Ekologické katastrofy – seznam největších neštěstí v historii

Kvalitní životní prostředí je základem zdraví pro každého člověka. Bohužel, v historii se odehrálo mnoho ekologických katastrof, které měly devastující dopad na životní prostředí i lidské zdraví. Následuje seznam největších z nich.

Antropogenní katastrofy

Avšak i člověk svou činností se může neblaze na vzniku přírodních katastrof účastnit.

Potopení Titanicu

Moderní plavidlo Titanic, vnímané jako dokonalé a nepotopitelné, se potopilo po srážce s ledovcem. Příčinou byla tedy nahodilá událost, střet s kusem ledovce, následky kvůli zanedbané prevenci a nedostačenému počtu záchranných prostředků (podle staré námořní legislativy z roku 1894), plynoucímu z podcenění rizika, katastrofální.

Černobylská havárie

První reaktor v Černobylu byl spuštěn v roce 1977. Chybou nedostatečně proškoleného personálu došlo při zkouškách bezpečnostních systémů k přehřátí reaktoru a přetlaků páry. Jednalo se jednoznačně o událost způsobenou člověkem. Perforací víka reaktoru došlo k úniku radioaktivních částic, které se následně šířily po Evropě.

Útok na WTC (11. září 2001)

V roce 1993 byl podniknut první atentát islamistickými teroristy, byla odpálena téměř 700kg nálož. O osm let později, 11. září 2001, zaútočila dvě letadla s plnými nádržemi do věží WTC. Obrovský požár způsobil zhroucení obou věží (vysoká teplota tavila ocelové konstrukce) a zdemoloval nebo narušil budovy v okolí.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Ekologické katastrofy na moři

Ztroskotání nákladní lodě Rena (Nový Zéland, 2011)

Ztroskotání nákladní lodě Rena je největší ekologickou katastrofou na moři v historii Nového Zélandu, navíc hrozí, že se trup rozlomí a do vody vyteče další mazut. Do Zálivu hojnosti (Bay of Plenty), který je cenný bohatým mořským životem, již vyteklo až 350 tun paliva.

Havárie tankeru Exxon Valdez (USA, 1989)

Z havarovaného tankeru Exxon Valdez vyteklo do průlivu prince Williama na jihu Aljašky 38 tisíc tun ropy, jež zamořila 1300 kilometrů pobřeží.

Válka v Zálivu (Perský záliv, 1991)

Až milion tun ropy se vylil do moře během války v Zálivu, kdy 34 zemí v čele se Spojenými státy vojensky odpovědělo na invazi Iráku pod vedením Saddáma Husajna do Kuvajtu. Irácká armáda na ústupu zapálila kuvajtská ropná pole.

Havárie plošiny Deepwater Horizon (USA, 2010)

Nejhorší mořskou ekologickou katastrofu v dějinách Spojených států způsobila exploze plošiny Deepwater Horizon. Zahynulo při tom 11 dělníků a plošina se o dva dny později potopila.

Seznam nejhorších ekologických katastrof

1. Únik ropy Deepwater Horizon (2010)

V roce 2010 došlo k jedné z největších ekologických katastrof s rozsáhlými dopady na ekonomické a ekologické zdraví Mexického zálivu, při níž do vody nedopatřením uniklo až 780 milionů litrů ropy. Důvodem byla exploze na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Jednalo se o největší únik ropy v historii USA.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Plošina byla postavena v roce 2001. 22. 4. 2010 se plošina potopila při vrtání v Mexickém zálivu v důsledku exploze. Samotný vrt zůstal otevřen a začalo z něj unikat obrovské množství ropy. Přes rozsáhlé nasazení norných stěn a dalších prostředků dorazila ropná skvrna během několika dnů ke břehům Louisiany a nakonec poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně cenných mokřadů v deltě řeky Mississippi.

V důsledku této katastrofy zemřelo téměř 6000 mořských želv, 26 000 delfínů a velryb, 82 000 ptáků a další obrovské množství ryb a bezobratlých živočichů. Kromě škod na životním prostředí měla havárie i sociální aspekt.

Osudem pelikánů hnědých v Louisianě je zřejmě být neustále symbolem nejprve tohoto amerického státu, poté symbolem boje o přežití a před 10 lety i ekologické katastrofy v Mexickém zálivu. Pelikán hnědý je symbolem Louisiany, čtyřicet let tam ale patřil mezi ohrožené druhy. A právě ve chvíli, kdy se mu začalo zase dařit, přišla havárie ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti BP. Dnes, o deset let později, se mu Louisiana snaží problémy vynahradit. Dokončuje obnovu ostrova, kam se kolonie pelikánů každý rok vrací kvůli hnízdění. Queen Bess Island se každé léto mění na ostrov pelikánů. Šest a půl tisíce se jich mačká na zbytku pevniny. Bojují o poslední místa k hnízdění, stejně jako Louisiana bojuje o ně.

