Ochrana obyvatelstva za stavu ohrožení státu a válečného stavu: Legislativa

Právní předpisy v oblasti ochrany obyvatelstva vymezují základní informace pro přípravu na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a před a po vyhlášení krizových stavů. Dále vymezují pravomoc státních orgánů a působnost orgánů územních samosprávných celků včetně povinností právnických osob při přípravě na vznik mimořádných událostí.

Legislativa v oblasti ochrany obyvatelstva

Mezi klíčové právní předpisy patří:

• Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky.
• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změněn některých zákonů, v platném znění. Vymezuje integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“), stanoví složky IZS a jejich působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen „krizové stavy“).
• Zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon, v platném znění.
• Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, v platném znění.
• Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií).
• Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Konkretizuje plnění dalších úkolů civilní ochrany, zejména pak evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.
• Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.

Válečný stav a stav ohrožení státu

Válečný stav je nejzávažnější mimořádný stav, který Česká republika může vyhlásit. Vyhlašuje jej Parlament na návrh vlády, a to pouze v případě napadení České republiky nebo pokud je třeba plnit spojenecké závazky v rámci kolektivní obrany. Vyhlášení válečného stavu umožňuje státu provádět mobilizaci, řídit hospodářství, omezit vybraná práva občanů a činit kroky nezbytné k obraně země.

Stav ohrožení státu se vyhlašuje tehdy, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost nebo jeho demokratické základy, ale ještě nedošlo k ozbrojenému napadení. Nouzový stav je krizový stav vyhlašovaný vládou, nikoli Parlamentem.

Moderní konflikty navíc často probíhají beze zbraní jako tzv. hybridní válka, která využívá kyberútoků, dezinformací či ekonomického tlaku. Právě proto je hybridní válka obtížně postihnutelná tradičními právními kategoriemi. Neprobíhá „fronta“, neexistuje okamžik vyhlášení a agresor často popírá svou účast.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Povinnosti občanů

Je základní povinností občana podílet se na obraně státu. Samotný fakt, že existuje, ale neznamená automaticky povolání do armády. Branná povinnost se vztahuje na všechny občany ČR, typicky ve věku od 18 let do 60 let (detailní rozsah stanoví zákon), ale podrobnosti závisí na konkrétní situaci.

V mimořádných situacích může stát dočasně využít majetek občanů nebo firem, pokud je to nezbytné pro obranu státu. U běžného poskytnutí věcných prostředků platí dvě zásady: věc se vrací, jakmile odpadne důvod jejího využití, a vlastník má nárok na náhradu - buď za její poskytnutí, nebo za majetkovou újmu, která na ní vznikla. Vedle toho však tentýž zákon umožňuje i vyvlastnění ve zkráceném řízení pro případ stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takové situaci se věc nevrací, ale je trvale odňata za náhradu.

„Pracovní povinnost je mimořádné opatření, které může být uloženo za krizového stavu (např. při nouzovém stavu, stavu ohrožení státu či stavu nebezpečí) a v souvislosti se zajišťováním obrany státu také za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Smyslem je zajistit, aby byly kritické služby a infrastruktura udrženy v provozu.

Reakce na hybridní válku

Reaguje zejména na kyberútoky, které jsou jedním z hlavních nástrojů hybridní války. Hybridní válka často zahrnuje tajné operace, infiltrace, ovlivňování obyvatelstva nebo ničení infrastruktury. Na tuto oblast reaguje trestní právo.

Protože hybridní válka často překračuje hranice států, uplatní se i mezinárodní právo. Tallinn Manual např. vysvětluje, kdy je kyberútok považován za „použití síly“, kdy může stát uplatnit právo na sebeobranu, jak se hodnotí civilní a vojenské cíle v kybernetickém prostoru nebo jaké zásady (proporcionalita, diskriminace) platí pro kyberútoky.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Úkoly OÚ ORP za SOS a VS

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle branného zákona za SOS a VS *podle § 6 plní OÚ ORP úkoly v oblasti odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání: - KVV odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho podání předá OÚ ORP příslušnému podle místa trvalého pobytu vojáka v záloze. Voják v záloze, který odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá pracovní povinnosti podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. *v souladu s § 17 mohou OÚ ORP využívat zproštění výkonu mimořádné služby - Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti ČR třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby. OÚ ORP může požádat KVV o zproštění výkonu mimořádné služby z důvodu uvedených v odst. 2 § 17. *podle § 20 se OÚ ORP podílí na zajištění odvodního řízení - Na požádání ředitele KVV zajistí OÚ ORP jednoho zástupce do odvodní komise, místnosti k provádění odvodního řízení, jejich vybavení, údržbu a technický provoz. *podle § 36 hradí OÚ ORP některé náklady spojené s brannou povinností - OÚ ORP proplácí náklady spojené se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu odvodního řízení. *podle § 37 poskytují OÚ ORP součinnost KVV při vedení vojenské evidence - OÚ ORP v oblasti vedení vojenské evidence spolupracují s KVV obdobně jako v době míru.

Zprošťování výkonu mimořádné služby

V souladu s ustanovením § 17 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), lze vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, zprostit výkonu mimořádné služby. Na toto zproštění není právní nárok.

Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podávají zaměstnavatelé pro své zaměstnance žádosti o zproštění u krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu zaměstnanců.

Z důvodu nutnosti zabezpečit důležité zájmy bezpečnosti České republiky bezprostředně před a po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, mohou zaměstnavatelé provádět již v míru přípravné práce související s vyhodnocením potřeby zaměstnavatelů a se zpracováním žádostí o zproštění obsahující jmenné seznamy osob (vojáků v záloze) požadovaných zprostit (dále jen jmenné seznamy). Tyto přípravné práce jsou založeny na principu dobrovolnosti a součinnosti zaměstnavatelů a resortu Ministerstva obrany.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

tags: #ochrana #obyvatelstva #za #stavu #ohrožení #státu

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v kuchyni
• Materiály pro ekologické zateplení
• Hlavní principy
• Severní a Jižní Amerika v literatuře
• Jika Deep: Kombinace designu a funkčnosti