Ekologické obaly na pití: Druhy a srovnání

Eko otázka je skoro tak omletá jako ta o vejci a slepici. Hned na začátek upozorníme, že tato otázka asi nemá jednoduchou odpověď.

V článku se zabýváme materiály používanými běžně jako obaly na nápoje (s vynecháním nápojových kartonů). Zaměřujeme se primárně na nápojové obaly, protože jde o materiálově nejpestřejší skupinu a často můžeme volit mezi různými variantami. Speciální kategorií jsou vratné obaly, v běžném provozu prakticky výhradně sklo.

Každý Evropan má v průměru na svědomí zhruba 186 kg odpadů z obalů.

Informace na úvod, po které možná už není potřeba číst dál: Nejvíce eko nápoj je voda z kohoutku (ještě lépe ze studánky). Dokonale zdravá, nekazí se po ní zuby, perfektně zažene žízeň a stojí několik haléřů za litr (při vodném + stočném 140 Kč/1000 l je to přesně 14 haléřů). V celoevropském průměru má jeden litr kohoutkové vody uhlíkovou stopu pod 0,01 kg/l (jde o údaj pro vodu tekoucí z kohoutku, nezahrnuje nakládání s odpadními vodami). To odpovídá i konkrétní případové studii (str. 37) pro úpravnu vod v Plzni.

Záměrně zde nemáme srovnávací tabulku “uhlíkové stopy konkrétního obalu”. Je to totiž jen jeden aspekt, který nemá šanci pokrýt celou problematiku a dále by se srovnávalo nesrovnatelné (je větší problém acidifikace nebo eutrofizace?). Uhlíková stopa popisuje jak absolutní energetickou náročnost na zpracování (recyklaci) dané suroviny, tak konkrétní uhlíkovou náročnost zdrojů energie používaných v dané zemi.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Vzhledem k velmi častému a nedohledatelnému dovozu obalů je pak zobecnění prakticky nemožné - velmi odlišnou uhlíkovou stopu bude mít plechovka pokud se taví elektřinou z OZE a zcela jinou, pokud se taví elektřinou z fosilních zdrojů nebo zemním plynem. Dalším velmi proměnlivým aspektem je skutečná míra recyklace “bottle-to-bottle” nebo “tin-to-tin”. V případě plastových obalů i hliníkových plechovek se rozhodně neděje v plné míře a zřejmě není ani technologicky a procesně možné. Považuji to za velmi důležité výhrady ve vztahu k těmto obalovým materiálům.

Sklo

Primární suroviny: Křemičitý písek, uhličitan sodný (soda), uhličitan draselný (potaš), vápenec. Běžně se používají střepy - 30 - 90 %. Vysoký podíl střepů je technologicky možný jen u zeleného (barevného) skla. V ČR probíhá výroba i recyklace, řada surovin se zde těží. 84 % obalového skla uvedeného v ČR na trh se dostane do materiálové recyklace (Eko-kom, 2025).

Základní podíl střepů ve výrobě obalového skla je 35 %, při zvýšení podílu střepů o 10 % klesne spotřeba energie na tavbu o cca 2,5 %. Z barevného skla nelze vyrobit čiré, proto je důležité oddělování druhů skla (bílé kontejnery na čiré sklo, zelené kontejnery na barevné). Dokonalá hygienizace - přetavení. Málo kvalitní surovina se zpracovává např. Má velkou spotřebu energie na tavbu. Taví se elektřinou nebo plynem, což tvoří naprostou většinu uhlíkové stopy (menší podíl je doprava). Zde je šance na zlepšení: Po dekarbonizaci zdrojů (obnovitelná elektřina, bioplyn, ev.

Plasty

Primární surovina: Ropa. Původem z různých míst - Blízký východ, Rusko, severské moře a další oblasti citlivé politicky nebo environmentálně. Plus riziková doprava produktovody nebo tankery. Jediný z uvažovaných materiálů, který uvolňuje v zemi uložený uhlík ze své podstaty, ne jen při zpracování. Jako obalový materiál se používá několik polymerů - především polyethylentereftalát (PET), polypropylen (PP) a polyethylen (HDPE, LDPE). V menší míře polyvinylchlorid (PVC) a polystyren (PS).

