je jedním z nejstarších ovocných stromů, který naši předkové využívali a pěstovali. Je původní v Evropě, Asii a Severní Americe. Patří do čeledi růžovité a řadí se mezi jádroviny. Jabloně se podle druhu mohou dožít 60 až 100 let a dorůst mohou až 15 metrů do výšky. Jen některé jsou ale vhodné pro pěstování a vždy musíte brát ohled i na to, jaké stanoviště, půdu, podnebí můžete jabloni nabídnout na své zahradě.

Plodem jabloně je jablko, které patří k našim nejoblíbenějším ovocím.

Odrůdy jabloní

Všichni máme sice jiné chutě, ale v tomto přehledu přinášíme takové odrůdy, z nichž si vybere opravdu každý - podle chutě i podle způsobu pěstování:

• Golden Delicious - patří k zimním odrůdám, má středně velké plody, tvarem kuželovité, celožluté, někdy lehce narůžovělé. Je potřeba pěstovat jej v teplých polohách a na živiny bohaté půdě, sklízí se od poloviny září, konzumně je zralé od října do března/dubna, nevýhodou je, že silně trpí strupovitostí, padlím jen středně.
• Jonagold - patří také k zimním odrůdám, má středně velké kulovité plody, zelenožluté barvy, z poloviny kryté mramorovou červení, sklízí se začátkem října, konzumně je zralé od prosince do března, výborně se skladuje, výhodou je, že jabloň není náročná na polohu, ale špatně se opyluje (potřebuje mít v okolí opylovače), je středně odolná chorobám.
• Rubín - patří k zimním odrůdám, dobře se skladuje, dá se pěstovat ve středních polohách na jižní straně a v půdě bohaté na živiny, má sladkou medovou chuť, slabou slupku a červenou barvu. Nevýhodou je citlivost na mráz v době květu.
• James Grieve Red - jedna odrůda z letních jabloní, má středně velké plody kulovitého tvaru, žlutozelené s zářivou červenou barvou, dužina je jemná a šťavnatá, dozrává od 3. dekády srpna do 1. dekády září, je potřeba ihned spotřebovat, skladovat se dá max.

Podnože jabloní a roubování

Znát podnože jabloní je velmi užitečné, protože podle toho poznáte, jak vám jabloň poroste, na které stanoviště se hodí a jak bude plodit. Podnože jabloní se označují písmeny a čísly.

Roubování jabloní se provádí již ve školkách a zahradnictví, kdy se na vhodnou podnož naroubuje odrůda, která se k ní hodí. Vy si koupíte již „hotovou“ jabloň, kterou zasadíte ve své zahradě nebo sadu. Pokud jste ale zahradník tělem i duší, určitě si budete chtít roubování sami vyzkoušet.

Čtěte také: Čistá a zdravá domácnost

Pro tento případ si nakupte ve školce jen podnože - dobrý prodejce by vám měl vhodnou podnož doporučit podle vašich představ. Rouby si pak opatříte na svých oblíbených jabloních. Obojí je dobré dělat na podzim nebo v zimě. Podnož můžete zasadit přímo do zahrady, anebo když to počasí nedovoluje, tak zatím třeba do bedny se substrátem někam do chladu (sklepa). Podnož i roub nařízněte šikmo ostrým nožem tak, aby na sebe řezné plochy dobře přisedly. Potom je přiložte, omotejte důkladně roubovací páskou a můžete ještě zamazat štěpařským voskem.

Kdy roubovat jabloně

Jabloně je nejlepší roubovat přes zimu. Rouby je však lepší nařezat na podzim, dát je do bedny s pískem a ten udržovat vlhký. Rouby pak naroubujeme během února na podnože. Koupené podnože můžeme mít vysazené v zahradě nebo také uložené ve sklepě v bednách se substrátem.

