Ekologické Poplatky Letadla: Co to je a Proč jsou Důležité

Letecké společnosti mají v poslední době špatnou reputaci ohledně jejich ekologické i uhlíkové stopy. Celý letecký průmysl je totiž založený na spalování fosilních paliv. Proto stále více společností deklaruje, že hodlají přecházet na udržitelná paliva. Bylo to i tématem probíhajícího aerosalonu v Le Bourget u Paříže.

Uhlíková stopa je suma vypuštěných skleníkových plynů. Obvykle bývá vyjadřována v ekvivalentech CO2. Tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů, jejichž hmotnost je přepočítána na to, kolik CO2 by mělo týž oteplující účinek.

Dopad Letecké Dopravy na Životní Prostředí

Činnosti v oblasti letecké dopravy, tedy letecký provoz, ale i samotná letiště, mají řadu negativních dopadů na životní prostředí. Zatímco emise některých znečišťujících látek ze silniční dopravy všeobecně poklesly (nikoliv však emise oxidu uhličitého), emise z letecké a vodní dopravy nadále rostou. Očekává se, že do roku 2050 budou světová letecká a vodní doprava dohromady produkovat téměř 40 % emisí oxidu uhličitého na světě, pokud nebudou přijata další opatření za účelem jejich snížení.

Podle mezinárodní studie, na které pracovalo německé centrum pro letectví a kosmonautiku, přispívá letecký provoz ke globálnímu oteplování zhruba 3,5 procenta.

V roce 2016 přepravily světové aerolinky 3,8 miliardy cestujících - bylo na to zapotřebí asi 35,8 milionu letů. To znamená, že tato letadla vytvořila přibližně 781 milionů tun oxidu uhličitého, což jsou asi dvě procenta z celkových lidských emisí za rok. Roku 2017 to bylo už dokonce 4,1 miliardy cestujících (nárůst přes 7 procent). Analytici navíc předpovídají, že do roku 2035 přepraví aerolinky asi 6,9 miliardy cestujících - a letecké společnosti si samy začínají uvědomovat neudržitelnost takového vývoje.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Snahy o Snížení Uhlíkové Stopy

Jednou z cest, na kterou sází, je používání „udržitelných leteckých paliv“. Co se týká jejich složení, tak jde o obdobu paliv fosilních; mohou být tedy používána ve standardních letadlech bez větších úprav motorů. Liší se ale původem: vyrábí se totiž z obnovitelných zdrojů a mají asi o 80 procent nižší uhlíkovou stopu než normální paliva.

I když se může zdát používání udržitelných leteckých paliv jako sen ze vzdálené budoucnosti, ve skutečnosti už existují aerolinky, které tato paliva využívají. Před nedávnem například uzavřely smlouvu japonské aerolinky All Nippon Airways se společností LanzaTech, aby od ní odebíraly udržitelné palivo. Americké United Airlines zase obnovily smlouvu na odběr 10 milionů galonů v průběhu dvou let a aerolinky KLM se zavázaly po dalších 10 let odebírat nejméně 75 tisíc tun udržitelných paliv ročně.

Většina aerolinek se však zatím těmto druhům paliv vyhýbá, především z praktických a ekonomických důvodů: mají totiž menší výkon než paliva tradiční, takže letadla musí takového paliva nést více.

Dalším faktorem je omezené množství udržitelných paliv - v současné době ho nabízí jen minimum dodavatelů. A aby velké aerolinky na nové palivo přešly, musí mít jistotu, že budou mít pohonných hmot dostatek, a to i v případě nějakých problémů jednoho dodavatele. Zatím tedy nabídka alternativních paliv nestačí pokrýt poptávku, chybí zejména rafinerie, které by tyto pohonné hmoty dokázaly připravit.

Světový letecký průmysl spotřebuje ročně asi 278 miliard tun leteckého paliva. Aby se ho podařilo nahradit udržitelnějšími alternativami, nebude vůbec snadné, podotýká web Sympleflying. V současné době disponují pravidelnými dodávkami takového paliva jen čtyři letiště na světě: Oslo, Los Angeles, Bergen a Stockholm. Řada dalších ale po těchto palivech se zájmem pokukuje.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

V České republice zatím tato paliva aerolinky nepoužívají. „Naše společnost dlouhodobě sleduje aktuální trendy leteckého odvětví, zabývá se pravidelně implementací všestranných inovací a to také inovacemi šetrnými k životnímu prostředí.

