Ekologické problémy Izraele

Izrael je ve světě ekologů známý především díky své specifické vodohospodářské situaci.

Nedostatek vody byl vždy velkým problémem v Izraeli. Zvýšená poptávka po vodě je důsledkem růstu obyvatelstva, vývoje průmyslu a zemědělství. To vedlo k nadměrnému čerpání vody, což zhoršilo její kvalitu.

Ještě před 70 léty Izrael byl neosídlenou zemí s populací pouhých 806 000 obyvatel, za pět desetiletí se populace zdesetinásobila. V průběhu tohoto období Izrael prošel intenzivním procesem industrializace. Dnes je Izrael jednou z nejvíce obydlených zemí na světě s více než 8,5 miliony obyvatel, kteří sídlí na území o velikosti New Jersey, jehož hustota osídlení je překvapivě větší než v Indii.

Významným důsledkem nadměrného využívání zdrojů vody je rychlé vysychání Mrtvého moře. Aby se problém s nedostatkem vody vyřešil, bylo postaveno 6 odsolovacích stanic proměňujících víc než 600 milionů m3 mořské vody na sladkou ročně, což činí více než 30% celkové roční spotřeby vody v Izraeli. Kromě toho, jak je známo, Izrael recykluje 70% odpadních vod (350 milionů m3 ročně), které využívá pro zavlažování, což z nás činí světovou velmocí v oblasti znovuvyužití odpadních vod.

Izrael je „bohatý“ na brakické vodní zdroje. Proto zde bylo vyvinuto velké množství druhů zeleniny a ovocí odolných vůči brakické vodě.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Kromě toho izraelská největší města tj. Jeruzalém, Tel Aviv a Haifa, stejně tak průmyslová centra, jako Ašdodu a Beerševa, čelí vážným problémům znečištění ovzduší způsobeným průmyslem a dopravními emisemi. V roce 2008 Knesset (izraelský parlament) přijal zákon o ochraně ovzduší, na jehož přípravě spolupracovaly i ekologické organizace. Tento zákon sjednotil dosavadní roztříštěné zákony o ochraně ovzduší do jediného soudržného rámce. Je považován za nejdůležitější právní předpis v oblasti životního prostředí za poslední desetiletí v Izraeli (Pozn. red.: jedná se o takzvaný Zákon o čistém ovzduší vypracovaný ekologickou organizaci Adam Teva V'Din).

V jeho důsledku byly po celém Izraeli zřízeny monitorovací stanice, které jsou umístěny v centrech s velkou hustotou obyvatelstva a v blízkosti hlavních dopravních uzlů. Park Chiriya založený na obrovské skládce je známý na celém světě. Někdejší obří hromadu komunálního odpadu se podařilo proměnit na kvetoucí sad a zároveň ukázku udržitelné zahradní architektury.

Až do nedávné doby plocha skládek po celé zemi neustále rostla. Většina z nich byla špatně naprojektována a řízena, a mnohé z nich dosáhly své maximální kapacity. Přitom žádná alternativa nebyla v dohledu. Neustálé odklady v procesu schvalování nových skládek, z nichž mnohé byly způsobeny NIMBY efektem, ponechaly asi dvě třetiny populace Izraele bez komplexního řešení nakládání s odpadem. Dneska máme mnohem lepší vyhlídky do budoucna.

Válka rozhodně má vliv na životní prostředí. Je hlavně neustále přítomná v podobě hrozby ekologické katastrofy způsobené odstřelováním raket. Za poslední desetiletí na Izrael jich bylo odstřeleno víc než 15 000. Například zásah místa skladování chemikálií nebo ropy může způsobit kolosální tragédii.

Na 160 kilometrů izraelského pobřeží zamořily tento týden zbytky ropy, která vytekla asi před týdnem ze zatím nezjištěného plavidla ve východním Středomoří. Podle místních expertů jde o jednu z nejhorších ekologických katastrof tohoto druhu v Izraeli za několik desetiletí. S čištěním pláží pomáhají tisíce dobrovolníků, několik z nich ale muselo být v sobotu hospitalizováno, protože se nadýchali toxických výparů. Tento týden se na pobřeží od severoizraelské Haify až po Aškelon na jihu objevila také řada mrtvých zvířat, včetně želv či sedmnáctimetrového plejtváka myšoka. V jeho případě ale podle vládního úřadu pro přírodu a národní parky ropa příčinou smrti asi nebyla. Rozsah zamoření pláží označil v sobotu za "hrozný" i izraelský prezident Reuven Rivlin. "Je třeba urgentě vypracovat národní plán, než budeme čelit bezprecedentní ekologické katastrofě," řekl prezident. Ministerstvo nyní testuje vzorky z 10 lodí, z nichž mohla ropa u Izraele uniknout. Ropná skrvna byla poprvé objevena asi 50 kilometrů od pobřeží před týdnem, uvedla ministryně životního prostředí Gila Gamlielová.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Odsolování mořské vody v Izraeli

Na Blízkém východě výrazně ubylo srážek a přírodní vodní zdroje už nestačí. Izraelci ale teď dokonce vracejí vodu do zplundrovaných přírodních zdrojů, například do Galilejského jezera. Pět stanic na odsolování mořské vody pokrývá sedmdesát procent spotřeby pitné vody v Izraeli. A další zařízení se staví.

