Ekologické problémy zemědělství a jejich dopady

Resort zemědělství výrazně ovlivňuje životní prostředí v jeho základních oblastech - vodě, půdě a ovzduší. Zemědělství produkuje odpady (případně zbytky), které jsou z části recyklovatelné, ale i takové, které patří do skupiny nebezpečných odpadů (Jelínek et al., 2001).

V současné době jsou budována nákladná zařízení na ochranu životního prostředí, tzv. "koncové technologie", které nejsou integrální součástí výrobní technologie, ale jsou přidávána na její konec za účelem zachycení nebo úpravy produkovaného znečištění (spalovny, skládky, kompostárny, atd.).

Na většině zemědělských ploch v ČR vzniká objektivní nutnost zaměřit pozornost na problematiku uchování půdní úrodnosti i k revitalizaci krajiny zdevastované antropogenní činností (Hrubý, Mezuliánik 1997).

Projekt je zaměřen na zhodnocení nově vyvinuté "koncové technologie" produkce rychlokompostů ve fermentačních žlabech při maximálním využití bioodpadů ze zemědělské a potravinářské výroby i komunální sféry, při vytváření optimálních podmínek pro humifikaci organických látek.

Inovačním přínosem této technologie je vývoj a výzkum nových technických zařízení a technologických procesů umožňujících ekologicky a ekonomický převod organických látek zastoupených v bioodpadech do trvalého humusu při současném využití minerálních živin. Každá technologie kompostování musí zabezpečovat optimální podmínky pro činnost mikroorganismů přeměňujících organickou hmotu, jde o mikroorganizmy aerobní s vysokými nároky na kyslík a produkující oxid uhličitý (Váňa 1994).

Čtěte také: České supermarkety a bio

Podle tohoto autora musí technologie výroby kompostů zajistit maximální homogenitu a promísení všech složek a umožnit optimální teplotní režim zrajícího kompostu.

Inovační přínos navržené technologie rovněž spočívá ve víceúčelovém využití vyprodukovaných rychlokompostů, a to nejen jako tradiční organické hnojivo, ale rovněž na zpracování bioodpadů na sypké biopalivo, kdy fermentovaná směs bioodpadů je dosoušena na min. 70% sušiny nebo pelety. Kombinací rychlokompostů s minerálními zdroji dusíku lze získat organominerální hnojiva se zvýšeným obsahem dusíku. Kolář, Kužel (2000) definují podmínky při jejichž optimálním naplnění lze zabezpečit všechny agrochemické požadavky na využití kompostů jako vysoce kvalitní organominerální hnojivo.

Jedná se především o zajištění podmínek pro optimální rozvoj mikroflóry úpravou pH prostředí a jeho živinného režimu, minimálních ztrát tepla z fermentující směsi vedením, sáláním a prouděním tepla, dokonalé homogenizace složek, optimalizace poměru C:N složek a snadnou mikrobiální rozložitelnost organické složky kompostované směsi, přitom významnou podmínkou je nepřítomnost organických polutantů, zdrojů minerálních škodlivin, těžkých kovů a obecně všech pesticidů, tenzidů, tuků a olejů.

Váňa (1998) tvrdí, že bioodpad, který není kontaminován cizorodými látkami je předurčen k recyklaci do půdy jako zdroj organické hmoty a živin nebo by měl být využíván jako alternativní zdroj energie a neměl by být likvidován na skládkách odpadů.

Hlavní příčinou dlouhodobých škod u kontaminovaných půd ropnými látkami je především destrukce půdní struktury peptizací koloidů a narušení vodovzdušných poměrů. Pro úspěšnou dekontaminaci každé lokality je proto nutná znalost geologie, geochemie a hydrogeologie. Na druhé straně fyzikální a chemické vlastnosti ropných produktů výrazně ovlivňují druh technologie dekontaminace, která může být použita ke snížení obsahu uhlovodíků v půdách (Raclavská, 1998).

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Bioasanace zamořené půdy ropnými látkami spočívá především ve schopnosti mikroorganizmů využívat tyto látky jako zdroj energie a živin. Dosavadní výsledky naznačují, že optimální podmínky pro urychlení humifikace organických látek jsou současně optimálními podmínkami pro urychlení dekontaminace zamořené půdy organickými polutanty.

Podle této autorky (Raclavská, 1998) je biodegradace ropných uhlovodíků významně závislá na mikroorganizmech, které jsou primárně přítomny v půdách a na specifických podmínkách prostředí. Aerobní biodegradaci ovlivňují především hustota mikrobiální populace, přítomnost kyslíku, koncentrace živin, teplota prostředí, pH a vlhkost půdy.