Ekologické Poplatky a ZdraženÍ Letenek

Letecká společnost Smartwings v příštím roce zvýší cenu letenek - přibyde ekologický poplatek. Dopravci mají od 1. ledna na základě nařízení Evropské unie povinnost kupovat letecké palivo s minimálně dvouprocentním obsahem udržitelného leteckého paliva (SAF). Palivo se tak dopravcům prodraží až pětkrát. Poplatek u Smartwings zvýší cenu letenky o tři až 15 eur (o 75 korun až 378 korun) za jednosměrnou letenku. Ekologický poplatek podle Dufkové aerolinky stanoví na základě délky letu a tarifu.

Podobný krok už oznámila největší německá letecká společnost Lufthansa. Letenky s odletem od 1. ledna příštího roku zdražila o jedno až 72 eur, podobně jako Smartwings podle trasy letu a ceny letenky.

Podle ředitele portálu prodeje letenek Letuška.cz Josefa Trejbala dopravci mění ceny individuálně. Ceny letů po Evropě by podle Trejbala měly růst o desítky až stovky korun. „Na dlouhých letech, v business nebo první třídě může cena letenky stoupnout o několik tisíc korun,“ řekl. Nejvýhodnější je podle Trejbala nákup s dostatečným předstihem.

Kvóty EU týkající se udržitelného leteckého paliva jsou součástí evropského programu na ochranu klimatu Fit for 55. Požadavky se budou postupně zpřísňovat až do roku 2050, týkají se odletů z evropských zemí. Od příštího roku má podíl SAF v leteckém palivu činit dvě procenta, od roku 2030 šest procent, od roku 2035 pětinu a 70 procent od roku 2050.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Na zvyšování cen letenek evropských dopravců má podle Trejbala vliv více faktorů. „Kvůli geopolitické situaci musí letadla oblétávat ruský vzdušný prostor, což prodlužuje let a zvyšuje spotřebu paliva,“ konstatoval. Ke zdražení podle něj přispívá také slabý kurz koruny vůči euru.

Čechům se podle Trejbala do cen letenek promítá také letištní poplatek za cestujícího, který pražské letiště od zahájení letošního letního letového řádu zvýšilo zhruba o pět procent. V zimě letiště podle jeho mluvčí Denisy Hejtmánkové poplatky dál nezvyšovalo. O změnách v další letní sezoně aktuálně jedná s leteckými společnostmi.

Trejbal předpokládá, že evropští dopravci budou odcházet z východních trhů. Podle něj to nahrává blízkovýchodním a čínským leteckým společnostem. „Nižší konkurence na trasách však znamená dražší cestování.

Iniciativy Evropské Unie

Evropská unie plánuje vytvořit nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by tak měly mít svou ekoznačku podobnou té, jakou mají třeba televizory nebo pračky. Informuje o tom německý týdeník Welt am Sonntag. Cílem projektu je poskytnout zákazníkům "spolehlivé, srovnatelné a ověřitelné informace", které jim pomohou činit udržitelná rozhodnutí, cituje list dokumenty s informacemi o novém systému, které má k dispozici.

Než ale první letadlo nebo letecká společnost obdrží ekologické hodnocení, bude to ještě chvíli trvat. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022.

Výrobce letadel Airbus má za cíl uvést do roku 2035 letadlo bez emisí, jako palivo bude místo kerosinu používat vodík. Plány EU jdou ale mnohem dál. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů.

Některá letiště už počítají poplatky za vzlet a přistání podle hluku a množství oxidů dusíku a CO2, které vypouštění motory letadel.

Právní předpisy EU budou od ledna 2025 vyžadovat, aby letecké společnosti podávaly zprávy o veškerých svých emisích. Doposud musely vykazovat pouze oxid uhličitý.

Úsilí o omezení dopadu letectví na klima se dosud soustředilo především na emise CO2. V roce 2012 EU zařadila leteckou dopravu do svého systému obchodování s emisemi (EU ETS), který stanovuje limity emisí CO2 a určuje cenu za každou tunu vypuštěného CO2.

Emise jiné než CO2 (které jsou viditelné okem - typicky jde o dlouhé čáry za letadly nazývané contrails) - však mohou mít rovněž významný dopad na oteplování a Unie se proto rozhodla regulovat i tyto emise.

Dle zveřejněného návrhu, který Evropská komise předložila k veřejné konzultaci, budou prozatím vyňaty mezinárodní lety mezi Evropským hospodářským prostorem (EHP - EU plus Norsko, Island a Lichtenštejnsko), a sice v prvních dvou letech.