Roubovat můžeme i staré jabloně, aby se obnovila jejich plodnost. Toto roubování provedeme však v březnu nebo dubnu, kdy jabloně raší a půjde nám dobře naříznout kůra. Musíme totiž provést roubování za kůru. Kůru nařízneme, roub zkrátíme na 5 až 8 pupenů, nařízneme šikmo a zastrčíme za naříznutou kůru. Připevníme roubovací páskou a můžeme zamazat štěpařským voskem.

Proč se používají rouby řezané na podzim?

Řez jabloní

Ke zdárnému růstu jabloní a hlavně pro dobrou plodnost je zapotřebí jabloně zastřihávat nebo prořezávat. Řezů jabloní je hned několik, a tak se nebojte požádat o radu odborníka.

Jarní řez jabloní

Ačkoliv se tento řez jmenuje jarní, jedná se spíše o zimní řez. Provádí se totiž na přelomu února a března, kdy ještě do stromů neproudí míza. Můžeme provádět výchovný, udržovací i zmlazovací řez. Výchovný řez spočívá v tom, že tvoříme korunu - zejména u mladých stromů, udržovací řez spočívá v udržování koruny v hezkém tvaru a přiměřené hustotě a zmlazovací řez pak je důkladnějším řezem, kterým se snažíme omladit starší strom, aby zase plodil.

Čtěte také: Trendy v domácí výrobě energie

Základním pravidlem by vždy mělo být, že hlavní, tzv. terminální větev, necháváme delší než ostatní výhony, které pak zastřihujeme na 2 očka. Rovněž u všech stromů vystřihujeme/vyřezáváme všechny nevhodně se křížící větve, vlky (plané výhony), poškozené výhony (například mrazem). Všechny rány zamažeme štěpařským voskem, aby se do nich nedostala infekce.

Letní řez jabloní

Letní řez jabloní spočívá v odstranění letorostů, které by zbytečně odebíraly sílu stromu, zejména v době, kdy veškerá síla má jít do tvorby a zrání plodů. K řezu letorostů byste měli přistoupit nejdříve v červenci, ale raději až v srpnu. Čím dříve totiž letorosty odstraníte, tím je větší šance, že vyrostou nové, a vy budete muset provést řez ještě jednou.

Zvláště důležité je odstranit letorosty v kordonech (řadách pěstovaných jabloní), kde se řídíme tím, aby kordon nebyl příliš široký ani vysoký. Doporučované je zastřihávání letorostů tak, aby na stromě zbylo jen jedno očko. Tím se strom rozšiřuje jen velmi pomalu.

Podzimní řez jabloní

Pokud chceme přikročit k podzimnímu řezu jabloní, pak je to nejlépe po sklizni, abychom nepoškodili plody. Podzimní/předzimní řez jabloní spočívá v tom, že uřežeme/odstřihneme suché větve, napadené větve apod. a zbylé větve - zvláště v kordonech - vyvážeme k opoře, aby byl kordon pravidelný. Větší řez si necháme na konec zimy / na jar - viz výše.

Nemoci a škůdci jabloní

Protože jabloně jsou nejčastěji pěstované ovocné stromy, jsou bohužel také často napadány nemocemi a škůdci. Prevencí celkově je nakupovat zdravou sadbu, ošetřit rostlinky během vegetačního růstu (zejména na jaře) a důsledně pálit ne odvážet všechny napadené větve či listí.

Čtěte také: Dóza na bioodpad

Strupovitost jabloní

Nejčastější chorobou je strupovitost jabloní, kterou způsobuje houba Venturia inaegalis. Napadení se projevuje tečkami na plodech, které vzniknou třeba až během skladování. Houba bohužel velmi dobře přezimuje, zejména ve spadaných listech, proto je tak důležité listí ze stromů včas uklízet.

Prevencí proti strupovitosti je pořídit si odrůdy, které jsou vůči ní odolné: Aneta, Angold, Florina, Goldstar, Karmína, Lotos, Melodie, Otava… Současně se doporučuje (zejména v oblastech, kde se již strupovitost vyskytla) preventivní postřik fungicidy. Vybírejte ale ty, které jsou nejméně škodlivé pro okolní prostředí. Vyhněte se také fungicidům na bázi mědi, protože způsobují rzivost plodů.