V případě plastů jde o lehký materiál, který je energeticky poměrně nenáročný - ale zůstává zde obrovská a dosud málo prozkoumaná zátěž v podobě mikroplastů.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Jak se třídí: 94 % plastových obalů uvedených na trh je vytříděno, z toho je jen 49 % využito materiálově, zbytek se spaluje (Eko-kom, 2025). Směsné plasty (z nádobového a obdobných sběrů) jsou dotřiďovány. Jednotlivé druhy plastů od sebe nelze vizuálně odlišit. Třídění probíhá podle obvyklého materiálu na určitý typ obalu (nápojové obaly - PET; drogerie - PP apod.). Třídění podle barev a mechanicko-termická úprava - drcení, regranulace a opětovné zpracování.

Některé kroky probíhají v ČR (EU), zpracování vláken často v zahraničí (Čína a další země, kam jsou “naše plasty” - vyvážené jako surovina). V ČR se zpracovává i část směsných plastů - např. Využití vytříděné suroviny po spotřebitelích je velmi komplikované - každý obal obsahuje nějaká barviva a příměsi, jejichž složení není známé. Kontaminace je hlavním důvodem downcyclingu - je prakticky nemožné u recyklátu dosáhnout shodné kvality s primární surovinou. Proto se z “petek vyrábějí mikiny” a nikoliv znovu petky.

Při recyklaci na potravinové obaly je nutné velmi pečlivé předtřídění a intenzivní vypírání drtě kvůli zápachu původního obsahu, který je u potravinového obalu nepřijatelný. Zkušebně probíhá chemická recyklace - rozklad na monomery, tedy v zásadě primární surovinu. Otázkou je, zda je možné v provozních podmínkách dosáhnout čistoty požadované na materiály pro styk s potravinami, aby byla možná recyklace na potravinové obaly.

Velká část plastů se využívá jako tzv. tuhé alternativní palivo (TAP) např. pro cementárny. Časté kombinace plastů včetně PVC (např. strečové folie na lahvích), které při hoření generují emise silně toxických látek. Ty je nutné zachytávat z kouře, část zůstane ve popelu v kotli.

Kovy

Hliník

Bauxit. Hlavní ložiska jsou v Guineji, Austrálii, Brazílii a Číně. Náročné chemické a hutní zpracování (hydroxidové loužení), vzniká velké množství toxických odpadů. Složení hliníkové plechovky: Hliníková láhev je tvořen dvěma slitinami. Plášť je Al-Mn (max. cca 2 % Mn) a víčko je Al-Mg (přibližně 3 hm. Hliník nesmí přijít do styku s potravinami, zejména s kyselým pH (např.sycené nápoje). Proto jsou plechovky silně natírané, zpravidla pryskyřicemi.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Pokud jsou plechovky vyráběny z primárního hliníku, tak je nutný obrovský energetický vklad.

Jen 36 % obalů se dostane do zpětného odběru k recyklaci. Stále poměrně nová komodita ke třídění a v řadě obcí jsou jen omezené možnosti odděleného sběru. Stále více se využívá multikomoditní sběr - společně s dalšími složkami např. plasty, které se dotřiďují rutinně.

Tavení plynem nebo elektřinou (indukce nebo elektrický oblouk). Zvládnutá hutnická technologie, ale není moc zájem o tenkostěnný hliník, protože má velké ztráty (není to čistý hliník, ale slitina), navíc obsahující pryskyřice, nátěry, laky - to znamená emise do vzduchu a úbytek suroviny. Recyklace hliníku ušetří extrémní množství energie ve srovnání s výrobou z primární suroviny (uvádí se úspora až 95 % energie při recyklaci, ale nejsou jasné hranice systému, co se započítává do porovnávaných scénářů). Hliník jen minimálně degraduje (oxidace povrchové vrstvy na Al2O3 - pasivace). Snadná hygienizace pro další potravinářské použití - přetavení.

Železo

Různé rudy (pyrit, magnetit atd.). Složení ocelové plechovky: Přibližně 0,05-1 % C; 0,2-2 % Mn; do 6 % Cr; 0,3-2 % Si; do 3 % Mo; do 3 % V; do 5 % Ni; stopy síry a fosforu (obvykle do 0,01 %) a zbytek je železo. Plechovky pro potravinářské využití (mokré potraviny) je nutné povrchově upravit proti korozi.