Rychlost biodegradace ropných látek závisí rovněž na struktuře jejich molekul, přičemž např. Gough et al. (1992) předpokládají rychlý rozklad uhlovodíků s jednoduchou strukturou. Římovský, Bauer et al. (1998) konstatují, že úroveň znečištění půdního prostředí ropnými látkami je dána celkovým obsahem nepolárních extrahovatelných látek (NEL v mg.kg-1 sušiny).

Stejní autoři studovali v modelových pokusech biodegradaci ropných látek v půdě. V této souvislosti ověřili možnosti využití stimulačního účinku kejdy prasat. Zjištěné hodnoty sledovaných parametrů znečištěné půdy ropnými látkami (vyjádřené především v NEL) dokumentovaly pozitivní vliv kejdy na jejich biodegradaci, neboť hnojení kejdou po stimulaci činnosti půdních mikroorganismů urychlilo tento proces v půdě a omezilo negativní působení na produkci sklizené biomasy senážního ovsa a ozimého žita.

Vliv kejdy na biodegradaci ropných produktů potvrdili i další autoři (Aggarwal, Hlinchee, 1991).

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Revitalizace zamořených ploch a území ropnými látkami dvoufázovou dekontaminací

Jedním z cílů řešení bylo studium možností využití rychlokompostů s následným pěstováním plodin (především s vysokým obsahem sušiny) při biodegradaci ropných látek v půdě. U této technologie jsou primárně využívány optimální podmínky pro rozvoj půdních mikroorganizmů především vytvářením aerobního prostředí pravidelným automatickým překopáváním kompostovaného materiálu, dodržováním optimálního úživného poměru C : N a zabezpečováním optimální vlhkosti materiálu kontinuálním mícháním tuhých bioodpadů s tekutými.

Řešení bylo realizováno v rozdílných agroekologických podmínkách s cílem při rozdílné intenzitě kontaminace půdy ropnými látkami ověřit předpoklad, zda a jak je vlastní průběh dekontaminace ovlivňován působením zapravené organické hmoty s vysokou mikrobiální činností (tj. rychlokompostu) do půdy a následně vysetých plodin. Z těchto pohledů byla navržena a ověřena technologie tzv. "dvoufázové dekontaminace" zamořené půdy ropnými látkami (l. fáze = funkce kompostu, 2. fáze = funkce rhizosféry).

Testovaná technologie dekontaminace půd znečištěných ropnými látkami "in situ" (motorové oleje, motorová nafta, jejich směsi apod., včetně likvidace starých ekologických zátěží např. v regionu severní Moravy) respektuje především ekologické aspekty kladené na tyto technologie a zároveň splňuje i požadavky na jejich ekonomickou efektivnost.

Princip dvoufázové technologie dekontaminace půd zamořené ropnými látkami "in situ" lze charakterizovat následovně:

1. v první fázi je založena na výrobě rychlokompostů ve fermentačním žlabu s denním překopáváním kompostovaného materiálu, kde jsou zabezpečeny optimální podmínky pro rozvoj aerobních mikroorganismů. Vyrobený rychlokompost s bohatou mikrobiální činností a vysokým obsahem živin se zapraví do půdy kontaminované ropnými látkami, ve které pak dochází v průběhu času její postupné dekontaminaci vlivem mikrobiální činnosti kompostů. Po smíchání kontaminované zeminy ropnými látkami s kompostem dochází k intenzivnímu rozvoji aerobních mikroorganismů, který závisí především na přítomnosti kyslíku. Kyslík v půdním prostředí je primárně zajišťován technologicky intenzivním zpracováním půdy. Rozvoj aerobních mikroorganismů v půdě sice postupně klesá, může však být v plné intenzitě obnoven až po opětném zapravení kompostu do dekontaminované zeminy.
2. pro další snížení koncentrace ropných látek je již ekonomicky výhodnější druhá fáze dekontaminace, tj. následné pěstování rostlin s využitím funkce jejich rhizosféry. Tímto procesem lze za příznivých podmínek (regulací půdního prostředí agrotechnickými zásahy) postupně snížit koncentraci NEL v půdě na úroveň jejího přirozeného pozadí (tj. kdy již lze považovat půdu za dekontaminovanou).