Jak stříkat jabloně

Postřik jabloní provádíme na jaře a můžeme i opakovaně. Postřik neproniká do pletiv rostliny a nijak ji nepoškozuje. Tento kontaktní fungicid je také dlouhodobě účinný a opakovat se musí jedině při dlouhotrvajících děštích.

Padlí jabloňové

Druhou zákeřnou chorobou napadající jabloně je padlí. Způsobuje ho vřeckovýtrusná houba Phodosphaera leucotricha. Poznáte ji podle bělavého poprašku na listech, výhonech a na holých výhonech. Jabloním zasychají a opadávají květy, a pokud už se vyvinou plody, jsou deformované a pokryté sítí s korkovitou strukturou.

Prevencí je opět pořizovat si odrůdy odolné vůči padlí, např.: Aneta, Angold, Florina, Melodie, Rubinola, Svatava, Zuzana… Důležitou prevencí je nepřehnojovat dusíkem, provádět pravidelný řez (průklest), aby stromy nebyly husté, nepěstovat jabloně na vlhkém stanovišti.

Okrasné jabloně

Samostatnou kapitolou je pro zahrádkáře znalost starých odrůd jabloní. Do malých zahrad nebo dokonce do nádob si můžete pořídit sloupovité jabloně, které vám docela dobře nahradí velký vzrostlý strom. Všechny jsou vyšlechtěny tak, aby si udržovaly svůj sloupovitý vzrůst, tedy nové letorosty jsou zkracovány na několik oček od kmínku. Jinak i tyto jabloně mají podobné vlastnosti jako ostatní jabloně, i když šlechtitelé se samozřejmě snaží o co největší rezistenci vůči chorobám atd. Sklízet plody sloupovitých jabloní je velmi jednoduché, protože na ně dosáhnete ze země.

Okrasné jabloně sice nemají jedlé plody, ale zato jsou krásným solitérem do vaší zahrady. V našich zahrádkářstvím jich seženete nespočet, takže vás upozorníme jen na ty něčím zajímavé.

• Krásná a do všech větších zahrad je vhodná například okrasná jabloň Adirondack, která má tmavě zelené listy, červené pupeny, lotosově bílé květy a malé červené nebo někdy oranžové plody (které nejsou jedlé). Na vaší zahradě vynikne jako solitér, je potřeba, aby měla slunné stanoviště a výživnou půdu. Určitě na jaře oceníte její omamnou vůni.
• A naopak okrasná jabloň Everest má žlutozelená jablíčka s červeným žíháním, jsou velmi kyselá, ale pokud si tuto jabloň pořídíte do své zahrady, určitě budete mít dost krmiva pro ptáčky na zimu.

Královnou mezi okrasnými ovocnými stromy je nepochybně jabloň. Základní znaky má podobné svým kulturním příbuzným, jejichž jablka významně obohacují náš jídelníček, ale jejich poslání je jiné: Okrasné jabloně pěstujeme především pro krásné květy a velmi dekorativní, obvykle drobné plody.

Pěstování okrasných jabloní je celkem jednoduché. Okrasným jabloním nejlépe vyhovuje hlubší a na živiny bohatší půda, dobře zásobená vláhou, přizpůsobí se však na úkor rychlosti růstu i méně kvalitním půdám. Nezapomínáme na pravidelnou zálivku a přihnojování.

Pokud jsme se rozhodli vysadit okrasnou jabloň jako solitér v trávníku, zvolíme odrůdu s drobnými plody, které drží dlouho do zimy. Opadané větší plody působí na trávníku nevzhledně. Odrůdy s většími dužnatými plody vysadíme raději do ucelených záhonů s keřovým patrem nebo podsadbou trvalek. V zahradách je použití okrasné jabloně univerzální. Utvářejí vhodnou a vkusnou součást moderní architektury, ale bez rizika je můžeme použít i ve vesnickém prostředí v tradiční zahradě.

Řadu odrůd můžeme pěstovat v nádobách na terase, u pergoly, nebo na větším balkoně.