Dle nevládní ekologické organizace Transport & Environment bude ale takto systém MRV pokrývat pouhých 33 % emisí, které mají dopad na životní prostředí v Evropě.

Evropská asociace regionálních leteckých společností (ERA) uvedla, že vzhledem k environmentálním dopadům vidí paradox ve vyjmutí letů na velké vzdálenosti. ERA namísto toho navrhla, aby každá letecká společnost měla možnost podat žádost o výjimku na přechodné období dvou let.

Naopak například Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) výjimku pro mezinárodní lety rozhodně podporuje. Například v případě EU ETS, podobná výjimka byla rovněž zpočátku aplikována.

V důsledku silného odporu a obchodních hrozeb EU dočasně omezila působnost systému EU ETS na lety v rámci EHP. Toto dočasné vyloučení letů mimo EHP bylo prodlouženo a mezinárodní lety mají nyní zůstat vyloučeny až do roku 2027.

Udržitelnost v Letecké Dopravě

Klíčovou úlohu zde hrají vlády prostřednictvím podpory investic do výzkumu, produktových norem a dotací pro nově vznikající technologie. Opatření, jako je zlepšování účinnosti paliv zaváděním lehčích materiálů nebo jiná technická řešení, nebudou dostačující pro splnění evropských cílů v oblasti emisí a udržitelnosti.

Zapojit se může i veřejnost. Začíná se diskutovat o udržitelném cestování a chování spotřebitelů, a to je třeba podporovat. Může to totiž pomoci změnit životní styl a cestovní zvyklosti.

Naproti tomu snižování emisí skleníkových plynů z letecké dopravy je jedním z nejnáročnějších úkolů v odvětví dopravy. Letadla budou i v blízké budoucnosti stále závislá na fosilních palivech a očekává se, že objem letecké dopravy i nadále poroste.

Kvůli globální povaze jsou emise z letecké a vodní dopravy regulovány převážně prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). EU je však v této oblasti také aktivní.

Hlukové Limity a Opatření na Letištích

Letecká doprava se jako zdroj hluku projevuje zejména v okolí mezinárodního letiště Praha/Ruzyně. Letiště Praha, a. s. jako provozovatel letiště Praha/Ruzyně má v souladu s § 42a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, povinnost vypracovat za každý kalendářní rok „Zprávu o hlukové situaci“ na letišti.

Společnost Letiště Praha, a.s. jako provozovatel LKPR a nositel odpovědnosti za hluk z leteckého provozu přistupuje k řešení této problematiky v souladu s hlukovou strategií Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO), která je založena na konceptu vyváženého přístupu k regulaci hluku letadel.

Princip vyváženého přístupu spočívá v dosažení maximálních environmentálních přínosů zaváděných protihlukových opatření při nákladově efektivním řešení.

Snížení hluku u zdroje znamená snížení hlučnosti samotných letadel. Toho je dosahováno několika způsoby. Jedním z nich je legislativní omezení vycházející z požadavků EU, kdy na letištích EU mohou být provozována pouze letadla s odpovídající hlukovou certifikací.

Dalším opatřením je poplatková politika letiště, kdy je aplikován hlukový poplatek při přistání v závislosti na hlučnosti letadla. Hlukový poplatek je zaveden v souladu s ICAO’s Policies on Charges for Airports and Air Navigation Services, 9. edice z roku 2012, a podle potřeby projednáván v souladu se Směrnicí 12/2009/ES, transponované do zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, v platném znění.

V roce 2022 hlukový poplatek platilo každé letadlo s maximální vzletovou hmotností nad 9 tun, které operovalo na letišti Praha/Ruzyně. Na základě hodnot uvedených v osvědčení o hlukové způsobilosti (hlukovém certifikátu), který každé letadlo musí předložit, bylo letadlo nově zařazeno do jedné ze 14 hlukových kategorií.

Poplatek se účtoval za každý vzlet a přistání. Mimo standardního hlukového poplatku jsou na LKPR zavedeny poplatky za nedodržení slotové koordinace (plánovaného času přistání) a za nedodržování pravidel pro noční provoz.

Hlavním cílem územního plánování je nezvyšování počtu obyvatel dotčených hlukem z leteckého provozu. K tomu slouží zejména institut ochranného hlukového pásma letiště, které je vyhlášeno na území, kde se předpokládá překročení hodnot hygienického limitu hluku z leteckého provozu pro chráněný venkovní prostor a pro chráněný venkovní prostor staveb.

