V současnosti se v České republice diskutují dva hlavní směry zemědělství: konvenční a ekologické. Konvenční zemědělství dominuje, zatímco ekologické zemědělství v posledních letech získává na popularitě. Kromě těchto dvou směrů existuje i biodynamické hospodářství, které spadá do rámce ekologického zemědělství, ale má svá specifika.
Biodynamické zemědělství je alternativní způsob hospodaření, který popsal Rudolf Steiner v roce 1924. Steinerovou zásluhou se objevila idea "zemědělského organismu". Zdůrazněn byl význam poznávání podstaty fyzických látek a jejich úloha coby "nositele duchovních sil". Probíral se správný vztah mezi polním hospodářstvím, pěstováním ovoce a chovem zvířat, hodnota lesa a tvorba biotopů, zásady krmení zvířat a výživa společnosti.
Biodynamické zemědělství je podle svých příznivců zároveň ekologické. Rozdíl spočívá v tom, že vedle používání organických hnojiv a zásad etického přístupu vůči chovaným zvířatům, ochraně životního prostředí a udržení biodiverzity, doporučil Rudolf Steiner speciální biodynamické preparáty, které podle jeho vize zlepší úrodnost půdy a odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Největší důraz je kladen na použití těchto preparátů při přípravě kompostu a použití měsíčního kalendáře pro výsev a výsadbu biodynamických plodin v optimálním období.
"Bio" znamená ve slově "biodynamické" jak biotické (živé) - ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody - biotou, tak i biologické - hospodaření podle zákonitostí přírody. Steiner popsal přípravu a použití devíti preparátů (bylinných a minerálních směsí), které podle něj zlepšují úrodnost půdy a odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Podle Steinera přenášejí tyto preparáty vesmírnou energii do půdy. Preparáty mají čísla 500 až 508, přičemž první dva se používají jako postřiky plodin a půdy a ostatních sedm se přidává do kompostu.
Biodynamický měsíční kalendář vychází z předpokladu Rudolfa Steinera, že pohyb Měsíce po obloze má důležitý vliv na agrotechnické procesy. V roce 1963 publikovala Maria Thunová své dlouholeté výzkumy vlivu Měsíce na růst ředkvičky a rozšířila tento kalendář o postavení Měsíce v astrologickém zvěrokruhu. Vytyčila zvířetníková souhvězdí, která podle ní souvisí s různými typy zemědělských plodin, které rozdělila podle použití na: listové, kořenové, plodové a květinové.
Čtěte také: České supermarkety a bio
V rámci projektu pilotních podniků bylo porovnáváno čtyřicet dvojic podniků, z nichž jeden hospodařil vždy ekologicky a druhý konvenčně. Mezi ekologickými byly také biodynamické podniky. Projekt zkoumal klimatické účinky rostlinné produkce a chovu dojnic.
Pilotní podniky k tomu zvolily různé cesty. Jeden biodynamický pilotní podnik například zlepšil zásobení fosforem pomocí mezipodnikové kooperace v produkci krmiv a hnoje (nadpodnikové koloběhy látek), některé podniky s produkcí tržních plodin zase zlepšily zásobení živinami aplikací digestátu z výroby bioplynu a kompostů (regionální koloběhy látek). V současnosti se vyvíjí webový systém managementu živin (Web-Man) pro ekologické zemědělství, s jehož pomocí bude možné lépe plánovat hnojení a počítat podnikové koloběhy živin.
V přepočtu na plochu je ekologické zemědělství ke klimatu většinou příznivější, v přepočtu na kilogram výnosu dopadají konvenční zemědělci téměř stejně. I když ale započteme nižší výnosy, jsou v našich výzkumech emise skleníkových plynů přepočtené na jednotku výnosu v ekologických podnicích nižší než v podnicích konvenčních.
Do bilance skleníkových plynů v rostlinné produkci se vedle emisí oxidu dusného (N2O) v závislosti na vstupech N a emisích CO2 v závislosti na spotřebě energie započítává také uvolňování, resp. Oxid dusný je velmi účinný skleníkový plyn se specifickým potenciálem skleníkového efektu okolo 300 (v přepočtu na účinek CO2 = 1). Stoupající a nadměrné dávky dusíku vedou k nadproporcionálnímu nárůstu toků N2O. Zvýšení eficience dusíku je tak klíčovým faktorem pro snížení toků N2O. Jako zásadní indikátory pro posouzení podnikového managementu dusíku jsme použili zůstatek dusíku (= potenciál ztrát N) a eficienci dusíku.
Naše výzkumy v pilotních podnicích ukazují, že se stoupající mléčnou užitkovostí klesají emise skleníkových plynů v přepočtu na jednotku produkce (na kg mléka), a to až na určité minimum, načež při dalším zvyšování užitkovosti opět stoupají. Na druhé straně dochází při chovu dojnic k významným emisím skleníkových plynů, které v rostlinné produkci nejsou. Především se jedná o emise metanu, který produkují hospodářská zvířata v průběhu trávicího procesu. Chov dojnic však přispívá k efektivnímu využívání a zachování trvalých travních porostů; travní porosty ukládají více uhlíku než orná půda.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Největší rozdíl se však ukázal v bilanci humusu. Podle našich výpočtů má vysoký podíl jetelotrávy v osevním postupu, její krmné využití a aplikace kvalitního statkového hnojiva z chovu dojnic za následek pozitivní bilanci uhlíku v půdě. Velmi pozitivní vliv na bilanci humusu má například pěstování víceleté vojtěško/jetelotrávy a aplikace chlévského hnoje/kompostu. Také agrolesnické systémy však mohou přispívat k ukládání uhlíku.
V případě eficience užívání půdy analyzujeme tvorbu výnosu zemědělských podniků v relaci se stanovištně specifickým výnosovým potenciálem. U všech kritérií, včetně výnosů a eficience užívání půdy, se ukazuje překvapivá individuální variabilita mezi podniky - a to je dobře, lze to totiž hodnotit jako známku toho, že podnikové vedení svůj podnikový systém dobře přizpůsobilo diferencovanému přirozenému potenciálu stanoviště.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
tags: #ekologické #konvenční #biodynamické #zemědělství #srovnání