Ekologické, konvenční a biodynamické zemědělství: Srovnání


19.03.2026

V současnosti se v České republice diskutují dva hlavní směry zemědělství: konvenční a ekologické. Konvenční zemědělství dominuje, zatímco ekologické zemědělství v posledních letech získává na popularitě. Kromě těchto dvou směrů existuje i biodynamické hospodářství, které spadá do rámce ekologického zemědělství, ale má svá specifika.

Biodynamické zemědělství: Alternativní přístup

Biodynamické zemědělství je alternativní způsob hospodaření, který popsal Rudolf Steiner v roce 1924. Steinerovou zásluhou se objevila idea "zemědělského organismu". Zdůrazněn byl význam poznávání podstaty fyzických látek a jejich úloha coby "nositele duchovních sil". Probíral se správný vztah mezi polním hospodářstvím, pěstováním ovoce a chovem zvířat, hodnota lesa a tvorba biotopů, zásady krmení zvířat a výživa společnosti.

Biodynamické zemědělství je podle svých příznivců zároveň ekologické. Rozdíl spočívá v tom, že vedle používání organických hnojiv a zásad etického přístupu vůči chovaným zvířatům, ochraně životního prostředí a udržení biodiverzity, doporučil Rudolf Steiner speciální biodynamické preparáty, které podle jeho vize zlepší úrodnost půdy a odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Největší důraz je kladen na použití těchto preparátů při přípravě kompostu a použití měsíčního kalendáře pro výsev a výsadbu biodynamických plodin v optimálním období.

Principy biodynamického zemědělství:

  • Uzavřenost podniku: Zemědělský statek je chápán jako organismus, který musí být do jisté míry uzavřený, aby zůstal zdravý.
  • Péče o půdu: Pro péči o úrodnost půdy se používají speciální preparáty připravované z léčivých rostlin a živočišných orgánů. Důraz se klade na ošetřování statkových hnojiv a kompostování.
  • Pěstování rostlin: Pěstitelské postupy se příliš neliší od obecných předpisů pro ekologické zemědělství.
  • Chov zvířat: Výsadní postavení má v biodynamickém zemědělství hovězí dobytek, který má schopnost velmi dobrého trávení umožňující zpracování velkého množství píce. Krávy se neodrohují, rohy jsou považovány za součást zvířete. Dává se přednost přirozené plenitbě před inseminací. Důležitá je péče lidí o zvířata.
  • Organizace a ekonomika: Mnoho podniků jsou klasická rodinná hospodářství. Půda by neměla být předmětem spekulací, často proto bývá majetkem nadace, sdružení spotřebitelů apod.
  • Sociální význam: Statek není jen místem produkce potravin, ale je místem soužití lidí.

"Bio" znamená ve slově "biodynamické" jak biotické (živé) - ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody - biotou, tak i biologické - hospodaření podle zákonitostí přírody. Steiner popsal přípravu a použití devíti preparátů (bylinných a minerálních směsí), které podle něj zlepšují úrodnost půdy a odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Podle Steinera přenášejí tyto preparáty vesmírnou energii do půdy. Preparáty mají čísla 500 až 508, přičemž první dva se používají jako postřiky plodin a půdy a ostatních sedm se přidává do kompostu.

Biodynamický měsíční kalendář vychází z předpokladu Rudolfa Steinera, že pohyb Měsíce po obloze má důležitý vliv na agrotechnické procesy. V roce 1963 publikovala Maria Thunová své dlouholeté výzkumy vlivu Měsíce na růst ředkvičky a rozšířila tento kalendář o postavení Měsíce v astrologickém zvěrokruhu. Vytyčila zvířetníková souhvězdí, která podle ní souvisí s různými typy zemědělských plodin, které rozdělila podle použití na: listové, kořenové, plodové a květinové.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Srovnání s konvenčním a ekologickým zemědělstvím

V rámci projektu pilotních podniků bylo porovnáváno čtyřicet dvojic podniků, z nichž jeden hospodařil vždy ekologicky a druhý konvenčně. Mezi ekologickými byly také biodynamické podniky. Projekt zkoumal klimatické účinky rostlinné produkce a chovu dojnic.

Pilotní podniky k tomu zvolily různé cesty. Jeden biodynamický pilotní podnik například zlepšil zásobení fosforem pomocí mezipodnikové kooperace v produkci krmiv a hnoje (nadpodnikové koloběhy látek), některé podniky s produkcí tržních plodin zase zlepšily zásobení živinami aplikací digestátu z výroby bioplynu a kompostů (regionální koloběhy látek). V současnosti se vyvíjí webový systém managementu živin (Web-Man) pro ekologické zemědělství, s jehož pomocí bude možné lépe plánovat hnojení a počítat podnikové koloběhy živin.

V přepočtu na plochu je ekologické zemědělství ke klimatu většinou příznivější, v přepočtu na kilogram výnosu dopadají konvenční zemědělci téměř stejně. I když ale započteme nižší výnosy, jsou v našich výzkumech emise skleníkových plynů přepočtené na jednotku výnosu v ekologických podnicích nižší než v podnicích konvenčních.

Emise skleníkových plynů:

Do bilance skleníkových plynů v rostlinné produkci se vedle emisí oxidu dusného (N2O) v závislosti na vstupech N a emisích CO2 v závislosti na spotřebě energie započítává také uvolňování, resp. Oxid dusný je velmi účinný skleníkový plyn se specifickým potenciálem skleníkového efektu okolo 300 (v přepočtu na účinek CO2 = 1). Stoupající a nadměrné dávky dusíku vedou k nadproporcionálnímu nárůstu toků N2O. Zvýšení eficience dusíku je tak klíčovým faktorem pro snížení toků N2O. Jako zásadní indikátory pro posouzení podnikového managementu dusíku jsme použili zůstatek dusíku (= potenciál ztrát N) a eficienci dusíku.

Chov dojnic a emise:

Naše výzkumy v pilotních podnicích ukazují, že se stoupající mléčnou užitkovostí klesají emise skleníkových plynů v přepočtu na jednotku produkce (na kg mléka), a to až na určité minimum, načež při dalším zvyšování užitkovosti opět stoupají. Na druhé straně dochází při chovu dojnic k významným emisím skleníkových plynů, které v rostlinné produkci nejsou. Především se jedná o emise metanu, který produkují hospodářská zvířata v průběhu trávicího procesu. Chov dojnic však přispívá k efektivnímu využívání a zachování trvalých travních porostů; travní porosty ukládají více uhlíku než orná půda.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Bilance humusu:

Největší rozdíl se však ukázal v bilanci humusu. Podle našich výpočtů má vysoký podíl jetelotrávy v osevním postupu, její krmné využití a aplikace kvalitního statkového hnojiva z chovu dojnic za následek pozitivní bilanci uhlíku v půdě. Velmi pozitivní vliv na bilanci humusu má například pěstování víceleté vojtěško/jetelotrávy a aplikace chlévského hnoje/kompostu. Také agrolesnické systémy však mohou přispívat k ukládání uhlíku.

Efektivita užívání půdy:

V případě eficience užívání půdy analyzujeme tvorbu výnosu zemědělských podniků v relaci se stanovištně specifickým výnosovým potenciálem. U všech kritérií, včetně výnosů a eficience užívání půdy, se ukazuje překvapivá individuální variabilita mezi podniky - a to je dobře, lze to totiž hodnotit jako známku toho, že podnikové vedení svůj podnikový systém dobře přizpůsobilo diferencovanému přirozenému potenciálu stanoviště.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #konvenční #biodynamické #zemědělství #srovnání

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]