Ekologické kotle na tuhá paliva: Povinné ekologické normy v České republice

Kotle na tuhá paliva představují tradiční zdroj tepla pro domácnosti, rodinné domy a provozovny. Tyto kotle patří k nejlevnějším variantám vytápění. S příchodem topné sezóny dochází na většině území ČR ke zhoršení kvality ovzduší.

V České republice se prodávají kotle na tuhá paliva, mezi které patří ty na pelety, dřevo a uhlí. Všechny musí splňovat tzv. podmínky ekodesignu.

Podmínky ekodesignu a sezónní účinnost

Sousloví, které doprovází všechny popisky prodejních kotlů na tuhá paliva, se začalo používat v roce 2005 a odvíjí se od tzv. sezónní účinnosti. Ta zohledňuje spotřebu paliva při maximálním i minimálním výkonu kotle a dále spotřebu elektrické energie potřebné pro provoz kotle. Aby kotel splňoval podmínky ekodesignu, musí mít sezónní účinnost vyšší než 75 % (do výkonu 20 kW).

Emisní třídy kotlů a jejich význam

Každý kotel na tuhá paliva (kotel na pelety, zplynovací kotel na dřevo i kotel na uhlí) produkuje emise, které znečišťují ovzduší. A právě vypouštěné množství určuje, do jaké emisní třídy je kotel zařazený. Emisní třída 1 označuje kotle, které vypouštějí nejvíce nečistot a prachu a emisní třída 5 ty, které nejméně.

Existuje pět emisních tříd kotlů, které se rozlišuje dle normy ČSN EN 3035:2012. Třídy kotlů na tuhá paliva se značí číslem - 1, 2, 3, 4 a 5. Čím je emisní číslo vyšší, tím větší množství emisí kotel produkuje a zároveň disponuje nižší účinností. Emisní třída vyjadřuje, jaké množství škodlivých emisí kotel vypouští.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Škála, na které jsou kotle hodnoceny, se postupně vyvíjela a reflektovala technologický pokrok a zpřísňující se požadavky na vypouštěné emise. S první evropskou normou v roce 2000 byly kotle na tuhá paliva rozřazeny do tříd 1-3, přičemž 3. třída ztělesňovala nejvyšší dosažitelnou kvalitu. Aktualizace normy v roce 2012 přinesla zásadní změny. Z dosud nejvyšší třídy 3 se stala třída splňující nejnižší možné požadavky na emise a účinnost. Kotle tříd 1 a 2 se nesměly od roku 2014 uvádět na trh. Nově se zavedly třídy 4 a 5, které odrážely technologický pokrok při spalování pevných paliv. Podle aktualizovaných pravidel se hodnoty začaly měřit i při sníženém výkonu. Od roku 2018 nesmí být na trh uvedeny ani kotle 3. třídy. Povolen zůstal jen prodej kotlů třídy 4 a 5. Ani tento stav však dlouho nevydržel - všechny kotle, které se objeví na trhu po 1. lednu 2020, musí splňovat ekodesign.

Pro zařazení do příslušné třídy musí kotel splnit limitní hodnoty pro emise i účinnost zároveň. Pokud model z pohledu emisí vyhovuje požadavkům třídy 4, ale svojí účinností odpovídá třídě 3, bude zařazen k nižší z uvedených tříd. V souladu s normou by se mělo hovořit o třídách 1 až 5, ne o 1. až 5. emisní třídě. Nicméně v běžné řeči se uchytil spíše druhý typ označování a i my s ním v textu pracujeme. Jen se nenechte zmást tím, že kotle 1.

Emisní třídu kotle najdete na výrobním štítku. Ten se nachází přímo na kotli, obvykle na zadní části. Pokud tuto informaci nemůžete z výrobního štítku vyčíst, projděte dokumentaci kotle. Na výrobním štítku se uvádí celková třída kotle, nikoliv emisní třída. Pojem emisní třída se sice běžně užívá, ale normativně ani legislativně není definovaný.

Zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy

Od 1. září 2022 začne platit zákon, kterým vstoupí v platnost zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. Vesměs jde o kotle na tuhá paliva, vyrobené před rokem 2000. Dle aktuálního znění zákona o ochraně ovzduší bude od 1. 9. 2024 možné provozovat pouze kotle na pevná paliva v emisní třídě 3, 4 nebo 5. Staré kotle 1. a 2. emisní třídy produkují nejvyšší množství emisí a zároveň dosahují nejnižší účinnosti.

Právě ten zakazuje používání kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy s platností od letošního září. Nejspíš jste zaregistrovali dlouho avizovanou informaci o zákazu starých kotlů na tuhá paliva. Platnost opatření, které má zlepšit stav ovzduší, byla posunuta na září 2024.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Od září 2024 vstupuje v platnost zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy, respektive kotlů třídy 1 a 2, abychom hovořili v souladu s normou. Za porušení tohoto zákazu můžete dostat pokutu ve výši až 50 tisíc korun. Pokud se výměna kotle týká i vás, raději dlouho neotálejte.

• Kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy (nejčastěji to jsou kotle na uhlí, případně dřevo)
• Kotle vyrobené před rokem 2000, kdy se emisní třídy ještě neurčovaly
• Nestandardní kotle vyrobené svépomocí nebo nějakým způsobem upravené

Ptáte se, co je na kotlech 1. a 2. emisní třídy špatného? Proč budou mít tyto kotle zákaz používání v domácnostech? Jsou neekologické a velmi neefektivní. Staré kotle zkrátka netopí dobře a přitom mají vysokou spotřebu. Hlavním problémem těchto kotlů je, že do ovzduší vypouští vyšší množství CO2 a proto nesplňují aktuální ekologické standardy a normy.

Po roce 2022 dle platné legislativy můžete topit v kotlích na tuhá paliva, automatickými kotly, kotly na biomasu, kotly na pelety, kotly na dřevo nebo kotly na uhlí, které spadají do 3., 4. a 5. emisní třídy a ECO designu.

Jak zjistit emisní třídu kotle?

Nejste si jisti, zda váš kotel splňuje alespoň 3. emisní třídu? Emisní třída by měla být uvedena na výrobním štítku, který se obvykle nachází na zadní straně kotle. Pokud kotel žádný štítek nemá, pravděpodobně limity 3. a vyšší emisní třídy nesplňuje. Máte-li ke kotli dokumentaci, měla by být emisní třída uvedena také v ní. Kotle vyrobené po roce 2012 většinou splňují podmínky alespoň 3. emisní třídy. Víte-li, že byl kotel vyrobený před rokem 2000 nebo podomácku, 3. třídu nesplňuje.

Dotace na výměnu kotle

Státní dotace vám mohou s financováním výměny starého kotle výrazně pomoci. Pro nízkopříjmové domácnosti jsou k dispozici kotlíkové dotace, které pokryjí až 95 % nákladů. Ostatní žadatelé mohou získat příspěvek z programu Nová zelená úsporám až do výše 50 % uznatelných nákladů.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Do zákazu starých kotlů zbývají poslední tři měsíce a za tu dobu zbývá vyměnit ještě desítky tisíc nevyhovujících zdrojů tepla. Pokud se váš kotel nesplňuje nové normy, čím déle budete otálet, tím větší riziko, že pak narazíte na plné kapacity instalačních firem. Navíc do 31. 8. 2024 můžete na výměnu starého kotle čerpat maximální dotační podporu od státu - nízkopříjmové domácnosti až 180 000 Kč z Kotlíkových dotací, ostatní až 110 000 Kč z Nová zelená úsporám.

Pro vlastníky rodinných domů, kteří spadají do nízkopříjmových domácností (starobní důchodci, invalidé 3. stupně, domácnosti s příspěvkem na bydlení) je do 30.8.2024 vyhlášena krajská dotace na výměnu starého kotle. Můžete dostat podporu až 95 % vynaložených nákladů. Pro vlastníky rodinných domů, kteří nespadají do nízkopříjmových domácností je vyhlášen program Nová zelená úsporám Standard. Zde je maximální výše dotace v rozmezí od 80 000,- Kč do 140 000,- Kč dle nového kotle. I zde je podporován nákup tepelných čerpadel.