Pokus stanoviště Troubsko

Reakce plodin na rozdílnou intenzitu znečištění půdy motorovou naftou (odpovídající ČSN EN 590) a dekontaminace této půdy biologickými procesy byla mimo jiné hodnocena v modelových maloparcelkových pokusech založených ve Výzkumném ústavu pícninářském s.r.o., v Troubsku. Pokusy byly založeny na podzim roku 1999 na nezemědělsky využívané černozemi s velmi vhodnou půdní strukturou (do 0,20 m byl zjištěn koeficient strukturnosti 2,22).

Jako kontrolní varianty byly vybrány výsevy testovaných plodin do půdy:

1. bez aplikovaného kompostu
2. s aplikovaným kompostem (tj. bez předchozí aplikace ropných látek do půdy).

V pokusném období 1999 - 2001 byly testovány plodiny saflor, malva lesknice...

V článku se Ferguson soustředí na analýzu existující vědecké a populární literatury o permakultuře. Vybírám zajímavé body z článku a samozřejmě závěr. V 70. a 80. rozkétat. agriculture" a systémové ekologii/ekolgoickém inženýrství H.T. Oduma. "permanent" (trvalý) se na počátku 20. smyslu jako dnes používáme "sustainable", tedy udržitelný. velkého množství trvalých druhů. permakultura nazvána permakulturou. základních potravin pro lidi. rozsah rostl od maloplošného zemědělství k lidským sídlům obecně. klade důraz na celosystémový design. ekologie Odumovy. fundamentální části permakulturní perspektivy. produkovat úrodu pro člověka za minimálního vynaložení práce. výběru druhů prochází veškerou peramkulturní literaturou. původ, a tedy také že pěstování nepůvodních rostlin je v pořádku. ale i peramakulturní učité či praktici, kteří jsou proti tomu (tzn. hnutí je nejednotné a to přispívá k označení P. s agroekologií sdílí: 1. produkce 2. normativní orientaci na přechod k agroekologii a 3. obhospodřují půdu.

V článku potom následuje analýza literatury, která se zabývá permakulturou. podstatou permakultury a její hlavní součástí. lidských sídel s těžištěm na produkční krajiny. místa. existující vědou potvrzovány. pěstování, kultivace okrajů a ochrana půdy a vody. v menší míře pro funkce kulturní. Jediným skutčným originálem je bylinková spirála. spíše než jako na nějakou skupinu technik. SYSTÉMU. které člověku poskytují úrodu. které se vyskytují přirozeně. se k výše popsanému kritériu napodobování přírodních ekosystémů. mateirálu a práce. ochranné funkce a šetří práci. OCHRANA A UKLÁDÁNÍ VODY - hlavně v půdě, dále v rybníčcích a nádobách/tancích. druhů a kultivace nových druhů křížením na farmě. je důležitější než místo jejich původu (H.T. farmářů omezená. alternativních ekonomických a sociálních institucí. publikací. způsobeno světonázorem/filozofií, kterou hnutí rozšiřuje. jinému systému je potřeba znalostí a přesvědčení. jsou žádoucí a proč. ideje o vztazích člověk vs. prostředí - člověk je managerem ekosystému. design). - "všechny problémy světa mohou být vyřešeny v zahradě". korporací. termínů (např. dvouznačný přístup k tématům, např. O čem by mohl být permakulturní výzkum? které nereflektuje agroekologická literatura. rozmanitosti přínosů a motivací pro permakulturní producenty. vyzkumu, vývoje a spolupráce k posouzení její skutečné hodnoty. Nařízení (ES) č. 834/2007, a zejména hlavy III, IV a V uvedeného nařízení, stanovují základní požadavky na produkci, označování a kontrolu ekologických produktů v rostlinné a živočišné výrobě. Vývoj nových prováděcích pravidel produkce pro některé živočišné zvířat, ekologickou akvakulturu, mořské řasy a kvasinky používané jako potraviny nebo krmiva na úrovni Společenství bude vyžadovat více času, a měl by být tudíž rozpracován v následném řízení. Proto je vhodné vyloučit tyto produkty z oblasti působnosti tohoto nařízení. Ekologická rostlinná produkce je založena na tom, že vyživování rostlin se uskutečňuje zejména prostřednictvím půdního ekosystému. Ekologická rostlinná produkce zahrnuje odlišné pěstitelské postupy a omezené používání hnojiv a pomocných půdních látek s nízkou rozpustností, a tyto postupy by měly být proto upřesněny.