89 % obalů se dostane do materiálového využití. I plechovky a železné obaly často vykupují sběrny (spolu se železným šrotem). Hutnické zpracování - běžně se používá velký podíl šrotu včetně plechovek (podle požadované kvality výstupní suroviny). Standardní a technicky zvládnutý postup - prakticky všechno železo obsahuje značný podíl recyklátu. Recyklace je prakticky beze ztrát. V přírodě se rozpadají (železo postupně zrezne) nebo zůstanou, ale jako víceméně inertní materiál (hliník); otázkou je, jak degradují barviva, nátěry atd.

Obecné zásady pro ekologičtější obaly

• Větší obal je lepší než více malých - spotřebuje méně surovin na obalení stejného množství komodity. Také se spotřebuje méně přídavků typu víčka, etikety apod.
• Čím jednodušší obal, tím snadnější využití. Vyhněte se neobvyklým materiálům, zejména těm plastovým. Skutečná recyklace se vyplatí (a děje) jen u široce rozšířených materiálů, ty okrajové se prakticky vždy spalují.
• Vyhněte se plastovým obalům z PVC nebo s obsahem PVC. Kupujete PETku? Pak nejlépe čirou, tam je recyklace nejsnazší, protože neobsahuje barviva.

Vratné obaly

Hodně se mluvilo o zavádění záloh na vybrané druhy nápojových obalů - konkrétně šlo o plechovky na nápoje a plastové láhve od 0,1 do 3 l. Cílem zde není snížení jejich množství na trhu (tedy prevence vzniku odpadů), ale zvýšení podílu vrácených obalů (hliníkové obaly - se teď daří vysbírat pouze ze 30 %). Jde ale o systém dost logisticky a technicky náročný - sběrná místa by měla vzniknout opravdu ledaskde (nedošlo ke schválení legislativy, lze jen usuzovat z návrhů zveřejněných MŽP v době přípravy). Na druhou stranu efektivně přenáší zátěž spojenou s používáním obalů z obcí (které jinak musí zajišťovat sběr odpadů z domácností a to včetně odpadů obalů) na nakupující, prodejce a distributory.

Z pohledu uhlíkové stopy i dalších dopadů však stále vedou zálohované opakovaně plnitelné obaly. Což popisuje i Zpráva o udržitelnosti Plzeňského Prazdroje. A je to jedním z důvodů, proč přestali používat plastové lahve na stáčení piva. Třeba že mají v oběhu asi 200 000 000 pivních lahví a každá vydrží opakované plnění asi 8 let a stihne několik desítek oběhů.

Od začátku fungování v roce 2000 moštárna používala vratné sklo na plnění hlavních produktů - moštů. Využívala stejný typ lahví jako většina tehdejších minerálek (zelené lahve o objemu 0,7 l) a měla vlastní myčku. Změna nastala v roce 2012, kdy došlo prakticky ke zhroucení trhu s vratnými lahvemi. Poslední minerálka stáčená do vratného skla byla Hanácká kyselka. Vratné sklo se tak momentálně používá jen u některých piv (velké pivovary) a u nealkoholických nápojů v malých baleních primárně pro restaurace (minerálky, toniky apod.). To vedlo k přesunu k balení hostětínských moštů do jednorázových skleněných obalů a bag-in-boxů.

Zajímavým ekonomickým postřehem je fakt, že cena nevratné lahve (včetně poplatku Eko-komu za zpětný odběr odpadů z obalů) je obsažená v ceně celého výrobku už u výrobce. To navyšuje cenu v distribučním řetězci - marže (a následně DPH) jsou vypočítávány procentuálně z ceny celého výrobku (obsahu + láhev). V současnosti vratné sklo používá jen minimum malovýrobců v obdobném sortimentu - například firma Stará dáma z Liberecka. Tato firma je ale úzce propojená s německým trhem a využívají typ vratných lahví specificky využívaných právě v Německu. To zásadně usnadňuje logistiku a obrat lahví (participují na tomto systému).

Legislativa a cíle EU

Konec s obaly do roku 2030, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Jednorázové kelímky

Jednorázové nápojové kelímky využijete jako alternativu ke skleničkám na nealkoholické nápoje, k půllitrům, panákům a dalším skleničkám. Zvolíte plastové kelímky PP nebo kelímky PET? TIP: Jednorázové kelímky využijete během kempování, na rodinné oslavě, chatě či chalupě i ve stáncích na komerčních akcích.

