Ekologické podmínky pro růst rostlin

Rostliny mají, stejně jako lidé, sadu základních potřeb, které musí být naplněny, aby rostlina přežila a mohla se optimálně vyvíjet. Tyto podmínky zahrnují adekvátní přísun vody, světla, živin, oxidu uhličitého a také mají své nároky na teplotu a vlhkost.

Světlo

Světlo je pro vývoj rostliny nezbytně důležité. Požadavky na světlo se u rostlin značně liší a také je důležité si uvědomit, že jiné požadavky na světlo má rostlina v počátcích růstu a jiné ve fázi kvetení. Obecně by se dalo říci, že rostlina před dosažením fáze kvetení požaduje až 18 hodin světla denně a pro kvetoucí rostliny se požadavky snižují na 12 hodin.

Světlo se dá lehce ovlivnit, prostě přidáme, nebo odebereme zářivku, u otevřených akvárií prostě umístíme osvětlení výš nad akvárium. I CO2 může být použito ke korigování růstu rostlin, ale měření hladiny CO2 je mnohem složitější, než měření intenzity světla. Mnoho rostlin není schopno konkurovat jiným rostlinám ve využívání CO2 a nerostou, tzn. Oproti tomu, většina rostlin má podobné nároky na minimální hladinu světla - kolem 30 mmol/m2/sec, při této úrovni světla je většina rostlin pořád schopna zdravě růst, jen poloviční rychlostí oproti silně osvětleným nádržím. Hodnota mezi 30-50mmol je tedy dostatečná pro zdravý růst.

Voda

Požadavky na vodu určuje druh rostliny, doba denního svitu a věku rostliny. Pokud nemá rostlina dostatek vody, může uvadnout v důsledku poklesu hydrostatického tlaku, který zajišťuje pevnost rostliny.

Atmosférické plyny

Rostliny k růstu využívají i atmosférické plyny. Jejich nedostatek může mít neblahé až kritické účinky na zdraví a vývoj rostlin.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Oxid uhličitý (CO2)

Pro existenci života na Zemi je výskyt oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší naprosto nezbytný. Tento plyn se totiž významně podílí na přirozeném skleníkovém efektu atmosféry, jenž na zemském povrchu vytváří vhodné teplotní podmínky pro život.

Oxid uhličitý obsažený v ovzduší je nepostradatelná látka pro fotosyntézu rostlin a zdroj uhlíku pro vytvářenou biomasu. V procesu fotosyntézy je CO2 rozkládán na uhlík a kyslík pomocí energie slunečního záření dopadajícího na danou rostlinu. Uhlík tvoří základní kostru organických látek (biomasy) a kyslík je uvolňován zpět do atmosféry.

Ve zvýšené koncentraci CO2 je jeho vstup do rostliny mnohem snazší. Nadzemní provoz továrny tedy může přivírat vstupní vrata a omezovat počet vstupů. Reálně to znamená, že rostlina méně otevírá své průduchy v listech a při dlouhodobém působení listy vyrůstají s menším počtem průduchů. A protože průduchy regulují i hospodaření rostliny s vodou, přivíráním průduchů se omezuje výpar vody (rostlina méně transpiruje), lze říci, že pro svůj růst spotřebovává méně vody. A současně s tím, že vytváří mohutnější kořenový systém, je důsledkem zvýšené koncentrace CO2 i vyšší odolnost rostliny vůči suchu.

Teplota

Jestliže pěstujete rostliny ve vnitřních prostorách, pak je nezbytné nutné teplotu pravidelně kontrolovat a upravovat. Jak bylo již zmíněno, nezbytnými složkami pro fotosyntézu jsou voda, světlo a oxid uhličitý. Průběh tohoto jevu však výrazně ovlivňuje také teplota.

Vlhkost

V rámci pěstování ve vnitřních prostorách je často právě vlhkost vzduchu opomíjeným parametrem. Při optimální vlhkosti vzduchu rostlina dosahuje vyšších a kvalitnějších výnosů a také je výrazně sníženo riziko vzniku chorob. V počátcích růstu rostlina zpravidla vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu. Přijatá vláha následně rostlinu zabezpečuje až do vývoje kořenového systému.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Vliv městského prostředí

Současné životní prostředí měst je stále méně příznivé pro růst rostlin. Půdní poměry, mezoklima i mikroklima měst nebo jeho částí výrazným způsobem negativně ovlivňuje dlouhodobý růst a vývoj rostlin. Města pokrývající asi pět procent povrchu Země jsou stavěna s primárním posláním umožnit přežívání lidí, nikoli stromů či jiné kategorie rostlin a vegetace.

Na rozdíl od lesnaté krajiny došlo ve městě k odstranění vegetace, zpevnění půdy a nahromadění stavebních materiálů, které mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti od živé rostlinné biomasy. Velké množství dopadajícího slunečního záření je ve městě přeměněno v teplo, které se hromadí v mase stavebního materiálu (velká tepelná kapacita), vyzařované tepelné záření se odráží zpět od protějších budov a pomalou cirkulací vzduchu se udržuje ohřívaný vzduch ve městě.

Biostimulanty růstu

Skvělými pomocníky v péči o rostliny na terase jsou biostimulátory růstu. Obsahují růstové fytohormony hormony (získané z mořských řas) a nutrienty, které zlepšují fotosyntézu, podporují tvorbu silnějších a zdravějších listů i plodů a zvyšují celkovou odolnost rostlin vůči vnějším stresům. Použití těchto výrobků je šetrné k životnímu prostředí a podporuje udržitelnost při pěstování rostlin jako zdroje kvalitních potravin.

• Stimulo - rostlinný biostimulant určený k aplikaci v období před a během kvetení rostlin.
• Listeko - Rostlinný biostimulant určený k aplikaci v období po vyklíčení a růstu.

Přírodní biostimulanty, často zahrnující přírodní extrakty z rostlin, kompostu, rašeliny nebo mořských řas, jsou používány k podpoře růstu rostlin a zvýšení jejich odolnosti proti stresu a nemocem. Například studie publikovaná v "Scientia Horticulturae" ukazuje, že rostlinné biostimulanty mohou zvyšovat fotosyntézu, zlepšovat absorpci živin a posilovat imunitní systém rostlin.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

tags: #ekologické #podmínky #pro #růst #rostlin

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana krajiny v ČR
• Chemická hmota Vysočina
• Čištění odpadů elektrickým strojem
• Benzín a znečištění ovzduší v ČR
• Pravidla třídění odpadu Dobřichovice