Současné kotle na tuhá paliva

Současné kotle na tuhá paliva jsou tedy povinně účinné a ekologické. Také bývají jednoduché na užívání. Míra pohodlí, kterou zajišťují, se dá obecně odhadnout podle využívaného paliva. Jednotlivé typy kotlů se pak různí podle příslušenství a samozřejmě podle značky, kterou si zvolíte.

Nejpohodlnější a nejméně údržbové jsou kotle na pelety. Pelety jsou slisované piliny, které mají tvar válečku a automatické kotle si je dosypávají ze zásobníku samy. Majitel tedy jen zhruba 1 až 2× týdně doplní zásobník a kotel se již sám reguluje podle toho, jak je nastavený. Navíc vám vydrží při správné údržbě i desetiletí. A když ho nastavíte, reguluje si požadovanou teplotu sám. Podle údajů z Tzb.info.cz rodinný dům spotřebuje při vytápění peletami cca 4,5 až 5 tun pelet za topnou sezonu (při výkonu kotle 20 kW), což v roce 2020 vychází v nákladech přibližně na 25 000 Kč ročně. Navíc pelety jsou ekologický zdroj paliva, které v principu vznikají z odpadního materiálu.

Zplynovací kotle na dřevo musíte obsluhovat osobně, protože jediná možnost je ruční přikládání. Ovšem, když ke kotli přidáte akumulační nádrž, může vám nějakou dobu vyhřívat dům ona. Pokud si domácnost dřevo kupuje, je cena na rok zhruba 22 000 Kč.

Kotle na uhlí také spadají do 4. emisní třídy a splňují podmínky ekodesignu. Uhlí je z tuhých paliv nejlevnější způsob vytápění, ale je také nejprašnější. Ideální tedy je, pokud máte dedikovanou místnost na uskladnění uhlí i kotel - kotelnu.

Další výhoda kotlů je, že jsou spolehlivé a při správném zacházení vám vydrží desítky let. Na podzim se navíc spustí další vlna dotačních programů a tak můžete požádat o částečné proplacení výdajů.

Typy kotlů na pevná paliva

Existuje několik druhů kotlů na pevná/ tuhá paliva, mezi nejčastější patří klasické kotle na ruční přikládání, automatické kotle na pelety nebo kombinované kotle umožňující spalování více typů paliv (obvykle výměnou hořáku). Každý typ má samozřejmě své specifické výhody i nevýhody a hodí se pro různá využití.

Paliva pro kotle na tuhá paliva:

• Brikety (kotle) - Slisované kusy dřevního odpadu (piliny, sláma), uhlí nebo biomasy. Brikety se snadno skladují a přepravují. Mají vysokou energetickou účinnost a patří mezi ekonomické zdroje vytápění.
• Černé uhlí (kotle) - Jedná se o neekologické palivo, které vypouští do ovzduší velké množství škodlivých látek, proto se v kotlích na tuhá paliva nepoužívá.
• Hnědé uhlí (kotle) - Hojně používané palivo, které se do kotlů používá ve formě palivových briket nebo granulátů. Hnědé uhlí má vysokou energetickou hodnotu, ale oproti dřevu generuje větší emise škodlivin.
• Dřevo (kotle)- Pro vytápění se nejčastěji používá pevné dřevo, jako jsou například bříza, buk, olše a dub. Do kotlů se přikládají jednotlivá polena, dřevěné pelety nebo brikety. Dřevo musí být dobře vysušené, aby bylo dosaženo co nejlepšího výkonu s minimem popela.
• Pelety (kotle) - Piliny nebo hobliny slisované do malých válečků. Průměr peletky je většinou 6 mm, délka je různá od 5 do 40 mm.

Jak vybrat správný kotel na pevná paliva?

Při výběru kotle na pevná paliva určitě zvažte několik faktorů, jako je výkon daného kotle, účinnost spalování, typ používaného paliva a jeho dostupnost a také emisní parametry. Moderní kotle splňují přísné ekologické normy a umožňují také efektivnější spalování paliva s nižšími emisemi.