Provozní opatření ovlivňují zásadním způsobem provoz na letišti. Při jejich nastavení musí být brán v úvahu, mimo dosažených přínosů z hlukového hlediska, také vliv na bezpečnost provozu a kapacitu letiště a vzdušného prostoru. Hlavním cílem je, aby leteckým provozem bylo dotčeno co nejméně obyvatel a aby mohl být v rozumné míře umožněn bezproblémový rozvoj sídelních celků v okolí letiště.

Distribuce provozu na dráhovém systému, kdy se prioritně používá RWY 06/24, aby letadla nelétala přes hustě osídlené části hl. m. Prahy a počet dotčených osob byl co nejnižší.

Letadla jsou po zastavení na stání neprodleně (nejpozději 5 minut po zastavení) připojena k vnějšímu zdroji napájení a pomocné energetické jednotky (APU) musí být po dobu stání vypnuty. Jejich opětovné zapnutí je možné nejdříve 20 minut před odletem.

Významným technickým opatřením je systém monitoringu leteckého hluku a letových tratí (TANOS). Monitoring leteckého hluku je nezbytným nástrojem k zjišťování aktuální hlukové situace. Monitoring letových tratí umožňuje především kontinuální kontrolu stanovených protihlukových postupů a zajišťování podkladů pro řešení stížností. Aktualizované výsledky stacionárních měřicích stanic jsou měsíčně zveřejňovány na webových stránkách letiště.

Hlukové kontury (izofony) zobrazují hlukové zatížení území, způsobené leteckým provozem na letišti Praha/Ruzyně v roce 2022. Důležitým faktem je, že pro hodnocení, zda došlo, nebo nedošlo k překročení hygienického limitu, slouží v tomto případě výsledky z akreditovaného měření. Hlukové kontury z leteckého provozu v tomto případě znázorňují vliv na dotčené území jako celek.

Provozními omezeními se rozumí opatření ke snížení hluku, která omezují přístup některých letadel na letiště či snižují jeho provozní kapacitu, nebo částečná provozní omezení, která se vztahují např.

Udržitelnost na Letišti Václava Havla Praha

Letecká doprava a s ní související infrastruktura jsou vnímány jako jedny z významných přispěvatelů ke klimatickým změnám. Ve skutečnosti ale emise z letecké dopravy tvoří asi jen dvě až tři procenta celkových emisí CO2 a evropská letiště, spolu s Letištěm Václava Havla Praha, patří mezi lídry v oblasti udržitelnosti. V dnešní době už můžeme říci, že se promítá téměř do všeho, co děláme, a to v rámci celé skupiny Letiště Praha. Ve všech investičních projektech zvažujeme dopady na životní prostředí, při spolupráci s partnery klademe důraz na to, aby i oni snižovali svou uhlíkovou stopu, ve výběrových řízeních u dodavatelů posuzujeme kritérium udržitelnosti jejich řešení tam, kde je to možné.

Už od roku 2010 jsme držiteli certifikátu managementu uhlíkové stopy v programu Airport Carbon Accreditation (ACA), který funguje pod záštitou Mezinárodního sdružení letišť (ACI). Stanovuje čtyři fáze cesty k uhlíkové neutralitě spolu s konkrétními opatřeními. V první fázi jsme museli naše emise zmapovat. Ve druhé fázi jsme zaváděli opatření na jejich snižování například prostřednictvím výměny osvětlení za LED světla, instalace nových kotlů, optimalizace provozu vzduchotechniky či nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V roce 2016 jsme se dostali ke třetí fázi, která zahrnuje kladení nároků na snižování emisí CO2 i na naše partnery. Oproti roku 2009 se nám podařilo uhlíkovou stopu snížit o 72 procent. Čtvrtá fáze je uhlíková neutralita ve zmiňovaném roce 2030 a tak zvaná čistá uhlíková neutralita v roce 2050. Ta spočívá v dosažení rovnováhy mezi emisemi vyprodukovaného CO2 a jeho pohlcováním z atmosféry například prostřednictvím nových technologií.

tags: #ekologické #poplatky #letadla #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání ekologických pracích prostředků
• Praktický doplněk: koš na deštníky
• Třídění Odpadu v ČR
• Ekologická katastrofa Šumava 90. léta
• Tolerance vah v odpadovém hospodářství