Ekologické orné půdy a obiloviny v České republice

Česká republika patří mezi jedenáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Ekofarmáři v současnosti obhospodařují 17,5 procenta veškeré zemědělské půdy a co do rozlohy půdy v ekologickém režimu se tak v Evropě řadíme na devátou příčku.

Většinu představují travní porosty v horských a podhorských oblastech. V posledních letech ale dochází k významnému nárůstu orné půdy, která zabírá 20 % půdního fondu v režimu ekologického zemědělství. S rostoucí rozlohou orné půdy v ČR i profesionalizací produkce významně stoupá produkce plodin charakteristických pro ekologické zemědělství jako jsou špalda, pohanka nebo žito.

Ekologické zemědělství a rozmanitost plodin

Zásadním rozdílem mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím je především různorodost pěstovaných plodin. V ekologickém zemědělství najdeme výrazný podíl plodin zlepšujících půdu (víceleté pícniny a luskoviny). Z obilnin se v EZ nejvíce pěstuje pšenice a oves. Skladba pěstovaných druhů je však mnohem pestřejší a zahrnuje minoritní druhy jako špaldu, pšenici tvrdou, jednozrnku či dvouzrnku, pohanku aj.

Ekologické podniky hospodařící na orné půdě poznáme v krajině na první pohled díky pestré mozaice menších polí, ohraničených mezemi a remízky. „Jednou z mnoha zásad certifikovaného ekologického hospodaření je diverzita - různorodost. Nejen „biodiverzita“ organismů: zásadní je také diverzita pěstovaných plodin na farmě. Pokud pěstuji více druhů tržních plodin, chovám zvířata apod., tak to přispívá k ekonomické stabilitě podniku nebo chcete-li jeho udržitelnosti.

„V osevním sledu máme zařazené plodiny v širokém sortimentu. Jsou zastoupeny ty, které jsou zlepšující (výživa, zdraví rostlin, podpora opylovačů). Mezi ně patří vojtěška, inkarnát, různé druhy jetelů apod. Potom jsou to různé obiloviny a zrniny pěstované na osiva, potravinu, krmiva.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Změny ve struktuře pěstovaných plodin

V České republice se významně mění struktura pěstovaných plodin. Největší propad zaznamenaly brambory, jejichž pěstební plocha poklesla na méně než pětinu (ze 130 tis. ha v roce 1980 na současných 24 tis. ha). Razantně klesla z 33 na 11 tis. ha plocha zeleniny. Na téměř polovinu klesly plochy luskovin na zrno (ze 70 na 37 tis. ha) a pícniny (z 1 020 na 515 tis. ha), u nichž se navíc převrátil poměr ve prospěch jednoletých oproti víceletým s dominancí kukuřice na siláž.

Naopak skokanem se stala řepka, která byla v Českých zemích zpočátku spíše raritou, avšak od roku 1980 vzrostla její plocha téměř šestinásobně (z 64 na 368 tis. ha v roce 2020). Dnes řepka společně s pšenicí a ječmenem tvoří hlavní tři plodiny pěstované v ČR - dohromady pokrývají až 60 % orné půdy.

„Plochy řepky svítící žlutě na našich polích nenajdete. Vítězem mezi barvami u nás je jetel nachový (inkarnát) kvetoucí červeně od druhé poloviny května do začátku června. Opylovači mají radost především z bílých až narůžovělých kvítků pohanky seté, kterou sejeme samostatně nebo ve směsi meziplodin. Je to polodivoká rostlina, která může mít až 2 tisíce kvítků na jedné rostlině, které postupně nakvétají po mnoho týdnů.

Pestrobarevná podívaná se na našich polích odehrává až do začátku zimy díky pěstování směsí ke zlepšení půdní struktury, zelenému hnojení, zastínění půdy a snížení eroze. Tyto obsahují často deset a více druhů rostlin, např. Z obilnin pěstujeme mimo známé pšenice také starou odrůdu pšenice špaldy Rubiota, která se s dozráváním zbarví do červena. Když to podtrhne ještě západ slunce, je to nádherný pohled. Zkoušeli jsme pěstovat také pšenici jednozrnku odrůdu Rumona. Je to genetický předek současné pšenice, který se přestal pěstovat pro malý výnos. Vynahrazuje to ale svoji oříškovou chutí a lepšími nutričními vlastnostmi. Na pole s touto plodinou je nádherný pohled z výšky, stébla se i při slabším větru nádherně vlní (viz.foto).

Certifikace a označování biopotravin

BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani jiné chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jednou za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou.

Jaká loga se používají k označení biopotravin?

• Národní značení: Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku - ať už výrobu, zpracování, či balení - provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.
• Evropské značení: Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin.

Ekonomická výkonnost a udržitelnost

Výsledky hodnocení udržitelnosti ukazují, že environmentální cíle naplňují mléčné ekofarmy lépe než farmy konvenční, přispívají výrazně více k posílení biodiverzity a působí příznivěji na kvalitu vody, půdy i ovzduší. Ekonomická výkonnost vychází u obou skupin farem srovnatelná, výjimkou je lepší hodnocení kvality výrobků díky bio certifikaci.