Jarní ošetření jabloní

Duben je nejvhodnějším obdobím k jarnímu ošetření jádrovin proti pozdějšímu výskytu škůdců a chorob. Jen zdravé stromy vám dají zdravou úrodu. Zaměřte se na výskyt nemocí jádrovin opakujících se téměř každým rokem, čas je i na likvidaci každoročních škůdců.

Jabloně a hrušně jsou typickými ovocnými dřevinami našich zahrad. Hrušně bývají často napadány strupovitostí jádrovin, nemocí způsobující hlavně nepěkný vzhled plodů. Na hrušních silně napadených strupovitostí se urodí plody neschopné skladování.

Máte-li zkušenost se silným výskytem strupovitosti, jsou jarní postřiky na místě. Padlí jabloňové je dobře známé všem majitelům jabloní: Nové výhony pokryté šedobílým povlakem postupně hnědnou a zasychají, takže jabloně nemají téměř žádné přírůstky. Náchylné jsou zvláště některé odrůdy

Obaleč jablečný má na svědomí velké škody na budoucí úrodě jablek. Housenky prokusují chodbu z povrchu jablka do jádřince a omezují tím přísun živin do plodu. Jablka zůstanou menší, předčasně dozrávají a opadávají. Výborný prostředek proti němu představují lepové pásy pevně umístěné na kmeni jabloně.

Květopas jabloňový se přestěhuje do květních pupenů při teplotách kolem deseti stupňů nad nulou. Menší výskyt květopasa zvládnou zpěvní ptáci ve vaší zahradě.

Podrobněji o Strupovitosti jabloní

Nejvážnější chorobou jabloní, která každoročně nadělá ovocnářům nejvíce starostí je strupovitost jabloně - původcem je houba Venturia inaeqalis. Houba napadá listy a plody, výjimečně i mladé větvičky. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované. Pozdní infekce se projeví drobnými tečkami na plodech třeba až během skladování. Strupovité popraskané skvrny bývají vstupní branou pro další houby, které působí hnilobu plodů.

Na jaře při ovlhčení starých listů deštěm, plodnice houby praskají a z vřecek jsou askospory vystřelovány do vzduchu. Po dopadu na vlhký list začne askospora klíčit a prorůstá listovou pokožkou. Po určité době, která je závislá na teplotě (bývá to přibližně 15 až 20 dnů) se objevují na listech nebo plodech slabé skvrny, které mají olivově zelenou barvu, později tmavnou. Tyto „sametové“ skvrny jsou tvořeny konidiofory s konidiemi. Konidie jsou jednobuněčné letní výtrusy, mají kyjovitý tvar a působí sekundární infekce.

Zvládnutí ochrany jabloní proti strupovitosti patří každoročně k nejvýznamnějším pěstitelským úspěchům ovocnáře. Je několik zásad, které musí každý pěstitel dodržet, aby byla jeho snaha o potlačení strupovitosti efektivní. Při výsadbě nových sadů je třeba volit odrůdy méně náchylné, případně zcela odolné - rezistentní.

Chemické zásahy ve vegetaci je nutno volit uváženě a použít je v minimální nutné míře. Je možné ošetřovat preventivně, a to buď paušálně v cca 7-10denním intervalu nebo je třeba ošetřit stromy před očekávaným deštěm, postřik však musí dokonale zaschnout. Kurativně se ošetřuje až po splnění podmínek pro vznik infekce. Další ošetření se signalizuje po infekci, která vznikla 6. a další dny po předchozím ošetření.

V České republice se šlechtěním odrůd odolných nebo rezistentních vůči strupovitosti zabývá řadu let několik pracovišť (VŠÚO Holovousy, s. r. o., ÚEB Střižovice a další). Vznikla řada kvalitních odrůd, z nichž některé jsou povoleny i pro obnovu sadů v systémech integrované produkce a jejich výsadba je dotována z prostředků MZe ČR (Ametyst, Goldstar, Lipno, Luna, Melodie, Opal, Orion, Rajka, Rondo, Rozela, Rubinola, Sirius, Topaz, Vysočina).