Výkon kotle se definuje v kilowattech (kW) nebo v megawattech (MW). Číselná hodnota udává, kolik tepla může kotel vyrobit za určité období, například za hodinu. Přesný výpočet výkonu kotle by měl provádět vždy odborník, jelikož je nutné ve výpočtu zohlednit spoustu dalších parametrů. Pro výpočet je nutné znát mimo jiné obytnou plochu domu v m2, stáří objektu a zateplení a stav topného systému.

Výběr správného výkonu kotle je zásadní pro efektivní vytápění zvoleného prostoru. Příliš vysoký výkon může vést k přehřívání a neúčinnosti.

Příklady potřebného výkonu kotle u různých typů budov a top. systémů.

Výkon kotle (stará budova bez zateplení z 80 let, starší top. systém):

• 100 m2 -13 kW
• 140 m2 -18 kW

Výkon kotle (zateplená budova, nový top. systém):

• 100 m2 -7 kW
• 140 m2 -10 kW

Instalace a provoz kotle na pevná paliva

Pro bezpečné a efektivní fungování kotle na pevná paliva by měla být instalace prováděna odborníkem. Velmi důležité je zajistit dostatečné větrání kotelny a správné napojení na komín (dodržet minimální tah komína pro daný kotel). Pro optimální výkon je samozřejmě nutné kotel pravidelně čistit a kontrolovat.

Každý kotel uvedený na trh v souladu s normou ČSN EN 303-5 má na výrobním štítku uvedenou třídu. Instalaci by měl vždy provádět kvalifikovaný topenář. Kotel musí být správně napojen na komín, zajištěna musí být i dostatečná ventilace a bezpečnostní prvky (expanzní nádoba, pojistný ventil, atd.). Před uvedením do provozu je nutné zajistit revizi komína odborníkem. Komín musí odpovídat požadavkům daného typu kotle a zajišťovat dostatečný tah.

Povinné revize kotlů Revize se týkají kotlů od 10 kW. Obecní úřad si od majitele kotle může kdykoliv vyžádat doklad o provedení revize, který potvrzuje, že je kotel instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce i se zákonem ( pokuta až 20.000 Kč).

Alternativy vytápění

Postupným trendem bude všeobecný odklon od tuhých paliv, především od uhlí. Už od roku 2018 platí zákaz uvádění na trh kotlů 3. třídy. Navíc všechny kotle, které se objeví na trhu po 1. 1. 2020, musí splňovat ekodesign, tedy nejen nepřekračovat množství produkovaných emisí, ale dodržet soubor parametrů (dle nařízení EU 2015/1189), které zohledňují sezónní účinnost i jejich celoroční provoz.

Proto doporučujeme nepřejít jen na emisní třídu kotle, ale investovat rovnou do moderního, spolehlivého a ekologického zdroje tepla - do tepelného čerpadla.

Tepelná čerpadla představují velmi efektivní způsob vytápění s účinností až 350 %. Fungují na principu přenosu tepla z vnějšího prostředí (vzduchu, vody nebo země) do vašeho domu, čímž minimalizují spotřebu energie.

Jak doložit emisní třídu při kontrole?

Počínaje 1. zářím 2024 mohou probíhat kontroly, které prověří, zda vaše vytápění splňuje alespoň 3. emisní třídu. Pokud nikoli, hrozí vám pokuta až 50 000 Kč, a to i opakovaně, dokud starý nevyhovující kotel nevyměníte.

Emisní třídu kotle doložíte výrobním štítkem nebo dokumentací ke kotli. Pokud víte, že váš zdroj tepla limity splňuje, ale dokumentaci k němu jste ztratili a štítek na kotli chybí, nechte si zdroj vytápění zkontrolovat revizním technikem.

Tabulka Emisních Tříd Kotlů

tags: #ekologické #kotle #na #tuhá #paliva #povinné

Oblíbené příspěvky:

• Děkujeme za školu v přírodě
• Důsledky změn klimatu pro evropský hydrologický cyklus
• Dopady znečištění ovzduší
• Ladek Vápenatý v zemědělství
• Definice kódu komunálního odpadu