Vyšší zastoupení zlepšujících plodin podporuje tvorbu organické hmoty v půdě a tím její schopnost zadržovat vodu. V suchých letech půda dokáže udržet vláhu a dát stabilní výnos, tím se také zvyšuje celková odolnost farmy. Mléčné farmy hospodařící ekologicky již více let potvrzují efekt obnovené úrodnosti půdy.

Podle oficiálních statistik FADN je ekonomická výkonnost mléčných ekofarem srovnatelná nebo dokonce lepší v některých ekonomických ukazatelích než konvence. Příjmy i výdaje v roce 2019 se pohybovaly u ekofarem na 60 % úrovně konvenčních podniků, přičemž celkové výrobní náklady včetně odpisů jsou plně pokryty zemědělskou produkcí. Výsledná čistá přidaná hodnota (ČPH) na hektar se v EZ blíží hodnotě v konvenci (19 935 ku 22 985 Kč/ha). Díky nižšímu počtu pracovníků pak ekofarmy dosahují srovnatelné hodnoty důchodové stability (ČPH na pracovníka). Dotace vyplácené na hektar jsou srovnatelné, dokonce ekofarmy v posledních letech mají dotace mírně nižší (16 176 ku 16 949 Kč/ha).

Přechod na udržitelnější systémy hospodaření je vždy pro farmu výzvou. U mléčných farem přechod na ekologické zemědělství znamenal přizpůsobení užití zemědělské půdy zajištění dostatku vlastních bio krmiv (dle EZ pravidel má pocházet min. 60 % krmiv z vlastní produkce a min.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Nízký podíl tržních plodin navíc snižuje produktivitu orné půdy a tím zvyšuje závislost ekofarem na živočišné výrobě, konkrétně odbytu biomléka (tvoří až 90 % celkového příjmu). Některé překážky byly překonány spoluprací a vzájemným učením (příležitostným). Některé farmy začaly vlastní výrobu bio mléčných výrobků k zajištění vyšší přidané hodnoty. Nejistotu cenové prémie za biomléko řešili zemědělci vytvořením odbytového družstva.

Biodiverzita a ekologické zemědělství v praxi

Přestože je v ČR relativně málo ekologických podniků, které hospodaří převážně na orné půdě, jsou ostrůvky, kde každý zpozoruje změnu v krajině a v barvách polí. Z celkového počtu 4 665 registrovaných ekologických farem ke konci roku 2020, jich necelých 15 % (660) hospodaří převážně na orné půdě (orná půda tvoří více než polovinu jejich celkové výměry). Nejvíce těchto farem najdeme na Vysočina a v Jihomoravském kraji.

Příkladem je ekologická farma společnosti PROBIO, s.r.o. obhospodařující 366 hektarů orné půdy v krásné kopcovité krajině na okraji Ždánického lesa v obci Velké Hostěrádky.

„Jednou z mnoha zásad certifikovaného ekologického hospodaření je diverzita - různorodost. Nejen „biodiverzita“ organismů v rozličných ekosystémech, které se vzájemně doplňují, podporují, čímž přispívají ke stabilitě. Zásadní je také diverzita pěstovaných plodin na farmě související s diverzifikací podniku. V praxi to znamená, že pokud pěstuji více druhů tržních plodin, chovám zvířata apod., tak to přispívá k ekonomické stabilitě podniku nebo chcete-li jeho udržitelnosti. Vyplývá z toho, že pojmy „ekonomické“ a „ekologické“ jsou hodně příbuzné,“ říká Martin Hutař, spolumajitel společnosti PROBIO a farmy ve Velkých Hostěrádkách.

„V osevním sledu máme zařazené plodiny v širokém sortimentu. Jsou zastoupeny ty, které jsou zlepšující (výživa, zdraví rostlin, podpora opylovačů). Mezi ně patří vojtěška, inkarnát, různé druhy jetelů apod. Potom jsou to různé obiloviny a zrniny pěstované na osiva, potravinu, krmiva. Na některých polích se pěstují různě druhově bohaté směsky za účelem produkce krmení nebo jako meziplodiny,“ dodává pan Martin Hutař.

EZ je tedy volbou, jak vrátit do České republiky barevná pole, a hlavně zdravou přírodu pro všechny.

Statistiky ekologického zemědělství v ČR

Podle poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103 000 hektarů. Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více.

Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny.

Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso. V roce 2021 to bylo 8918 tun, což je z celkové produkce hovězího v ČR 11 procent.

Zpráva uvádí, že v zemích střední a východní Evropy lidé za bio potraviny utrácí stále poměrně málo peněz, v ČR se podle posledních dat za rok 2020 útrata pohybuje kolem 22 eur za rok, což je podle aktuálního kurzu zhruba 530 Kč.

tags: #ekologicke #orne #pudy #obiloviny

Oblíbené příspěvky:

• Korupce v ekologii ČR
• Skládky odpadu v ČR
• Ochrana přírody s NET4GAS
• Uhlíková stopa lokálně
• Spojení Staré Město Velehrad