Výsadba odrůd rezistentních vůči strupovitosti může významným způsobem snížit potřebu ochrany. Druhým problémem je získání dostatečného množství kvalitního výsadbového materiálu k výsadbě větších pěstitelských celků. Pěstování rezistentních odrůd však v žádném případě zcela neodstraní potřebu fungicidních zásahů v sadu. Je třeba si také uvědomit, že tyto odrůdy se budou jinak chovat na domácích směsných zahradách a jinak ve velkých, intenzivních blocích.

V průběhu několika posledních let došlo v některých výsadbách rezistentů k prolomení rezistence v důsledku výskytu ras patogena překonávajících geny rezistence. Napadení strupovitostí bylo zaznamenáno nejčastěji na odrůdách Rubinola, Selena, Topaz, Otava. K prolomení rezistence významně přispělo dovážení sadby ovocných stromků k výsadbě ze zahraničí, které mohou být latentně napadeny jinou rasou patogena, na kterou nebyla daná odrůda šlechtěna (houba může přetrvat ve formě konidií ve vrcholových pupenech stromků).

K preventivní ochraně patří také likvidace spadaného listí na podzim mechanickým shrabáním, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou, která urychlí rozklad listů. Toto může částečně oslabit infekční tlak, ale musíme si uvědomit, že askospory houby jsou roznášeny větrem na větší vzdálenost. Pokud toto opatření nebude uděláno v sadu a širokém okolí, nebude mít vliv na omezení fungicidních zásahů na jaře.

U těchto přípravků účinná látka neproniká do rostliny, ale zůstává po aplikaci na povrchu pouze na místech, kam dopadla při aplikaci. Z důvodů dosažení dobré účinnosti je tedy rozhodující především dokonalé a rovnoměrné pokrytí ošetřované plochy listů (plodů) aplikovaným přípravkem.

Některé kontaktní přípravky (Mythos 30 SC) mají hloubkový příp. translaminární účinek, tj. pronikají do pletiv rostlin (např. až na spodní stranu listu nebo do stonků). Nerozvádí se však cévními svazky rostlin a nechrání tedy nové přírůstky rostlinpo aplikaci. Kontaktní přípravky se využívají v systémech ošetřování k preventivním ochranným zásahům, neboť nevykazují kurativní účinnost, případně jejich kurativní účinek (s výjimkou fungicidu Mythos 30 SC) je jen omezený.

Kontaktní fungicidy dobře účinkují již od nižších teplot, nejsou ohroženy vznikem rezistence nebo je riziko vývoje rezistence jen velmi nízké, jsou proto vhodné k přerušení sledu ošetřování systémovými nebo strobilurinovými přípravky. Tyto přípravky jsou dobře využitelné v raných fázích vegetace, kdy ještě není vyvinuta dostatečně velká listová plocha potřebná pro systémově působící přípravky.

V době intenzívního růstu stromů a rychlého narůstání listové plochy dochází ke snížení („zředění“) pokryvu a nově narůstající listy nejsou postřikem kryty vůbec. Při intenzivních srážkách dochází k částečným smyvům přípravků (nutnost opakované aplikace).

Účinné látky systémových fungicidů působí nejen na povrchu rostlin, ale pronikají i do pletiv, kde jsou pomocí cévních svazků rozváděny do dalších částí rostlin. Vyznačují se specifickým jednobodovým mechanizmem účinku. Většina účinných látek systémových přípravků používaných proti strupovitosti se šíří akropetálně (od kořenů k vrcholům) a případně translaminárně. Díky tomuto mechanizmu průniku do pletiv chrání systémové fungicidy i nové přírůstky a vedle preventivního působení se vyznačují i různou délkou kurativní účinnosti. Přesto je vhodnější i tyto kurativní přípravky využívat spíše preventivně. Důvodem je riziko vzniku a vývoje rezistence.

