Sportovní akce se dnes už nehodnotí pouze podle sportovních výsledků, ale také podle míry odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Sport obecně vždy odrážel hodnoty své doby. Dnes se mezi ně pevně zařadila i udržitelnost.
Vůbec poprvé se udržitelnost dostala do centra pozornosti v souvislosti se zimní olympiádou v Lillehammeru v roce 1994. Organizátoři tehdy jako první integrovali environmentální principy přímo do příprav a stanovili si pět „zelených cílů“.
Ty zahrnovaly například:
S tím, jak olympijské hry postupně rostly, narůstala i jejich ekologická zátěž. Důležitým indikátorem jsou například data o uhlíkové stopě. Zatímco Londýn 2012 vyprodukoval přibližně 3,3 milionu tun CO2 a Rio de Janeiro 2016 dokonce kolem 3,6 milionu tun, Tokio 2020 se dostalo na úroveň zhruba 1,96 milionu tun - a to především díky velmi rozvinuté japonské infrastruktuře i skutečnosti, že se soutěžilo bez přítomnosti diváků.
Paříž 2024 se zatím může pyšnit titulem nejudržitelnějších olympijských her s 1,59 milionu tun CO2, tedy přibližně polovinou průměru předchozích her. Jde o jasný signál, že udržitelnost se stává důležitým kritériem kvality sportovních akcí, nikoli pouze deklarovaným závazkem.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Během uplynulé letní olympiády se soutěžilo z 95 % na sportovištích, která již existovala nebo byla vytvořena pouze dočasně. Cíleně se tak omezily nové stavební zásahy. Organizátoři zároveň pracovali s tím, aby investice do her přinášely dlouhodobý užitek městům a komunitám i po jejich skončení. Tyto olympijské hry se tak staly jakýmsi laboratorním prostředím pro udržitelná řešení s ambicí fungovat i mimo jednorázový megaevent.
Právě doprava fanoušků, týmů a sportovního vybavení podle mezinárodních studií tvoří jednu z největších položek uhlíkové stopy sportovních akcí - často výraznější než samotný provoz sportovišť.
To, co dnes vidíme na úrovni olympijských her, přitom není vzdálený ideál vyhrazený pouze největším světovým akcím. Také v českém prostředí se postupně ukazuje, že systematický přístup k udržitelnosti je možný a realizovatelný. Dlouhodobě tuto debatu otevírá Nadace Tipsport prostřednictvím projektu Sport bez odpadu, který realizuje ve spolupráci s odbornými partnery z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Tato ekologická iniciativa pomáhá sportovním klubům systematicky zlepšovat odpadové hospodářství přímo na stadionech a v halách. Opírá se o data z odpadových analýz, která vedou ke snižování produkce odpadu, lepšímu třídění a efektivnějšímu nakládání s energiemi. Cílem není jednorázová aktivita, ale dlouhodobá změna fungování sportovních akcí.
Viditelným vyvrcholením této snahy bylo 18. kolo Chance Ligy věnované udržitelnosti, do něhož se zapojily všechny kluby nejvyšší fotbalové soutěže. Stadiony se během ligového kola proměnily v prostředí, které fanoušky aktivně vedlo k třídění odpadu a ohleduplnějšímu chování. Přibyly třídicí stanice, informační prvky i doprovodné aktivity zaměřené na ekologické návyky. Šlo o největší osvětovou iniciativu věnovanou udržitelnosti v českém sportu.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Ideathon je soutěž Kraje Vysočina, jejímž cílem je podpořit tvorbu inovativních nápadů ve 3 tématech - učíme se hraním, umělá inteligence ve škole, modrozelená infrastruktura a chytrá krajina. Letošního ročníku se zúčastnil i tým naší školy ve složení Anežka Husáková, Karolína Fišerová a Denisa Pajerová z prvního ročníku čtyřletého gymnázia.
Od 21. února do 22. února soutěžily na Gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem v kategorii Modrozelená infrastruktura a chytrá krajina s prezentací Přemýšlej nad tím. Konkurence byla veliká, soutěže se zúčastnilo celkem 39 soutěžících, i ze čtvrtých ročníků středních škol. Hodnotily se především inovativní nápady soutěžících při řešení problematiky modrozelené infrastruktury s následnou prezentací svých nápadů.
Po představení výzev 21. února začalo v 11 hodin hackování, práce na projektu probíhala dlouho do noci a skončila 22. února v 11 hodin odevzdáním projektu. Po obědě následovala prezentace našeho týmu.
O své zážitky ze soutěže se s námi podělila Anežka Husáková: „Nikdy jsme nezažily tolik stresu a radosti zároveň. Byla to ohromná zkušenost, která nás hodně posunula dál.“
Odpoledne netrpělivě čekaly na vyhlášení výsledků. Nápad našeho týmu porotu velmi zaujal a zaslouženě si náš tým vybojoval první místo s odměnou v podobě iPhonu pro každou soutěžící. Blahopřejeme soutěžícím ke skvělému výsledku a děkujeme za reprezentaci školy v krajské soutěži. Nápad porotu tak zaujal, že mentor této výzvy navrhl rozvíjení projektu a pilotní realizování na školách v Kraji Vysočina.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Zápis ze zasedání rady kraje č. 28/2024, které se konalo dne 17. 9., zahrnoval i návrhy na změnu pravidel Rady Kraje Vysočina k zásobníku akcí a k projektovému řízení. Dále se řešily změny pravidel, které konkretizují vybrané vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi, zejména vybrané povinnosti ředitelů příspěvkových organizací, a stanoví se podmínky k jejich plnění.
Mezi další body jednání patřily:
Dále se jednalo o datovém portálu Kraje Vysočina, náhradách škody, vyřazení majetku a smlouvě o úhradě nákladů vzniklých při změně stavby.
V oblasti školství, mládeže a sportu se projednávala aktualizace investičních plánů a plánu oprav u školských příspěvkových organizací zřizovaných Krajem Vysočina, rozpočtové opatření na soutěž ENERGOTHON 2024, postupové soutěže 2024 a studijní pobyt v Estonsku. Informace o připravovaných změnách ve školském rejstříku na školní rok 2025/2026 a jmenování členů konkursní komise pro konkursní řízení na vedoucí pracovní místo ředitelky/ředitele Dětského domova Trojlístek.
tags: #ekologické #olympiády #Kraj #Vysočina #pravidla