V roce 2017 se ukázalo, že většinu ropné skvrny z vody odstranily olej požírající mořské mikroby. Příroda si s katastrofou uměla poradit, přece jen jí ale na začátku pomohl člověk. Do vody byly nality chemikálie používané k disperzi oleje, které ropnou skvrnu udržely pod hladinou. Ropa se tak dostala blíž k mikrobům, které žijí v hlubších částech oceánu. Přesný objem oleje, který mikrobi požrali, je podle mikrobiálního ekologa z Kalifornské univerzity a hlavního autora studie Garyho Andersona těžké určit.

Tým mořských biologů se ponořil na místo, kde z ropné plošiny Deepwater Horizon před deseti lety došlo k masivnímu úniku ropy. Vědci tam našli téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci. Podle ní se tato část Mexického zálivu z ekologické katastrofy stále ještě nevzpamatovala a některé oblasti jsou zřejmě zničené permanentně.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Podle biologů se zde tito krabi nerodí, ale migrují do této oblasti - a to omylem. Uniklá ropa je totiž podobná olejům, které se přirozeně vyskytují na krabích tělech; nadměrné množství ropy je tam tedy láká. Jenže ropa má zcela jiné, toxické složení, takže krabům způsobuje masivní poškození a jejich těla mutují.

Tým expertů, který zkoumal, jak znečištění ovlivnilo podmořský život, ale díky tomu objevil více jak 60 nových živočišných druhů.

Společnost BP, která plošinu provozovala, zaplatila za havárii z roku 2010 neuvěřitelných 56 miliard dolarů, sama se navíc dobrovolně rozhodla investovat dalších 500 milionů dolarů do následného výzkumu.

A během něho došlo k zajímavému zjištění. „Našli jsme přes 60 druhů ryb, které v Mexickém zálivu nikdy nežily, a asi 7 dosud nepopsaných druhů dalších živočichů,“ popsala oceánografka Tracey Suttonová. Katastrofa zasáhla mimo pobřeží i obtížně čistitelná místa, jako jsou mokřady a ústí řek, které slouží jako „výchovné školky“ mnoha čerstvě narozených zvířecích druhů. Někde se ropa vsákla do půdy, v jejímž nitru trpělivě vyčkává, aby se následně dlouhé roky pomalu a nerušeně uvolňovala zpět do vody.

Společnost BP stála ropná havárie na likvidaci a pokutách dohromady neuvěřitelných 56 miliard dolarů. Obrovskou a nenávratnou ekologickou škodu však ani tak horentní suma nahradit nedokáže.

2. Černobylská havárie (1986)

Psal se 26. duben 1986, když oblastí kolem ukrajinského Černobylu otřásl výbuch. Po explozi jednoho z reaktorů se do vzduchu uvolnil nebezpečný radioaktivní mrak. Ten se rychle rozšířil přes východní Evropu a Skandinávii po celé severní polokouli. Těžká kontaminace zasáhla oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Kvůli ní muselo být přesídleno přes 350 000 lidí. V některých oblastech stále probíhá dekontaminace a léčba nemocných. Dodnes není jasné, jak velké škody vlastně tato havárie způsobila.

Podle zprávy Černobylského fóra se celkový počet lidí, kteří mohli nebo mohou v budoucnosti zemřít v důsledku ozáření, odhaduje na 4000. Devět dětí zemřelo na rakovinu štítné žlázy a odhadem 3940 lidí zemřelo nebo může zemřít na rakovinu způsobenou ozářením. Tato data ale vzbudila i kritiku, protože zpráva podstatně zmírnila všechny předchozí údaje.

3. Bhópálská katastrofa (1984)

V indickém městě Bhópál se v noci z 2. na 3. prosince roku 1984 stala katastrofa v pravém slova smyslu. Z americké chemičky se do okolí uvolnilo přibližně 27 tun methylisokyanátu, kyanovodíku a dalších nebezpečných látek. Do tří dnů zemřelo na 8 000 lidí a během následujících let dalších 25 000. Celkový počet zasažených přesáhl půl milionu.

4. Exxon Valdez (1989)

Aljaška je na jedné straně zemí panenské přírody, na straně druhé je i lákadlem pro ropné společnosti. 24. března 1989, ztroskotal v aljašské úžině Prince Williama obří ropný tanker Exxon Valdez. 41 milionů litrů ropy, které se tak dostaly do tamních vod, zapříčinilo vyhynutí velkého množství planktonu, ekonomický kolaps města Cordova, které bylo závislé na rybolovu a celkové škody přesáhly 2 miliardy dolarů.

Zajímavostí je, že vrak tankeru byl použit ve filmu Vodní svět jako základna čmoudů.