V srdci odsolovací stanice jsou desítky tisíc tlakových trubek, ve kterých z mořské vody vzniká technologií reverzní osmózy pitná voda.

Oproti předchozím desetiletím klesly průměrné srážky v Izraeli o třetinu a přírodní zdroje už dávno nestačí. Dnes stojí v zemi pět odsolovacích stanic a další dvě se plánují. A argument, že odsolování mořské vody je drahé, už neobstojí. Odsolovací stanice dodávají izraelskému státu pitnou vodu v přepočtu za 13 korun za kubík, bez jakýchkoliv dotací. Jen pro zajímavost: český spotřebitel platí několikanásobně víc za vodu získanou z běžných zdrojů.

Cena za vodné se v Česku loni pohybovala mezi 33,10 korunami za krychlový metr v Olomouckém kraji až po 44,20 korun v Libereckém kraji.

Izrael pomalu začíná odsolenou mořskou vodu čerpat do Galilejského jezera, které dříve naopak sloužilo jako zdroj a jehož hladina povážlivě poklesla.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Recyklace odpadních vod

Již v roce 1950, necelé dva roky po vyhlášení nezávislého Státu Izrael, začali izraelští vládní představitelé diskutovat o otázce, která tehdy vypadala jako krajní možnost. Šlo o využívání odpadních vod k zavlažování plodin na izraelských polích.Myšlenku sice tenkrát rychle zavrhli, z důvodů hygienických a „estetických“, nicméně debata na toto téma byla zahájena. Několik desetiletí poté vypadá situace zcela jinak. Vzhledem k neustálé nutnosti nacházet nové zdroje vody překonali vládní představitelé i zemědělci své původní výhrady.

Izrael postupně vybudoval infrastrukturu potřebnou k čištění odpadních vod a k jejich využívání v zemědělství. Žádná jiná země nepřikládá čištění a recyklaci odpadních vod takový význam a nepovažuje jej za takovou národní prioritu, jako je tomu v Izraeli, který opakovaně využívá přes 85 procent celkového množství odpadních vod.

Izrael v současné době čistí zhruba devadesát pět procent svých splašků, zbytek prochází septiky. Zhruba osmdesát pět procent z jejího celkového množství mají k dispozici zemědělci k zavlažování plodin. Celkově se každoročně znovu zužitkuje téměř čtyři sta miliónů metrů krychlových odpadních vod. Cílem je recyklovat ještě více splašků a během několika let opětovně využívat devadesát procent odpadních vod.

Pro srovnání: druhé místo na světě v míře recyklace zaujímá Španělsko, které znovu využívá kolem dvaceti pěti procent vyčištěné odpadní vody, zatímco nejbohatší země světa, včetně Spojených států, nevyužívají ani deset procent.

Recyklovaná voda změnila situaci Izraele z hlediska zásob. Také sehrála zásadní roli v proměně izraelského zemědělství, neméně významnou než jakou má kapkové zavlažování a vyšlechtění rostlin, které spotřebují méně vody.

Kvalitně vyčištěná odpadní voda umožňuje Izraeli pěstovat nejen dostatek potravin pro vlastní spotřebu, ale také být významným exportérem zemědělských produktů - bez ohledu na to, zda v daném roce vydatně prší, nebo zda vládne sucho.

V aridním regionu s omezenými zásobami vody a rychle rostoucím počtem obyvatel pomohla recyklovaná voda zmírnit tlak, jemuž byly vystaveny přírodní vodní zdroje. Díky dodatečnému zdroji vody může Izrael lépe zvládat období sucha, aniž by musel nadměrně vyčerpávat zásoby čisté vody.

Izrael je jedinou zemí na světě, v níž v současné době poušť pokrývá menší plochu než před padesáti lety. Názorně to ukazují satelitní snímky, na nichž vidíme nově vybudovaná města a rozsáhlý zelený pás táhnoucí se západní částí Negevské pouště.

Postupné, byť pracné rozšiřování ploch zemědělsky využitelné půdy na různých místech Izraele, především na aridním jihu, kam směřuje veškerá voda ze Shafdanu, nabízí slibný model, který by ostatní země mohly následovat.

Izrael se původně pustil do čištění odpadních vod, aby zvýšil kvalitu života svého obyvatelstva a snížil míru znečištění. V řekách dnes teče čistší voda. Izrael výrazně snížil svůj podíl na znečišťování Středozemního moře, a brzy by se mělo projevit další zlepšení situace.

Zásoby podzemních vod jsou dnes méně ohrožovány kontaminací. V rámci tohoto procesu Izrael vybudoval paralelní vodárenský systém a získal zásoby vody, která sice nemusí být nejvhodnější na pití nebo k osobní hygieně, ale je ji možné bezpečně využívat v zemědělství.

Každá země produkuje značné množství splašků, bez ohledu na to, v jakém podnebném pásmu leží. Po celém světě přibývá míst a sídel, která začínají stále silněji pociťovat nedostatek vody.

tags: #ekologické #problémy #Izraele

Oblíbené příspěvky:

• Normy pro amoniak ve vodě
• Ohrožené děti v ČR: statistiky
• Moderní třídění odpadu v Mladé Boleslavi
• Kam s použitým olejem v Ústeckém kraji?
• Recenze bundy Husky Arctida