K tomu, abychom mohli používat fungicidy kurativně, tj. až po prokázaném vzniku infekce strupovitosti, potřebujeme mít k dispozici spolehlivou signalizační techniku, která nám na základě měření teploty a délky ovlhčení listů přesně určí dobu splnění podmínek rozvoj houby. Druhou podmínkou, kterou musíme splnit, je dostatek výkonné aplikační techniky, která by nám umožnila ošetřit sady jabloní za jeden den (případně za prodlouženou směnu). Třetí podmínkou, která musí být splněna, je dostatek fungicidů s dlouhou kurativní dobou, které by bylo možno nasadit až po potvrzení vzniklé infekce strupovitosti. Toto je největší problém, který brání v současné době používat fungicidy kurativně.

Velkým přínosem v ochraně proti strupovitosti jabloně bylo zavedení strobilurinů (Discus, Zato 50 WG) do systémů ochrany. Tyto přípravky zaznamenaly excelentní nástup do systému ochrany, jaký v posledních letech nezaznamenal žádný jiný fungicid. Využití fungicidů s kombinovaným účinkem (strobilurin + kontaktní fungicid) nepřineslo očekávané zlepšení jejich účinnosti.

Pesticidy na bázi síry vykazují specifickou účinnost na padlí, působí však na celou řadu dalších fytopatogenních hub včetně strupovitosti. Měďnaté fungicidy se vyznačují širokým spektrem účinnosti včetně účinnosti baktericidní. Nejsou ohroženy vznikem rezistence.

Objeví-li se strupovitost na listech, potom se k zastavení nebo alespoň přibrzdění infekce doporučuje eradikační zásah vhodným fungicidem.

Vzhledem k významnému poklesu kurativní účinnosti vybraných fungicidů se musí ošetřovat preventivně, a to buď paušálně v cca 5-8 denním intervalu nebo je třeba ošetřit stromy před očekávaným deštěm. Postřik musí na listech i plodech dokonale zaschnout. Při hodnocení smyvu deštěm je třeba zohlednit intenzitu srážek.

Léčivé účinky jabloně

Jabloň planá (lesní), jabloň domácí - latinsky malus silvestris, malus domestica. Podporuje trávení, zlepšuje krevní obraz, posiluje srdce, nervy, krevní oběh. Jabloň je asi 10 metrů vysoký listnatý strom s širokou, kulovitou, hustě větvenou korunou. Listy má střídavé, široce oválné až okrouhle vejčité, drobně pilovité. cukrovka, diabetes 2. Jabloň kvete v dubnu až květnu bílými či narůžovělými květy. Plodem jsou krátce stopkaté malvice - jablka, která dozrávají na podzim.

Zralá jablka jsou příjemným a snadno dostupným lékem na mnoho potíží. Průjem a zácpa - zejména podporují trávení, zlepšují peristaltiku, regulují stolici (při zácpě jsou mírně projímavé, při průjmu lehce staví). Zlepšují krevní obraz (řeší chudokrevnost) a krevní oběh, posilují práci srdce (kardiotonikum). Jsou vhodnou potravinou při cukrovce, při revmatických chorobách, potížích s ledvinami i játry. Jablka jsou též vhodná k posílení organismu a při rekonvalescenci. Mírně snižují krevní (sérový) cholesterol. Posilují nemocný a vyčerpaný organismus. Čaj z jablečných slupek je vhodný proti nachlazení, kašli, Dále je vhodný na nemoci dna a revma (revmatoidní artritida). Jablka se nejčastěji konzumují syrová, při revmatických potížích se doporučuje sníst až 10 jablek denně. Jablko je vynikají potravina, která se dá jíst v libovolném množství. Je vhodné jak pro malé děti (kaše),tak těhotné a kojící ženy i staré lidi.

tags: #jablon #domaci #pestovani #a #nemoci

Oblíbené příspěvky:

• Výlety do okolí Středokluk
• Výzkum přírody Ostravskou univerzitou
• Administrativa křtu v ohrožení
• Uhlík v přírodě
• Geografické rozšíření živých organismů