Plastové nápojové kelímky dělíme dle použití, velikosti, ale také podle druhu materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. V nabídce máme plastové kelímky PP vyrobené z polypropylenu, které lze po použití recyklovat a dále využít ve zpracovatelském průmyslu. Další variantou jsou kelímky PET, které jsou o něco pevnější.

Recyklované rPET kelímky jsou druhem EKO kelímků, který je k nerozeznání od klasických plastových kelímků. Jsou šetrné k životnímu prostředí a jsou velice praktické. Plastové nápojové rPET kelímky jsou vyrobeny převážně z recyklovaného potravinářského PET plastu. Nejnovější technologie umožňuje používat staré PET lahve a vyrábět z nich ekologičtější varianty. EKO kelímky na pivo naleznou využití na akcích jako jsou trhy, sportovní a kulturní akce, koupaliště a kempy. EKO kelímky na pivo jsou nejen ekologické, ale i estetické. Jsou zcela průhledné a materiál rPET je určitou imitací skla. Každý nápoj se bude v kelímků skvěle vyjímat.

PET lahve

V DEKOSu nakoupíte PET lahve, které lze využít na pivo, víno, mošt nebo na další různé druhy nápojů. Objednejte si PET lahve o objemu 1 litr 1,5 litru nebo 2 litry a využijte je přesně tak, jak potřebujete.

Lahve PET s víčkem jsou vyrobeny z polyethylentereftalátu (PET), což je lehký a odolný materiál, který je ideální pro skladování nápojů. PET lahve v naší nabídce jsou průhledné, takže bez problémů uvidíte množství tekutiny, které v nich zbývá.

Hnědá barva PET lahve má za úkol chránit obsah před světlem, které může způsobovat oxidaci a zhoršení chuti nápoje. Hnědá PET lahev se často používá pro specifické druhy nápojů, jako jsou například piva s vyšším obsahem alkoholu nebo sirupy s vysokým obsahem cukru.

Označení plastových obalů

Všechny plastové obaly musí mít vyznačeno, z jakého typu plastu jsou vyrobeny. Co tyto označení znamenají?

• PET, PETE: polyetylenftereftalát je nejvíce používaným plastem na světě. Je recyklovatelný a patří do žlutého kontejneru. Je určen pouze k JEDNORÁZOVÉMU použití.
• HDP, HDPE: vysokohustotní polyetylén, lidově řečeno mikroten. Co se týče uchování potravin, jde o pevný a bezpečný plast a dá se používat opakovaně. Neuvolňují se z něj téměř žádné škodliviny.
• PVC, VPVC: polyvinylchlorid. Jedná se o měkký a ohebný plast. Obtížně se recykluje a představuje závažný ekologický problém.
• LDPELDPE: nízkohustotní polyetylén, lidově igelit. Je recyklovatelný. Neuvolňuje chemikálie v případě, pokud není vystaven vysokým teplotám, nebo kyselému prostředí (a to i v obchodě, proto buďte opatrní, co kupujete a jak je to skladováno!). Pokud ano, pak do obsahu uvolňuje škodlivé látky negativně ovlivňující hormonální rovnováhu (zejména bisfenol A).
• PP: polypropylen. Jedná se o bílý nebo poloprůhledný recyklovatelný plast.
• PS: polystyrén. Je pevný, levný a recyklovatelný.
• Ostatní, O: to znamená, že obal nebyl vyroben z žádného z předchozích 6 materiálů. Může se jednat o např.: polykarbonát (PK), polyamid (PA), akrylonitrilbutadienstyren (ABS), styrén-akrylonitril (SAN), bioplasty. Dávejte si pozor na PK - do ovzduší nebo do materiálu v něm přechovávaném se uvolňuje bisfenol A.

Snažte se vyhnout plastům, jak jen to jde. Pokud můžete, zkuste alespoň něco nakupovat bezobalově. Noste si do obchodů vlastní sáčky a látkové tašky, do restaurace, cukrárny, pekárny aj. Sledujte obaly, ve kterých nakupujete potraviny.

tags: #ekologické #obaly #na #pití #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Experiment s dětským ekosystémem
• Ochrana přírody v ČR
• Sanace a rekultivace v České republice
• Recyklace plastového odpadu
• Třídění bioodpadu v Teplicích