Švýcarsko, vnitrozemský stát v srdci Evropy, usiluje o minimalizaci dopadu na životní prostředí a snižování emisí CO2. Využívání ekologických paliv hraje klíčovou roli v dosažení těchto cílů. Švýcarsko, federativní republika s bohatou jazykovou a geografickou rozmanitostí, klade velký důraz na jednotu a udržitelný rozvoj.
Teoretické úvahy o využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění rodinných domů jsou široce dostupné. Rodiče dvou dětí by chtěli dům vytápět nejraději pomocí obnovitelných energií. Když manželé Renata a Urs Grossenbacherovi plánovali stavbu rodinného domku ve vesnici Kappelen, v kantonu Bern, měli jasnou vizi: teplo pro jejich nový domov mělo pocházet z ekologických zdrojů.
Na jednom veletrhu nalezl Urs Grossenbacher konečně to, co hledal: krb na spalování peletek, který je možno umístit do obývacího pokoje, sluneční kolektory na střechu domu a k tomu odpovídající energetický zásobník - vše spojeno do celistvého systému.
Krbová kamna manželů Grossenbacherových jsou centrálně umístěna v prostorné obývací místnosti. Renata Grossenbacherová říká: "Tak můžeme pozorovat oheň za sklem krbu a teplo je z krbu vyzařováno přímo do prostoru obývacího pokoje". V krbových kamnech je vestavěn teplovodní výměník pro připojení k energetickému zásobníku. Na zadní straně krbových kamen se nachází 50-ti litrový zásobník na peletky. Tento zásobník je v zimním období doplňován jednou za dva až tři dny.
Grossenbacherovi nakoupili palivo prozatím v 15-ti kilogramových pytlích. V budoucnu je uvažováno s dodávkami peletek cisternou. Ve sklepě je za tímto účelem rezervován sklad o bjemu 8 m3. Tento objem vystačí pro celoroční zásobu paliva. Sklad je již vybaven plnícím hrdlem a je možno jej bez problémů naplnit pomocí hadice přímo z cisternového vozu. Moderní vytápění dřevem rodinu Grossenbacherových příliš nezatěžuje. Díky elektrickému zapalování startuje krb automaticky v okamžiku, je-li teplo požadováno prostorovým čidlem, nebo čidlem ohřevu TUV. Palivo je dopravováno do hořákové misky pomocí šnekového transportéru a tepelný výkon je automaticky přizpůsobován momentální potřebě.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Ve střeše, pokryté taškovou krytinou, je integrován sluneční kolektor o ploše 6 m2. Vestavěný boiler je součástí energetického zásobníku. Voda v zásobníku je ohřívána slunečními kolektory. Je-li delší dobu obloha zatažená, automaticky startuje krb, který vodu v energetickém zásobníku dohřívá. V zásobníku je rovněž připraven i nátrubek pro elektrickou topnou vložku. Grossenbacherovi dali přednost kombinaci slunce a dřeva. Ukáže-li se v praxi potřeba doplnění zásobníku elektrickou topnou vložkou, kterou je možno v letním období teplou užitkovou vodu dohřívat, lze ji dodatečně kdykoli instalovat.
Peletky jsou vyráběny z dřevního odpadu. Materiál je vysokým tlakem, bez jakýchkoliv přísad, lisován ve formě malých krátkých tyčinek. Peletky mají vysokou výhřevnost a ke skladování potřebují pouze nevelký prostor. Jejich vyhoření je téměř dokonalé, velice čisté, takže odpadá časté vynášení popela.
Parametry vytápění peletkami:
V současné době je v Evropě přes 14 tisíc bioplynových stanic, nejvíce jich je v Německu, Itálii, Švýcarsku a Francii. Česká republika je v počtu BPS na pátém místě. Biometan, neboli vyčištěný bioplyn, je bioplyn obsahující aspoň 95 % metanu.