Výrazně by mělo být omezeno používání pesticidů, které mohou mít škodlivé účinky na životní prostředí nebo vést k přítomnosti reziduí v zemědělských produktech. V ochraně před škůdci, chorobami a plevely by mělo být upřednostněno používání preventivních opatření. Pro účely ekologického zemědělství bylo používání některých přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, pomocných půdních látek, některých jiných než ekologických krmných surovin, doplňkových látek a činidel pro krmiva a některých produktů, které se používají při čištění a dezinfekci, povoleno za řádně definovaných podmínek nařízením Rady (EHS) č. 2092/91. Z důvodu zajištění kontinuity v odvětví ekologického zemědělství by měly být v souladu s ustanoveními čl. 16 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 834/2007 dotčené produkty a látky i nadále povoleny.

Kromě toho je za účelem přehlednosti vhodné uvést v přílohách tohoto nařízení seznamy produktů a látek, které byly povoleny nařízením (EHS) č. 2092/91 (2). V budoucnu mohou být další produkty a látky doplňovány na tyto seznamy na jiném právním základě, konkrétně na základě čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007. V rámci komplexního přístupu, jež volí ekologické zemědělství, se požaduje, aby měla živočišná produkce vazbu na půdu, a aby se tedy vyprodukovaná statková hnojiva používala k výživě v rostlinné produkci. Jelikož má chov hospodářských zvířat vždy souvislost s obhospodařováním půdy, měla by být zakázána živočišná produkce bez zemědělské půdy.

Za určitých okolností mohou hospodářské subjekty čelit potížím při získávání ekologicky chovaných plemenných zvířat z omezeného genofondu, což by mohlo ohrozit rozvoj odvětví. V ekologické živočišné produkci by mělo být zajištěno, že jsou uspokojeny specifické etologické potřeby zvířat. V tomto ohledu by mělo ustájení všech druhů hospodářských zvířat odpovídat jejich potřebám, pokud jde o větrání, světlo, prostor a dobré životní podmínky, a v souladu s tím by měl být zajištěn dostatečný prostor umožňující každému jedinci hojnou volnost pohybu a rozvíjející jeho přirozené sociální chování. Měly by být stanoveny zvláštní podmínky ustájení a chovatelské postupy týkající se některých zvířat, včetně včel.

Tyto zvláštní podmínky ustájení by měly zajistit vysokou úroveň životních podmínek zvířat, které jsou prioritou ekologického chovu hospodářských zvířat, a tudíž mohou být přísnější než normy pro dobré životní podmínky ve Společenství, které se v zemědělství uplatňují obecně. Ekologické chovatelské postupy by měly zabránit zkracování doby chovu u drůbeže. Měly by být tudíž zařazena zvláštní ustanovení, která vyloučí intenzivní metody chovu. Aby prostřednictvím živin nedocházelo k environmentálnímu znečišťování přírodních zdrojů, jako je půda a voda, měla by být stanovena horní mez pro množství použitých statkových hnojiv na hektar a pro množství chovaných hospodářských zvířat na hektar.

Mrzačení, která vedou ke stresu, poškození, nákaze nebo utrpení zvířat, by měla být zakázána. Hospodářská zvířata by měla být s přihlédnutím ke svým fyziologickým potřebám krmena trávou, pící a krmivy vyprodukovanými v souladu s pravidly ekologického zemědělství, nejlépe pocházejícími z vlastního zemědělského podniku. Péče o zdraví zvířat by se měla hlavně opírat o prevenci nákaz. V ekologickém zemědělství není povoleno preventivní používání chemicky syntetizovaných alopatických léčiv. Avšak v případě nemoci nebo poranění zvířete vyžadujících okamžité ošetření by mělo být použití chemicky syntetizovaných alopatických léčiv omezeno na nezbytně nutné minimum.

Pro zajištění produkce některých zpracovaných ekologických potravin a krmiv jsou nutné některé produkty a látky konvenčního zemědělství. Harmonizace pravidel pro zpracování vína na úrovni Společenství si vyžádá více času. Pro účely zpracování ekologických potravin bylo nařízením (EHS) č. 2092/91 za náležitě definovaných podmínek povoleno používání některých složek nezemědělského původu, některých pomocných látek při zpracování potravin a některých složek zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství. Z důvodu zajištění kontinuity v odvětví ekologického zemědělství by měly být v souladu s ustanoveními čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 dotčené produkty a látky i nadále povoleny.

tags: #ekologické #problémy #agrikultura #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Jaroměř a okolí
• Rybníky a znečištění v ČR
• Efektivnější zpracování odpadu v Brně
• Právní rámec ochrany obyvatelstva
• Jika Lyra Plus s vodorovným odpadem