5. Sveso (1976)

10. července 1976 si obyvatelé městečka Seveso všimli, že v okolí houfně hynou ptáci. Tragédii malého městečka poblíž Milána zavinila chemická továrna firmy Icmesa, z jejíhož destilačního zařízení uniklo značné množství trichlorfenolu, který v kontaktu vzduchem vytvořil mrak dioxinu. Onemocnělo asi 200 lidí a někteří z nich v důsledku otravy dostali i rakovinu. Těhotné ženy dobrovolně podstupovaly potraty. Několik tisíc zvířat zemřelo a přes 100 000 jich muselo být poraženo. Vedení chemické továrny v italském městě Sveso se několik týdnů snažilo utajit explozi, při které došlo k úniku jednoho z nejprudších jedů - dioxinu.

6. Minamata (1956)

Západní pobřeží japonského ostrova Kjúšú bývalo docela malebným koutem. I proto zde koncem 19. století vznikla zprvu víska a později město Minamata. V roce 1956 se zde objevila zvláštní nemoc, která se vyznačovala řečovými poruchami, křečemi a nekontrolovatelnými pohyby končetin. Ukázalo se, že na vině je místní chemický závod, který do zdejší zátoky vypouštěl rtuť. Lidé, kteří se v této oblasti stravovali rybami z místních vod, byli vystaveni silné otravě způsobené těžkými kovy. Voda bylo totiž vážně znečištěna a nikdo, kdo v ní lovil, o tom neměl nejmenší tušení. Vše způsobila japonská chemická společnost Chisso Corporation, která vodu znečišťovala po několik let. V důsledku této neuvěřitelné ignorance postupně umíraly stovky lidí. V roce 2001 byl oficiální počet obětí stanoven na 2265. I když byly poznatky z okolí zálivu Minamata důkladně popsány, došlo v roce 1965 ke stejné otravě v ústí řeky Agano opět v Japonsku.

7. Majak (1957)

Ve zpracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Událost byla dlouho utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii až v roce 1989.

Další významné ekologické katastrofy

• Velký smog v Londýně (1952): Od prosince 1952 do března 1953 tento smog zabil tisíce lidí. Byl tak hustý, že často nebylo vůbec možné vidět na ulicích. Měl také za následek přehodnocení přístupu k životnímu prostředí.
• Havárie elektrárny Three Mile Island (1979): V roce 1979 došlo v jaderné elektrárně ve státě Pensylvánie k havárii, která vedla k částečnému roztavení jednoho z reaktorů. Došlo k úniku radioaktivní páry do ovzduší a několik lidí se potýkalo se zdravotními problémy.
• Tragédie Love Canal (70. léta 20. století): V 70. letech se potvrdilo, že celá oblast je silně kontaminována a mnoho dětí, které zde přišly na svět, mělo vrozené vady.
• Ničení vegetace ve Vietnamu: Jedovatý dioxin, jenž byl v látce obsažen, však působil vážné problémy temním obyvatelům. Minimálně jedna generace každé rodiny v postižených oblastech se potýkala s potraty, vrozenými vadami nebo předčasným úmrtím.
• Aralské jezero: Vše začalo obřím projektem SSSR, při kterém se jim povedlo odklonit řeky přitékající do Aralského jezera, aby mohli následně zavlažovat obrovská množství neúrodné půdy. A tak se jezero postupně rozdělilo na dvě menší, jedna půlka brzy zmizela a dnes z něj zbývá jen taková nudle s několika loužemi kolem.
• Brána do pekla: Sovětští geologové v 70. letech prováděli vrty na území Turkmenistánu. Narazili na jeskyni plnou zemního plynu a ten začal unikat. Z bezpečnostních důvodů bylo nařízeno, aby byl unikající plyn zapálen a tak tam hoří dodnes. Ohnivý kráter měří v průměru 100 metrů a je hluboký 20.

Vliv ropy na životní prostředí

Málokterá ekologická katastrofa má tak dramatický průběh, jako rozsáhlé úniky ropy do moře. Moře po takové havárii je dočista zdevastované a naftou nasáklá pobřeží budí dojem, že už nikdy nebudou vypadat jako dříve. Ptáci a mořští savci hynou po tisících. Ropa je ekologicky závadná tím, že otravuje potravní řetězec a životní prostředí jako celek. Nejhorší následky má na ptáky a savce.

Hořící nafta je podle expertů pro světové životní prostředí nebezpečnější než užití zbraní hromadného ničení. Látky vznikající hořením ropy totiž v přírodě zůstávají a putují bez ohledu na hranice. Při hoření ropy vznikají v nezanedbatelném množství dioxiny, dibenzofurany a polyaromatické uhlovodíky. Tyto látky vznikají při každém spalování a jejich neblahé působení se projevuje i na zdraví lidí a živočichů v arktických oblastech. Látky zvyšují riziko vzniku rakoviny a hormonálních změn. Procesy nastartované hořením ropy jsou nezvratné.

tags: #ekologické #katastrofy #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Recenze zimních bund s ohledem na ekologii
• Velikosti košů na odpadky pro domácnost
• O recyklaci olova a značení kovů
• Čištění s ohledem na přírodu
• Tontarelli Swing Aurora review