Surový bioplyn má různý obsah CH4, obvykle okolo 50 % objemu bioplynu. Jeho čištěním (tedy odstraněním stopových příměsí sirných a dusíkatých sloučenin) a upgradingem (odstraněním majoritních inertních plynů, především oxidu uhličitého) je možné získat čistý metan v kvalitě 95-99,9 %, podle zvolené technologie čištění.
Čtěte také: Jak podporovat projekty
Čištění a úprava bioplynu znamenají:
Vodní pára způsobuje korozi v zařízeních a potrubních systémech a zvyšuje nebezpečí zamrznutí systémů a trysek.
Požadované parametry biometanu:
Existuje několik technik pro upgrading bioplynu na biometan. Mezi nejpoužívanější technologie pro úpravu bioplynu patří vysokotlaká vodní vypírka, chemická absorpce, PSA, kryogenní separace a membránová separace.
Membránová separace je šetrná k životnímu prostředí. Princip je založen na různé permeaci (průchodnosti) molekul membránou. Některé molekuly, jako CO2, procházejí membránou a dostávají se na permeátovou (odpadní část) stranu membrány. CH4 téměř neprochází membránou a zůstává na reterátové (produktová část) straně. V této technologii jsou jednotlivé složky plynné směsi v důsledku rozdílných rychlostí permeace oddělovány pomocí tenké membrány. Rychlost transportu složek plynu membránou závisí na použitém materiálu membrány, druhu plynu a rozdílu tlaků na plochách membrány.
Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství
Výhodou této metody je především jednoduchost procesu, nízké energetické náklady, nízké nároky na údržbu, nezávislost na změně složení bioplynu.
V ČR se výzkumu technologií na čištění bioplynu věnuje několik organizací, mimo jiné také Ústav chemických procesů Akademie věd ČR. Principem čisticí metody je membránová separace složek bioplynu. Voda jako separační médium je v principu jedinou spotřebovanou chemickou látkou. Princip separace byl v laboratorním měřítku ověřen právě v Ústavu chemických procesů Akademie věd.
Česko a Švýcarsko mají pár společných věcí. Třeba to, že jejich fotbalové reprezentace nebyly schopny postoupit ze základních skupin do dalších bojů evropského šampionátu. Oba státy navíc musejí aktuálně řešit svoji energetickou situaci. Jinak jim hrozí, že v následujících letech nebudou schopny pokrýt poptávku po proudu z vlastních zdrojů. Zatímco v Česku vládní koaliční Strana zelených blokuje výstavbu nových zdrojů na výrobu elektřiny z jádra, Švýcaři mají jasno: postavíme další jaderné elektrárny. A dokonce tvrdí, že atomové bloky jsou ekologičtější než elektrárny na zemní plyn.
Švýcarské elektrárny loni vyrobily 65,6 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Z toho ve vodních zdrojích 36 TWh a v jaderných kolem 26,3 TWh. Zbylé dvě terawatthodiny připadají na konvenční a obnovitelné zdroje. Čistý vývoz, tedy rozdíl mezi exportem a importem proudu, činil 2,4 terawatthodiny. Kvůli výhodnému mixu je produkce elektřiny ve Švýcarsku prakticky bez emisí. V přepočtu na obyvatele připadá na energie 5,6 tuny emisí skleníkových plynů, zatímco v Česku plných dvanáct tun.
Švýcarsko tak nyní musí vyřešit otázku, z jakých zdrojů rostoucí poptávku po elektřině uspokojí. „Z obnovitelných zdrojů se to nepodaří. Ty mohou pokrýt jen zlomek poptávky,“ tvrdí Heinz Sager z firmy Nagra. A jak dodává, možnosti jsou dvě. První je budování dalších vodních elektráren, další možností je jádro. „Jsou to ideální zdroje energií, takřka bez nulových emisí oxidu uhličitého,“ upozornil.
tags: #ekologické #palivo #Švýcarsko #druhy